Dítě utratilo peníze ve hře: jak je získat zpět a kam psát

Když dítě utratí peníze ve hře nebo aplikaci bez vašeho vědomí, dají se často získat zpět, protože nákup nad rámec jeho věku může být podle občanského zákoníku neplatný. Rozhoduje, zda šlo o jednání přiměřené rozumové a volní vyspělosti dítěte a zda jste k němu dali souhlas. Postup vede přes obchod s aplikacemi, vývojáře hry a teprve potom přes banku. Základ je v § 31 a § 581 občanského zákoníku.

Co se vlastně stalo: čtyři typické situace

Než začnete psát reklamace, ujasněte si, jak přesně nákup proběhl. Právní postavení i šance na vrácení se liší podle toho, čí byl účet, čí byla platební metoda a jestli dítě muselo zadat heslo. Pokud platbu vůbec nepoznáváte, začněte tím, jak dohledat neznámou platbu na výpisu. Z historie nákupů a výpisu z účtu si sepište datum, částku a název aplikace u každé položky.

Dítě nakupovalo na vašem účtu a vašem telefonu

Nejčastější případ. Dítě si půjčilo telefon nebo tablet, na kterém jste přihlášeni vy a máte uloženou kartu. Obchod vidí jen váš účet a vaši platební metodu, nikoli to, kdo zařízení držel. Pokud nákup nevyžadoval heslo nebo dítě heslo znalo, proběhl technicky stejně, jako kdybyste nakupovali sami.

Dítě má vlastní účet s vaší kartou

Dítě má ve hře nebo v obchodě vlastní profil, ale platby jdou z vaší karty, protože jste ji tam kdysi zadali. Tady je ještě jasnější, že smlouvu uzavíralo dítě. Obchod může namítat, že jste kartu k účtu přidali dobrovolně.

Dítě platilo vlastní kartou nebo dárkovým kreditem

Pokud dítě utratilo peníze z dětského účtu, z kapesného nebo z dárkové karty, posuzuje se hlavně, jestli částka a druh nákupu odpovídají jeho věku. U dětské karty je navíc pojistkou limit, který nastavujete vy. Jak takové limity fungují, popisuje článek platební karta pro dítě a její limity.

Nákup se opakuje každý měsíc

Když se částka strhává pravidelně, nejde o jednorázový nákup, ale o předplatné, třeba herní permanentku. Nejdřív ho zastavte, aby škoda nerostla, a teprve potom řešte vrácení. Postup je v textu jak zrušit digitální předplatné. Otázka neplatnosti se pak týká každé platby zvlášť.

Co smí dítě koupit samo

Plně svéprávným se člověk stává zletilostí, tedy dovršením osmnácti let (§ 30 odst. 1 občanského zákoníku). Do té doby platí § 31: má se za to, že nezletilý je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. Zákon nestanoví žádnou částku ani věkovou hranici. Srovnává se s běžnými dětmi stejného věku.

Jak se přiměřenost posuzuje

Slovo „má se za to“ znamená vyvratitelnou domněnku. Výchozí předpoklad je tedy ve prospěch platnosti běžných nákupů a rodič, který tvrdí opak, by měl umět vysvětlit, proč daný nákup přiměřený nebyl. Obvykle se zohledňuje výše částky, počet a rychlost nákupů, jejich povaha a to, zda dítě chápalo, že platí skutečnými penězi. Série desítek nákupů za jediné odpoledne se hodnotí jinak než jeden drobný nákup.

Modelový příklad

Následující čísla jsou vymyšlená pro ilustraci. Devítileté dítě si za kapesné koupí jednu herní položku v řádu desítek korun. Takový nákup nejspíš obstojí jako přiměřený. Totéž dítě během večera provede patnáct nákupů herní měny v součtu 2 400 Kč z karty rodiče uložené v telefonu. Tady je argument, že nejde o jednání přiměřené jeho věku, výrazně silnější.

