Kontrolní hlášení DPH podává každý plátce, který v daném období uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění v tuzemsku, přiznává daň z přijatého plnění nebo uplatňuje odpočet daně od jiného plátce. Právnická osoba ho podává za každý kalendářní měsíc, fyzická osoba spolu s daňovým přiznáním. Hlášení jde jen elektronicky a za pozdní podání nebo ignorovanou výzvu vznikají pevné pokuty. Pravidla stanoví zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb. v § 101c až 101k.
- Kontrolní hlášení podává jen plátce DPH. Identifikovaná osoba ani neplátce ho nepodávají (§ 101c ZDPH).
- Právnická osoba podává hlášení měsíčně do 25 dnů po skončení měsíce, i když má čtvrtletní zdaňovací období (§ 101e odst. 1).
- Fyzická osoba podává hlášení ve lhůtě pro daňové přiznání, tedy měsíčně, nebo čtvrtletně podle svého zdaňovacího období (§ 101e odst. 2).
- Doklady nad 10 000 Kč včetně daně se vykazují jednotlivě v oddílech A.4 a B.2, menší souhrnně v A.5 a B.3.
- Na výzvu k podání je náhradní lhůta 5 dnů, na výzvu k opravě údajů 17 dnů od dodání do datové schránky, jinak 5 pracovních dnů (§ 101g).
- Pevné pokuty jsou 1 000, 10 000, 30 000 a 50 000 Kč, podle uvážení správce až 50 000 Kč a až 500 000 Kč (§ 101h).
- První pozdní podání v kalendářním roce bez výzvy a první podání až po výzvě pokutu nezakládají (§ 101j).
Co je kontrolní hlášení
Samostatné tvrzení vedle daňového přiznání
Kontrolní hlášení je zvláštní daňové tvrzení, které se podává vedle přiznání k DPH, ne místo něj. Přiznání obsahuje souhrnná čísla za celé zdaňovací období, kontrolní hlášení rozepisuje větší transakce po jednotlivých dokladech. Finanční správa tak může porovnat, zda dodavatel přiznal daň ze stejné faktury, ze které si odběratel uplatnil odpočet. Povinnost platí od ledna 2016, první hlášení se podávala za leden nebo za první čtvrtletí 2016.
Z čeho hlášení vychází
Údaje vycházejí z evidence pro účely DPH podle § 100 zákona. Od roku 2025 zákon výslovně požaduje, aby údaje potřebné pro kontrolní hlášení byly v evidenci řádně zaznamenány nejpozději ve lhůtě pro jeho podání (§ 100 odst. 5). Kdo drží faktury uspořádané a má oddělené osobní a podnikatelské finance, sestaví hlášení z účetního programu během několika minut.
Kdo hlášení podává a kdo ne
Plátce, který měl v období relevantní plnění
Podle § 101c podává hlášení plátce, pokud v daném období uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, přijal zálohu, ze které vznikla povinnost přiznat daň, nebo uplatňuje odpočet daně, kterou mu vyúčtoval jiný plátce. Povinnost vzniká i tehdy, když plátce přiznává daň jako příjemce, například při pořízení zboží z jiného členského státu, u služby od zahraniční firmy nebo v režimu přenesení daňové povinnosti. Samostatně zákon jmenuje zvláštní režim pro investiční zlato. Za skupinu podává hlášení zastupující člen skupiny.
Identifikovaná osoba hlášení nepodává
Identifikovaná osoba není plátcem, a proto se na ni povinnost podle § 101c nevztahuje. Typicky jde o podnikatele, který DPH běžně neodvádí, ale nakupuje služby od zahraničních firem nebo služby do zahraničí poskytuje. Taková osoba podává daňové přiznání jen za období, kdy jí vznikla povinnost přiznat daň, případně souhrnné hlášení, ale kontrolní hlášení nikdy. Metodika GFŘ to uvádí výslovně.
Plátce bez relevantních plnění
Hlášení nepodává ani plátce, který za sledované období neuskutečnil ani nepřijal žádné plnění podle § 101c a neuplatňuje odpočet. Totéž platí pro plátce, který má jen plnění osvobozená bez nároku na odpočet, například nájem vybraných nemovitostí, finanční nebo zdravotní služby. Prázdné hlášení se z vlastní iniciativy nepodává, jen jako odpověď na výzvu.
