Důchod ze zahraničí: jak se sčítají doby a co je dílčí důchod

Kdo pracoval ve víc státech, nedostane jeden důchod, ale několik dílčích. Každý stát platí jen za doby získané u sebe, ale při posuzování nároku k sobě přičte i doby z ostatních. Žádost přitom stačí podat jednou. Text vysvětluje, jak sčítání dob funguje, proč se počítají dvě částky a vyplácí ta vyšší, a proč taková žádost trvá déle než čistě česká.

Čtyři principy koordinace

Uvnitř Evropské unie se důchody nesjednocují, jen koordinují. Každý stát si ponechává vlastní systém a pravidla, koordinační nařízení jen řeší, jak se ty systémy potkají.

Jediný právní řád

Osoby podléhají právním předpisům pouze jediného členského státu, zpravidla toho, kde vykonávají činnost. Smyslem je vyloučit jak stav, kdy člověk není pojištěn nikde, tak stav, kdy je pojištěn ve dvou zemích současně.

Rovné zacházení

Migrující pracovník má stejné dávky i stejné povinnosti jako státní příslušníci dané země. Součástí je i rovné nakládání se skutečnostmi a událostmi, které nastaly v jiném státě.

Zachování nabytých práv

Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se musí vyplácet i tomu, kdo bydlí v jiném členském státě. Dávku nelze snížit ani pozastavit jen proto, že příjemce žije jinde.

Zákaz souběhu

Koordinace nepřiznává ani nezachovává nárok na několik dávek stejného druhu za jedno a totéž období pojištění. Za tentýž rok tedy nevzniknou dva plné důchody.

Sčítání dob a co z něj plyne

Instituce každého státu přihlíží k dobám získaným v ostatních členských státech, jako by byly získány podle jejích vlastních předpisů. Platí to ale jen pro posouzení nároku, ne pro výpočet částky.

Rozdíl je zásadní a je zdrojem většiny zklamání. Kdo odpracoval čtrnáct let v Česku a dvacet let v jiném státě, dosáhne na český nárok, protože součet překročí potřebnou dobu. Český důchod mu ale bude vypočten jen za české doby a jen z příjmů dosažených v Česku.

Potřebná doba se nemění

Sčítání nesnižuje počet let, které Česko vyžaduje. Kolik jich je a jak se počítají, popisuje text o potřebné době pojištění.

Doby kratší než rok

Nedosahuje-li doba v jednom státě jednoho roku a nelze na jejím základě získat nárok, nemusí tento stát dávku poskytovat. Doba ale nepropadá, ostatní státy k ní přihlédnou při výpočtu takzvané teoretické výše. Kdyby se takto vyvázaly všechny dotčené instituce, poskytne dávku poslední z těch států, jehož podmínky jsou splněny.

Národní a dílčí důchod

Národní důchod je ten, na který vznikne nárok čistě podle vnitrostátních předpisů, bez pomoci cizích dob. Dílčí důchod naopak vzniká teprve tím, že se doby sečtou.

Dílčí důchod se počítá poměrnou metodou. Nejdřív se stanoví teoretická částka, tedy důchod, který by člověku náležel, kdyby všechny doby ze všech států získal v tom jednom státě. Ta se pak vynásobí poměrem dob získaných v daném státě k celkové délce všech dob.

V Česku se dílčí i základní výměra

Zákon výslovně stanoví, že u dílčího důchodu se v poměru dob stanoví nejen procentní výměra, ale i výměra základní, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak. To je oproti čistě českému důchodu podstatný rozdíl, protože základní výměra jinak na době pojištění nezávisí. Jak se obě složky skládají, popisuje text o výpočtu starobního důchodu.

Podmínka pro přiznání dílčího důchodu

Dílčí důchod se přizná jen tehdy, dosáhne-li součet všech dob získaných v členských státech aspoň potřebné doby stanovené vnitrostátními předpisy toho státu, který počítá.

V každém státě to může být jinak

Protože je potřebná doba všude jiná, může mít jeden člověk v jednom státě nárok na národní důchod a ve druhém na dílčí. Nejde o chybu ani o nespravedlnost, jen o jinou vstupní podmínku.

Srovnávací výpočet

I když nárok na národní důchod vznikne, musí instituce spočítat i dílčí variantu a porovnat je. Přizná se ta vyšší z obou částek.

Povinnost srovnávacího výpočtu má každý stát, ve kterém člověk získal doby. Odpadnout může jen tehdy, vede-li výpočet národní dávky trvale ke stejnému nebo vyššímu výsledku, což je pro vymezené případy uvedeno v příloze nařízení.