Souhlas rodiče rozšiřuje, co dítě smí

Podle § 32 odst. 1 může zákonný zástupce dát nezletilému ve shodě se zvyklostmi soukromého života souhlas k určitému jednání nebo k dosažení určitého účelu. V jeho mezích pak dítě jedná samo a platně. Souhlas lze kdykoli omezit nebo vzít zpět. Pokud jste řekli „kup si tu jednu hru“, souhlas se týká té hry, ne všech nákupů v ní. Stačí, když souhlas dá jeden z rodičů (§ 32 odst. 2).

Kdy je nákup neplatný a kdo to namítne

Podle § 581 občanského zákoníku je neplatné právní jednání osoby, která není plně svéprávná, pokud k němu není způsobilá. Nákup dítěte, který přesahuje jeho věkovou vyspělost a na který nemělo váš souhlas, je tedy neplatný. Zákon navíc v § 36 odst. 2 připouští, aby následky jednání nezletilého nastaly až po souhlasu zákonného zástupce udělenému v určené lhůtě, jinak ve lhůtě dvou týdnů od vyžádání.

Kdo se neplatnosti dovolá

Za dítě jedná rodič jako zákonný zástupce (§ 892 odst. 1). Rodiče zastupují dítě společně, jednat ale může každý z nich. Pokud je neplatnost stanovena na ochranu určité osoby, může ji podle § 586 namítnout jen tato osoba, a když ji nenamítne, považuje se jednání za platné. Zákon přitom výslovně neříká, zda se neplatnost u nezletilých řídí tímto pravidlem. Pro praxi z toho plyne jednoduchá rada: neplatnost vždy výslovně a písemně namítněte.

Co v námitce napsat

Stačí krátký e-mail nebo formulář, ve kterém uvedete, že nákupy provedlo nezletilé dítě ve věku X let, že k nim nebylo způsobilé podle § 31 a § 581 občanského zákoníku, že jste k nim jako zákonný zástupce nedali souhlas a že je neschvalujete. Připojte seznam transakcí a požádejte o vrácení peněz. Námitka se později hodí i jako důkaz, že jste jednali včas.

Jak se vrací peníze

Pokud je smlouva neplatná, nevznikl platný závazek. Kdo plnil bez platného závazku, má podle § 2993 právo na vrácení toho, co plnil, a plnily-li obě strany, může každá požadovat vydání toho, co druhá získala. Obchod tedy vrací peníze a vy počítejte s tím, že zakoupené položky nebo herní měna z účtu zmizí. Nárok se promlčuje v obecné tříleté lhůtě (§ 629), ale s námitkou nečekejte.

Kdy neplatnost nepomůže

Pokud jste dítěti nákupy dovolili, dali mu heslo s tím, že si může kupovat, nebo jste o nákupech věděli a mlčeli, bude se neplatnost hájit obtížně. Totéž platí u staršího dítěte a drobné částky, která odpovídá jeho běžnému utrácení.

Žádost o vrácení v obchodě s aplikacemi

Většina nákupů ve hrách na telefonu a tabletu probíhá přes obchod s aplikacemi, který platbu vybírá. Proto začněte u něj. Oba velké obchody mají v nápovědě formulář pro žádost o vrácení peněz a výslovně počítají i se situací, kdy nákup provedl člen rodiny. Konkrétní podmínky a lhůty se mění a liší podle země, proto je ověřte v aktuální nápovědě svého obchodu a žádost podejte co nejdřív.

Jak žádost připravit

Přihlaste se do účtu, ze kterého se platilo, a v historii nákupů označte každou spornou položku. Jako důvod zvolte možnost, která odpovídá nákupu provedenému bez vašeho svolení, nebo nákupu dítětem. Do volného pole napište stručně, že nakupovalo nezletilé dítě, uveďte jeho věk a připojte větu o neplatnosti podle občanského zákoníku. U rodinného sdílení může žádost obvykle podat organizátor rodiny za nákupy placené sdílenou platební metodou.

