Odbory a kolektivní smlouva: co z ní má i ten, kdo členem není

Kolektivní smlouva platí i pro toho, kdo v odborech není. Odborová organizace ji podle zákona uzavírá za všechny zaměstnance a zaměstnavatel musí zajistit, aby byla přístupná všem. Členství tedy není podmínkou pro to, aby z ní člověk něco měl. Zaměstnavatel se navíc nesmí ptát, jestli v odborech jste, a tenhle zákaz nemá výjimku. Odborová organizace přitom u zaměstnavatele začne působit den poté, co mu oznámí, že splňuje podmínky, a jeho souhlas k tomu nepotřebuje. Následující text shrnuje, co odbory mohou vyjednat, kde končí projednání a začíná souhlas, a co se stane, když se u jedné firmy neshodnou dvě organizace.

Ve zkratce

Tabulka shrnuje, jak kolektivní vztahy fungují z pohledu řadového zaměstnance.

Vznik organizace	oznámením rejstříkovému soudu, ne povolením
Působení u firmy	tři členové v pracovním poměru a oznámení zaměstnavateli
Souhlas zaměstnavatele	nevyžaduje se
Kolektivní smlouvu uzavírá	jen odborová organizace, ne rada zaměstnanců
Platí pro	všechny zaměstnance, i pro neodboráře
Forma	písemně a podpisy na téže listině
Seznámení zaměstnanců	do patnácti dnů od uzavření
Zhoršit zákonná práva	nelze, k takovým ujednáním se nepřihlíží
Výpověď smlouvy	nejdřív po šesti měsících účinnosti
Dotaz na členství	zaměstnavatel jej nesmí položit

Jak odbory vznikají

Odborová organizace vzniká dnem následujícím po dni, kdy bylo rejstříkovému soudu doručeno oznámení o jejím založení. Jde tedy o oznamovací režim, ne o povolovací. Soud provede zápis do pěti pracovních dnů, ale vznik na zápisu nezávisí.

Kdy začne působit u zaměstnavatele

Odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat jen tehdy, je-li k tomu oprávněna podle stanov a jsou-li alespoň tři její členové u tohoto zaměstnavatele v pracovním poměru. Oprávnění vznikají dnem následujícím po dni, kdy zaměstnavateli oznámila, že podmínky splňuje.

Souhlas zaměstnavatele se nevyžaduje

Zaměstnavatel je jen adresátem oznámení. Může požádat o prokázání minimálního počtu členů v pracovním poměru a je povinen k tomu poskytnout součinnost. Neprokáže-li organizace podmínku jinak, musí poskytnout součinnost notáři, kterého sjedná a zaplatí zaměstnavatel.

Když podmínka přestane platit

Přestane-li organizace podmínky splňovat, je povinna to zaměstnavateli bez zbytečného odkladu oznámit. Oprávnění tím zanikají a s nimi i povinnosti zaměstnavatele vůči ní.

Informování a projednání

Informování je jednosměrné sdělení, projednání je dialog s cílem dosáhnout shody. Ani projednání ale není právo veta.

Co znamená informovat

Poskytnutí nezbytných údajů, ze kterých je možné jednoznačně zjistit stav oznamované skutečnosti, případně k ní zaujmout stanovisko, a to v dostatečném předstihu a vhodným způsobem.

Co znamená projednat

Jednání, výměnu stanovisek a vysvětlení s cílem dosáhnout shody, opět v dostatečném předstihu, aby zaměstnanci mohli vyjádřit stanoviska a zaměstnavatel je mohl vzít v úvahu před uskutečněním opatření. Zaměstnanci mají při projednání právo obdržet na své stanovisko odůvodněnou odpověď a právo požadovat dodatečné informace i osobní jednání na příslušné úrovni řízení.

Nedodržení projednání smlouvu neruší

Požaduje-li zákon, aby bylo právní jednání s příslušným orgánem pouze projednáno, není možné je prohlásit za neplatné jen proto, že k projednání nedošlo. To je zásadní rozdíl proti souhlasu.

