Při hromadném propouštění pracovní poměr neskončí uplynutím výpovědní doby, ale nejdříve třicet dnů poté, co zaměstnavatel doručí zprávu úřadu práce. Je to jediné místo v zákoníku práce, kde konec zaměstnání závisí na úkonu mezi zaměstnavatelem a úřadem, o kterém propouštěný člověk nemusí sám od sebe vůbec vědět. Proto zákon zaměstnavateli ukládá, aby zaměstnanci den doručení té zprávy sdělil. Následující text vysvětluje, kdy o hromadné propouštění vůbec jde, co musí zaměstnavatel splnit a co se stane, když to nesplní.
- Rozhoduje počet výpovědí z organizačních důvodů v období třiceti kalendářních dnů.
- Dohody se do počtu započítají, jen když výpovědí skončí poměr alespoň pěti lidem.
- Zaměstnavatel musí informovat zástupce zaměstnanců nejpozději třicet dnů předem.
- Pracovní poměr skončí nejdříve třicet dnů od doručení zprávy úřadu práce.
- Odchylky platí až po rozhodnutí o úpadku, ne po zahájení insolvenčního řízení.
Ve zkratce
Tabulka shrnuje prahy a lhůty, které rozhodují.
| Rozhodné období | třicet kalendářních dnů |
| Jaké výpovědi se počítají | jen ty z organizačních důvodů |
| Dvacet až sto zaměstnanců | práh deset propuštěných |
| Sto jedna až tři sta | práh deset procent |
| Více než tři sta | práh třicet propuštěných |
| Dohody | počítají se, skončí-li výpovědí poměr alespoň pěti lidem |
| Informace zástupcům | písemně, nejpozději třicet dnů předem |
| Zpráva úřadu práce | prokazatelně doručená po skončení jednání |
| Nejdřívější konec poměru | třicet dnů od doručení té zprávy |
| Výjimky | prohlášení zaměstnance a rozhodnutí o úpadku |
Kdy o hromadné propouštění jde
Hromadným propouštěním se rozumí skončení pracovních poměrů v období třiceti kalendářních dnů na základě výpovědí daných zaměstnavatelem z organizačních důvodů, dosáhne-li počet propuštěných zákonného prahu. Prahy jsou tři a odvíjejí se od velikosti zaměstnavatele.
Tři pásma
U zaměstnavatele s dvaceti až sto zaměstnanci jde o hromadné propouštění při nejméně deseti propuštěných. U zaměstnavatele se sto jedním až třemi sty zaměstnanci při nejméně deseti procentech zaměstnanců. U zaměstnavatele s více než třemi sty zaměstnanci při nejméně třiceti propuštěných.
Malé firmy sem nespadají
Zaměstnavatel s méně než dvaceti zaměstnanci není v žádném z pásem uveden. Prahy na něj tedy nedopadají, ať propustí kohokoli.
Jen tři výpovědní důvody
Počítají se výhradně výpovědi z důvodu zrušení zaměstnavatele nebo jeho části, přemístění zaměstnavatele nebo jeho části a nadbytečnosti pro organizační změnu. Výpovědi pro porušení povinností, pro nesplňování požadavků ani zdravotní důvody se do počtu nezahrnují. Přehled všech osmi důvodů je v textu o výpovědních důvodech a rozbor toho nejčastějšího v článku o výpovědi pro nadbytečnost.
Rozhodl-li o propouštění jiný orgán
Úprava se použije i na případy, kdy o hromadném propouštění rozhodl příslušný orgán. Typicky jde o situace, kde o organizační změně nerozhoduje sám zaměstnavatel.
Co se do počtu započítá
Základ tvoří výpovědi, dohody se přidávají jen za podmínky. Skončí-li výpověďmi z organizačních důvodů v rozhodném období pracovní poměr alespoň pěti zaměstnancům, započítávají se do celkového počtu i zaměstnanci, se kterými zaměstnavatel rozvázal poměr v tomtéž období z týchž důvodů dohodou.