Co udělat hned, než obchod odpoví

• Zapněte heslo nebo schválení rodiče pro každý nákup.
• Pokud dítě heslo zná, změňte ho.
• Zrušte případná předplatná, která dítě aktivovalo.
• Uložte si snímky obrazovky historie nákupů a potvrzovacích e-mailů.

Když obchod žádost zamítne

Zamítnutí v automatickém formuláři nemusí být konečné. Obchody často doporučují obrátit se na vývojáře aplikace, který může vrátit peníze podle svých pravidel. Pokud ani to nepomůže, zašlete obchodu písemnou námitku neplatnosti podle předchozí kapitoly na kontaktní adresu uvedenou v jeho podmínkách. Odpověď archivujte, bude se hodit při mimosoudním řešení.

Vývojář hry a odstoupení od smlouvy

Pokud dítě platilo přímo ve hře mimo obchod s aplikacemi, například na webu vývojáře nebo na herní konzoli, obracíte se na provozovatele hry nebo platformy. Totožnost a kontakt, včetně e-mailu, pokud ho má, musí podnikatel spotřebiteli sdělit před uzavřením smlouvy (§ 1811 odst. 2 občanského zákoníku). Vedle námitky neplatnosti tu může přijít v úvahu i běžné spotřebitelské odstoupení od smlouvy, které ale u digitálního obsahu má svá omezení.

Čtrnáct dní a výjimka pro digitální obsah

Od smlouvy uzavřené na dálku lze odstoupit do čtrnácti dnů, u digitálního obsahu bez hmotného nosiče se lhůta počítá od uzavření smlouvy (§ 1829). Podle § 1837 písm. l) ale nelze odstoupit, pokud už bylo započato s plněním, spotřebitel k tomu dal předem výslovný souhlas, byl poučen, že tím právo na odstoupení ztrácí, a dostal o tom potvrzení. Obecná pravidla shrnuje článek odstoupení od smlouvy uzavřené online.

Nevyužitá herní měna

Síť evropských spotřebitelských úřadů CPC v klíčových zásadách k herním měnám z 21. března 2025 uvádí, že nákup herní měny, která ještě nebyla utracena, by neměl být vyjímán z práva na odstoupení do čtrnácti dnů. V žádosti proto uveďte nejprve neplatnost nákupu a podpůrně odstoupení u měny, která zůstala nevyužitá. Dokument přitom sám upozorňuje, že není právně závazný a o zákonnosti rozhodují úřady a soudy.

Banka: proč jde o autorizovanou platbu

Rodiče často jako první volají do banky a chtějí platbu „zrušit“. Tady je potřeba znát pravidla zákona o platebním styku. Podle § 156 odst. 1 zákona č. 370/2017 Sb. je platební transakce autorizována, jestliže k ní plátce dal souhlas. Plátcem je majitel karty nebo účtu, tedy vy, nikoli dítě.

Co vidí banka

Když dítě nakoupí přes kartu, kterou jste sami uložili do obchodu, a nákup potvrdí na vašem zařízení otiskem prstu, kódem nebo heslem, které zná, vidí banka řádně ověřenou transakci. Pokud tvrdíte, že jste transakci neautorizovali, musí podle § 187 odst. 1 banka doložit, že byla ověřena, správně zaznamenána a zaúčtována a nebyla ovlivněna poruchou. U takového nákupu to obvykle doložit dokáže.

Riziko hrubé nedbalosti

I kdyby se platba považovala za neautorizovanou, zákon rozděluje ztrátu. Plátce ji podle § 182 odst. 1 písm. b) nese v plném rozsahu, pokud ji způsobil úmyslným nebo hrubě nedbalým porušením povinností podle § 165, mezi které patří přijmout přiměřená opatření na ochranu osobních bezpečnostních prvků. Pokud jste dítěti prozradili heslo nebo PIN, banka může tvrdit právě tohle. Proto je reklamace u banky až poslední krok.

