Investiční crowdfunding: jak funguje, regulace a rizika

Investiční crowdfunding je způsob, jak přes internetovou platformu půjčit peníze firmě nebo koupit její akcie, podíl či dluhopis spolu s mnoha dalšími drobnými investory. Na rozdíl od dárcovského a odměnového crowdfundingu čekáte finanční výnos, ale nesete i riziko ztráty celé částky. V Evropské unii ho upravuje jednotné nařízení, které platformám ukládá licenci, testy znalostí a povinné varování: nařízení (EU) 2020/1503 o crowdfundingu.

Co je investiční crowdfunding

Slovo crowdfunding se do češtiny překládá jako skupinové financování. Firma, které se v nařízení říká vlastník projektu, potřebuje peníze a místo jednoho velkého věřitele osloví přes internetovou platformu mnoho menších investorů. Každý přispěje částkou, kterou si zvolí, a dohromady projekt zafinancují. Platforma přitom nepůjčuje své peníze, jen páruje zájem investorů se zájmem firmy a obvykle obsluhuje platby. Pohledávku nebo podíl proto máte vůči firmě, ne vůči platformě, a platforma za splacení neručí.

Dárcovský, odměnový a investiční crowdfunding

Česká národní banka ve svém výkladu upozorňuje, že se v Česku slovo crowdfunding vžilo pro celou škálu forem, od dárcovského přes odměnový až po investiční a úvěrový. Evropské nařízení ale dopadá jen na dvě z nich: na úvěrový a investiční crowdfunding, a to jen tehdy, když se financuje podnikání. Dárcovské sbírky ani předprodeje produktů pod něj nespadají, takže u nich neplatí testy ani lhůta na rozmyšlenou.

Formy investičního crowdfundingu

Nařízení rozlišuje umožnění poskytování úvěrů a umisťování převoditelných cenných papírů a takzvaných nástrojů přijatých pro účely skupinového financování. Tím se myslí volně převoditelné podíly v s.r.o. Z toho vycházejí tři hlavní podoby.

Úvěrový crowdfunding (lending)

Investor poskytne firmě úvěr. Nařízení ho definuje jako dohodu, v níž investor poskytne vlastníkovi projektu dohodnutou částku na dohodnutou dobu a vlastník projektu se bezpodmínečně zaváže ji splatit s úrokem podle splátkového kalendáře. Výnos je tedy předem daný úrok, horní hranice zisku je pevná. Riziko je úvěrové: když firma nesplácí, přijdete o úroky a možná i o jistinu. Úvěr může být zajištěný, například zástavou nemovitosti nebo ručením, nebo nezajištěný.

Podílový crowdfunding (equity)

Investor získá akcie nebo podíl ve společnosti s ručením omezeným, typicky v začínající nebo rostoucí firmě. Výnos není předem daný. Vzniká z podílu na zisku, pokud ho firma vyplácí, nebo z prodeje podílu za vyšší cenu, například při vstupu většího investora. Může trvat roky, než se k penězům dostanete, a když firma neuspěje, podíl může ztratit veškerou hodnotu. Na rozdíl od akcií, jejichž první nákup na burze zvládnete přes obchodníka, obvykle nemáte kde podíl rychle prodat.

Dluhopisový crowdfunding

Firma vydá dluhopisy a platforma je umisťuje mezi investory. Ekonomicky se podobá úvěru, protože dostáváte úrok a na konci jistinu, ale právně vlastníte cenný papír, nikoli pohledávku z úvěrové smlouvy. Podmínky upravují emisní podmínky a dokument s klíčovými informacemi musí uvést úrokovou sazbu, data výplaty úroků a splatnost. Firemní dluhopis z crowdfundingové platformy nese úplně jiné riziko než dluhopis vydaný státem, protože za ním stojí jedna konkrétní, často malá firma.