Proč je ta podmínka důležitá
Bez ní by stačilo nabídnout většině lidí dohodu a prahy by se nikdy nenaplnily. Pravidlo pěti výpovědí tomu brání, ale zároveň znamená, že zaměstnavatel s méně než pěti výpověďmi může propustit dohodou libovolný počet lidí, aniž by šlo o hromadné propouštění.
Co se nezapočítává
Skončení z jiných než organizačních důvodů, výpověď daná zaměstnancem, uplynutí sjednané doby, zrušení ve zkušební době ani okamžité zrušení. Zákon je mezi započítávanými způsoby nejmenuje.
Povinnosti vůči zástupcům zaměstnanců
Před dáním výpovědí jednotlivým zaměstnancům musí zaměstnavatel o svém záměru včas, nejpozději třicet dnů předem, písemně informovat odborovou organizaci a radu zaměstnanců. Lhůta se počítá k okamžiku, kdy mají být dány výpovědi, ne ke dni skončení poměrů.
Co konkrétně musí sdělit
Důvody hromadného propouštění, počet a profesní složení zaměstnanců, kteří mají být propuštěni, počet a profesní složení všech zaměstnanců, dobu, v níž se má propouštění uskutečnit, hlediska navržená pro výběr propouštěných a odstupné, případně další práva propuštěných zaměstnanců.
Hlediska výběru
Právě tenhle bod bývá v praxi nejcennější. Zaměstnavatel musí předem sdělit, podle čeho bude vybírat, a to zástupcům zaměstnanců, ne až dotčeným lidem. Kdo se s hledisky seznámí, může posoudit, zda u něj sedí.
Předmět jednání
Zákon jej vymezuje jako dosažení shody zejména o opatřeních směřujících k předejití nebo omezení hromadného propouštění, ke zmírnění jeho nepříznivých důsledků pro zaměstnance, především o možnostech zařazení na jiných pracovištích zaměstnavatele. Nejde tedy o formální oznámení, ale o jednání s cílem dohodnout se. Co odbory smějí a kde končí projednání, rozebírá text o odborech a kolektivní smlouvě.
Povinnosti vůči úřadu práce
Zaměstnavatel má vůči krajské pobočce úřadu práce dvě oddělené povinnosti a každá přichází v jiném okamžiku. Zaměnit je znamená posunout si celý harmonogram.
První informace
Současně s informováním zástupců zaměstnanců musí zaměstnavatel písemně informovat krajskou pobočku úřadu práce příslušnou podle místa své činnosti, a to zejména o důvodech opatření, o celkovém počtu zaměstnanců, o počtu a struktuře dotčených zaměstnanců, o období, v jehož průběhu k propouštění dojde, o navržených hlediscích výběru a o zahájení jednání se zástupci zaměstnanců. Jedno vyhotovení doručí i odborové organizaci a radě zaměstnanců.
Zpráva po skončení jednání
Poté musí zaměstnavatel prokazatelně doručit krajské pobočce úřadu práce písemnou zprávu o svém rozhodnutí o hromadném propouštění a o výsledcích jednání se zástupci zaměstnanců, včetně celkového počtu zaměstnanců a počtu a profesního složení propouštěných. Jedno vyhotovení doručí i zástupcům zaměstnanců, kteří mají právo se ke zprávě samostatně vyjádřit a své vyjádření úřadu práce doručit.
Sdělení zaměstnanci
Zaměstnavatel je povinen sdělit zaměstnanci den doručení té písemné zprávy krajské pobočce úřadu práce. Bez tohoto údaje si zaměstnanec nemůže spočítat, kdy mu pracovní poměr vlastně skončí.
