Kryptoměny v Česku bezpečně koupíte jen u poskytovatele, který má povolení podle evropského nařízení MiCA, nebo u banky či obchodníka s cennými papíry, kteří tuto činnost řádně oznámili. Přechodné období pro dřívější poskytovatele skončilo 1. července 2026. Než pošlete první peníze, ověřte konkrétní společnost v seznamu ČNB a v registru ESMA, jak doporučuje upozornění České národní banky ke konci přechodného období.
- Služby související s kryptoaktivy smí v EU poskytovat jen poskytovatel s povolením podle čl. 59 nařízení (EU) 2023/1114 nebo vybraná finanční instituce, která činnost oznámila.
- V Česku dohlíží na trh kryptoaktiv Česká národní banka (§ 9 zákona č. 31/2025 Sb.) a vede seznamy oprávněných poskytovatelů.
- Přechodný režim podle § 26 zákona č. 31/2025 Sb. skončil nejpozději 1. července 2026; kdo povolení nezískal, musí činnost ukončit.
- Ochrana podle MiCA platí jen vůči konkrétní společnosti se sídlem v EU, která oprávnění má, ne vůči jiné firmě ze stejné skupiny.
- Poskytovatel vás musí identifikovat a u převodů kryptoaktiv předává údaje o odesílateli a příjemci (nařízení (EU) 2023/1113).
- Na kryptoaktiva se nevztahuje pojištění vkladů ani systém odškodnění investorů; při výkyvu ceny můžete přijít o celou investici.
- V úpadku poskytovatele se svěřená kryptoaktiva vydávají zákazníkům (§ 4 zákona č. 31/2025 Sb.).
Co vlastně kupujete, když kupujete kryptoměnu
Kryptoaktivum podle evropského práva
Nařízení o trzích kryptoaktiv, známé pod zkratkou MiCA, definuje kryptoaktivum jako digitální zachycení hodnoty nebo práva, které lze převádět a ukládat elektronicky pomocí technologie distribuovaného registru nebo podobné technologie. Slovo kryptoměna v zákonech nenajdete, úřady používají právě pojem kryptoaktivum. Kupujete tedy záznam v síti, nikoli pohledávku za bankou. Nikdo vám nic nedluží a hodnota se odvíjí jen od toho, kolik jsou za kryptoaktivum ochotni zaplatit ostatní.
Co pod MiCA nepatří
Nařízení se nevztahuje na kryptoaktiva, která jsou zároveň finančními nástroji, vklady nebo produkty pojištění. Pokud tedy kupujete certifikát, fond nebo jiný cenný papír navázaný na cenu kryptoměny, řídí se nákup pravidly kapitálového trhu, podobně jako když chcete koupit akcie přes obchodníka. Takový produkt vám nedává kryptoaktivum do vlastnictví, ale jen expozici vůči jeho ceně.
Nařízení MiCA: kdo smí kryptoměny prodávat
Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy
Firma, která vám kryptoměnu prodá, směňuje ji nebo ji za vás drží, je podle MiCA poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy. V angličtině se používá zkratka CASP. Nařízení vyjmenovává deset služeb, mimo jiné úschovu a správu kryptoaktiv, provozování obchodní platformy, směnu kryptoaktiv za peníze nebo za jiná kryptoaktiva, provádění a předávání pokynů, poradenství, správu portfolia a převody kryptoaktiv jménem zákazníků. Kdo některou z nich poskytuje na profesionálním základě, potřebuje oprávnění.
Povolení, nebo oznámení
Podle čl. 59 nařízení smí tyto služby v Unii poskytovat jen dvě skupiny subjektů. První tvoří právnické osoby, které získaly povolení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy. Druhou tvoří již regulované instituce, tedy banky, obchodníci s cennými papíry, instituce elektronických peněz, organizátoři trhu nebo správci fondů, kteří činnost oznámí svému orgánu dohledu. Poskytovatel s povolením musí mít sídlo v členském státě, místo skutečného řízení v Unii a alespoň jednoho vedoucího pracovníka s bydlištěm v Unii.
Evropský pas
Poskytovatel povolený v jednom členském státě může po oznámení domovskému orgánu nabízet služby i v dalších zemích Unie, podle čl. 65 nejpozději od patnáctého kalendářního dne po předložení informací. V Česku proto legálně působí i firmy s povolením od dohledu v jiném státě. Nerozhoduje tedy, kde má firma sídlo, ale zda ji povolil orgán dohledu v Unii a zda oznámila působení v Česku.
