Jak napsat čestné prohlášení: stačí jasně uvést, kdo prohlašuje, komu a k čemu je prohlášení určeno, co přesně prohlašuje, a připojit datum, místo a vlastnoruční podpis. Jednotný zákonný formulář neexistuje, a pokud úřad vlastní tiskopis má, použijte ten. Čestné prohlášení ale nenahradí každý doklad, jen tam, kde to dovolí zákon nebo příjemce. Nepravdivý údaj v něm je u úřadu přestupkem a v některých situacích i trestným činem.
- Podle § 53 odst. 5 správního řádu lze listinu nahradit čestným prohlášením jen v případech a za podmínek, které stanoví zvláštní zákon.
- Podání úřadu musí podle § 37 odst. 2 správního řádu obsahovat jméno, příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, označení úřadu a podpis.
- Nesprávný nebo neúplný údaj v čestném prohlášení u správního orgánu je přestupek podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., pokuta až 20 000 Kč.
- Úředně ověřený podpis potvrzuje jen to, že listinu podepsal právě žadatel, pravdivost obsahu podle § 10 odst. 2 zákona č. 21/2006 Sb. neověřuje.
- Podpis ověří obecní a krajské úřady, pošta s licencí, Hospodářská komora i notář, s sebou je potřeba platný doklad totožnosti.
- Nepravdivé údaje v žádosti o úvěr nebo o dotaci mohou naplnit trestný čin úvěrového nebo dotačního podvodu podle § 211 a § 212 trestního zákoníku.
Co je čestné prohlášení a kdy ho úřad přijme
Prohlášení vlastními slovy pod vlastním podpisem
Čestné prohlášení je písemné tvrzení, kterým člověk pod svým podpisem stvrzuje určitou skutečnost, například že s ním v bytě nikdo další nebydlí nebo že nemá jiný příjem. Na rozdíl od potvrzení od zaměstnavatele, banky nebo úřadu ho nevydává nikdo třetí, takže jeho váha stojí na odpovědnosti toho, kdo ho podepsal. Proto ho úřady berou jako náhradu dokladu jen tam, kde jiný doklad neexistuje nebo kde to výslovně připouští předpis.
Co říká správní řád
Správní řád v § 53 odst. 5 stanoví, že předložení listiny je možné nahradit čestným prohlášením účastníka nebo svědeckou výpovědí, ale jen v případech a za podmínek, které stanoví zvláštní zákon. Obecné právo nahradit libovolný doklad prohlášením tedy neplatí. Současně § 6 odst. 2 ukládá úřadům opatřovat podklady přednostně z úředních evidencí, do kterých mají přístup. Co úřad zjistí z evidence sám, by po vás neměl chtít doložit ani listinou, ani prohlášením.
Prohlášení mimo úřady
Čestné prohlášení chtějí i banky, pojišťovny, školy nebo pronajímatelé, kteří si jeho obsah a formu určují sami ve svých podmínkách. U soukromých vztahů ale prohlášení jedné strany nenahradí smlouvu. Kde jde o peníze mezi lidmi, je jistější písemná dohoda podepsaná oběma stranami, jak ukazuje článek o tom, na co myslet, když jde o půjčku mezi příbuznými. Prohlášení tam může posloužit nanejvýš jako doplňující důkaz.
Jak napsat čestné prohlášení: náležitosti
Kdo prohlašuje
Když prohlášení podáváte úřadu, platí pro ně stejně jako pro jiné podání § 37 odst. 2 správního řádu. Z podání musí být patrné, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvádí jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, případně jinou adresu pro doručování. Podnikatel v podání souvisejícím s podnikáním doplní identifikační číslo a adresu místa podnikání. Rodné číslo uvádějte jen tam, kde ho formulář nebo úřad výslovně chce.
Komu a k čemu je prohlášení určeno
Prohlášení by mělo nést označení úřadu nebo instituce, které je určeno, a věc, které se týká, například číslo jednací, číslo smlouvy nebo název žádosti. Správní řád označení správního orgánu u podání výslovně požaduje. Prohlášení bez adresáta a bez účelu lze snadno použít jinde a jinak, než jste zamýšleli, proto je dobré účel napsat přímo do textu, třeba slovy „pro účely žádosti o“ a název řízení.
Obsah, datum a podpis
Jádro tvoří konkrétní tvrzení formulované jednoznačně: kdo, co, od kdy a do kdy, s čísly a daty místo obecných slov. Zavedený tvar začíná slovy „čestně prohlašuji, že“. Pod text patří místo a datum podpisu a vlastnoruční podpis, protože správní řád podpis u podání požaduje. Pokud zákon nebo příjemce chce úředně ověřený podpis, nepodepisujte předem doma, ale až před ověřující osobou, nebo podpis před ní výslovně uznejte za vlastní.
