Nárok na odpočet DPH má plátce u nákupů, které použije pro svou ekonomickou činnost a z ní pro plnění zakládající nárok, typicky pro zdanitelné prodeje v tuzemsku. Nárok vzniká dnem, kdy dodavateli vznikla povinnost daň přiznat, uplatnit ho ale smíte až s daňovým dokladem. Od novely účinné od roku 2025 platí lhůta do konce druhého kalendářního roku po roce vzniku nároku. Pravidla stanoví zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v § 72 až 79.
- Odpočet má jen plátce a jen u plnění použitého v rámci ekonomické činnosti pro plnění s nárokem (§ 72 odst. 1 ZDPH).
- Nárok vzniká s povinností dodavatele přiznat daň, uplatnit ho lze nejdříve za období, kdy máte daňový doklad (§ 73 odst. 2).
- U nároků vzniklých od 1. 1. 2025 je lhůta do konce druhého kalendářního roku po roce vzniku nároku (§ 73 odst. 3).
- Při soukromém použití se nárok počítá poměrně (§ 75), při souběhu s osvobozenými plněními se krátí koeficientem (§ 76).
- U vybraného osobního automobilu je daň na vstupu omezena částkou 420 000 Kč (§ 72 odst. 3).
- Nadměrný odpočet vrací finanční úřad bez žádosti, nemá-li o přiznání pochybnosti, jinak ho nejdřív prověřuje.
Podmínky nároku: plátce, činnost a doklad
Plátce odvádí daň ze svých prodejů a odečte si daň zaplacenou v cenách nákupů. Kdo odpočet neuplatní, platí daň z nákupů ze svého. Kdo ho uplatní neoprávněně, riskuje doměření daně a penále.
Kdo nárok má
Nárok na odpočet má podle § 72 odst. 1 ZDPH plátce. Neplátce ani identifikovaná osoba si daň z nákupů neodečítají, i když podnikají. Plnění musí použít v rámci ekonomické činnosti pro zdanitelná plnění v tuzemsku, pro plnění osvobozená s nárokem, jako je dodání zboží do jiného členského státu, nebo pro plnění v zahraničí, která by v tuzemsku nárok zakládala. Širší souvislosti daní podnikatele shrnuje přehled daní pro rok 2026.
Kdy nárok vzniká
Nárok vzniká podle § 72 odst. 5 okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. Podle Finanční správy rozhoduje den uskutečnění zdanitelného plnění, případně den přijetí úplaty, pokud dodavateli vznikla povinnost přiznat daň ze zálohy. U zaplacené zálohy tak může nárok vzniknout dřív, než zboží dorazí. Jak se zálohovou fakturou a zálohou na zakázku pracovat, je samostatné téma.
Kdy ho můžete uplatnit
Vznik nároku a jeho uplatnění jsou dva různé okamžiky. Podle § 73 odst. 1 písm. a) musíte při odpočtu daně, kterou vám účtoval jiný plátce, mít daňový doklad. Podle § 73 odst. 2 lze nárok uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém jsou podmínky splněny. Když dodávka proběhne v květnu a doklad dorazí v červenci, uplatníte odpočet nejdříve v přiznání za červenec. Dnem uplatnění se podle Finanční správy rozumí den podání přiznání, ve kterém nárok uvedete.
Přenesená daňová povinnost a nákupy ze zahraničí
Jiná pravidla platí, když daň přiznáváte sami: u služeb od zahraniční firmy, u pořízení zboží z jiného členského státu nebo v tuzemském režimu přenesení daňové povinnosti. Podle § 73 odst. 1 písm. b) musíte daň nejprve přiznat a mít doklad, a pokud doklad nemáte, lze nárok prokázat jiným způsobem. Typický případ popisuje článek o zahraničních platformách a faktuře s DPH.
Do kdy lze odpočet uplatnit
Novela provedená zákonem č. 461/2024 Sb. změnila lhůtu pro uplatnění nároku. Podle § 73 odst. 3 ZDPH nelze nárok uplatnit po uplynutí druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém nárok vznikl. Lhůta tedy vždy končí 31. prosince a nepočítá se od konce měsíce nebo čtvrtletí. Podle informace Generálního finančního ředitelství se nová lhůta vztahuje jen na nároky vzniklé od 1. 1. 2025.