Kdy se na banku obrátit

Banku kontaktujte hned, pokud máte podezření, že nejde o nákup dítěte, ale o zneužití karty cizí osobou, nebo pokud nákupy stále pokračují. Neautorizovanou transakci je nutné oznámit bez zbytečného odkladu, nejpozději do třinácti měsíců od odepsání (§ 188 odst. 1). U sporu s obchodníkem, který odmítá vrátit peníze, může u karetní platby přicházet v úvahu reklamace přes karetní asociaci, kterou vysvětluje článek chargeback u platby kartou.

Spor s bankou

Pokud banka vaši reklamaci zamítne a vy s tím nesouhlasíte, můžete se obrátit na finančního arbitra. Podle § 1 zákona o finančním arbitrovi rozhoduje spory spotřebitelů s poskytovateli platebních služeb a vydavateli elektronických peněz. Spor s obchodem nebo vývojářem hry ale neřeší.

Herní měny a loot boxy

Většina utracených peněz ve hrách neputuje přímo za předměty, ale za herní měnu: drahokamy, mince, body nebo krystaly. Za ty se teprve kupuje obsah. Podle evropských úřadů tahle mezivrstva zakrývá skutečnou cenu.

Klíčové zásady CPC z roku 2025

Síť národních spotřebitelských úřadů CPC zveřejnila 21. března 2025 sedm klíčových zásad k herním měnám. Nákup měny za skutečné peníze i její následné utrácení podléhají spotřebitelskému právu EU. Cena herního obsahu má být uvedena i ve skutečných penězích. Hra by neměla míchat více měn ani vyžadovat řetězení směn a neměla by prodávat měnu jen v balíčcích, které neodpovídají cenám předmětů, takže hráči vždy něco zbyde.

Co zásady říkají o dětech

Sedmá zásada označuje děti za vždy zranitelné spotřebitele. Hra, která není určena výhradně dospělým, má počítat s tím, že velkou část hráčů tvoří děti. Hra nemá děti přímo nabádat ke koupi měny ani k tomu, aby přemluvily dospělé. Zásady doporučují funkční rodičovskou kontrolu s bezpečným výchozím nastavením, například ve výchozím stavu vypnuté utrácení skutečných peněz. Rodičovská kontrola přitom obchodníka odpovědnosti nezbavuje.

Starší stanovisko k nákupům v aplikacích

Už v červenci 2014 přijaly úřady sítě CPC společné stanovisko k nákupům v aplikacích. Podle něj lze hru označit jako bezplatnou jen tehdy, pokud jsou nákupy v ní volitelné a hru lze bez nich hrát tak, jak hráč rozumně očekává. Každý nákup musí mít výslovný souhlas spotřebitele bez ohledu na to, jak je nastaveno zadávání hesla.

Loot boxy

Loot box je placená truhla nebo balíček s náhodným obsahem. Klíčové zásady CPC z roku 2025 se jim výslovně nevěnují a český zákon o hazardních hrách tento pojem nepoužívá. Zda je konkrétní loot box hazardní hrou, tedy nelze obecně říct. Pro vrácení peněz za loot box dítěte proto platí stejná pravidla jako u jiných nákupů: přiměřenost věku, souhlas rodiče a neplatnost.

Nekalé praktiky vůči dětem a kam si stěžovat

Zákon o ochraně spotřebitele zakazuje nekalé obchodní praktiky (§ 4 odst. 4). Pokud praktika může podstatně narušit chování skupiny spotřebitelů zvlášť zranitelných například věkem nebo důvěřivostí, posuzuje se podle průměrného člena této skupiny (§ 4 odst. 2). U hry pro děti se tedy neptáme, zda by se nechal nachytat dospělý, ale zda by se nechalo nachytat běžné dítě. Obecný výklad najdete v článku o tom, jak poznat nekalé obchodní praktiky.