Co do hlášení vůbec nepatří
Některé řádky přiznání se do kontrolního hlášení nepromítají vůbec. Patří sem dovoz zboží, dodání zboží do jiného členského státu, služby poskytnuté do EU, vývoz, osvobozená plnění bez nároku na odpočet a plnění, u kterých se daň přiznává ve zvláštním režimu jednoho správního místa. Kdo prodává spotřebitelům v EU přes režim OSS u digitálních produktů, tyto prodeje do kontrolního hlášení neuvádí.
Lhůty: měsíc, nebo čtvrtletí
Právnická osoba vždy měsíčně
Plátce, který je právnickou osobou, podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po jeho skončení (§ 101e odst. 1). Nezáleží na tom, zda má měsíční, nebo čtvrtletní zdaňovací období. Společnost se čtvrtletním obdobím tedy podává přiznání čtyřikrát ročně, ale kontrolní hlášení dvanáctkrát. Na to se v praxi zapomíná nejčastěji.
Fyzická osoba podle zdaňovacího období
Fyzická osoba podává hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání (§ 101e odst. 2). Při měsíčním zdaňovacím období je to každý měsíc, při čtvrtletním jednou za čtvrtletí, vždy do 25 dnů po skončení období podle § 136 odst. 4 daňového řádu. Čtvrtletí si podle § 99a může zvolit plátce, jehož obrat v tuzemsku za předchozí rok nepřesáhl 15 000 000 Kč, nejde-li o nespolehlivého plátce nebo skupinu. Aktuální výši hranice si ověřte v zákoně.
Lhůtu nelze prodloužit
Na rozdíl od přiznání k dani z příjmů zákon prodloužení lhůty pro kontrolní hlášení výslovně vylučuje (§ 101e odst. 3). Jediný posun nastává, když poslední den připadne na sobotu, neděli nebo svátek, pak je posledním dnem nejbližší pracovní den (§ 33 odst. 4 daňového řádu). Pořadí podání hlášení a přiznání je nepodstatné. Pokud si termíny plánujete společně s odvody, pomůže přehled termínů v cash-flow OSVČ.
Oddíly A, B a C
Oddíl A zachycuje plnění, u kterých plátce přiznává daň, a plnění, která uskutečnil v režimu přenesení daňové povinnosti. Oddíl B zachycuje přijatá plnění, ze kterých uplatňuje odpočet nebo přiznává daň jako odběratel v přenesení. Oddíl C obsahuje kontrolní součty navázané na řádky přiznání.
| Oddíl | Co se do něj uvádí | Jak podrobně | Návaznost na přiznání |
|---|---|---|---|
| A.1 | uskutečněná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti (dodavatel) | každý doklad, s kódem předmětu plnění | řádek 25 |
| A.2 | pořízení zboží z EU a plnění od osob neusazených v tuzemsku, u kterých přiznává daň příjemce | každý doklad, s VAT ID dodavatele | řádky 3 až 6, 9, 12 a 13 |
| A.3 | osvobozené dodání investičního zlata s nárokem na odpočet | každý doklad | řádek 26 |
| A.4 | plnění a zálohy nad 10 000 Kč včetně daně pro odběratele s DIČ | každý doklad zvlášť | řádky 1 a 2 |
| A.5 | ostatní uskutečněná plnění do 10 000 Kč včetně daně a plnění pro odběratele bez tuzemského DIČ | jeden souhrnný řádek | řádky 1 a 2 |
| B.1 | přijatá plnění v režimu přenesení daňové povinnosti (odběratel) | každý doklad, s kódem předmětu plnění | řádky 10 a 11 |
| B.2 | přijatá plnění od plátců nad 10 000 Kč včetně daně s odpočtem | každý doklad zvlášť | řádky 40 a 41 |
| B.3 | přijatá plnění od plátců do 10 000 Kč včetně daně s odpočtem | jeden souhrnný řádek | řádky 40 a 41 |
| C | kontrolní součty z oddílů A a B | vyplní se automaticky | součty podle řádků |
Jak se posuzuje hranice 10 000 Kč
Rozhoduje celková částka na daňovém dokladu včetně daně, ne hodnota jednotlivé položky. Když faktura obsahuje položky v různých sazbách nebo část v režimu přenesení, sečtou se všechny a teprve výsledek se porovná s limitem. U splátkového a platebního kalendáře nebo souhrnného dokladu se posuzuje součet všech dílčích plnění. Hranice navazuje na zjednodušený daňový doklad, který lze vystavit jen do 10 000 Kč (§ 30).