Co mají odbory navíc

Vedle obecného seznamu má odborová organizace právo na informace o vývoji mezd nebo platů, o průměrné mzdě a jejích jednotlivých složkách v členění podle profesních skupin. Projednat s ní musí zaměstnavatel také ekonomickou situaci, množství práce a pracovní tempo, změny organizace práce, systém odměňování a hodnocení a systém školení a vzdělávání. Kde je zákonná dolní hranice odměny, popisuje text o minimální mzdě a zaručeném platu.

Důvěrné informace

Zaměstnavatel může označit informaci za důvěrnou, může-li její poskytnutí ohrozit nebo poškodit jeho činnost nebo oprávněné zájmy. Za důvěrnou se ale nepovažuje informace, kterou je povinen sdělit, projednat nebo zveřejnit podle zákona. Zástupci zaměstnanců se mohou u soudu domáhat určení, že informace byla označena za důvěrnou bez přiměřeného důvodu, a rovněž toho, aby soud rozhodl, že zaměstnavatel je povinen informaci poskytnout.

Kdy zákon žádá souhlas

Souhlas odborové organizace zákon vyžaduje jen u vyjmenovaných věcí a jeho absence má jiné následky než chybějící projednání. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti jednání, k němuž nebyl udělen předepsaný souhlas, stanoví-li to zákon výslovně.

Pracovní řád

Zaměstnavatel, u kterého působí odborová organizace, může vydat nebo změnit pracovní řád jen s jejím předchozím písemným souhlasem, jinak je vydání nebo změna neplatné.

Rozvázání poměru s členem odborového orgánu

Jde-li o člena orgánu odborové organizace, musí zaměstnavatel v době jeho funkčního období a rok po jeho skončení požádat o předchozí souhlas k výpovědi nebo okamžitému zrušení. Neodmítne-li organizace souhlas písemně do patnácti dnů, považuje se to za souhlas. Udělený souhlas lze použít jen dva měsíce. Odmítne-li jej, je rozvázání z tohoto důvodu neplatné, ovšem soud může výpověď přesto uznat za platnou, shledá-li, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dál zaměstnával. Lhůty pro takový spor rozebírá text o neplatném rozvázání pracovního poměru.

Hromadné čerpání dovolené a prověrky

Hromadné čerpání dovolené může zaměstnavatel určit jen v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců, a jen je-li to nezbytné z provozních důvodů; nesmí činit více než dva týdny, u uměleckých souborů čtyři. Roční prověrku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci organizuje v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem zástupce pro tuto oblast. Kdo jinak určuje termín dovolené, popisuje text o čerpání dovolené.

Jen projednání, ne souhlas

Výpověď i okamžité zrušení pracovního poměru u běžného zaměstnance musí zaměstnavatel s odborovou organizací předem projednat, souhlas ale nepotřebuje. Projednat musí i převedení na jinou práci, se kterým zaměstnanec nesouhlasí, nepřesáhne-li celková doba převedení jednadvacet pracovních dnů v roce; podrobnosti rozebírá text o změně smlouvy a převedení.

Rada zaměstnanců je něco jiného

Rada zaměstnanců zajišťuje právo na informace a projednání, ale kolektivní smlouvu uzavřít nemůže. Tu smí za zaměstnance uzavřít pouze odborová organizace.

Jak vzniká

Volbou. Má nejméně tři a nejvýše patnáct členů, počet musí být vždy lichý, a funkční období trvá tři roky. Volby vyhlašuje zaměstnavatel na základě písemného návrhu podepsaného nejméně třetinou zaměstnanců v pracovním poměru, a to nejpozději do tří měsíců od doručení návrhu. K platnosti voleb je potřeba účast alespoň poloviny zaměstnanců, kterým v tom nebránila překážka v práci nebo pracovní cesta. Klesne-li počet členů pod tři, rada zaniká.

Zástupce pro bezpečnost práce

Volí se stejným způsobem, přičemž ustavit lze nejvýše jednoho zástupce na deset zaměstnanců. Jeho souhlas je nutný u roční prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

V čem je rada slabší

Nemá práva na informace o vývoji mezd ani na projednání systému odměňování a hodnocení, není právnickou osobou a její členové nemají ochranu při rozvázání pracovního poměru, kterou zákon dává členům odborového orgánu. Pro účely vymáhání informačních povinností jí ale zákon dává způsobilost být účastníkem soudního řízení.