Firmy mimo Unii a výlučný podnět
Firma ze třetí země smí zákazníkovi v Unii službu poskytnout bez povolení jen tehdy, když si ji zákazník vyžádá z vlastního výlučného podnětu. Podle čl. 61 ale o výlučný podnět nejde, pokud se firma na zákazníky v Unii obrací jakýmikoli komunikačními prostředky, a to ani tehdy, když si ho nechá potvrdit ve smluvních podmínkách. Reklama nebo nabídka v češtině tuto výjimku vylučují.
Česká pravidla a konec přechodného období
Zákon o digitalizaci finančního trhu
Nařízení MiCA platí přímo, český zákon č. 31/2025 Sb. o digitalizaci finančního trhu ho jen doplňuje. Určuje, že příslušným orgánem je Česká národní banka, dává jí pravomoci k nápravě a pokutám a ukládá jí vést seznamy. ČNB vede zvlášť seznam poskytovatelů s povolením, seznam institucí, které činnost oznámily, a seznam poskytovatelů oprávněných působit v Česku. Při změně údajů zůstávají podle § 17 trvale zveřejněny i předchozí záznamy, takže lze dohledat i odebrané oprávnění.
Kdo mohl pokračovat do 1. července 2026
MiCA dovolila dosavadním poskytovatelům pokračovat nejpozději do 1. července 2026 a státům umožnila tuto lhůtu zkrátit nebo nepoužít. Česká úprava v § 26 zákona č. 31/2025 Sb. přechodný režim podmínila dvěma věcmi: poskytovatel musel mít před 30. prosincem 2024 živnostenské oprávnění k této činnosti a zároveň podat žádost o povolení nejpozději 31. července 2025. Pak mohl pokračovat do pravomocného rozhodnutí o žádosti, nejdéle do 1. července 2026. Kdo žádost nepodal, přišel o oprávnění dřív.
Co konec přechodného období znamená pro zákazníky
ČNB v červnu 2026 upozornila, že naprostá většina dřívějších poskytovatelů podmínky přechodného režimu nesplnila. Kdo k 1. červenci 2026 oprávnění neměl, musí činnost v Česku ukončit a převést kryptoaktiva a peníze zákazníků k oprávněnému poskytovateli nebo do peněženky pod kontrolou zákazníka. Klienti tak mohou přijít o přístup ke službám a musí aktiva přesunout. Pokud používáte účet založený dříve, ověřte oprávnění znovu. Na firmu působící bez oprávnění můžete ČNB upozornit podnětem.
Jak ověřit poskytovatele před nákupem
Seznamy České národní banky
Prvním krokem je seznam regulovaných a registrovaných subjektů ČNB. Hledejte v něm přesný název společnosti, ne obchodní značku aplikace. Pro kryptoaktiva ČNB vede tři seznamy: poskytovatele s povolením podle MiCA, finanční instituce působící na základě oznámení a zahraniční poskytovatele, kteří v Česku působí přes evropský pas. U každé položky zkontrolujte, které služby má firma povolené.
Registr ESMA
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vede podle čl. 109 nařízení veřejný rejstřík poskytovatelů z celé Unie. Na stránce ESMA k nařízení MiCA si ho stáhnete jako tabulku. Obsahuje název a identifikační kód společnosti, její internetové stránky, orgán, který povolení udělil, povolené služby, hostitelské státy a datum povolení i jeho případného odejmutí.
Seznam subjektů, které porušují pravidla
ESMA vede podle čl. 110 také rejstřík subjektů, které poskytují služby bez povolení nebo zneužívají výjimku výlučného podnětu. Obsahuje obchodní název nebo internetovou adresu a orgán, který subjekt nahlásil. ČNB navíc zveřejňuje upozornění na subjekty bez oprávnění. Pamatujte, že to, že firma na černé listině není, ještě neznamená, že je důvěryhodná. Podvodné weby často vzniknou dřív, než je dohled stihne zaznamenat.
Shoda názvu, webu a smluvní strany
ČNB upozorňuje, že ochrana podle MiCA se uplatní jen vůči konkrétní společnosti se sídlem v EU, která oprávnění má, a ne vůči jiné firmě ze stejné skupiny nebo osobě mimo Unii. Před registrací proto porovnejte název společnosti ve smluvních podmínkách s názvem v seznamu. Zkontrolujte také, zda internetová adresa, na které se registrujete, patří téže firmě. Rozdíl mezi značkou a smluvní stranou je nejčastější místo, kde se ochrana tiše ztrácí.