Oddíly A.1 a B.1: přenesená daňová povinnost
V tuzemském režimu přenesení daň nepřiznává dodavatel, ale odběratel. Dodavatel proto vykáže plnění v A.1 jen se základem daně a kódem předmětu plnění, odběratel stejné plnění v B.1 se základem i dopočtenou daní. Typickými případy jsou stavební a montážní práce (§ 92e), vybraný odpad a šrot z přílohy č. 5 (§ 92c) nebo dodání nemovité věci, u kterého se plátce rozhodl pro zdanění (§ 92d). Plnění se vykazuje ke dni uskutečnění, zálohy se v tomto režimu do hlášení neuvádějí.
Oddíl A.2: daň z přijatých plnění ze zahraničí
V A.2 plátce vykazuje pořízení zboží z jiného členského státu a služby nebo jiná plnění od osob neusazených v tuzemsku, u kterých sám přiznává daň. Místo tuzemského DIČ se uvádí VAT ID dodavatele včetně kódu státu, datum povinnosti přiznat daň a základ s daní. Jak vypadá zahraniční faktura od freelance platformy a kdy z ní vzniká daňová povinnost, rozebíráme samostatně.
Jak se hlášení podává
Pouze elektronicky a ve stanovené struktuře
Kontrolní hlášení musí plátce podat elektronicky (§ 101a odst. 1 písm. b)), a to ve formátu a struktuře, které zveřejnila finanční správa. V praxi jde o soubor XML podle formuláře DPHKH1, který se odesílá přes aplikaci Elektronická podání pro Finanční správu na Daňovém portálu nebo přes datovou schránku. Účetní programy umějí soubor vygenerovat, při malém počtu dokladů lze formulář na portálu vyplnit i ručně.
E-mail a špatný formát nestačí
Od roku 2025 zákon výslovně stanoví, že podání nelze učinit prostým e-mailem na adresu finančního úřadu (§ 101a odst. 3). Podání, které nebylo učiněno stanoveným způsobem, ve stanoveném formátu nebo struktuře, je neúčinné (§ 101a odst. 4), jako by vůbec nebylo podáno. Pokud plátce odesílá datovou zprávu, která vyžaduje dodatečné potvrzení, musí ji potvrdit ještě ve lhůtě pro podání hlášení (§ 101d odst. 2).
Řádné, opravné a následné hlášení
Opravné hlášení do konce lhůty
Řádné hlášení je první podání za období, i když přijde po lhůtě. Dokud lhůta neuplynula, může ho plátce nahradit opravným (§ 101f odst. 1). K předchozímu hlášení se pak nepřihlíží, takže opravné musí obsahovat znovu všechny údaje za období, ne jen opravený řádek. Opravné hlášení nevyvolává žádné sankce.
Následné hlášení do pěti pracovních dnů
Zjistí-li plátce chybu nebo neúplnost až po uplynutí lhůty, musí do 5 pracovních dnů ode dne zjištění podat následné kontrolní hlášení (§ 101f odst. 2). I následné hlášení se vyplňuje celé, se všemi údaji za období a s promítnutými opravami. V záhlaví se uvede den zjištění chyby. Následným hlášením se odpovídá i na výzvu k opravě údajů, pak se místo dne zjištění vyplní číslo jednací výzvy.
