Insolvence zaměstnavatele a nevyplacená mzda

Neproplatí-li zaměstnavatel mzdu a je v úpadku, může zaměstnanec požádat o její výplatu Úřad práce. Lhůta je ale prekluzivní a činí pět měsíců a patnáct kalendářních dnů od zveřejnění informace o insolvenčním návrhu. Kdo ji zmešká, o nárok vůči Úřadu práce nenávratně přijde. Postup upravuje zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Kdy nárok vzniká

Nárok vzniká, je-li zaměstnavatel v platební neschopnosti, tedy byl-li na něj podán insolvenční návrh a tato informace byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku. Nečeká se na rozhodnutí o úpadku ani na prohlášení konkursu.

To je pro zaměstnance zásadní. Insolvenční řízení může trvat roky, výplata mzdových nároků přes Úřad práce běží podstatně dřív.

Prostá neschopnost zaměstnavatele platit bez insolvenčního návrhu nárok nezakládá. Nepodá-li návrh nikdo jiný, může jej podat i sám zaměstnanec jako věřitel.

Rozhodné období

Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, v němž byl podán insolvenční návrh, tři kalendářní měsíce předcházející a tři kalendářní měsíce následující. Celkem tedy sedm měsíců.

Z tohoto období si zaměstnanec vybere měsíce, za které mzdové nároky uplatní. Nemusí jít o měsíce po sobě jdoucí.

Mzda za měsíce mimo rozhodné období se přes Úřad práce vyplatit nedá. Uplatňuje se pouze v insolvenčním řízení jako pohledávka za dlužníkem.

Prekluzivní lhůta

Nároky lze uplatnit nejpozději do pěti měsíců a patnácti kalendářních dnů následujících po dni, kdy Úřad práce zveřejnil informaci o insolvenčním návrhu. Uplynutím lhůty právo zaniká.

Jde o prekluzi, ne o promlčení. Úřad práce lhůtu prominout nemůže a k jejímu uplynutí přihlíží z úřední povinnosti, i kdyby nikdo nic nenamítal.

Informaci zveřejňuje Úřad práce na svých úředních deskách a na svých internetových stránkách. Právě od tohoto dne, ne ode dne podání návrhu, se lhůta počítá.

Proč lidé lhůtu zmeškají

Nejčastěji proto, že čekají na vyjádření insolvenčního správce nebo věří příslibu vedení, že se mzda doplatí. Obojí lhůtu nezastavuje. Žádost se podává i tehdy, když je věc zároveň řešena v insolvenci.

Kolik lze dostat

Zaměstnanec může uplatnit mzdové nároky nejvýše za tři měsíce rozhodného období. Vybírá si sám, které to budou, a měl by volit měsíce s nejvyšší dlužnou částkou.

Měsíční výše je zároveň shora omezena. Celková částka za jeden měsíc nesmí přesáhnout stanovený násobek rozhodné částky, kterou vyhlašuje ministerstvo a která vychází z průměrné mzdy v národním hospodářství.

Úřad práce vyplácí čistou částku. Zálohu na daň i pojistné odvede sám, takže zaměstnanec dostane obdobu běžné výplaty.

Kdo nárok nemá

Nárok nemá zaměstnanec, který byl v rozhodném období statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu zaměstnavatele a měl u něj současně alespoň čtvrtinovou majetkovou účast. Obě podmínky musí být splněny zároveň.

Jednatel bez majetkové účasti tedy nárok má. Společník s podílem, který není členem statutárního orgánu, jej má také.

Uplatnit nárok lze v jednom rozhodném období pouze jednou. Podání druhé žádosti za tentýž úpadek k ničemu nevede.

Jak žádost podat

Žádost se podává u kterékoli krajské pobočky Úřadu práce, nikoli nutně u té v místě bydliště nebo sídla zaměstnavatele. Podat ji lze osobně, poštou i elektronicky.

K žádosti se dokládá doklad o existenci pracovněprávního vztahu, tedy pracovní smlouva nebo dohoda, a doklad o výši nevyplacené mzdy. Postačí výplatní pásky, mzdové listy nebo potvrzení zaměstnavatele.

Nemá-li zaměstnanec doklady, není to překážka. Úřad práce si údaje vyžádá u insolvenčního správce, který má povinnost je poskytnout.

Sdělení insolvenčního správce

Insolvenční správce má povinnost sdělit Úřadu práce dlužné mzdové nároky na základě podkladů zaměstnavatele. Neshodují-li se jeho údaje s vaším výpočtem, doložte vlastní podklady.

Co se nekryje a co dál

Vyplácejí se mzdové nároky, tedy mzda nebo plat, náhrady mzdy a odstupné, které zaměstnavatel nevyplatil. Nekryjí se pohledávky, které mzdovou povahu nemají.

Mimo režim tak zůstává například náhrada škody, bezdůvodné obohacení nebo nároky nad zákonný rámec sjednané zvlášť výhodně krátce před úpadkem.

Vyplacením Úřad práce vstupuje na místo zaměstnance jako věřitel a pohledávku uplatňuje v insolvenčním řízení sám. Zaměstnanec už tuto část v insolvenci nepřihlašuje, přihlašuje jen to, co mu Úřad práce nevyplatil.

Osm kroků, když firma padá

1. Sledujte insolvenční rejstřík. Návrh na zaměstnavatele je veřejný.
2. Zjistěte den zveřejnění u Úřadu práce. Od něj běží lhůta.
3. Podejte žádost hned. Nečekejte na insolvenčního správce.
4. Vyberte tři nejsilnější měsíce. Volba je na vás.
5. Doložte, co máte. Smlouva, pásky, výpisy z účtu.
6. Nespoléhejte na přísliby vedení. Lhůtu nezastavují.
7. Zbytek přihlaste v insolvenci. Vyplacenou část už ne.
8. Uschovejte potvrzení o podání. Prokazuje dodržení lhůty.

Časté otázky

Komu žádost podávám?

Kterékoli krajské pobočce Úřadu práce, ne insolvenčnímu správci ani soudu.

Do kdy musím žádost podat?

Nejpozději do pěti měsíců a patnácti kalendářních dnů následujících po dni, kdy Úřad práce zveřejnil informaci o insolvenčním návrhu. Lhůta je prekluzivní.

Za kolik měsíců mi mohou zaplatit?

Nejvýše za tři měsíce rozhodného období, které si vyberete sami.

Co je rozhodné období?

Kalendářní měsíc podání insolvenčního návrhu, tři měsíce předcházející a tři měsíce následující.

Musím čekat na rozhodnutí o úpadku?

Nemusíte. Stačí, že byl podán insolvenční návrh a informace o něm byla zveřejněna.

Dostanu hrubou, nebo čistou mzdu?

Čistou. Úřad práce odvede zálohu na daň i pojistné za vás.

Mám nárok jako jednatel?

Nárok nemá jen ten, kdo byl v rozhodném období členem statutárního orgánu a současně měl alespoň čtvrtinovou majetkovou účast. Jednatel bez podílu nárok má.

Musím pohledávku přihlásit i do insolvence?

Vyplacenou část ne, tu uplatňuje Úřad práce sám. Přihlašuje se jen zbytek, který vyplacen nebyl.

Další krok: Objeví-li se váš zaměstnavatel v insolvenčním rejstříku, zjistěte den, kdy Úřad práce zveřejnil informaci o návrhu, a podejte žádost bez čekání na cokoli dalšího. Prekluzivní lhůtu nelze prominout ani z jakkoli vážného důvodu.

Zdroje: zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele; zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon; zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.