Souběh

Působí-li u zaměstnavatele více zástupců zaměstnanců, musí vůči všem plnit povinnosti, nedohodnou-li se mezi sebou a se zaměstnavatelem na jiném způsobu součinnosti. Nepůsobí-li u zaměstnavatele žádný zástupce, je povinen informovat zaměstnance a jednat s nimi přímo.

Kolektivní smlouva

Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu za všechny zaměstnance. Smlouva je závazná pro smluvní strany a pro zaměstnance, za které ji odborová organizace uzavřela, tedy i pro ty, kdo členy nejsou.

Podniková a vyššího stupně

Podniková se uzavírá mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací působící u něj, smlouva vyššího stupně mezi organizacemi zaměstnavatelů a odborovými organizacemi. K ujednáním podnikové smlouvy, která upravují práva v menším rozsahu než smlouva vyššího stupně, se nepřihlíží.

Forma a doba

Musí být uzavřena písemně a podepsána smluvními stranami na téže písemnosti, jinak se k ní nepřihlíží. Uzavřít ji lze na dobu určitou i neurčitou. Vypovědět ji lze písemně nejdříve po uplynutí šesti měsíců od data účinnosti a výpovědní doba činí nejméně šest měsíců, přičemž začíná prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi.

Zrušit odstoupením nejde

Kolektivní smlouvu není možné nahradit jinou smlouvou, není možné se domáhat její relativní neúčinnosti a nelze ji zrušit odstoupením jedné ze stran. Sjednají-li si strany právo odstoupit, nepřihlíží se k tomu.

Vaše práva z ní

Máte právo předkládat smluvním stranám podněty ke kolektivnímu vyjednávání a být informováni o jeho průběhu. Práva, která vám ze smlouvy vzniknou, se uplatňují a uspokojují jako ostatní práva z pracovního poměru. S obsahem musí být zaměstnanci seznámeni do patnácti dnů od uzavření a zaměstnavatel musí zajistit, aby byla smlouva přístupná všem.

Co v ní být může a co ne

V kolektivní smlouvě lze upravit práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích i práva a povinnosti smluvních stran. K ujednáním, která zaměstnancům ukládají povinnosti nebo zkracují jejich zákonná práva, se ale nepřihlíží.

Nahoru ano, dolů ne

Smlouva může přiznat víc, než dává zákon: delší dovolenou, vyšší příplatky, delší výpovědní dobu nebo vyšší odstupné. Zhoršit zákonný standard nemůže. Vzdá-li se zaměstnanec práva, které mu zákon, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis poskytuje, nepřihlíží se k tomu.

Kde má smlouva výlučné postavení

U některých institutů zákon svěřuje rozšíření pravomoci výhradně kolektivní smlouvě. Vyrovnávací období pracovní doby lze nad základní hranici prodloužit jen jí, ne rozhodnutím zaměstnavatele ani vnitřním předpisem. Souvislosti popisuje text o tom, jak zákon upravuje pracovní dobu a odpočinek.

Vnitřní předpis proti smlouvě

Vnitřním předpisem může zaměstnavatel stanovit práva výhodněji, než stanoví zákon, ale nesmí jím ukládat povinnosti ani zkracovat práva. Na rozdíl od kolektivní smlouvy ho vydává jednostranně a stejně tak ho může změnit.

Když působí víc organizací

Ve věcech týkajících se všech nebo většího počtu zaměstnanců musí zaměstnavatel plnit povinnosti vůči všem odborovým organizacím, nedohodne-li se s nimi na jiném způsobu informování, projednání nebo vyslovení souhlasu.

Ve vztahu k jednotlivci

Za konkrétního zaměstnance jedná ta organizace, jíž je členem. Za zaměstnance, který odborově organizován není, jedná organizace s největším počtem členů v pracovním poměru u zaměstnavatele, neurčí-li tento zaměstnanec jinak. To je právo, o kterém se málo ví: můžete si určit jinou.

Při vyjednávání

Zaměstnavatel musí jednat se všemi a odborové organizace vystupují společně a ve vzájemné shodě, nedohodnou-li se jinak. Neshodnou-li se do třiceti dnů od zahájení vzájemných jednání, musí to zaměstnavateli bez odkladu oznámit.