Modelový příklad lhůty
Vymyšlený příklad: měsíční plátce koupí 10. března 2026 materiál a doklad obdrží ještě v březnu. Nárok vznikl v roce 2026, takže ho lze uplatnit nejpozději do 31. 12. 2028. Protože rozhoduje den podání přiznání, přiznání za prosinec 2028 podávané v lednu 2029 už je pozdě. Finanční správa v obdobném příkladu uvádí jako poslední možnost řádné přiznání za listopad, u čtvrtletního plátce za třetí čtvrtletí, nebo dodatečné přiznání podané do konce roku.
Výjimka pro daň, kterou jste sami přiznali
Druhá věta § 73 odst. 3 obsahuje výjimku. Po uplynutí lhůty je plátce oprávněn uplatnit odpočet u plnění, u kterého mu vznikla povinnost z tohoto plnění přiznat daň. Jde hlavně o přenesení daňové povinnosti a nákupy ze zahraničí. Kdo přizná daň na výstupu opožděně, nepřijde o související odpočet jen kvůli tomu, že mezitím uplynula lhůta.
Kratší lhůta u částečného nároku
Pokud máte nárok jen v částečné výši, poměrné nebo krácené, platí podle § 73 odst. 4 přísnější pravidlo. Odpočet musíte uplatnit nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, v němž jste ho mohli uplatnit nejdříve. Obecná lhůta tím dotčena není. Výjimka platí u kráceného nároku, pokud vypořádací koeficient za daný rok dosáhne alespoň 95 %, ovšem ne u dlouhodobého majetku. U auta používaného i soukromě s dokladem z ledna tedy musíte odpočet uplatnit nejpozději v přiznání za prosinec téhož roku.
Kdy nárok na odpočet nemáte
Nárok chybí, když nákup neslouží plněním zakládajícím odpočet: při soukromé spotřebě i u podnikání, které vede k plněním osvobozeným bez nároku. Zákon navíc výslovně vylučuje reprezentaci. Přehled situací obsahuje tabulka.
| Situace | Nárok na odpočet | Pozor |
|---|---|---|
| Zboží nakoupené pro další prodej plátci v tuzemsku | V plné výši (§ 72 odst. 8) | Uplatnit nejdříve za období, kdy máte daňový doklad |
| Notebook používaný i pro soukromé účely | Poměrný (§ 75) | Podíl podnikatelského použití musíte umět doložit |
| Oprava bytu, který pronajímáte k bydlení | Ne, nájem bytu je osvobozen bez nároku (§ 56a) | U bytu nelze zvolit zdanění nájmu (§ 56a odst. 5) |
| Kancelář pro pronájem i pro zdanitelnou činnost | Krácený (§ 76) | Koeficient se po skončení roku vypořádá |
| Pohoštění obchodních partnerů | Ne, jde o reprezentaci (§ 72 odst. 6) | Výjimka jen pro drobné dárky do 500 Kč bez daně |
| Vybraný osobní automobil v obchodním majetku | Nejvýše z daně 420 000 Kč (§ 72 odst. 3) | Při soukromém použití ještě poměrně |
| Služba od zahraniční firmy s přenesením daně | Ano, po přiznání daně (§ 73 odst. 1 písm. b) | Daň na výstupu a odpočet do stejného přiznání |
Reprezentace
Podle § 72 odst. 6 nemá plátce nárok na odpočet u plnění použitého pro reprezentaci, které nelze uznat za daňový výdaj podle zákona o daních z příjmů. Ten v § 25 odst. 1 písm. t) řadí k reprezentaci zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary. Výjimkou jsou dárky, jejichž pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, a obchodní vzorky bez úplaty podle § 13 odst. 7 písm. c). Limit si ověřte v aktuálním znění zákona.
