Dva zaměstnavatelé a daně: prohlášení, zálohy a přiznání

Dva zaměstnavatelé a daně: slevy a prohlášení lze uplatnit jen u jednoho. Zjistěte, jak se zdaní druhý příjem a kdy musíte podat přiznání.

Dva zaměstnavatelé a daně znamenají, že slevy na dani i prohlášení smíte uplatnit jen u jednoho z nich. Druhý zaměstnavatel srazí zálohu 15 % bez slev, nebo vybere srážkovou daň, pokud jde o dohodu o provedení práce či velmi nízký příjem. Při souběžných zaměstnáních musíte zpravidla podat daňové přiznání, při zaměstnáních po sobě stačí roční zúčtování u posledního zaměstnavatele. Článek rozlišuje obě situace a ukazuje výpočet.

Ve zkratce

  • Souběžně znamená, že obě zaměstnání trvají současně, postupně, že jedno skončí a další začne.
  • Prohlášení a slevy lze uplatnit jen u jednoho zaměstnavatele.
  • Druhý zaměstnavatel srazí zálohu 15 % bez slev, u malých příjmů a DPP pod hranicí srážkovou daň.
  • U souběžných zaměstnání se zpravidla podává přiznání s potvrzeními od obou.
  • U zaměstnání po sobě lze požádat o roční zúčtování u posledního zaměstnavatele.
  • Součet záloh se při ročním výpočtu porovná s daní za celý rok, přeplatek se vrátí.

Souběžně, nebo postupně

Zákon rozlišuje dvě situace. Postupná zaměstnání následují po sobě, například jste do června pracovali u jedné firmy a od července u druhé. Souběžná zaměstnání trvají současně, takže v týchž měsících pracujete pro dva plátce. Na rozlišení závisí, kdo smí využít roční zúčtování a kdo musí podat přiznání. Celý okruh témat shrnuje rozcestník daně zaměstnance.

Pozor na měsíc změny. Skončí-li pracovní poměr u prvního zaměstnavatele a nový začne v témže měsíci, jde stále o zaměstnání po sobě, ale měsíční slevy za tento měsíc smí poskytnout jen jeden z obou plátců. Proto je důležité sladit, u kterého je za tento měsíc uplatníte.

Prohlášení jen u jednoho zaměstnavatele

Zákon dovoluje podepsat prohlášení poplatníka na stejné období jen u jednoho plátce. U něj získáte slevu na poplatníka, případně další slevy a zvýhodnění na děti. U druhého zaměstnavatele je záloha vypočtena bez nich. Zákon nestanoví, který zaměstnavatel to má být, rozhodnete sami.

Druhý zaměstnavatel proto nemá právo ani povinnost slevy poskytnout, i kdybyste o ně požádali. Po skončení roku se ale slevy posuzují jednou za celé zdaňovací období. Při přiznání se uplatní sleva na poplatníka jen jednou ve výši 30 840 Kč, nikoli za každého zaměstnavatele zvlášť.

Jak se zdaní příjem od druhého zaměstnavatele

Druhý zaměstnavatel vypočte zálohu ze všech příjmů, které vám vyplácí, sazbou 15 %. Pokud měsíční základ zálohy překročí třínásobek průměrné mzdy, použije se na část nad tímto limitem sazba 23 %. Základ se zaokrouhluje na stovky nahoru, záloha na koruny nahoru. Tabulka shrnuje běžné případy u druhého příjmu.

Druhý příjem Jak se daní Povinnost přiznání
Pracovní poměr nebo DPČ nad rozhodnou částku, bez prohlášení záloha 15 % bez slev ano, přiznání je povinné
DPP pod rozhodnou částkou u téhož plátce, bez prohlášení srážková daň 15 %, konečná ne, srážkové příjmy přiznání nezakládají
DPP nad rozhodnou částkou, bez prohlášení záloha 15 % bez slev ano
Příjem od plátce pod rozhodnou částkou pro nemocenské pojištění srážková daň 15 % ne

Rozhodné částky se mění, dnes činí 12 000 Kč měsíčně u DPP a 4 500 Kč měsíčně u ostatních příjmů. Je třeba je ověřit pro daný rok. Princip srážkové daně vysvětluje článek srážková daň, rozdíly mezi dohodami článek DPP vs DPČ.

Proč při souběhu podáváte přiznání

Poplatník nemusí podávat přiznání, pokud má příjmy ze závislé činnosti od jednoho nebo postupně od více plátců a u všech podepsal prohlášení. U souběžných zaměstnání tuto podmínku splnit nelze, protože prohlášení lze podepsat jen u jednoho. Druhý příjem navíc není srážkový, a proto přiznání vzniká. Příjmy zdaněné srážkou povinnost samy nezakládají.

V přiznání uvedete úhrn příjmů od obou zaměstnavatelů, slevu na poplatníka uplatníte jen jednou a započtete zálohy, které vám zaměstnavatelé sráželi. K přiznání přiložíte potvrzení o zdanitelných příjmech od každého z nich, které vám zaměstnavatel vydá do deseti dnů od žádosti. Co potvrzení obsahuje, popisuje článek potvrzení o zdanitelných příjmech. Postup vyplnění uvádí návod k přiznání, lhůty termín daňového přiznání.