Přímá výzva dětem je zakázaná vždy

Příloha č. 2 písm. e) zákona č. 634/1992 Sb. považuje za agresivní za všech okolností praktiku, kdy prodávající prostřednictvím reklamy přímo nabádá děti, aby si výrobky nebo služby koupily nebo aby k jejich koupi přesvědčily dospělou osobu. Ve hře to může být výzva typu „kup si teď“ adresovaná postavičkou dětskému hráči. Za klamavou za všech okolností považuje příloha č. 1 písm. t) označení „zdarma“, pokud spotřebitel musí vynaložit náklady.

Stížnost u České obchodní inspekce

Podnět na nekalou praktiku můžete podat České obchodní inspekci. Inspekce podnět použije pro dozor, individuální spor ale podnětem nerozhoduje. Pokud je provozovatel hry usazený v jiném státě EU, pomoc nabízí Evropské spotřebitelské centrum, které se věnuje bezplatné pomoci ve sporech s podnikateli z jiných zemí EU.

Mimosoudní řešení sporu

Pokud obchod nebo vývojář vrácení odmítne, máte právo na mimosoudní řešení spotřebitelského sporu (§ 20d zákona o ochraně spotřebitele). U běžných spotřebitelských smluv ho vede Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt. Návrh musíte podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy jste právo u prodávajícího poprvé uplatnili (§ 20p). Jak návrh sepsat, popisuje návod jak podat návrh na mimosoudní řešení.

Postup podle situace a prevence

Tabulka shrnuje, na koho se obrátit nejdřív a o co se opřít.

Schvalování každého nákupu

Velké obchody s aplikacemi mají rodinné účty, ve kterých může rodič nastavit, že každý nákup dítěte musí schválit. Pokud dítě používá vaše zařízení, zapněte vyžadování hesla pro každý nákup, nikoli jen jednou za určitou dobu. Heslo ani PIN dítěti neříkejte a nepoužívejte otisk prstu dítěte k potvrzování plateb. Nastavení čas od času zkontrolujte.

Platební prostředek s limitem

Do obchodu s aplikacemi nemusíte ukládat svou hlavní kartu. Bezpečnější je dárková karta s omezeným kreditem, předplacená karta nebo dětská karta s nízkým limitem, kterou dobíjíte jen na konkrétní nákup. Pokud dítě ztratí přehled, přijde nanejvýš o kredit na kartě. Jak vybrat účet vhodný pro dítě, popisuje článek o tom, co nabízí dětský bankovní účet.

Domluva s dítětem

Vysvětlete dítěti, že drahokamy a mince ve hře stojí skutečné peníze, a ukažte mu to na výpisu. Pravidla, kolik smí utratit, se dají navázat na kapesné pro děti a jeho výši. Dítě, které se nebojí trestu, přijde s problémem dřív a vy stihnete požádat o vrácení.

Šest chyb, které vrácení peněz zkomplikují

1. Čekání. Obchody mají pro žádosti o vrácení vlastní lhůty a s odstupem času se hůř prokazuje, kdo nakupoval. Žádost podejte hned po zjištění.
2. Reklamace jen u banky. U platby potvrzené na vašem zařízení banka obvykle doloží ověření. Začněte u obchodu a vývojáře.
3. Mlčení o věku dítěte. Bez informace, že nakupoval nezletilý, se žádost posuzuje jako běžná stížnost dospělého zákazníka.
4. Ponechání hesla, které dítě zná. Další nákupy po zjištění problému oslabují tvrzení, že jste s nimi nesouhlasili.
5. Tvrzení, které neodpovídá skutečnosti. Pokud jste dítěti nákup dovolili, nepište, že šlo o cizí zneužití karty. Nepravdivé tvrzení vám může uškodit.
6. Chybějící doklady. Snímky historie nákupů, potvrzovací e-maily a odpovědi obchodu si ukládejte, bez nich se mimosoudní řešení vede hůř.