Kontrolní seznam před nákupem
| Co ověřit | Kde | Varovný signál |
|---|---|---|
| Povolení nebo oznámení podle MiCA | Seznam ČNB, registr ESMA | Firma v seznamech není nebo má jiný název |
| Rozsah povolených služeb | Detail záznamu v seznamu | Nabízí službu, kterou povolenou nemá |
| Smluvní strana | Obchodní podmínky | Smlouvu uzavíráte s firmou mimo EU |
| Varování dohledu | Upozornění ČNB, rejstřík ESMA podle čl. 110 | Záznam o neoprávněné činnosti |
| Poplatky a tvorba ceny | Ceník na webu poskytovatele | Ceník chybí nebo je skrytý |
| Postup pro stížnosti | Web poskytovatele | Chybí popis nebo kontakt |
| Rizika a bílá kniha | Odkaz u kryptoaktiva | Slib jistého nebo garantovaného zisku |
Způsoby nákupu a čím se liší
Směnárna a obchodní platforma
Při směně kupujete kryptoaktivum přímo od poskytovatele, který obchoduje na vlastní účet. Musí zveřejnit pevnou cenu nebo metodiku jejího stanovení a pokyn provést za cenu zobrazenou v okamžiku, kdy je pokyn konečný. Obchodní platforma naopak páruje nabídky a poptávky různých zákazníků. Její provozovatel na ní podle čl. 76 odst. 5 nesmí obchodovat na vlastní účet. Rozdíl se promítne do toho, kdo je vaší protistranou a jak vzniká cena, za kterou nakoupíte.
Zprostředkovatel a investiční aplikace
Část poskytovatelů jen přijímá vaše pokyny a provádí je jinde. Pokud pokyny provádí jménem zákazníků, musí podle čl. 78 usilovat o nejlepší možný výsledek s ohledem na cenu, náklady, rychlost, pravděpodobnost provedení a podmínky úschovy. Kryptoaktiva nabízí i některé banky a obchodníci s cennými papíry v rámci svých aplikací. I u nich ověřte, že činnost ČNB nebo jinému dohledu oznámili, protože bankovní licence sama o sobě oprávnění ke kryptoaktivům nezahrnuje.
Kryptoměnový automat
Automat, u kterého vložíte hotovost a dostanete kryptoaktivum na adresu, odpovídá definici směny kryptoaktiv za peněžní prostředky. Provozovatel proto potřebuje stejné oprávnění jako jiná směnárna; ověřte si název firmy uvedený na automatu. Adresu peněženky, kterou sami ovládáte, mějte připravenou předem. Kdo vás po telefonu posílá vložit peníze do automatu a zadat adresu, kterou vám nadiktuje, je téměř jistě podvodník.
Nákup od jiné osoby
Při přímém nákupu od jiného člověka nejde o službu poskytovanou profesionálně, takže se na něj pravidla pro poskytovatele nevztahují. Recitál 22 nařízení navíc vylučuje služby poskytované plně decentralizovaně bez zprostředkovatele. Nemáte tu tedy žádná práva vůči poskytovateli, žádné vyřizování stížností ani oddělení majetku. Převod na blockchainu nelze vzít zpět. Pokud prodávající nepošle kryptoaktivum nebo pošle jiné, řešíte spor jen jako běžný spor mezi dvěma lidmi.
| Způsob nákupu | Kdo je protistrana | Potřeba oprávnění | Na co si dát pozor |
|---|---|---|---|
| Směna u poskytovatele | Poskytovatel na vlastní účet | Ano | Metodika ceny, poplatky |
| Obchodní platforma | Jiní zákazníci | Ano | Typ pokynu, likvidita |
| Zprostředkovatel, aplikace banky | Podle toho, kde se pokyn provede | Ano, u banky oznámení | Kdo drží kryptoaktiva |
| Automat | Provozovatel automatu | Ano | Adresa peněženky, nátlak |
| Přímo od jiné osoby | Soukromá osoba | Ne | Žádná ochrana, nevratný převod |
Ověření totožnosti a pravidlo Travel rule
Proč poskytovatel chce doklad
Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy je podle § 2 zákona č. 253/2008 Sb. povinnou osobou v boji proti praní peněz. Musí vás identifikovat vždy při vzniku obchodního vztahu, u podezřelého obchodu a nejpozději u obchodu nad 1 000 EUR. Součástí kontroly klienta jsou i otázky na účel a zamýšlenou povahu obchodu a na původ peněz. Žádost o doklad, fotografii nebo výpis z účtu je tedy u oprávněného poskytovatele standard, ne známka podvodu.