Výzva finančního úřadu a nesoulad
Výzva k podání nepodaného hlášení
Když plátce hlášení včas nepodá, správce daně ho vyzve, aby ho podal v náhradní lhůtě do 5 dnů od oznámení výzvy (§ 101g odst. 1). Pozor, jde o kalendářní dny. Pokud plátci povinnost za dané období nevznikla, musí to v téže lhůtě sdělit také podáním kontrolního hlášení. Na Daňovém portálu se k tomu vyplní záhlaví, údaje o plátci, číslo jednací výzvy a volba Nemám povinnost podat KH.
Výzva ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů
Pokud má správce daně pochybnost o správnosti nebo úplnosti podaných údajů, vyzve plátce, aby je změnil, doplnil nebo potvrdil (§ 101g odst. 2). Plátce reaguje následným hlášením do 17 dnů ode dne dodání výzvy do datové schránky, nebo do 5 pracovních dnů od oznámení, pokud mu není doručováno do datové schránky (§ 101g odst. 3). Sedmnáct dnů běží už ode dne dodání zprávy do schránky, ne od přihlášení. Jsou-li údaje správné, stačí zvolit Potvrzuji správnost naposledy podaného KH.
Jak postupovat při nesouladu s protistranou
Výzva obvykle přichází, když se řádek plátce nespáruje s řádkem obchodního partnera. Nejdřív porovnejte vlastní hlášení s dokladem: DIČ, evidenční číslo, datum a částky. Pak kontaktujte protistranu, protože chyba bývá často na její straně. Pokud chybujete vy, opravte údaje následným hlášením. Pokud máte údaje správně, potvrďte je a případnou chybu protistrany jí sdělte. Doklady a komunikaci si uschovejte.
Pokuty a jejich prominutí
Pevné pokuty podle § 101h odst. 1 vznikají přímo ze zákona a správce daně o nich jen rozhodne platebním výměrem. Pokuty podle odstavců 3 a 4 ukládá podle uvážení, přičemž dbá, aby nebyly v hrubém nepoměru k závažnosti porušení, a přihlíží ke spolupráci plátce.
| Situace | Pokuta | Poloviční výše | Ustanovení |
|---|---|---|---|
| hlášení podané po lhůtě bez výzvy | 1 000 Kč | ne | § 101h odst. 1 písm. a) |
| hlášení podané až v náhradní lhůtě po výzvě | 10 000 Kč | 5 000 Kč | § 101h odst. 1 písm. b) |
| nepodané následné hlášení na výzvu ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů | 30 000 Kč | 15 000 Kč | § 101h odst. 1 písm. c) |
| nepodané hlášení ani na výzvu k podání | 50 000 Kč | 25 000 Kč | § 101h odst. 1 písm. d) |
| neodstranění pochybností o údajích následným hlášením | až 50 000 Kč | ne | § 101h odst. 3 |
| závažné ztěžování nebo maření správy DPH | až 500 000 Kč | ne | § 101h odst. 4 |
Kdy je pokuta poloviční
Pokuty 10 000, 30 000 a 50 000 Kč se snižují na polovinu, pokud je plátce fyzickou osobou, pokud má ke dni vzniku pokuty čtvrtletní zdaňovací období, nebo pokud jde o s.r.o. s jediným společníkem, který je fyzickou osobou (§ 101h odst. 2). U s.r.o. rozhoduje stav k prvnímu dni čtvrtletí, ve kterém pokuta vznikla. Pokuty 1 000 Kč ani pokut podle uvážení se snížení netýká.
První prodlení v roce bez pokuty
Podle § 101j povinnost uhradit pokutu nevzniká, pokud v daném kalendářním roce došlo poprvé k prodlení postihovanému pokutou 1 000 Kč, nebo poprvé k prodlení postihovanému pokutou 10 000 Kč. Nejde tedy o prominutí na žádost, pokuta vůbec nevznikne. Pozor ale na to, že pětidenní tolerance, kterou daňový řád zná u pozdě podaného přiznání (§ 250), se na kontrolní hlášení nevztahuje. I jeden den zpoždění je prodlením.