Příklad struktury čestného prohlášení
Následující osnova není úřední vzor, jen ukazuje pořadí údajů, které se v praxi osvědčuje. Kde úřad nebo instituce vydává vlastní tiskopis, má přednost. Text v hranatých závorkách nahraďte vlastními údaji a vše, co se vás netýká, vypusťte. Delší vysvětlení patří spíš do průvodního dopisu nebo do samotné žádosti, prohlášení má zůstat krátké a ověřitelné. Čím konkrétnější tvrzení, tím menší prostor pro pozdější spor, co jste vlastně prohlásili.
| Část | Co do ní napsat |
|---|---|
| Nadpis | Čestné prohlášení |
| Prohlašující | [jméno a příjmení], narozen(a) [datum narození], trvale bytem [adresa] |
| Adresát a účel | pro [název úřadu nebo instituce], ve věci [číslo jednací, název žádosti] |
| Text | Čestně prohlašuji, že [konkrétní skutečnost s daty a čísly]. |
| Vědomí následků | Jsem si vědom(a) právních následků uvedení nepravdivých údajů. |
| Místo a datum | V [místo] dne [datum] |
| Podpis | vlastnoruční podpis, případně ověřovací doložka |
Kdy stačí obyčejný podpis a kdy úřad chce ověřený
Obyčejný podpis jako pravidlo
U většiny prohlášení, která přikládáte k žádosti, stačí vlastnoruční podpis. Úředně ověřený podpis se vyžaduje tam, kde to stanoví konkrétní zákon, nebo kde ho příjemce chce ve svých podmínkách. Typicky jde o listiny, kterými se nakládá s majetkem nebo se někdo zmocňuje jednat za jiného, například když dáváte plnou moc k účtu druhé osobě. Ověření pak chrání před tím, aby listinu podepsal někdo jiný.
Příklady z katastru a evidence obyvatel
Katastrální zákon č. 256/2013 Sb. v § 7 odst. 2 stanoví, že nejsou-li podpisy na soukromé listině úředně ověřeny, musí navrhovatel prokázat jejich pravost, jinak katastrální úřad do 30 dnů řízení zastaví. Proto se ověřené podpisy objevují třeba na kupní smlouvě na nemovitost. Zákon o evidenci obyvatel v § 8 zase chce úředně ověřený podpis na listinné žádosti o údaje, pokud ji obyvatel nepodepíše přímo před úřadem.
Co ověření podpisu potvrzuje a co ne
Zákon č. 21/2006 Sb. v § 10 odst. 1 popisuje legalizaci jako ověření, že žadatel listinu před ověřující osobou vlastnoručně podepsal nebo podpis uznal za vlastní. Odstavec 2 dodává, že legalizací se nepotvrzuje správnost ani pravdivost údajů a úřad za obsah dokumentu neodpovídá. Ověřené čestné prohlášení proto není pravdivější než neověřené, jen je jisté, kdo ho podepsal. Za obsah odpovídá vždy ten, kdo prohlašuje.
Kde podpis na čestném prohlášení ověřit a co si vzít s sebou
Úřady, pošta a notář
Podle zákona č. 21/2006 Sb. ověřují podpisy krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady, újezdní úřady, držitel poštovní licence a Hospodářská komora České republiky. Podpis ověřuje také notář podle notářského řádu. Správní poplatek za ověření stanoví sazebník zákona č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích, u notáře se platí jeho odměna. Před cestou se vyplatí ověřit si úřední hodiny konkrétního pracoviště.
Doklad totožnosti a podpis na místě
Žadatel o legalizaci prokazuje podle § 18 zákona č. 21/2006 Sb. totožnost platným dokladem. Občan České republiky předloží občanský průkaz nebo cestovní pas, cizinec cestovní doklad, průkaz totožnosti občana Evropské unie nebo pobytový doklad, u těch dvou posledních jen s fotografií. Kdo nemůže číst ani psát, potřebuje podle § 10 odst. 4 dva svědky. Listinu podepíšete před ověřující osobou, nebo před ní podpis výslovně uznáte za vlastní.
Co hrozí za nepravdivé čestné prohlášení
Přestupek u správního orgánu
Zákon č. 251/2016 Sb. o některých přestupcích v § 2 odst. 2 písm. a) stanoví, že fyzická osoba se dopustí přestupku, pokud úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj v čestném prohlášení u správního orgánu. Za tento přestupek lze podle § 2 odst. 4 písm. b) uložit pokutu až 20 000 Kč. Když člověk nesprávný údaj uvede kvůli získání neoprávněné výhody, jde o přestupek podle písmene b) s pokutou až 50 000 Kč.