Co následuje

Zaměstnavatel pak může uzavřít smlouvu s organizací, která má největší počet členů v pracovním poměru, případně s více organizacemi, které mají dohromady největší počet. Musí to ale zveřejnit způsobem dostupným všem zaměstnancům a vyčkat dalších třicet dnů. Prohlásí-li v té lhůtě písemně nadpoloviční většina všech zaměstnanců v pracovním poměru, že s postupem nesouhlasí, smlouva takto uzavřena být nemůže. Zaměstnanci přitom mohou sami určit, s kterou organizací má být uzavřena.

Vyjednávání, zprostředkovatel a rozhodce

Kolektivní vyjednávání je zahájeno předložením písemného návrhu na uzavření kolektivní smlouvy jedné strany druhé. Druhá strana je povinna písemně odpovědět bez zbytečného odkladu, nejpozději do sedmi pracovních dnů, a vyjádřit se k návrhům, které nepřijala.

Kdy se musí začít

Byla-li smlouva uzavřena na dobu určitou, byla-li dohodnuta možnost změny k určitému datu nebo došlo-li k výpovědi, musí strany zahájit jednání o nové smlouvě nejméně šedesát dnů před skončením účinnosti té dosavadní.

Zprostředkovatel

Strany si ho mohou zvolit po dohodě. Nedohodnou-li se, určí ho na návrh kterékoli z nich ministerstvo ze svého seznamu, ve sporu o uzavření smlouvy ale nejdřív po šedesáti dnech od předložení návrhu. Zprostředkovatel sdělí návrh na řešení do patnácti dnů a řízení se považuje za neúspěšné, není-li spor vyřešen do dvaceti dnů. Náklady hradí každá strana jednou polovinou.

Rozhodce

Po neúspěšném zprostředkování mohou strany po dohodě požádat rozhodce. Ten rozhodne do patnácti dnů a v mezích návrhů stran. Doručením rozhodnutí ve sporu o uzavření smlouvy je smlouva uzavřena. Náklady včetně odměny hradí ministerstvo. Táž osoba nesmí být v témže sporu zprostředkovatelem i rozhodcem.

Stávka a výluka

Stávka je podle zákona o kolektivním vyjednávání krajní prostředek ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy. Vyhlásit ji lze, až když nedošlo k uzavření smlouvy ani po řízení před zprostředkovatelem a strany nepožádaly o řešení rozhodce.

Jak se vyhlašuje

Stávku vyhlašuje odborová organizace, souhlasí-li s ní alespoň dvě třetiny zaměstnanců zúčastněných na hlasování, kterých se má smlouva týkat, a zúčastnila-li se hlasování alespoň polovina všech takových zaměstnanců. Zaměstnavateli je nutné alespoň tři pracovní dny předem písemně oznámit termín zahájení, důvody a cíle, počet účastníků a seznam pracovišť, která nebudou v provozu.

Kdo stávkovat nesmí

Zákon to řeší výčtem nezákonných stávek. Nezákonná je mimo jiné stávka zaměstnanců zdravotnických zařízení nebo zařízení sociální péče, došlo-li by k ohrožení života nebo zdraví, stávka při obsluze zařízení jaderných elektráren a ropovodů nebo plynovodů, stávka soudců, státních zástupců, příslušníků ozbrojených sil a sborů a zaměstnanců řídících letový provoz, a za stanovených podmínek i stávka hasičů a zaměstnanců zabezpečujících telekomunikační provoz. Tito zaměstnanci se ani nezapočítávají do celkového počtu a neúčastní se hlasování.

Co to znamená pro peníze

V době účasti na stávce nenáleží účastníkovi mzda ani náhrada mzdy. Účast před právní mocí rozhodnutí soudu o nezákonnosti stávky se posuzuje jako omluvená nepřítomnost, po ní jako neomluvená. Zaměstnanci, který stávkujícím není a nemůže v důsledku stávky konat práci, náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel navíc v průběhu stávky nesmí na místa účastníků přijímat náhradou jiné lidi.

Výluka

Je zrcadlovým nástrojem na straně zaměstnavatele a znamená částečné nebo úplné zastavení práce. Oznamuje se rovněž alespoň tři pracovní dny předem, a to odborové organizaci i dotčeným zaměstnancům jmenovitě. Nejde-li o nezákonnou výluku, náleží zaměstnanci náhrada mzdy pouze ve výši poloviny průměrného výdělku. Čím se to liší od běžné překážky na straně zaměstnavatele, ukazuje text o prostoji a omezení odbytu.