Realitní crowdfunding jen stručně

Velká část nabídek se týká nemovitostí: investoři financují výstavbu, rekonstrukci nebo nákup nemovitosti developerem, obvykle formou úvěru zajištěného zástavou. Z pohledu regulace jde nejčastěji o úvěrový crowdfunding se všemi jeho pravidly. Realitní projekty mají vlastní rizika, například zpoždění stavby, přecenění nemovitosti nebo pořadí zástavního práva, a zaslouží si samostatný rozbor. Zde jen upozornění, že pod označením realitní crowdfunding se nabízejí i produkty mimo regulaci, o nichž je řeč dále. Zástavu a rizika takových projektů popisuje článek o realitním crowdfundingu.

Regulace: nařízení EU a český zákon

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky se použije od 10. listopadu 2021 a platí přímo ve všech členských státech. Stanoví jednotné požadavky na povolení, provoz platforem, informace pro investory i marketing. Přechodné období pro dřívější provozovatele podle národních pravidel skončilo, takže kdo služby v jeho rozsahu poskytuje, musí mít povolení.

Licence a dohled

Služby smí poskytovat jen právnická osoba usazená v Unii, která má povolení podle článku 12 nařízení. Žádá se u orgánu státu, kde má sídlo, v Česku u České národní banky. Součástí žádosti je mimo jiné plán kontinuity činnosti pro případ selhání platformy. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vede veřejný registr všech poskytovatelů včetně uložených sankcí.

Limit 5 000 000 EUR

Nařízení se nevztahuje na nabídky s protiplněním vyšším než 5 000 000 EUR za 12 měsíců. Limit se nepočítá na jednotlivou kampaň, ale na vlastníka projektu: sčítají se jeho nabídky cenných papírů a podílů, úvěry získané přes platformu a také veřejné nabídky cenných papírů ve výjimce z prospektu. Větší emise spadají do jiných režimů, aktuální výši limitu si ověřte v platném znění nařízení. Nařízení se nevztahuje ani na půjčky spotřebitelům, takzvané spotřebitelské P2P půjčky. Jak investice do takových půjček funguje, rozebírá článek o P2P půjčkách jako investici.

Český adaptační zákon

Adaptační zákon č. 96/2022 Sb. nabyl účinnosti 29. května 2022 a do zákona o podnikání na kapitálovém trhu vložil novou část osmou. Paragraf 90h odkazuje na nařízení jako na hlavní úpravu, § 90i ukládá vlastníkovi projektu zajistit, aby dokument s klíčovými informacemi nebyl zavádějící, nepřesný a neopomíjel klíčové informace, a § 90j stejnou povinnost dává platformě u dokumentu na úrovni platformy. Podle § 90k platforma předkládá ČNB auditovanou účetní závěrku. Zákon také platformy vyjmul z povinnosti mít licenci obchodníka s cennými papíry, viz zákon č. 96/2022 Sb.

Jak nařízení chrání investora

Ochrana stojí na rozlišení dvou kategorií. Kvalifikovaný investor, v běžné řeči zkušený, má povědomí o rizicích a dost peněz, aby je unesl. Fyzická osoba se jím stane jen na vlastní žádost a musí splnit aspoň dvě ze tří kritérií: hrubý příjem alespoň 60 000 EUR ročně nebo portfolio nad 100 000 EUR, nejméně rok práce na odborné pozici ve finančním sektoru, nebo průměrně 10 obchodů za čtvrtletí v posledních čtyřech čtvrtletích. Status platí dva roky. Všichni ostatní jsou nekvalifikovaní, tedy nezkušení investoři s plnou ochranou.

Vstupní test znalostí

Než platforma pustí nekvalifikovaného investora naplno k nabídkám, musí posoudit, zda jsou pro něj služby vhodné. Ptá se na zkušenosti, investiční cíle, finanční situaci a porozumění rizikům, včetně předchozích investic do cenných papírů, úvěrů nebo firem v rané fázi. Když investor informace nedodá nebo z nich vyjde, že znalosti nestačí, platforma ho varuje, že služby pro něj nemusí být vhodné a hrozí ztráta všech vložených peněz. Investor varování výslovně potvrdí. Test se opakuje každé dva roky.