Prominutí pokuty na žádost
O prominutí pokut 10 000, 30 000 a 50 000 Kč lze požádat do 3 měsíců od právní moci platebního výměru (§ 101k). Správce daně může pokutu prominout zcela nebo zčásti, pokud k nepodání došlo z ospravedlnitelného důvodu. Žádost podléhá správnímu poplatku 1 000 Kč a odkládá vykonatelnost výměru. Důvody, například doložený zdravotní stav nebo živelní pohromu, rozvádí Pokyn GFŘ D-29. Prominout nelze, pokud plátce nebo člen jeho statutárního orgánu v posledních 3 letech závažně porušil daňové nebo účetní předpisy (§ 259c odst. 2 daňového řádu).
Splatnost a zánik pokuty
Pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí (§ 101h odst. 6). Pokud správce daně nevydá platební výměr na pevnou pokutu do 6 měsíců ode dne porušení, povinnost ji uhradit zaniká (§ 101i odst. 3). Obecně lze pokutu uložit nejpozději do 3 let od porušení. Na nečekané platby je rozumné mít rezervu, přehled, kolik odkládat na daně a odvody, pomůže s jejím nastavením.
Modelový příklad jednoho měsíce
Všechna čísla v příkladu jsou vymyšlená. Modelová společnost Alfa s.r.o. má dva společníky, je plátcem se čtvrtletním zdaňovacím obdobím a kontrolní hlášení proto podává za každý měsíc. V březnu měla tři vydané a tři přijaté doklady, všechny v základní sazbě 21 %.
Vydané doklady
Faktura plátci na základ 40 000 Kč a daň 8 400 Kč, celkem 48 400 Kč, přesahuje limit, proto jde do A.4 jako samostatný řádek s DIČ odběratele. Druhá faktura jinému plátci zní na 5 000 Kč a daň 1 050 Kč, celkem 6 050 Kč, a jde do A.5. Třetí prodej za 12 000 Kč a daň 2 520 Kč byl spotřebiteli bez DIČ, takže i přes vyšší částku patří do A.5. Souhrnný řádek A.5 tedy obsahuje základ 17 000 Kč a daň 3 570 Kč.
Přijaté doklady
Subdodavatel provedl stavební práce v režimu přenesení daňové povinnosti za základ 80 000 Kč. Alfa je vykáže v B.1 s kódem stavebních prací a dopočtenou daní 16 800 Kč, subdodavatel stejné plnění uvede ve svém A.1. Nákup materiálu za 30 000 Kč a daň 6 300 Kč, celkem 36 300 Kč, jde do B.2 s DIČ dodavatele a číslem jeho faktury. Kancelářské potřeby za 2 000 Kč a daň 420 Kč na zjednodušeném dokladu jdou do souhrnného B.3.
Termín a co by se stalo při zpoždění
Hlášení za březen podá Alfa do 25 dnů po skončení března. Kdyby ho podala o dva dny později sama, šlo by o první prodlení v roce bez pokuty, při druhém by zaplatila 1 000 Kč. Kdyby čekala na výzvu a podala v náhradní lhůtě, platila by jako čtvrtletní plátce polovinu z 10 000 Kč, tedy 5 000 Kč, pokud by nešlo o první takový případ v roce. Nepodání ani na výzvu by stálo 25 000 Kč.
Sedm chyb, které vedou k výzvě
- Chybné DIČ. Překlep v DIČ protistrany znemožní spárování. DIČ se uvádí jako kmenová část bez předpony CZ.
- Vlastní číslo místo čísla dodavatele. U přijatých faktur se uvádí evidenční číslo tak, jak ho vystavil dodavatel, ne interní číslo z vlastního účetnictví. Alfanumerické znaky musí sedět a být ve stejném pořadí.
- Špatné datum povinnosti přiznat daň. Místo data uskutečnění plnění nebo přijetí zálohy se omylem vyplní datum vystavení nebo doručení faktury, a řádek se tak dostane do jiného období než u protistrany.
- Limit posuzovaný po položkách. Hranice 10 000 Kč se posuzuje za celý doklad včetně daně. Faktura s několika menšími položkami může patřit do A.4 nebo B.2, i když žádná položka limit nepřesáhne.
- Zapomenuté zálohy. Přijatá záloha, ze které vznikla povinnost přiznat daň, se vykazuje samostatně podle daňového dokladu k přijaté platbě. Rozdíl oproti zálohové faktuře vysvětluje článek o zálohové faktuře a záloze na zakázku.