Sedm věcí, které platí i pro neodboráře

1. Kolektivní smlouva se vztahuje i na vás. Uzavírá se za všechny zaměstnance.
2. Máte právo do ní nahlédnout. Zaměstnavatel musí zajistit, aby byla přístupná všem.
3. Můžete předkládat podněty k vyjednávání. A být informováni o jeho průběhu.
4. Za vás jedná největší organizace. Pokud si neurčíte jinou.
5. Můžete se podílet na rozhodnutí, s kým se smlouva uzavře. Prohlášením většiny zaměstnanců.
6. Nemusíte prozradit, jestli jste členem. Zaměstnavatel se na to ptát nesmí.
7. Členství nesmí ovlivnit vaše podmínky. Je to zakázaný diskriminační důvod.

Nejčastější otázky k odborům a kolektivní smlouvě

Platí kolektivní smlouva i pro mě, když v odborech nejsem?

Platí. Odborová organizace ji uzavírá za všechny zaměstnance a smlouva je závazná pro zaměstnance, za které byla uzavřena. Zaměstnavatel navíc musí zajistit, aby byla přístupná všem zaměstnancům.

Kolik lidí je potřeba na založení odborů ve firmě?

K působení u zaměstnavatele musí být alespoň tři členové v pracovním poměru u tohoto zaměstnavatele a organizace k tomu musí být oprávněna podle stanov. Oprávnění vznikají dnem následujícím po dni, kdy to zaměstnavateli oznámí.

Může zaměstnavatel odbory zakázat?

Nemůže. Jeho souhlas se nevyžaduje, je pouze adresátem oznámení. Může požádat o prokázání minimálního počtu členů a musí k tomu poskytnout součinnost, náklady případného notářského osvědčení nese sám.

Může kolektivní smlouva zhoršit moje podmínky?

Nemůže. K ujednáním, která zaměstnancům ukládají povinnosti nebo zkracují jejich zákonná práva, se nepřihlíží. Přiznat víc, než dává zákon, naopak může.

Jaký je rozdíl mezi projednáním a souhlasem?

Projednání je dialog s cílem dosáhnout shody, ale není to veto: chybějící projednání samo o sobě neplatnost nezpůsobí. Souhlas zákon vyžaduje jen u vyjmenovaných věcí, například u pracovního řádu nebo u rozvázání poměru s členem odborového orgánu, a tam má jeho absence tvrdší následky.

Musím zaměstnavateli říct, že jsem v odborech?

Nemusíte. Zaměstnavatel nesmí vyžadovat informace o členství v odborové organizaci a u tohoto údaje zákon nepřipouští ani výjimku pro věcný důvod v povaze práce. Nesmí je získávat ani prostřednictvím třetích osob.

Co když se u nás dvě odborové organizace neshodnou?

Neshodnou-li se do třiceti dnů, musí to zaměstnavateli oznámit. Ten pak může po zveřejnění a po dalších třiceti dnech uzavřít smlouvu s organizací s největším počtem členů. Prohlásí-li ale v té lhůtě nadpoloviční většina zaměstnanců písemně nesouhlas, takto uzavřít nelze.

Dostanu při stávce zaplaceno?

Ne. V době účasti na stávce nenáleží mzda ani náhrada mzdy. Zaměstnanci, který se stávky neúčastní a nemůže kvůli ní pracovat, naopak náleží náhrada ve výši průměrného výdělku.

Další krok: Zjistěte si, jestli u vašeho zaměstnavatele kolektivní smlouva platí, a vyžádejte si do ní nahlédnutí; přístup k ní musí zaměstnavatel zajistit všem. Porovnejte pak její podmínky se zákonným minimem. Co se s kolektivní smlouvou stane při prodeji firmy, souvisí s textem o přechodu práv při převodu činnosti.

Zdroje: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, paragrafy 4a, 16, 18, 19, 22 až 29, 30, 46, 61, 62, 108, 146, 209, 217, 220, 263, 276 až 287, 305, 306, 316 a 363; zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, paragrafy 7 až 31; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, paragraf 3025; zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, paragraf 121.