Nejčastější otázky: dítě utratilo peníze ve hře nebo aplikaci

Odpovědi shrnují nejčastější dotazy rodičů. Vycházejí z občanského zákoníku, zákona o platebním styku a zákona o ochraně spotřebitele ve znění k datu vydání článku.

Musí obchod vrátit peníze, které utratilo dítě?

Pokud nákup přesahoval vyspělost dítěte jeho věku a vy jste k němu nedali souhlas, je neplatný podle § 581 občanského zákoníku a peníze se vracejí jako bezdůvodné obohacení. Obchod ale nevrací automaticky. Neplatnost musíte výslovně namítnout a doložit věk dítěte. Pokud jste dítěti nákupy dovolili, třeba i obecně, je nákup v mezích souhlasu platný.

Od kolika let může dítě samo nakupovat ve hrách?

Pevnou hranici zákon nestanoví. Podle § 31 občanského zákoníku smí nezletilý sám dělat jen jednání přiměřená rozumové a volní vyspělosti dětí jeho věku. Rozhoduje věk, částka, počet nákupů a to, zda dítě chápalo, že platí skutečnými penězi. S vaším souhlasem může dítě nakupovat i nad tento rámec, ale jen v mezích toho, co jste mu dovolili.

Proč mi banka nechce platbu vrátit?

Platba potvrzená na vašem zařízení s kartou, kterou jste sami uložili do obchodu, je pro banku zpravidla řádně ověřená transakce. Zákon o platebním styku považuje za autorizovanou platbu tu, ke které dal souhlas plátce. Pokud jste dítěti prozradili heslo nebo PIN, může banka navíc namítat hrubou nedbalost. Proto začněte žádostí u obchodu a vývojáře hry.

Mám nárok vrátit herní měnu, kterou dítě neutratilo?

Kromě neplatnosti nákupu přichází v úvahu odstoupení od smlouvy do čtrnácti dnů. Evropské spotřebitelské úřady v klíčových zásadách k herním měnám z roku 2025 uvádějí, že nevyužitá herní měna by z práva na odstoupení vyjímána být neměla. Dokument není právně závazný, v žádosti ho ale můžete použít jako výklad úřadů.

Kde si stěžovat, když hra děti nutí k nákupům?

Podnět můžete podat České obchodní inspekci. Přímá výzva dětem, aby si něco koupily nebo přemluvily rodiče, je podle přílohy č. 2 písm. e) zákona o ochraně spotřebitele vždy agresivní obchodní praktikou. Přiložte snímky obrazovky a popište, kde přesně se výzva ve hře objevila. Inspekce podnět použije pro dozor, o vašich penězích ale nerozhoduje, vrácení musíte uplatnit sami.

Do kdy musím podat návrh na mimosoudní řešení?

Podle § 20p zákona o ochraně spotřebitele nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy jste právo u prodávajícího poprvé uplatnili. Nejdřív proto musíte požádat o vrácení u obchodu nebo vývojáře a teprve po jejich odmítnutí podat návrh u České obchodní inspekce. U sporu s bankou o platební službu je příslušný finanční arbitr.

Jak dětem nákupy ve hrách zablokovat?

Zapněte v rodinném účtu obchodu s aplikacemi schvalování každého nákupu rodičem a vyžadování hesla pro každý nákup. Heslo dítěti neříkejte a nepoužívejte k potvrzení plateb jeho otisk prstu. Do obchodu neukládejte hlavní kartu, ale dárkový kredit, předplacenou kartu nebo dětskou kartu s nízkým limitem. Nastavení po čase zkontrolujte, zda stále platí.

Zdroje: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, CPC Network: Key Principles on In-game Virtual Currencies, CPC Network: Common position on in-app purchases, Evropské spotřebitelské centrum