Údaje, které putují s převodem
Nařízení (EU) 2023/1113 zavedlo takzvané pravidlo Travel rule. Při převodu kryptoaktiv musí poskytovatel odesílatele připojit jeho jméno, adresu v síti, číslo účtu kryptoaktiv a další identifikační údaje, například adresu a číslo dokladu, nebo datum a místo narození. O příjemci předává jméno, adresu v síti a číslo účtu. Poskytovatel příjemce musí zjišťovat, zda údaje nechybí. Když chybějí, převod odmítne, vrátí nebo si údaje vyžádá dřív, než kryptoaktiva zpřístupní.
Převody do vlastní peněženky
Pokud posíláte kryptoaktiva na adresu, kterou nespravuje žádný poskytovatel, mluví nařízení o nehostované adrese. Poskytovatel i v tom případě údaje získá a uchová. Při převodu přesahujícím 1 000 EUR musí navíc posoudit, zda adresu vlastníte nebo ovládáte vy. V praxi to může znamenat dodatečný dotaz nebo ověřovací krok. Stejné pravidlo platí obráceně pro příchozí převody z vlastní peněženky. Počítejte s tím, že převod bez těchto údajů poskytovatel nesmí provést.
Co vám poskytovatel musí sdělit a jaká máte práva
Informace a upozornění na rizika
Podle čl. 66 nařízení musí poskytovatel jednat čestně, korektně a profesionálně a dávat informace, které jsou jasné a nezavádějící. Propagační sdělení musí být jako taková označena. Poskytovatel vás musí upozornit na rizika transakcí s kryptoaktivy a na výrazném místě webu zveřejnit politiku cen, nákladů a poplatků. U obchodní platformy, směny, poradenství a správy portfolia vám musí dát odkaz na bílou knihu kryptoaktiva, se kterým služba souvisí.
Bílá kniha a co v ní hledat
Bílá kniha je informační dokument o kryptoaktivu. Na první straně musí obsahovat prohlášení, že ji neschválil žádný orgán dohledu a za obsah odpovídá ten, kdo ji vypracoval. Podle čl. 6 odst. 5 musí jasně uvádět, že kryptoaktivum může ztratit celou hodnotu, nemusí být vždy převoditelné ani likvidní a nevztahuje se na něj pojištění vkladů ani odškodnění investorů. ČNB dodává, že informace v bílé knize mohou být neúplné, jednostranné nebo nepravdivé.
Kdy bílá kniha chybí
Nařízení bílou knihu nevyžaduje například u kryptoaktiv, která vznikají automaticky jako odměna za údržbu sítě nebo ověřování transakcí, a pravidla o nabízení se netýkají kryptoaktiv bez identifikovatelného vydavatele. U nejznámějších kryptoměn tak bílá kniha podle MiCA nemusí existovat. Neznamená to podvod, ale informace o riziku si musíte sestavit sami z dalších zdrojů.
Odstoupení do 14 dnů platí jen výjimečně
Článek 13 dává drobnému kupujícímu právo odstoupit od smlouvy do 14 kalendářních dnů bez poplatků a bez udání důvodu. Platí ale jen při nákupu přímo od nabízející osoby nebo od poskytovatele, který kryptoaktivum umisťuje jejím jménem, tedy typicky při prvotní nabídce nového tokenu. Pokud bylo kryptoaktivum přijato k obchodování ještě před vaším nákupem, právo na odstoupení nemáte. Nákup běžné kryptoměny na platformě tedy vrátit nelze.
Stížnosti a vhodnost
Poskytovatel musí mít podle čl. 71 zveřejněný postup vyřizování stížností, přijímat je bezplatně a nabídnout vzor. Stížnost musí prošetřit a výsledek sdělit v přiměřené lhůtě. Posouzení, zda se pro vás kryptoaktivum hodí podle znalostí, cílů a schopnosti nést ztráty, je povinné jen u poradenství a správy portfolia podle čl. 81. Při běžném nákupu přes aplikaci vás tedy nikdo nezastaví, i když investice vaší situaci neodpovídá.
Kde kryptoměny leží po nákupu
Úschova u poskytovatele
Většina nákupů končí tím, že kryptoaktiva drží poskytovatel. S úschovou musí uzavřít smlouvu, která mimo jiné popisuje zásady úschovy, bezpečnostní systémy a poplatky. Podle čl. 75 musí kryptoaktiva zákazníků oddělit od vlastních, a to i v samotném registru, a za jejich ztrátu způsobenou incidentem, který mu lze připsat, odpovídá do výše tržní hodnoty v době ztráty. Peníze zákazníků musí do konce následujícího obchodního dne uložit na oddělený účet u banky nebo centrální banky.