Plnění osvobozená bez nároku
§ 51 ZDPH vyjmenovává plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet: finanční a pojišťovací činnosti, poštovní služby, dodání pozemku a vybrané nemovité věci, nájem nemovité věci, vzdělávání, zdravotní služby, sociální pomoc nebo hazardní hry. Kdo pronajímá byty, neodvádí z nájemného daň, ale ani si neodečte daň z oprav a vybavení. U nájmu nebytových prostor jinému plátci si podle § 56a odst. 3 může plátce zvolit zdanění, a tím si nárok zachovat.
Poměrný nárok při soukromém použití
Poměrný nárok podle § 75 se týká věcí a služeb, které plátce používá zčásti pro ekonomickou činnost a zčásti pro jiné účely, typicky soukromě. Odpočet se vypočte jako součin daně na vstupu a poměrného koeficientu, tedy podílu použití pro podnikání. Koeficient se vyjadřuje v procentech a zaokrouhluje se na celé procento nahoru. Důležité je umět podíl doložit, například knihou jízd, evidencí pracovní doby nebo rozvržením prostor.
Modelový výpočet
Vymyšlený příklad: plátce koupí telefon za 20 000 Kč bez daně, daň při základní sazbě 21 % činí 4 200 Kč. Odhaduje, že ho z 65 % používá pro podnikání. Poměrný odpočet je 4 200 × 0,65 = 2 730 Kč. Sazbu daně si ověřte v aktuálním znění zákona.
Kvalifikovaný odhad a jeho oprava
Když skutečný podíl při nákupu neznáte, stanovíte ho podle § 75 odst. 4 kvalifikovaným odhadem. U plnění, které se nestane součástí dlouhodobého majetku, pak po skončení roku zjistíte skutečný podíl. Liší-li se od odhadu o více než 10 procentních bodů, opravu provedete za poslední zdaňovací období roku. Pokud je skutečnost nižší, oprava je povinná, pokud vyšší, jen oprávněná.
Volba plného odpočtu u drobných nákupů
U plnění, které není pořízením dlouhodobého majetku, si plátce podle § 75 odst. 2 může zvolit plný odpočet. Část použitou pro osobní spotřebu svou nebo zaměstnanců pak musí zdanit jako dodání zboží nebo poskytnutí služby. Při obou postupech se vyplatí držet soukromé a firemní peníze odděleně, jak radí článek o tom, jak oddělit osobní a podnikatelské finance.
Krácený nárok při osvobozených plněních
Krácení podle § 76 se týká nákupů, které plátce v rámci ekonomické činnosti použije zároveň pro plnění s nárokem a pro plnění osvobozená bez nároku. Typicky jde o společné náklady firmy, která prodává zboží a zároveň pronajímá byty nebo poskytuje finanční služby. Náklady, které slouží výhradně jednomu druhu, se nekrátí, přiřadí se přímo.
Jak se počítá koeficient
Koeficient podle § 76 odst. 3 je procentní podíl, v jehož čitateli jsou plnění s nárokem na odpočet a ve jmenovateli součet plnění s nárokem a plnění osvobozených bez nároku. Zaokrouhluje se na celé procento nahoru. Podle § 76 odst. 4 se do výpočtu nezapočítává prodej dlouhodobého majetku, který plátce využíval, ani příležitostné doplňkové finanční služby, dodání a nájem nemovité věci. Koeficient 95 % a vyšší se podle § 76 odst. 5 považuje za 100 %.
Modelový výpočet krácení
Vymyšlený příklad: firma má za rok zdanitelná plnění 1 800 000 Kč a osvobozený nájem bytů 600 000 Kč. Koeficient je 1 800 000 / 2 400 000 = 75 %. Ze společné daně na vstupu 40 000 Kč, například za účetní služby, si odečte 30 000 Kč. Pokud by zdanitelná plnění tvořila 96 % obratu, považoval by se koeficient za 100 % a krácení by odpadlo.