Teoretická výše se nikdy nevyplácí

Teoretická částka je jen mezikrok. Každý stát vyplácí důchod pouze za vlastní doby pojištění a přihlíží jen k příjmům dosaženým na svém území.

Přepočet při změně poměrů

Změní-li se metoda stanovení dávek nebo významně osobní situace, provede se nový výpočet. Plošné zvyšování důchodů se naopak použije přímo, bez nového propočtu.

Kde podat žádost

Kdo byl pojištěn ve víc členských státech, nemusí žádat zvlášť v každém z nich. Stačí podat žádost v jednom státě a považuje se za uplatněnou ve všech, kde byl žadatel pojištěn.

Podává se obvykle ve státě bydliště, případně ve státě posledního zaměstnání. Kdo bydlí v Česku, obrátí se na správu sociálního zabezpečení, kde s ním vyplní i formuláře potřebné pro ostatní státy. Datum sepsání žádosti platí jako datum podání i vůči ostatním institucím.

Kontaktní instituce

Instituce, které se žádost podá, se stává kontaktní institucí. Ta neprodleně zašle žádost a doklady všem dotčeným institucím, aby mohly zpracování zahájit souběžně, a žadatele průběžně informuje.

Souhrn rozhodnutí

Každá instituce oznámí své rozhodnutí zvlášť. Kontaktní instituce pak žadateli zašle souhrnný dokument označovaný P1, ze kterého je vidět, jak jednotlivé státy naložily s jednotlivými dobami. Právě z něj se dají odhalit mezery nebo překryvy. Lhůty pro přezkum přitom začínají běžet až dnem obdržení souhrnu.

Odklad vůči některému státu

Žadatel může požádat, aby žádost nebyla vůči některému státu prozatím uplatňována. Instituce mu na požádání sdělí, co takový odklad znamená. Obecná pravidla podání a doklady popisuje text o tom, jak podat žádost o starobní důchod.

Proč řízení trvá déle

Zákonná lhůta je devadesát dnů, ale u mezinárodního případu se prodlužuje ze zákona. Lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou se došetřují rozhodné skutečnosti u cizozemských nositelů pojištění.

Není to tedy průtah, ale zabudované pravidlo. Česká správa dobu odpracovanou v cizině ve své evidenci nemá, potvrzení o ní vydává zahraniční instituce na její žádost, a to až v souvislosti s řízením o dávce.

Co může žadatel udělat

Doložit vlastní podklady, tedy pracovní smlouvy, výplatní doklady a jakékoli potvrzení o pojištění v cizině. Nezkrátí to sice úřední komunikaci, ale sníží riziko, že se doba vůbec nenajde.

Zálohy během řízení

Zjistí-li instituce, že žadateli náleží národní dávka, vyplatí ji neprodleně jako prozatímní plnění. Je-li zřejmý nárok na dílčí dávku, může vyplatit zálohu blízkou očekávané částce. O prozatímní povaze takové výplaty musí žadatele upozornit.

Smluvní státy a státy bez smlouvy

Mimo Evropskou unii rozhoduje, jestli má Česko s daným státem dvoustrannou smlouvu. Tenhle rozdíl je pro výsledek zásadnější než samotná délka odpracované doby.

Kde byla práce vykonána	Jak se doba promítne
členský stát Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarsko	doba se pro nárok sčítá podle koordinačních nařízení
stát s dvoustrannou smlouvou	doba se pro nárok zohlední podle konkrétní smlouvy
ostatní státy	k době se pro nárok na český důchod nepřihlíží

Každá smlouva je jiná

U smluvních států neplatí jednotný mechanismus. Způsob řízení závisí na typu smlouvy, na tom, kde žadatel žije, a na tom, jestli jsou podmínky splněny už podle českých předpisů, nebo až s přihlédnutím k době ve druhém státě. Vždy je proto nutné postupovat podle konkrétní smlouvy.

Co dělat s dobou ze státu bez smlouvy

Zpětně se s ní udělat nedá skoro nic. Jedinou cestou je dobrovolné důchodové pojištění, které pro dobu výdělečné činnosti v cizině umožňuje účast nejvýše dva roky před podáním přihlášky. Podmínky rozebírá text o dobrovolném důchodovém pojištění.

Výplata do ciziny

Český důchod se vyplácí do kterékoli země, ale komu se v Česku obvykle nezdržuje, náleží ve výši odpovídající dobám získaným na českém území. Za obvykle se nezdržujícího se považuje ten, kdo v cizině pobývá v kalendářním roce aspoň dvě stě sedmdesát dnů.