- Přenesená povinnost v běžném oddílu. Stavební práce pro jiného plátce patří do A.1 a B.1, ne do A.4 a B.2. Záměna vede k nesouladu na obou stranách.
- Nesoulad s přiznáním. Součty oddílů A.4 a A.5 musí odpovídat řádkům 1 a 2 přiznání, součty B.2 a B.3 řádkům 40 a 41.
Za prevenci stojí i kontrola neuhrazených pohledávek. Když se pohledávka stane nedobytnou, oprava základu daně se vykazuje v A.4 a u dlužníka v B.2 bez ohledu na limit. Jak postupovat od upomínky dál, popisuje návod pro postup u neuhrazené faktury.
Nejčastější otázky: kontrolní hlášení DPH
Odpovědi na otázky, které plátci DPH ke kontrolnímu hlášení kladou nejčastěji, podle znění zákona o DPH a metodiky finanční správy.
Musí identifikovaná osoba podávat kontrolní hlášení?
Nemusí. Povinnost podle § 101c zákona o DPH má jen plátce a identifikovaná osoba plátcem není. Podává daňové přiznání za období, kdy jí vznikla povinnost přiznat daň, případně souhrnné hlášení, ale kontrolní hlášení nikdy. Stejně tak ho nepodává podnikatel, který není k DPH registrován vůbec. Změní se to až ve chvíli, kdy se identifikovaná osoba stane plátcem.
Musím podat kontrolní hlášení, když jsem v měsíci nic nefakturoval?
Pokud jste neuskutečnili ani nepřijali žádné plnění podle § 101c a neuplatňujete odpočet, hlášení nepodáváte. Plátce s jediným přijatým dokladem, ze kterého uplatňuje odpočet, ho ale podat musí. Když přesto přijde výzva k podání, odpovězte do 5 dnů takzvaným nulovým hlášením s volbou Nemám povinnost podat KH, jinak hrozí pokuta.
Jak vysoká je pokuta za pozdní kontrolní hlášení?
Když hlášení podáte po lhůtě sami, pokuta je 1 000 Kč, ale první takové prodlení v kalendářním roce pokutu nezakládá. Když podáte až v náhradní lhůtě po výzvě, pokuta je 10 000 Kč, u fyzické osoby, čtvrtletního plátce a s.r.o. s jediným společníkem fyzickou osobou polovina. I tady platí, že první takové prodlení v roce pokutu nezakládá.
Kolik mám času na odpověď na výzvu finančního úřadu?
Záleží na typu výzvy. Na výzvu k podání nepodaného hlášení je náhradní lhůta 5 dnů od oznámení. Na výzvu ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů máte 17 dnů ode dne dodání do datové schránky, pokud vám do ní úřad doručuje, jinak 5 pracovních dnů od oznámení. Odpovídá se vždy následným nebo řádným kontrolním hlášením.
Co dělat, když najdu chybu v už podaném hlášení?
Pokud lhůta pro podání ještě neuplynula, podejte opravné hlášení se všemi údaji za období. Po uplynutí lhůty musíte do 5 pracovních dnů ode dne zjištění chyby podat následné kontrolní hlášení, opět se všemi údaji a s promítnutou opravou. Dobropis nebo vrubopis se ale neřeší následným hlášením, vykazuje se v řádném hlášení za období opravy.
Lze pokutu za kontrolní hlášení prominout?
Na žádost lze prominout pokuty 10 000, 30 000 a 50 000 Kč, a to do 3 měsíců od právní moci platebního výměru. Musíte doložit ospravedlnitelný důvod, například doložený zdravotní stav nebo živelní pohromu. Žádost stojí správní poplatek 1 000 Kč. Prominutí je vyloučené, pokud jste v posledních 3 letech závažně porušili daňové nebo účetní předpisy.
Zdroje: zákon o dani z přidané hodnoty, daňový řád, zákon č. 461/2024 Sb., Finanční správa: Kontrolní hlášení DPH, Metodická informace GFŘ ke kontrolnímu hlášení, Pokyn GFŘ D-29 k prominutí pokut