Zálohový koeficient a vypořádání
Během roku se podle § 76 odst. 6 použije koeficient vypočtený z údajů předchozího kalendářního roku. Pokud údaje za předchozí rok neexistují, stanoví ho plátce kvalifikovaným odhadem. Po skončení roku provede podle § 76 odst. 7 vypořádání: přepočítá nárok vypořádacím koeficientem ze skutečných údajů za celý rok a rozdíl uvede v přiznání za poslední zdaňovací období roku. Při souběhu s poměrným nárokem se krátí částka už snížená podle § 75.
Osobní automobil a smíšené použití
U aut kombinuje zákon dvě pravidla. Prvním je strop. Podle § 72 odst. 3 se u pořízení vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem plátce, považuje za daň na vstupu nejvýše částka 420 000 Kč. Podle § 72 odst. 4 se do stejného limitu započítává i technické zhodnocení. Druhým pravidlem je poměrný nárok, pokud auto slouží i soukromě. Jak se liší financování auta, rozebírá článek leasing vs. úvěr na auto.
Co je vybraný osobní automobil
Podle § 72 odst. 10 jde o vozidlo kategorie M1, které není sanitním ani pohřebním automobilem, není pořízeno pro provozování silniční motorové dopravy na základě koncese a není sportovním vozidlem podle zákona o provozu vozidel na pozemních komunikacích. Finanční správa upozorňuje, že za sportovní vozidlo se považuje jen vůz zapsaný v registru historických a sportovních vozidel s průkazem sportovního vozidla.
Modelový výpočet s limitem
Vymyšlený příklad: plátce koupí vybraný osobní automobil za 2 500 000 Kč bez daně. Daň při sazbě 21 % činí 525 000 Kč, za daň na vstupu se ale považuje jen 420 000 Kč. Auto používá z 80 % pro podnikání, takže odpočet činí 420 000 × 0,80 = 336 000 Kč.
Odpočet při registraci k DPH
Kdo se stane plátcem, má podle § 79 nárok na odpočet i u některých nákupů pořízených před registrací. Podmínkou je, že se plnění uskutečnilo v 12 po sobě jdoucích měsících přede dnem, kdy se osoba stala plátcem, a že je ke dni registrace součástí jejího obchodního majetku. Spotřebované služby a prodané zboží tedy nárok nezakládají. U nedokončeného dlouhodobého majetku je období až 60 měsíců (§ 79 odst. 2). Nárok se podle § 79 odst. 7 uplatní v přiznání za zdaňovací období, do něhož spadá den, kdy se osoba stala plátcem.
Modelový příklad
Vymyšlený příklad: podnikatel se stane plátcem 1. září. V dubnu téhož roku koupil zásobu materiálu s daní 12 000 Kč, z níž polovinu už spotřeboval, a v květnu předchozího roku software s daní 8 000 Kč. U zbylé poloviny materiálu, tedy 6 000 Kč daně, nárok má. U softwaru koupeného více než 12 měsíců před registrací už ne.
Změna použití: vyrovnání a úprava odpočtu
Odpočet se posuzuje podle zamýšleného použití v okamžiku nákupu. Když se použití později změní, zákon nabízí dva korekční mechanismy. Vyrovnání podle § 77 se týká obchodního majetku, který není dlouhodobým majetkem, typicky zásob. Úprava podle § 78 až 78e se týká dlouhodobého majetku.
Vyrovnání u zásob a drobného majetku
Pokud plátce použije obchodní majetek ve lhůtě podle § 73 odst. 3 pro jiné účely, než které zohlednil při odpočtu, provede podle § 77 vyrovnání. Částka je rozdílem mezi nárokem k okamžiku použití a původním odpočtem. Vyrovnání se provádí za zdaňovací období, kdy byl majetek použit. Podle § 77 odst. 2 písm. c) patří sem i nedoložené zničení, ztráta nebo odcizení, typicky manko na skladě.
Úprava u dlouhodobého majetku
Lhůta pro úpravu činí podle § 78 odst. 3 pět let od roku pořízení, u staveb, jednotek, jejich technického zhodnocení a pozemků deset let. Částka úpravy za rok je podle § 78a pětina, případně desetina součinu daně na vstupu a rozdílu ukazatelů nároku. Úprava se provádí jen tehdy, když rozdíl přesáhne 10 procentních bodů, a to za poslední zdaňovací období roku.