Co se stane při úpadku poskytovatele
Český zákon č. 31/2025 Sb. v § 4 stanoví, že svěřená kryptoaktiva, prostředky přístupu k nim a svěřené peníze nepodléhají exekuci na majetek poskytovatele. V úpadku je zvláštní insolvenční správce vydá zákazníkům. Když zastupitelných kryptoaktiv nestačí pro všechny, dostane každý poměrný podíl a zbytek se považuje za přihlášenou pohledávku. Tato ochrana ale platí jen u oprávněného poskytovatele. U subjektu mimo dohled se na ni spolehnout nemůžete.
Žádné pojištění vkladů
Kryptoaktiva nejsou vklad. Nevztahuje se na ně systém pojištění vkladů, který chrání zůstatky na bankovních účtech, ani systém odškodnění investorů. Rozdíl je podstatný: pojištění vkladů u banky nahrazuje zůstatek na účtu, kdežto u kryptoaktiv žádná obdobná náhrada neexistuje. Pokles ceny nekryje nic. Počítejte proto s tím, že celá investice nese riziko ztráty bez jakékoli garance.
Vlastní peněženka
Kryptoaktiva můžete převést do peněženky, jejíž přístupové klíče máte jen vy. Poskytovatel pak za ně neodpovídá a jejich bezpečnost závisí výhradně na vás. ČNB upozorňuje, že ztráta nebo odcizení přístupových údajů může znamenat nevratnou ztrátu celé investice. Jak zajistit, aby se ke kryptoaktivům dostali i blízcí, popisuje článek o tom, jak postupovat s kryptoměnami v dědictví. Volba mezi úschovou a vlastní peněženkou si zaslouží samostatné rozhodnutí.
Rizika, podvody a daně
Výkyvy ceny a likvidita
Evropské orgány dohledu, na jejichž varování odkazuje ČNB, upozorňují, že mnoho kryptoaktiv je vysoce rizikových a spekulativních a pro většinu drobných spotřebitelů nejsou vhodná. Ceny mohou v krátké době prudce klesat i stoupat, často bez jakékoli podkladové hodnoty. Modelově: kdo za vymyšlených 10 000 Kč koupí kryptoaktivum a jeho cena klesne o polovinu, má po prodeji jen 5 000 Kč minus poplatky. Málo obchodovaná kryptoaktiva mohou být podle ČNB fakticky neprodejná.
Povolení není záruka
ČNB ve své tiskové zprávě ke konci přechodného období zdůraznila, že povolení ani dohled investory nezbavují rizik. Dohled hlídá, jak poskytovatel zachází s vašimi prostředky, jak informuje a jak vyřizuje stížnosti. Neposuzuje ale ekonomickou stránku projektů ani nezaručuje návratnost investice. Kryptoaktiva proto patří jen do části majetku, jejíž ztrátu unesete. Jak skládat úspory podle cílů a horizontu, rozebírá průvodce investováním pro začátečníky.
Podvody s kryptoměnami
ČNB v březnu 2026 varovala před platformami, které slibují vysoké a bezrizikové zisky z obchodování s kryptoměnami pomocí umělé inteligence. Nemají žádné povolení a rychle mění název, značku i internetovou adresu, aby ztížily odhalení. Typickým scénářem je poradce, který vás provede instalací aplikace a převodem peněz. Pokud vám někdo takto ovládl počítač, postupujte podle návodu pro podvod se vzdáleným přístupem. Převod kryptoaktiv nelze zrušit, další kroky shrnuje článek o tom, co dělat po finančním podvodu.
Daně stručně
Zdanění se týká až příjmu z prodeje nebo směny kryptoaktiva, ne samotného nákupu za koruny. Zákon o daních z příjmů v § 4 odst. 1 písm. zj) a zk) osvobozuje příjmy z úplatného převodu kryptoaktiva, pokud jejich roční úhrn nepřesáhne zákonný limit, nebo pokud jste kryptoaktivum drželi déle než tři roky; aktuální výši limitu si ověřte. Evidenci a výpočet popisuje článek o zdanění kryptoměn.
Sedm chyb při prvním nákupu kryptoměn
- Ověřit jen značku aplikace. Rozhoduje název společnosti, se kterou uzavíráte smlouvu, a ten musí sedět se seznamem ČNB nebo registrem ESMA.