Simulace schopnosti nést ztrátu

Druhou částí je simulace, kolik ztráty investor unese. Počítá se jako 10 % čistého jmění z příjmů, aktiv a závazků, přičemž osobní a investiční majetek a penzijní fondy se nezapočítávají. Platforma simulaci každoročně aktualizuje. Investovat investorovi nebrání, ale když chce do jedné nabídky vložit víc než vyšší z částek 1 000 EUR nebo 5 % čistého jmění, musí dostat varování, dát výslovný souhlas a prokázat, že investici a jejím rizikům rozumí.

Čtyři dny na rozmyšlenou

Nekvalifikovaný investor může nabídku investovat nebo vyjádření zájmu odvolat bez udání důvodu a bez sankce. Lhůta začíná okamžikem, kdy nabídku podá, a končí po uplynutí čtyř kalendářních dnů. Odvolat musí jít nejméně stejným způsobem, jakým se investice zadávala, tedy typicky jedním kliknutím v aplikaci. Platforma musí investora předem informovat o existenci a délce lhůty a hned po podání potvrdit, že lhůta začala běžet.

Dokument s klíčovými informacemi (KIIS)

Ke každé nabídce dostanete dokument s klíčovými informacemi pro investory, anglicky Key Investment Information Sheet. Připravuje ho vlastník projektu, má nejvýše šest stran A4 a musí být oddělený od marketingu. Hned pod názvem stojí prohlášení, že nabídku neověřil ani neschválil žádný orgán dohledu a že investor nese plné riziko částečné nebo úplné ztráty. Následuje povinné varování, že nejde o spořicí produkt a že se doporučuje neinvestovat do crowdfundingu víc než 10 % čistého jmění.

Ochrana majetku klientů

Pokud platforma zajišťuje platby spojené s cennými papíry, musí peníze uložit u centrální banky nebo u banky. Cenné papíry a podíly drží v úschově subjekt s bankovní licencí nebo licencí investičního podniku. Platební služby smí poskytovat jen ten, kdo má povolení poskytovatele platebních služeb, a vlastník projektu smí peníze přijímat jen přes takového poskytovatele. Jak licenci platformy ověřit, popisuje návod na ověření crowdfundingové platformy.

Co crowdfunding není

Proč to není pojištěný vklad

Pojištění vkladů chrání peníze na účtech v bance pro případ, že banka selže. Když investujete přes platformu, své peníze bance nesvěřujete k uložení, ale půjčujete je firmě nebo kupujete její cenný papír. Pokud firma nezaplatí, žádný fond ztrátu nenahradí. Nařízení proto ukládá napsat do dokumentu s klíčovými informacemi doslovné varování, že se na investici pojištění vkladů nevztahuje. Jak funguje ochrana skutečných vkladů a její limit, popisujeme v článku o tom, jak rozdělit úspory mezi banky.

Peníze čekající na účtu platformy

Výjimka se týká peněz, které čekají na účtu platformy u banky. Zákon o bankách v § 41f odst. 8 stanoví, že pokud platforma bance oznámí, že jde o peníze klientů, počítá se náhrada pro případ selhání banky podle jednotlivých klientů jako skutečných vlastníků, vyplácí se ale platformě. Chrání to proti pádu banky, ne proti selhání projektu ani platformy samotné.

Proč neplatí ani Garanční fond

Garanční fond obchodníků s cennými papíry podle § 128 zákona o podnikání na kapitálovém trhu vyplácí náhrady zákazníkům obchodníka s cennými papíry, který nemůže plnit své závazky. Příspěvky do něj platí obchodníci s cennými papíry. Crowdfundingová platforma obchodníkem není, protože ji zákon z povinnosti mít tuto licenci výslovně vyjímá. Varování v dokumentu s klíčovými informacemi to potvrzuje.