Pravidlo třiceti dnů
Pracovní poměr hromadně propouštěného zaměstnance skončí výpovědí nejdříve po uplynutí doby třiceti dnů po sobě jdoucích od doručení písemné zprávy zaměstnavatele krajské pobočce úřadu práce. To je jádro celé úpravy.
Odkud se lhůta počítá
Ne ode dne doručení výpovědi zaměstnanci a ne ode dne rozhodnutí o organizační změně, ale ode dne, kdy zpráva došla úřadu práce. Jde o třicet dnů po sobě jdoucích, tedy kalendářních, ne pracovních.
Nejde o zkrácení výpovědní doby
Pravidlo stanoví jen nejdřívější možný okamžik skončení. Skončí-li výpovědní doba později, skončí pracovní poměr až jejím uplynutím. Prakticky tedy může poměr trvat déle, nikdy ne kratší dobu, než jakou dává výpovědní doba.
Dvě výjimky
Odklad se neuplatní, prohlásí-li zaměstnanec, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. A neuplatní se ani tehdy, bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku zaměstnavatele.
Když u vás odbory nepůsobí
Není-li u zaměstnavatele ustavena ani nepůsobí odborová organizace ani rada zaměstnanců, je zaměstnavatel povinen plnit všechny uvedené povinnosti vůči každému zaměstnanci, jehož se hromadné propouštění týká. Povinnost tedy nezaniká, jen se přesměruje.
Co to znamená prakticky
Každý dotčený zaměstnanec má dostat písemně tytéž informace, které by jinak dostali zástupci: důvody, počty, profesní složení, dobu propouštění, hlediska výběru i informaci o odstupném. A stejně tak s ním má proběhnout jednání o možnostech, jak se propouštění vyhnout nebo zmírnit jeho dopady.
Obecná projednací povinnost
Vedle toho platí, že zamýšlené strukturální změny a opatření ovlivňující zaměstnanost, zejména v souvislosti s hromadným propouštěním, musí zaměstnavatel se zaměstnanci projednat. Tahle obecná povinnost se ale nevztahuje na zaměstnavatele s méně než deseti zaměstnanci.
Zaměstnavatel v úpadku
Zákon váže odchylky na rozhodnutí o úpadku, ne na zahájení insolvenčního řízení. To je rozdíl, který mění načasování o týdny až měsíce.
Dvě odchylky
Zaměstnavatel, na kterého bylo vydáno rozhodnutí o úpadku, je povinen doručit krajské pobočce úřadu práce písemnou zprávu pouze na její žádost. A třicetidenní odklad skončení pracovního poměru se v takovém případě neuplatní vůbec.
Co zůstává
Informační a projednací povinnosti vůči zástupcům zaměstnanců a vůči úřadu práce zákon pro případ úpadku nijak neomezuje. Zůstávají tedy v plném rozsahu.
Když mzda nepřijde
Insolvence zaměstnavatele otevírá samostatnou cestu k penězům přes úřad práce, ovšem ve lhůtě, kterou nelze prominout. Popisuje ji text o tom, jak funguje insolvence zaměstnavatele a nevyplacená mzda.
Co se stane při porušení
Zákoník práce se slovem neplatnost v této části vůbec nepracuje. Následky jsou jinde a jsou dva.
Běh lhůty prostě nezačne
Nejdřívější skončení pracovního poměru je navázáno na doručení zprávy úřadu práce. Nebyla-li zpráva doručena, třicetidenní doba nezačala běžet, a pracovní poměr proto podle tohoto pravidla skončit nemůže. To je pro zaměstnance často významnější než jakákoli pokuta.
Pokuta od inspekce práce
Porušení povinností vůči odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které plynou z ustanovení o hromadném propouštění, je přestupkem podle zákona o inspekci práce se zákonem stanovenou horní hranicí pokuty. Pokuta ale připadá státu, ne propouštěným.