Kdy může jít o trestný čin
Trestní zákoník trestá nepravdivé údaje v několika situacích bez ohledu na to, zda jsou ve formě čestného prohlášení. Úvěrový podvod podle § 211 spáchá, kdo při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje. Dotační podvod podle § 212 se týká nepravdivých údajů v žádosti o dotaci, subvenci nebo příspěvek. Podvod podle § 209 vyžaduje obohacení uvedením v omyl a škodu nikoli nepatrnou.
Následky v samotném řízení
Kromě sankce může nepravdivé prohlášení zvrátit i výsledek řízení. Správní řád v § 100 připouští obnovu řízení ukončeného pravomocným rozhodnutím mimo jiné tehdy, když se provedené důkazy ukázaly nepravdivými. O tom, kdy rozhodnutí nabude právní moci, rozhodují lhůty, ale nepravdivý podklad může věc otevřít znovu. Při veřejném zájmu může úřad podle § 100 odst. 3 rozhodnout o obnově sám, a to do tří let od právní moci. Bylo-li rozhodnutí dosaženo trestným činem, obnoví řízení z moci úřední vždy.
Šest chyb, kvůli kterým čestné prohlášení neprojde
- Prohlášení místo dokladu, který úřad chce. Bez opory ve zvláštním zákoně úřad listinu prohlášením nahradit nemusí.
- Chybějící datum narození nebo adresa. Správní řád tyto údaje u podání fyzické osoby vyžaduje a úřad vyzve k doplnění.
- Obecné formulace bez dat. Věta „nemám žádné příjmy“ bez období, ke kterému se vztahuje, je nejasná.
- Podpis předem doma, když má být ověřený. Ověřující osoba musí vidět podpis nebo slyšet, že ho uznáváte za vlastní.
- Zaměnění s jiným formulářem. Například prohlášení poplatníka k dani je předepsaný tiskopis, ne volné čestné prohlášení.
- Vynechaný podstatný údaj. Přestupek podle zákona č. 251/2016 Sb. zahrnuje i úmyslně neúplné údaje, ne jen vymyšlené.
Časté otázky: čestné prohlášení
Jak napsat čestné prohlášení, když úřad nemá formulář?
Uveďte jméno, příjmení, datum narození a adresu, komu a k čemu prohlášení je, a pak konkrétní tvrzení začínající slovy „čestně prohlašuji, že“. Připojte místo, datum a vlastnoruční podpis. Pokud si nejste jistí, co úřad potřebuje, zeptejte se ho předem.
Musí být čestné prohlášení úředně ověřené?
Většinou ne, stačí vlastnoruční podpis. Úředně ověřený podpis je nutný jen tam, kde ho stanoví zákon nebo kde ho výslovně chce příjemce. Ověření navíc potvrzuje jen to, kdo podepsal, ne pravdivost obsahu.
Kde si nechám ověřit podpis na čestném prohlášení?
Podpis ověří obecní nebo krajský úřad, pošta s poštovní licencí, Hospodářská komora nebo notář. Vezměte si platný občanský průkaz nebo cestovní pas a listinu podepište až na místě. Za ověření se platí správní poplatek nebo odměna notáře.
Co hrozí za nepravdivé čestné prohlášení?
U správního orgánu jde o přestupek podle zákona č. 251/2016 Sb. s pokutou až 20 000 Kč, při snaze získat neoprávněnou výhodu až 50 000 Kč. Pokud nepravda souvisí s úvěrem, dotací nebo způsobí škodu, může jít i o trestný čin. Úřad může navíc kvůli nepravdivému podkladu obnovit už skončené řízení.
Může čestné prohlášení nahradit potvrzení nebo doklad?
Jen tam, kde to dovolí zvláštní zákon nebo instituce, která doklad chce. Správní řád obecné nahrazení listiny prohlášením nepřipouští. Úřad by ale neměl chtít doklad o údaji, který si může zjistit z vlastní evidence.
Jaký je rozdíl mezi čestným prohlášením a úředně ověřeným podpisem?
Čestné prohlášení je obsah, tedy to, co tvrdíte. Úředně ověřený podpis je jen doložka, která potvrzuje, že listinu podepsal právě ten, kdo je na ní uvedený. Prohlášení s ověřeným podpisem tak má jistého autora, ale jeho pravdivost úřad ověřením nepotvrzuje.
Zdroje
- Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, Zákony pro lidi (zakonyprolidi.cz)
- Zákon č. 251/2016 Sb., Zákony pro lidi (zakonyprolidi.cz)
- Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování, Zákony pro lidi (zakonyprolidi.cz)