Modelový výpočet úpravy
Vymyšlený příklad: plátce koupí stroj s daní na vstupu 100 000 Kč a uplatní plný odpočet. Ve třetím roce ho z poloviny používá pro osvobozená plnění. Ukazatel nároku klesl ze 100 % na 50 %, úprava je tedy pětina ze 100 000 Kč krát 0,5, neboli 10 000 Kč, které musí plátce za tento rok vrátit. Při prodeji dlouhodobého majetku ve lhůtě se podle § 78d provádí úprava jednorázově za všechny zbývající roky.
Nezaplacená faktura snižuje odpočet
Od roku 2025 platí také § 74b odst. 3. Pokud plátce jako dlužník neuhradí fakturu do konce šestého kalendářního měsíce po měsíci splatnosti, musí uplatněný odpočet snížit. Po zaplacení ho může zase zvýšit. Na nároky vzniklé před 1. 1. 2025 se toto znění nepoužije. Proto se vyplatí hlídat vlastní splatnost faktur a úrok z prodlení i z pohledu DPH.
Nadměrný odpočet a jeho vrácení
Nadměrný odpočet vzniká podle § 4 odst. 1 písm. d) ZDPH, když je daň na výstupu za zdaňovací období nižší než odpočet. Vrací se až vratitelný přeplatek, který vznikne vyměřením. Pro plánování cash-flow podnikání je proto dobré s časovou prodlevou počítat.
Kdy peníze přijdou
Přiznání se u měsíčního i čtvrtletního plátce podává podle § 136 odst. 4 daňového řádu do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Nemá-li finanční úřad pochybnosti, výměr podle § 140 daňového řádu neoznamuje a za den jeho doručení se považuje poslední den lhůty pro podání přiznání. Vratitelný přeplatek pak podle § 155b odst. 3 vrátí bez žádosti do 30 dnů. Přeplatek se ale nejdřív použije na případné nedoplatky u jiných daní.
Modelový příklad
Vymyšlený příklad: měsíční plátce má za březen daň na výstupu 50 000 Kč a odpočet 120 000 Kč, nadměrný odpočet tedy činí 70 000 Kč. Přiznání podá do 25. dubna. Pokud úřad nemá pochybnosti, považuje se výměr za doručený 25. dubna a peníze musí odejít nejpozději do 30 dnů od tohoto dne. Vrací se na účet uvedený při registraci, jak vyžaduje § 155a odst. 3 daňového řádu.
Prověřování nadměrného odpočtu
Má-li správce daně konkrétní pochybnosti, zahájí podle § 89 daňového řádu postup k odstranění pochybností. Ve výzvě stanoví lhůtu nejméně 15 dnů, plátce pochybnosti vysvětlí a doloží. Úřad může zahájit i daňovou kontrolu. Výměr se pak plátci oznamuje (§ 140 odst. 1) a lhůta 15 dnů pro vrácení běží až od jeho oznámení (§ 155b odst. 3 písm. a). Z části, kterou úřad prověřovat nehodlá, vzniká podle § 105a ZDPH a § 174a daňového řádu nárok na zálohu, pokud dosáhne alespoň 50 000 Kč.
Úrok a zajišťovací příkaz
Když se vyměření protáhne, vzniká podle § 254a daňového řádu úrok z daňového odpočtu. Běží ode dne následujícího po uplynutí čtyř měsíců od posledního dne lhůty pro podání přiznání a jeho výše odpovídá polovině úroku z prodlení. Opačným nástrojem je zajišťovací příkaz podle § 167 daňového řádu. Správce ho vydá, je-li odůvodněná obava, že daň bude nedobytná. Podle § 103 ZDPH je při nebezpečí z prodlení účinný a vykonatelný okamžikem vydání.
Sedm chyb, které stojí odpočet
Většina sporů o odpočet vzniká kvůli obyčejným provozním chybám.
- Odpočet dřív, než máte doklad. Nárok vznikne dnem plnění, ale uplatnit ho lze až za období, kdy máte daňový doklad (§ 73 odst. 2).