Participace nejsou regulovaný crowdfunding

Pozor na nabídky takzvaných participací. Česká národní banka upozornila, že podíly na úvěrech, jejichž výnos se odvozuje od podkladových úvěrů nebo nájmů, se často označují jako crowdfunding, ale obvykle nejde o regulovaný crowdfunding podle nařízení a nepodléhají jejímu dohledu. Investor s participací nemá pohledávku za dlužníkem, jen smluvní nárok vůči provozovateli, a nese riziko dlužníka i platformy zároveň. Oprávnění poskytovatele si vždy ověřte v seznamu regulovaných subjektů ČNB.

Rizika investičního crowdfundingu

Podle povinného varování z nařízení nemusíte z investice získat žádný výnos a nemusíte být schopni ji prodat, kdy chcete. Rizika lze rozdělit do čtyř skupin a vysoký úrok žádné z nich nevyvažuje, spíš na ně upozorňuje.

Selhání projektu

Nejčastější riziko. Firma se může dostat do potíží, zpozdit splátky, požádat o odklad nebo skončit v insolvenci. U úvěrů platformy s úvěrovou činností musí každoročně zveřejňovat míru selhání projektů za nejméně 36 měsíců a porovnávat očekávanou a skutečnou míru selhání podle kategorií rizika. U podílů v začínajících firmách je běžné, že část z nich neuspěje vůbec. Minimální náležitá péče platformy přitom znamená hlavně ověření trestní bezúhonnosti a sídla vlastníka projektu, nikoli záruku jeho úspěchu.

Nízká likvidita a sekundární trh

Investice je obvykle vázaná až do splatnosti. Nařízení platformám dovoluje provozovat elektronickou vývěsku, kde klienti inzerují zájem o koupi a prodej. Nejde ale o burzu: vývěska nesmí mít interní systém párování pokynů a navržená referenční cena je nezávazná. Česká národní banka ve svém stanovisku doplnila, že na předčasné ukončení investice nemá investor vůči platformě právní nárok. Obecně o tom, proč na likviditě záleží, píšeme v článku o likviditě konzervativních investic.

Riziko platformy

Platforma obvykle obsluhuje úvěry, přijímá splátky a přeposílá je investorům. Když sama skončí, může se výplata zdržet. Proto musí mít plán kontinuity činnosti, který má zajistit pokračování zásadních služeb ke stávajícím investicím, podle odůvodnění nařízení například obsluhu nesplacených úvěrů a informování klientů. Plán ale nezaručuje, že vše proběhne bez zdržení a nákladů.

Střet zájmů

Platforma vydělává na poplatcích za uskutečněné projekty, takže má zájem, aby se nabídky plnily. Nařízení proto zakazuje, aby držela jakoukoli účast v nabídkách na své platformě. Jako vlastníky projektů nesmí přijmout své společníky s nejméně 20 % kapitálu nebo hlasů, řídící pracovníky, zaměstnance ani s nimi propojené osoby. Ti mohou investovat, ale platforma to musí zveřejnit a nesmí je zvýhodnit.

Jak číst nabídku projektu

Marketingová stránka projektu ukazuje hlavně úrok a fotografie. Rozhodující informace jsou ale v dokumentu s klíčovými informacemi a ve smlouvách. Příloha nařízení určuje, co tam musí být, od finančních údajů vlastníka projektu za tři roky po zajištění a splátkový kalendář.

Kdo je emitent nebo dlužník

Zjistěte, komu peníze skutečně půjčujete. U developerských projektů bývá dlužníkem účelově založená společnost bez historie a majetku, jejíž hodnota stojí jen na jednom projektu. Dokument musí uvést vlastnickou strukturu, vedení, hlavní činnost a také to, zda vlastník projektu v posledních pěti letech selhal u jiných úvěrových smluv. Podívejte se, kolik vlastních peněz do projektu vložil sám. Nařízení požaduje uvést i tuto částku, protože ukazuje, kolik riskuje on a kolik jen investoři.

Zajištění a LTV

Zajištění může mít podobu zástavy nemovitosti, ručení jiné osoby nebo finančního kolaterálu. U zástavy se sleduje ukazatel LTV, poměr výše úvěru k hodnotě zástavy. Modelový příklad s vymyšlenými čísly: úvěr 6 milionů korun na nemovitost odhadnutou na 10 milionů má LTV 60 %. Když se nemovitost při vymáhání prodá za 70 % odhadu, tedy za 7 milionů, jistina se pokryje. Při úvěru 8,5 milionu, tedy LTV 85 %, by při stejném prodeji chybělo 1,5 milionu jen na jistině.