Odstupné se řídí jinými pravidly
Nárok na odstupné vzniká z titulu výpovědi z organizačních důvodů nebo dohody z týchž důvodů, tedy nezávisle na tom, jestli šlo o hromadné propouštění. Podrobnosti jsou v textu o tom, kdy vzniká nárok na odstupné.
Sedm věcí, které si ověřte
- Kolik lidí odchází a v jakém okně. Rozhoduje třicet kalendářních dnů, ne kalendářní měsíc.
- Z jakého důvodu. Do počtu se počítají jen tři organizační důvody.
- Jestli byli informováni zástupci zaměstnanců. Písemně a nejpozději třicet dnů předem.
- Jaká hlediska výběru zaměstnavatel oznámil. Musí je sdělit předem.
- Kdy byla doručena zpráva úřadu práce. Zaměstnavatel vám ten den musí sdělit.
- Zda vám poměr neskončil dřív, než měl. Nejdříve třicet dnů od doručení té zprávy.
- Co máte v potvrzení o zaměstnání. Podrobnosti jsou v textu o zápočtovém listu.
Nejčastější otázky k hromadnému propouštění
Od kolika propuštěných jde o hromadné propouštění?
Záleží na velikosti zaměstnavatele. U dvaceti až sto zaměstnanců je práh deset propuštěných, u sto jednoho až tří set deset procent zaměstnanců a u více než tří set třicet propuštěných. Vždy v období třiceti kalendářních dnů a jen u výpovědí z organizačních důvodů.
Počítají se i dohody?
Jen tehdy, skončí-li v tomtéž období výpověďmi z týchž důvodů pracovní poměr alespoň pěti zaměstnancům. Pak se do celkového počtu započítají i ti, se kterými zaměstnavatel rozvázal poměr dohodou z týchž důvodů.
Kdy mi vlastně skončí pracovní poměr?
Nejdříve po uplynutí třiceti dnů po sobě jdoucích od doručení písemné zprávy zaměstnavatele krajské pobočce úřadu práce. Skončí-li výpovědní doba později, rozhoduje ta. Zaměstnavatel je povinen sdělit vám den doručení zprávy.
Můžu chtít skončit dřív?
Ano. Odklad se neuplatní, prohlásíte-li, že na prodloužení pracovního poměru netrváte. Zákon pro takové prohlášení nepředepisuje formu.
Co když u nás nejsou odbory?
Zaměstnavatel je povinen plnit všechny povinnosti vůči každému zaměstnanci, jehož se hromadné propouštění týká. Informace i jednání tedy míří přímo k vám.
Platí to i při insolvenci?
Odchylky se vážou až na rozhodnutí o úpadku, ne na zahájení insolvenčního řízení. Po rozhodnutí o úpadku se třicetidenní odklad neuplatní a zprávu úřadu práce doručuje zaměstnavatel jen na jeho žádost.
Je výpověď neplatná, když zaměstnavatel povinnosti nesplnil?
Zákoník práce v této části neplatnost nestanoví. Praktický následek je jiný: nebyla-li doručena zpráva úřadu práce, třicetidenní doba nezačala běžet a pracovní poměr podle tohoto pravidla skončit nemůže. Souběžně jde o přestupek postižitelný pokutou, která ale připadá státu.
Dostanu odstupné?
Ano, plyne z výpovědi z organizačních důvodů nebo z dohody z týchž důvodů, a to bez ohledu na to, zda šlo o hromadné propouštění. Výše se odvíjí od délky trvání pracovního poměru.
Další krok: Vyžádejte si písemně den, kdy byla zpráva doručena úřadu práce, protože od něj se počítá nejdřívější konec vašeho pracovního poměru. Pak si porovnejte hlediska výběru, která zaměstnavatel oznámil, s tím, proč byl vybrán zrovna váš post. Posudek si vyžádejte zvlášť, sám se nevydává, jak popisuje text o pracovním posudku.
Zdroje: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, paragrafy 52, 62, 63, 64, 67 a 280; zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, paragrafy 10 a 23.