- Spolehnout se na to, že firma dřív fungovala. Přechodné období skončilo a dřívější živnostenské oprávnění dnes nestačí.
- Zaměnit povolení za záruku výnosu. Dohled chrání proces a majetek zákazníků, ne cenu kryptoaktiva.
- Nechat se vést telefonem nebo chatem. Oprávněný poskytovatel vás nebude nutit k nákupu, instalaci aplikací ani k převodu na cizí adresu.
- Nepřečíst si ceník a metodiku ceny. Poplatky a rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou mohou výrazně snížit výsledek.
- Počítat s odstoupením od smlouvy. Nákup kryptoměny, která se už obchoduje, vrátit nelze.
- Neuschovat doklady. Bez historie nákupů neprokážete časový test ani cenu pořízení pro daňové účely.
Nejčastější otázky: jak koupit kryptoměny
Odpovědi na otázky, které se opakují před prvním nákupem kryptoměn, podle stavu regulace ke dni vydání článku.
Jak poznám, že poskytovatel kryptoměn smí v Česku působit?
Vyhledejte přesný název společnosti v seznamu regulovaných subjektů ČNB a v registru ESMA. ČNB vede zvlášť poskytovatele s povolením podle MiCA, finanční instituce, které činnost oznámily, a zahraniční poskytovatele působící v Česku. Zkontrolujte i rozsah povolených služeb a to, že smlouvu uzavíráte právě s touto firmou. Pokud firmu nenajdete, služby nevyužívejte.
Co se změnilo 1. července 2026?
Skončilo přechodné období podle nařízení MiCA. Od té doby smí služby související s kryptoaktivy v Unii poskytovat jen firmy s povolením nebo instituce, které činnost oznámily. Poskytovatelé bez oprávnění musí činnost ukončit a převést kryptoaktiva a peníze zákazníků k oprávněnému poskytovateli nebo do peněženky, kterou zákazník ovládá. V Česku mohli dřívější poskytovatelé pokračovat jen tehdy, když měli živnostenské oprávnění a požádali o povolení do 31. července 2025.
Proč po mně poskytovatel chce občanský průkaz?
Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy je povinnou osobou podle zákona proti praní peněz. Musí vás identifikovat při vzniku obchodního vztahu a zjišťovat účel obchodu a původ peněz. Údaje o odesílateli a příjemci navíc předává s převody kryptoaktiv podle nařízení (EU) 2023/1113. Doklady ale zadávejte jen v aplikaci nebo na webu ověřeného poskytovatele, nikdy osobě, která vás sama kontaktovala.
Jsou kryptoměny u poskytovatele pojištěné jako vklad v bance?
Nejsou. Na kryptoaktiva se nevztahuje pojištění vkladů ani systém odškodnění investorů, což musí výslovně uvádět i bílá kniha. Oprávněný poskytovatel ale musí držet kryptoaktiva zákazníků odděleně od svých a v jeho úpadku je insolvenční správce zákazníkům vydá. Před ztrátou hodnoty kvůli poklesu ceny vás ale nechrání nic, ani dohled ČNB.
Mohu nákup kryptoměny do 14 dnů vrátit?
Většinou ne. Právo odstoupit od smlouvy do 14 kalendářních dnů podle čl. 13 nařízení MiCA platí jen při nákupu přímo od nabízející osoby nebo od poskytovatele, který kryptoaktivum umisťuje jejím jménem. Pokud bylo kryptoaktivum přijato k obchodování ještě před vaším nákupem, odstoupit nelze. To se týká běžných kryptoměn kupovaných na obchodní platformě nebo ve směnárně.
Musím po nákupu kryptoměn platit daň?
Samotný nákup za koruny daň nevyvolává. Zdanění se řeší až při prodeji nebo směně. Zákon o daních z příjmů osvobozuje příjmy z převodu kryptoaktiv do ročního limitu a po uplynutí tříletého časového testu, podrobnosti a aktuální výši limitu si ověřte. Od prvního nákupu si proto uchovávejte výpisy, data a ceny pořízení.
Zdroje: Nařízení (EU) 2023/1114 (MiCA), Zákon č. 31/2025 Sb., Nařízení (EU) 2023/1113, Zákon č. 253/2008 Sb., ČNB: konec přechodného období, ČNB: pozor před investováním do kryptoaktiv, Varování evropských orgánů dohledu, ČNB: podvodné kryptoměnové platformy, Zákon č. 586/1992 Sb.