Pořadí zástavy a ručitel

Důležité je i pořadí zástavního práva. Pokud je před investory v prvním pořadí banka, dostane se z výtěžku zaplaceno jako první a na crowdfundingové investory zbude jen zbytek. Ověřte také, kdo odhad nemovitosti zpracoval a k jakému datu. Obecné principy zástavy vysvětluje článek o zástavě nemovitosti za cizí dluh. Ručení je jen tak silné, jak solventní je ručitel, jak ukazuje text o tom, co znamená podpis ručitele u úvěru.

Splatnost, úrok a poplatky

Zkontrolujte, zda se úrok vyplácí průběžně, nebo až na konci, a zda se jistina splácí postupně, nebo jednorázově. Jednorázové splacení na konci znamená, že celé riziko visí na jednom okamžiku. Hledejte ustanovení o možném prodloužení splatnosti a o tom, jak se v takovém případě úročí. Úrok výrazně vyšší než u srovnatelných projektů je cena za vyšší riziko, ne dárek. Poplatky investora musí dokument uvést v samostatné části, stejně jako postup, jak a komu podat stížnost.

Modelový příklad výnosu a ztráty, diverzifikace

Následující příklad pracuje s výslovně vymyšlenými čísly a slouží jen k ilustraci mechanismu. Investor má 100 000 Kč. Každý úvěr nese úrok 8 % ročně, má splatnost jeden rok a jistina se s úrokem splácí jednorázově na konci. Poplatky a daně pro jednoduchost vynecháváme. Tabulka ukazuje, jak výsledek závisí na tom, zda peníze rozdělí mezi deset projektů, nebo vloží vše do jednoho, a kolik projektů selže.

Co z tabulky plyne

Při úroku 8 % stačí jediné úplné selhání z deseti, aby se celý rok dostal do ztráty. Úrok totiž pokrývá jen malou část jistiny, kterou můžete ztratit. Zajištění ztrátu zmírní, ale vymáhání trvá a výtěžek bývá nižší než odhad. Soustředění do jednoho projektu mění pravděpodobnou mírnou ztrátu na riziko ztráty velké části nebo všech peněz. K výsledku je navíc potřeba připočítat poplatky, daň a inflaci, jak ukazuje výpočet reálného výnosu po inflaci a dani. Jak se úroky z crowdfundingu přiznávají, vysvětluje článek o zdanění crowdfundingu a P2P.

Diverzifikace v crowdfundingu

Rozložení mezi více projektů snižuje dopad jednoho selhání, ale nechrání před tím, když se zhorší celý trh. Pokud všechny projekty financují stejný typ developerských staveb ve stejném regionu, mohou se dostat do potíží současně. Rozkládejte proto i podle odvětví, typu zajištění a splatnosti. A hlavně rozkládejte celý majetek: nařízení samo doporučuje neinvestovat do crowdfundingu víc než 10 % čistého jmění. Zbytek patří do rezervy a jiných aktiv, například do státních dluhopisů pro občany nebo akcií.

Zdanění ve stručnosti

Úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů patří podle § 8 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů mezi příjmy z kapitálového majetku, stejně jako podle písmene a) podíly na zisku obchodní korporace a výnosy dluhopisů. U prodeje akcií, podílů nebo dluhopisů se řeší jiná pravidla včetně možného osvobození. Podrobnosti o přiznání, ztrátách ze selhaných úvěrů a srážkové dani jsou samostatné téma, u větších částek je proberte s daňovým poradcem.