- Spoléhání na starou lhůtu. U nároků vzniklých od roku 2025 končí lhůta 31. prosince druhého roku po roce vzniku a rozhoduje den podání přiznání.
- Přehlédnutá kratší lhůta u částečného nároku. Poměrný nebo krácený odpočet je třeba uplatnit do konce roku, kdy to šlo poprvé (§ 73 odst. 4).
- Plný odpočet u auta používaného i soukromě. Bez podkladů pro poměrný koeficient hrozí doměření, u drahých vozů navíc platí limit 420 000 Kč.
- Odpočet u pohoštění a dárků. Reprezentace nárok nezakládá, výjimkou jsou jen dárky do 500 Kč bez daně (§ 72 odst. 6 a § 13 odst. 7 písm. c).
- Zapomenuté vypořádání koeficientu. Krácený nárok se po skončení roku přepočítá vypořádacím koeficientem v přiznání za poslední období roku (§ 76 odst. 7).
- Neuhrazené faktury po splatnosti. Po šesti měsících od konce měsíce splatnosti musí dlužník odpočet snížit (§ 74b odst. 3).
Nejčastější otázky: nárok na odpočet DPH
Stručné odpovědi podle zákona o DPH a daňového řádu.
Kdy vzniká nárok na odpočet DPH?
Nárok vzniká podle § 72 odst. 5 zákona o DPH okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. Zpravidla jde o den uskutečnění zdanitelného plnění, u zaplacené zálohy o den přijetí úplaty dodavatelem, pokud mu z ní vznikla povinnost přiznat daň. Uplatnit ho ale můžete nejdříve za zdaňovací období, ve kterém máte daňový doklad.
Do kdy mohu uplatnit odpočet DPH?
U nároků vzniklých od 1. 1. 2025 nejpozději do konce druhého kalendářního roku po roce, ve kterém nárok vznikl (§ 73 odst. 3). Nárok vzniklý v roce 2026 tedy lze uplatnit do 31. 12. 2028. Rozhoduje den podání přiznání, takže přiznání za prosinec podané v lednu už je pozdě. Částečný nárok musí být uplatněn dřív, do konce roku, kdy to šlo poprvé.
Mám nárok na odpočet u nákupů před registrací k DPH?
Ano, za podmínek § 79. Plnění se musí uskutečnit v 12 měsících přede dnem, kdy jste se stali plátcem, a ke dni registrace musí být součástí vašeho obchodního majetku. U nedokončeného dlouhodobého majetku se období prodlužuje na 60 měsíců. Nárok uplatníte v přiznání za zdaňovací období, do něhož spadá den, kdy jste se stali plátcem.
Mohu si odečíst DPH z auta?
Ano, pokud auto používáte pro ekonomickou činnost. U vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem, se za daň na vstupu považuje nejvýše 420 000 Kč (§ 72 odst. 3). Pokud auto slouží i soukromě, odečtete jen poměrnou část podle podílu podnikatelského použití (§ 75). Ten je vhodné doložit, typicky knihou jízd.
Jaký je rozdíl mezi poměrným a kráceným odpočtem?
Poměrný odpočet podle § 75 řeší použití pro podnikání a zároveň pro jiné účely, typicky soukromé. Krácený odpočet podle § 76 řeší nákupy použité v podnikání pro plnění s nárokem i pro plnění osvobozená bez nároku, například pro prodej zboží a nájem bytů. Oba se mohou sejít, pak se krátí částka už snížená poměrným koeficientem.
Za jak dlouho finanční úřad vrátí nadměrný odpočet?
Nemá-li úřad pochybnosti, považuje se výměr za doručený poslední den lhůty pro podání přiznání a vratitelný přeplatek se vrací bez žádosti do 30 dnů (§ 155b odst. 3 daňového řádu). Při postupu k odstranění pochybností nebo daňové kontrole se vrácení odkládá. Po čtyřech měsících od lhůty pro podání přiznání pak vzniká úrok z daňového odpočtu.
Zdroje: Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, Informace GFŘ ke změnám odpočtu daně