Potvrzení o žití

Nárok na výplatu se ověřuje tiskopisem Potvrzení o žití s úředně ověřeným podpisem. Kdo bydlí v členském státě Evropské unie nebo ve smluvním státě, zasílá ho dvakrát ročně a důchod dostává měsíčně. Kdo bydlí v nesmluvní cizině, určuje si frekvenci sám a důchod se mu vyplatí zpětně za období od poslední splátky. Nezašle-li potvrzení ve stanoveném termínu, výplata se pozastaví.

Kdy se potvrzení nezasílá

Byla-li s druhým státem sjednána pravidelná elektronická výměna údajů o úmrtí, potvrzení se nezasílá. Bez potvrzení se obejde i výplata mezinárodní poštovní poukázkou, protože se doručuje do vlastních rukou.

Poplatky a měna

Platby jdou přes centrální banku a její korespondenční banky. Poplatky zahraničních a místních bank hradí příjemce, takže skutečně došlá částka se může lišit podle kurzu i podle poplatků.

Daně a zdravotní pojištění

Zahraniční důchod stejného druhu je od daně z příjmů osvobozen stejně jako český, ale oba se počítají do společného úhrnu, ze kterého je osvobozena nejvýše částka odpovídající šestatřicetinásobku minimální mzdy. O právu jednotlivých států danit penzi rozhoduje příslušná smlouva o zamezení dvojímu zdanění. Ve zdravotním pojištění platí, že příjemce podléhá předpisům státu, který mu důchod vyplácí.

Šest kroků, když jste pracovali ve víc státech

1. Sepište si všechna období a státy, ve kterých jste byli pojištěni, včetně krátkých úvazků.
2. Ověřte si u každého státu, jestli patří do koordinace, mezi smluvní státy, nebo mimo.
3. U dob ze států mimo koordinaci i smlouvy počítejte s tím, že se nezhodnotí.
4. Podejte jedinou žádost ve státě bydliště a nechte si datum potvrdit.
5. Doložte vlastní podklady o zahraniční práci, i když si je instituce vyžádá sama.
6. Po skončení řízení projděte souhrnný dokument a zkontrolujte, jestli sedí doby ve všech státech.

Nejčastější otázky

Musím žádat o důchod v každém státě zvlášť?

Nemusíte. Stačí podat žádost v jednom státě, obvykle ve státě bydliště, a považuje se za uplatněnou ve všech členských státech, kde jste byli pojištěni. Datum sepsání žádosti platí vůči všem institucím.

Sečtou se mi roky odpracované v zahraničí do českého důchodu?

Pro posouzení nároku ano, pro výpočet částky ne. Každý stát přihlédne k cizím dobám, když zjišťuje, jestli vám nárok vznikl, ale důchod vám vypočte jen za doby získané u sebe a jen z příjmů dosažených na svém území.

Co je dílčí důchod?

Důchod vypočtený poměrnou metodou. Nejdřív se stanoví teoretická částka, tedy kolik by důchod činil, kdybyste všechny doby ze všech států získali v tom jednom, a ta se pak vynásobí poměrem dob získaných v daném státě k celkové době.

Dostanu vždycky ten výhodnější výpočet?

Ano. Instituce musí vedle národní dávky spočítat i dílčí a přiznat vyšší z obou částek. Od dílčího výpočtu může upustit jen v případech, kdy vede národní výpočet trvale ke stejnému nebo vyššímu výsledku.

Proč se moje žádost vyřizuje tak dlouho?

Protože se lhůta ze zákona prodlužuje o dobu, po kterou se došetřují rozhodné skutečnosti u zahraničního nositele pojištění. Česká správa doby odpracované v cizině ve své evidenci nemá a potvrzení o nich si musí vyžádat.

Započítá se práce ve státě, se kterým Česko nemá smlouvu?

Nezapočítá. K výdělečné činnosti konané v ostatních státech se pro nárok na český důchod nepřihlíží. Jedinou cestou, jak takové období pokrýt, je dobrovolné důchodové pojištění, u kterého lze zpětně jít nejvýše dva roky.

Jak často musím posílat potvrzení o žití?

Bydlíte-li v členském státě Evropské unie nebo ve smluvním státě, dvakrát ročně, a důchod dostáváte měsíčně. V nesmluvní cizině si frekvenci určujete sami a důchod se vyplácí zpětně za období od poslední splátky.

Další krok: Ověřte si nejdřív, kdy vám v Česku vznikne nárok, podle textu o tom, jak se určuje důchodový věk, a chybějící české doby doložte podle návodu o dokládání doby pojištění.

Českou část pravidel shrnuje průvodce starobním důchodem.

Zdroje: nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a prováděcí nařízení č. 987/2009, zákon č. 155/1995 Sb., zejména § 6, 29, 61 a 66, § 85 a § 107a zákona č. 582/1991 Sb. a principy koordinace podle ministerstva práce a sociálních věcí.