Sedm chyb začínajících investorů v crowdfundingu

1. Záměna s vkladem. Úrok a splatnost nedělají z crowdfundingu spořicí produkt. Pojištění vkladů ani Garanční fond neplatí.
2. Neověřená platforma. Regulovanou platformu najdete v seznamu ČNB nebo v registru orgánu ESMA.
3. Nepřečtený dokument s klíčovými informacemi. Má nejvýše šest stran a obsahuje dlužníka, zajištění, rizika i poplatky.
4. Vše do jednoho projektu. Jak ukazuje modelový příklad, jediné selhání pak může znamenat ztrátu velké části nebo všech peněz.
5. Víra ve vysoký úrok. Vyšší úrok znamená vyšší riziko. Hlídejte LTV a pořadí zástavy.
6. Peníze z rezervy. Investice je nelikvidní a předčasný prodej není nárokový. Do crowdfundingu patří jen peníze, které roky nebudete potřebovat.
7. Přehlédnutá lhůta na rozmyšlenou. Čtyři kalendářní dny slouží k tomu, abyste si dokumenty v klidu přečetli.

Nejčastější otázky: investiční crowdfunding

Odpovědi na otázky, které lidé o investičním crowdfundingu kladou nejčastěji, od základní definice přes limity až po ochranu peněz a rozumnou výši investice.

Co je crowdfunding?

Crowdfunding neboli skupinové financování je získávání peněz od mnoha lidí přes internetovou platformu. Může být dárcovský, kdy přispěvatel nic nedostane, odměnový, kdy dostane produkt nebo zážitek, a investiční, kdy firmě půjčí nebo koupí její akcie, podíl či dluhopis a čeká finanční výnos. Jen investiční a úvěrová forma pro podniky spadá pod evropské nařízení 2020/1503.

Jak se liší úvěrový a podílový crowdfunding?

U úvěrového crowdfundingu půjčujete firmě peníze za předem daný úrok a na konci dostanete jistinu zpět, pokud firma splácí. U podílového získáte akcie nebo podíl ve společnosti s ručením omezeným. Výnos pak není předem daný, plyne z podílu na zisku nebo z prodeje podílu za vyšší cenu. Podílový mívá vyšší potenciál i riziko a delší dobu, než se k penězům dostanete.

Kdo dohlíží na crowdfundingové platformy v Česku?

Povolení podle nařízení 2020/1503 uděluje platformám se sídlem v Česku Česká národní banka a vykonává nad nimi dohled. Český adaptační zákon č. 96/2022 Sb. doplnil do zákona o podnikání na kapitálovém trhu část o skupinovém financování. Seznam všech povolených poskytovatelů v Unii vede Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

Vztahuje se na crowdfunding pojištění vkladů?

Ne. Nařízení vyžaduje, aby dokument s klíčovými informacemi výslovně uváděl, že se na investici nevztahují systémy pojištění vkladů ani systémy pro odškodnění investorů. Pokud projekt nesplácí, ztrátu vám nikdo nenahradí. Zákon o bankách chrání jen peníze klientů ležící na účtu platformy u banky pro případ, že by selhala samotná banka.

Můžu investici do crowdfundingu zrušit?

Nekvalifikovaný investor může nabídku investování odvolat bez udání důvodu a bez sankce během předsmluvní lhůty na rozmyšlenou. Ta začíná okamžikem podání nabídky a končí po uplynutí čtyř kalendářních dnů. Po jejím uplynutí je investice vázaná do splatnosti a předčasný prodej je možný jen přes vývěsku nebo dohodou, bez právního nároku.

Kolik je rozumné do crowdfundingu investovat?

Nařízení samo v povinném varování doporučuje neinvestovat do projektů skupinového financování víc než 10 % čistého jmění. Platforma navíc u nekvalifikovaného investora simuluje schopnost nést ztrátu ve výši 10 % čistého jmění. Do crowdfundingu patří jen peníze, které nebudete roky potřebovat a jejichž případnou ztrátu unesete bez ohrožení chodu domácnosti.

Zdroje: Nařízení (EU) 2020/1503, Zákon č. 96/2022 Sb., Zákon o podnikání na kapitálovém trhu, Zákon o bankách, ČNB: povaha participačních smluv, ČNB: předčasné ukončení investice