Maximální propad: jak se počítá a kolik stojí návrat na vrchol

Maximální propad je největší pokles od vrcholu ke dnu. Ukážeme výpočet na příkladu, proč pokles o 50 % vyžaduje růst o 100 % a jak se liší od volatility.

Maximální propad (anglicky maximum drawdown) je největší pokles hodnoty investice od historického vrcholu k následujícímu dnu v daném období. Vyjadřuje se v procentech a ukazuje, jak velkou ztrátu by na papíře zažil investor, který koupil na nejhorším možném místě a vydržel až do dna. Patří k názorným měřítkům rizika, protože popisuje prožitou zkušenost, ne statistický průměr. Článek vysvětluje výpočet, zotavení a omezení tohoto ukazatele.

Ve zkratce

  • Maximální propad měří nejhlubší pokles od vrcholu ke dnu za sledované období.
  • Počítá se z cen: od vrcholu se odečte dno a výsledek se vydělí hodnotou vrcholu.
  • Ztráta 50 % vyžaduje k návratu zisk 100 %, protože zotavení vychází z nižšího základu.
  • Důležitá je také doba, než se cena vrátí na dřívější vrchol.
  • Na rozdíl od volatility ukazuje nejhorší skutečný průběh, ne průměrné kolísání.
  • Minulý propad nepředpoví budoucí; příští může být hlubší.

Co maximální propad znamená

Cena investice se nehýbe v přímce. Roste, dosáhne vrcholu, pak klesne, a teprve po čase vrchol překoná. Každý pokles od vrcholu se nazývá propad (drawdown). Maximální propad je z nich ten největší za sledované období, od nejvyšší hodnoty k nejnižší, která po ní následovala, než cena znovu překonala dřívější vrchol.

Ukazatel proto odpovídá na praktickou otázku: kolik jsem mohl na papíře ztratit, kdybych vstoupil v nejnevhodnější chvíli? Tomu laik rozumí lépe než směrodatná odchylka. Používá se u fondů, akciových indexů i celých portfolií a bývá uveden vedle anualizovaného výnosu tak, aby se výnos neposuzoval bez ceny, kterou bylo třeba za něj zaplatit.

Jak se propad počítá

Výpočet je jednoduchý. Najdete vrchol, pak nejnižší hodnotu, která po něm následuje, a rozdíl vydělíte vrcholem. Výsledek se vyjadřuje jako záporné procento. Protože se sleduje celé období, hledá se největší takový pokles, nikoli jen pokles z posledního vrcholu.

Modelový příklad

Modelový příklad: hodnota portfolia roste na 150 000 Kč, pak klesne na 90 000 Kč a nakonec se zvedne na 120 000 Kč. Vrchol je 150 000 Kč, dno 90 000 Kč, pokles tedy 60 000 Kč. Podíl 60 000 ku 150 000 je 0,4, takže maximální propad činí 40 %. Poslední hodnota 120 000 Kč je stále o 20 % pod vrcholem, takže se portfolio ještě nezotavilo.

Pokud by se v období vyskytlo více propadů, vybere se ten nejhlubší. Dva různé fondy mohou mít stejný průměrný výnos a velmi odlišný maximální propad, proto se ukazatel hodí k porovnání zkušenosti investora, kterou průměr vůbec nezachytí.

Podstatnou matematickou vlastností propadu je asymetrie. Po poklesu se zotavení počítá z nižšího základu, takže návrat vyžaduje větší procentní zisk, než byla původní ztráta. Po poklesu o polovinu musí následovat zdvojnásobení: ze 100 Kč na 50 Kč a zpátky na 100 Kč znamená růst o 100 %, ne o 50 %.

Pokles od vrcholu Potřebný růst pro návrat
10 % zhruba 11 %
20 % 25 %
33 % zhruba 50 %
50 % 100 %
75 % 300 %

Čím hlubší propad, tím nepřiměřeněji roste potřebný zisk. Vzorec je potřebný růst = 1 děleno (1 minus pokles), minus 1. Proto jedna hluboká ztráta zatíží dlouhodobý výsledek víc, než by napovídalo samotné procento, a proto investoři sledují hloubku propadu stejně pozorně jako výnos.

Doba zotavení

Hloubka propadu je jen jednou polovinou příběhu. Druhou je doba, než se hodnota vrátí na předchozí vrchol, tedy doba zotavení. Mělký propad se může táhnout roky, hluboký se může zotavit rychle, pokud trh silně roste. Pro investora s krátkým horizontem je rozhodující právě doba: peníze, které potřebuje za dva roky, by neměly záviset na zotavení, které může trvat pět.

U indexů a fondů se proto často sledují oba údaje: kolik hodnota ztratila a jak dlouho trvalo, než se vrátila. Zotavení není zaručeno, některé investice se na dřívější vrchol nevrátily vůbec, například když zanikl emitent. Jak se pokles akciového trhu projevuje a co v něm dělat, popisuje článek o propadu akciového trhu. Souvislost s cyklem popisují také býčí a medvědí trhy.

Maximální propad a volatilita

Volatilita a maximální propad popisují riziko odlišně. Volatilita měří průměrnou míru kolísání v obou směrech a zahrnuje i růst. Maximální propad se dívá jen dolů a jen na nejhorší úsek. Investice může mít mírnou volatilitu a přesto jeden hluboký pád, nebo naopak vysokou volatilitu bez dlouhého poklesu.