Modelový příklad: hlavní práce a vedlejší dohoda

Modelový příklad A: zaměstnanec má hlavní práci s hrubou mzdou 30 000 Kč a prohlášení tam podepsal. Záloha je 4 500 Kč, po slevě 1 930 Kč. Vedlejší dohoda o pracovní činnosti mu přináší 8 000 Kč měsíčně, nad rozhodnou částkou, a prohlášení tam nepodepsal. Druhý zaměstnavatel srazí 1 200 Kč. Za rok se sráží (1 930 + 1 200) krát 12, tedy 37 560 Kč. Roční daň z 456 000 Kč činí 68 400 Kč, po slevě 37 560 Kč. Rozdíl je nulový, ale přiznání se podat musí.

Modelový příklad B: hlavní práce se mzdou 15 000 Kč, vedlejší DPČ 10 000 Kč. Na hlavní práci je záloha 2 250 Kč a sleva ji sníží na nulu, přičemž 320 Kč slevy měsíčně zůstává nevyužito. Vedlejší zaměstnavatel srazí 1 500 Kč měsíčně, za rok 18 000 Kč. Roční základ je 300 000 Kč, daň 45 000 Kč a po slevě 14 160 Kč. V přiznání poplatník získá zpět přeplatek 3 840 Kč, který odpovídá nevyužité slevě. Postup vrácení popisuje článek o přeplatku na dani.

Kdy přiznání nevzniká a kdy může vzniknout doplatek

Přiznání odpadá, pokud druhý příjem spadá pod srážkovou daň. Typicky jde o dohodu o provedení práce, která u daného plátce nedosáhne rozhodné částky, nebo o drobný příjem. Takto sražená daň je konečná. Rezident ji může dobrovolně zahrnout do přiznání, získá tak možnost uplatnit slevy a sražená daň se mu započte. Sleva na poplatníka by tak mohla snížit i daň z tohoto příjmu.

Opačný případ je doplatek. Roční hranice pro vyšší sazbu 23 % se posuzuje ze součtu příjmů od všech zaměstnavatelů, zatímco každý z nich sleduje svůj měsíční limit zvlášť. Může se tedy stát, že žádný zaměstnavatel 23 % nesrážel, ale roční základ hranici přesáhl. Pak vznikne doplatek, který řeší článek o nedoplatku na dani.

Zaměstnání po sobě a roční zúčtování

Při postupných zaměstnáních lze podepsat prohlášení u každého zaměstnavatele za jeho období a požádat o roční zúčtování u posledního z nich. Podmínkou je, že nemáte povinnost podat přiznání. Žádost se podává do 15. února a spolu s ní musíte předložit doklady od všech předchozích zaměstnavatelů za uplynulý rok. Podrobně postup rozebírá článek žádost o roční zúčtování.

Zaměstnavatel pak spočítá daň z úhrnu mezd od všech plátců, odečte všechny zálohy sražené v průběhu roku a provede vyúčtování nejpozději do 31. března. Přeplatek vyplatí nejpozději ve mzdě za březen. Rozdíl mezi zúčtováním a přiznáním porovnává článek roční zúčtování vs. daňové přiznání.

Časté chyby

První chybou je podpis u obou zaměstnavatelů. Slevy se pak čerpají dvakrát a při přiznání vznikne nedoplatek. Druhou je přesvědčení, že druhý zaměstnavatel daň vyřeší za vás. Srážková daň je konečná jen u příjmů, které pod ni zákonně spadají, ostatní druhé příjmy jsou zálohové a musíte je přiznat.

Třetí chybou je zapomenutá povinnost přiznání, protože zálohy se na první pohled zdají správně sražené. Čtvrtou je chybějící potvrzení od jednoho zaměstnavatele, bez kterého nelze přiznání doložit. Žádejte je včas a nejpozději před termínem pro podání.

Časté otázky

Mohu uplatnit slevu na poplatníka u dvou zaměstnavatelů?

Ne. Prohlášení na stejné období lze podepsat jen u jednoho plátce, takže slevu poskytne jen ten.

Kolik srazí druhý zaměstnavatel?

Zálohu 15 % ze mzdy bez slev. Jde-li o dohodu o provedení práce pod rozhodnou částkou, vybere srážkovou daň také 15 %.

Musím při dvou zaměstnavatelích podat přiznání?

Při souběžných zaměstnáních zpravidla ano, protože prohlášení nelze podepsat u obou. Výjimkou jsou příjmy zdaněné srážkou.

Jaké doklady k přiznání potřebuji?

Potvrzení o zdanitelných příjmech od každého zaměstnavatele. Vystaví vám je nejpozději do deseti dnů od žádosti.

Co když jsem v roce změnil zaměstnavatele?

Prohlášení podepíšete u každého za jeho období. Roční zúčtování pak může provést poslední zaměstnavatel z dokladů od všech předchozích.

Dostanu při přiznání část daně zpět?

Může se stát, třeba když sleva u hlavního zaměstnavatele nebyla využita celá. Přeplatek vrátí finanční úřad na základě žádosti.

Může se druhý příjem zdanit srážkou bez prohlášení?

Ano, u dohody o provedení práce pod rozhodnou částkou a u příjmu pod rozhodnou částkou pro nemocenské pojištění. Daň je pak konečná.

Jak se počítá záloha u druhého zaměstnavatele?

Základ se zaokrouhlí na stovky nahoru, použije se sazba 15 % a záloha se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Nad třínásobkem průměrné mzdy platí 23 %.

Kdy podat přiznání?

Obvykle do 1. dubna, elektronicky do 1. května, s daňovým poradcem do 1. července.

Zdroje

Radek Vávra
Radek Vávra

Věnuje se tématům osobních financí, investování a ekonomiky. V obsahu klade důraz na srozumitelnost, souvislosti a praktickou využitelnost pro běžné čtenáře.