Proto se oba ukazatele doplňují. Volatilita říká, jak nervózní je cesta v běžném období, maximální propad, jak bolestivý byl nejhorší úsek. Žádný z nich není jediným správným měřítkem rizika a žádný nezachytí riziko, které ještě nenastalo. K srovnání fondů se používají vedle výnosu a poplatků.

K čemu se propad používá

Výběr fondu

Při srovnání dvou fondů s podobným výnosem napoví propad, který z nich byl během krize klidnější. Je ale nutné srovnávat stejné období a stejnou měnu, a pomůže i srovnání s vhodným benchmarkem, aby bylo zřejmé, zda fond klesal méně než jeho trh.

Nastavení portfolia

Propad pomáhá ověřit, zda portfolio odpovídá vaší toleranci ztráty. Modelově: pokud zvolené rozložení aktiv v minulosti prošlo propadem 35 %, položte si otázku, zda byste takový pokles psychicky i finančně vydrželi. Přehled souvisí s rizikovým profilem investora, který právě toleranci ztráty zjišťuje.

Typy fondů a styl správy

Maximální propad se liší podle typu fondu. Akciový podílový fond obvykle klesá hlouběji než dluhopisový, protože nese větší tržní riziko. Smíšený fond kombinuje akcie a dluhopisy, takže jeho propad bývá mělčí, ale ne nulový. V krizích totiž mohou klesat obě složky současně, například když rychle rostou úrokové sazby.

Zajímavé je i srovnání stylu správy. Pasivní fond kopíruje index a jeho propad se téměř shoduje s propadem trhu, kdežto aktivní správce se může snažit krizi zmírnit, ale také se může spletit. Rozdíl rozebírá text o aktivním a pasivním investování. Samotný propad ale nerozhoduje o tom, zda správce přidal hodnotu, protože ho je nutné posuzovat se srovnatelným trhem.

Omezení ukazatele

Maximální propad je zpětný ukazatel a závisí na zvoleném období. Fond, který existuje pět let, nemusel žádnou skutečnou krizi zažít, a jeho propad je tedy nízký jen proto, že se nic zlého nestalo. Delší historie, která zahrnuje růst i krize, vypovídá víc. Proto platí: minulý propad nepředpovídá ten příští, který může být hlubší.

Další slabinou je, že ukazatel zaznamenává jediný extrém. Dva fondy s identickým maximálním propadem se mohou lišit tím, kolikrát k poklesům docházelo. Obvykle jde také o propad ceny na papíře, který se projeví jako skutečná ztráta, jen když se prodá. Kdo prodá ve dně, změní papírovou ztrátu ve skutečnou a o případné zotavení přijde.

Propad a vaše tolerance ztráty

Čísla o propadech mají smysl jen ve vztahu k vám. Investor s horizontem dvacet let a stálým příjmem unese hluboký propad lépe než ten, kdo bude peníze potřebovat za tři roky. Nejde o to, že by propad byl menší, ale že na zotavení zbývá čas a nutnost prodávat neexistuje.

Užitečné je porovnat ztrátu, kterou byste unesli, s propadem, kterým portfolio podobného složení v minulosti prošlo. Pokud se čísla rozcházejí, řeší se to obvykle menším podílem kolísavých aktiv nebo delším horizontem, s vědomím, že příští propad může být jiný. Další související pojmy najdete v rozcestníku investiční pojmy.

Časté otázky

Co je maximální propad jednoduše?

Je to největší procentní pokles hodnoty investice od vrcholu k dalšímu dnu za sledované období.

Jak se maximální propad počítá?

Od hodnoty vrcholu se odečte hodnota dna a rozdíl se vydělí vrcholem. Výsledek se uvádí jako záporné procento.

Proč pokles o 50 % vyžaduje zisk 100 %?

Zotavení se počítá z nižší hodnoty. Z poloviny původní částky se musí vrátit na celek, tedy ji zdvojnásobit.

Je maximální propad totéž co volatilita?

Ne. Volatilita měří průměrné kolísání nahoru i dolů, maximální propad jen nejhorší pokles od vrcholu.

Co je doba zotavení?

Je to čas, který uplyne od vrcholu, přes dno až po návrat hodnoty na předchozí vrchol.

Nižší propad znamená vyšší bezpečnost?

Ne vždy. Nízký propad může být jen výsledkem krátké nebo klidné historie a nemusí zachytit riziko, které se ještě neprojevilo.

K čemu propad při výběru fondu slouží?

K porovnání, jak hluboce fondy v nepříznivém období klesly, a zda tomu odpovídá vaše tolerance ztráty.

Může být příští propad hlubší než dosavadní?

Ano. Maximální propad se počítá z minulosti a budoucí události mohou být horší, než jaké se dosud staly.

Je propad skutečná ztráta?

Dokud neprodáte, jde o ztrátu na papíře. Skutečnou se stává prodejem, nebo když se hodnota už nevrátí.

Zdroje

Radek Vávra
Radek Vávra

Věnuje se tématům osobních financí, investování a ekonomiky. V obsahu klade důraz na srozumitelnost, souvislosti a praktickou využitelnost pro běžné čtenáře.