Opravný daňový doklad vystavuje plátce DPH, když se po vystavení faktury změní základ daně nebo když na faktuře uvedl daň chybně, typicky při slevě, vrácení zboží, zrušení zakázky nebo špatné sazbě. V běžné řeči se mu říká dobropis, pokud částku snižuje, a vrubopis, pokud ji zvyšuje. Dodavatel ho musí poslat odběrateli do 15 dnů a oba pak opravu promítnou do přiznání k DPH a do kontrolního hlášení. Pravidla stanoví § 42 až 46 a § 74 zákona o dani z přidané hodnoty.
- Oprava základu daně podle § 42 řeší obchodní změny: slevu, vrácení zboží, odstoupení od smlouvy nebo dodatečnou změnu ceny. Chyby ve fakturaci patří pod § 43.
- Dodavatel musí opravný doklad vystavit a snažit se ho dostat k odběrateli do 15 dnů od vzniku důvodu opravy (§ 42 odst. 5).
- U plnění od 1. 1. 2025 lze základ daně opravit do konce sedmého kalendářního roku po roce, kdy vznikla povinnost přiznat daň (§ 42 odst. 8).
- Dodavatel snižuje daň v období, kdy doklad odeslal. Odběratel snižuje odpočet v období, kdy se o důvodu opravy dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl (§ 74 odst. 4). Obecná pravidla popisuje článek o nároku na odpočet DPH.
- V kontrolním hlášení rozhoduje absolutní hodnota opravy: nad 10 000 Kč včetně daně jde do oddílu A.4 nebo B.2, jinak do A.5 nebo B.3.
- Neplátce DPH opravný daňový doklad nevystavuje, jeho dobropis je obyčejný doklad bez daně.
Opravný doklad, dobropis a vrubopis
Zákon o DPH zná jen pojem opravný daňový doklad. Slova dobropis a vrubopis v něm nenajdete, používají je účetní programy a obchodní praxe: dobropis pro opravu, která částku snižuje, vrubopis pro opravu, která ji zvyšuje. Podle § 45 odst. 1 je opravný daňový doklad daňovým dokladem, který se vystavuje při opravě základu nebo výše daně.
Proč nestačí fakturu přepsat
Původní faktura už je zapsaná v evidenci obou stran, v přiznání a často i v kontrolním hlášení. Opravný doklad proto původní fakturu neruší, ale navazuje na ni jejím číslem a vyčísluje rozdíl. Za správnost údajů a včasné vystavení odpovídá vždy dodavatel (§ 26 odst. 4), i když slevu vyjednal odběratel. Daňové doklady se uchovávají deset let od konce zdaňovacího období plnění (§ 35 odst. 2).
Dobropis u neplátce DPH
Neplátce nevystavuje daňové doklady, takže nevystavuje ani opravný daňový doklad. Když poskytne slevu nebo vrací peníze, vystaví běžný dobropis bez daně. Pokud vede účetnictví, musí dobropis splnit náležitosti účetního dokladu podle § 11 zákona o účetnictví, tedy označení, obsah účetního případu a jeho účastníky, částku, okamžik vyhotovení a podpisový záznam. Výjimkou je neplátce, který na dokladu omylem uvedl daň: musí ji přiznat a při opravě může postupovat přiměřeně podle § 43 odst. 5.
Kdy opravit základ daně
Paragraf 42 odst. 1 ukládá plátci opravit základ daně ve třech situacích. Nejčastější nastane, když ode dne uskutečnění plnění nastala skutečnost, která základ daně mění. Druhá se týká smluv, u kterých se vlastnictví ke zboží převádí až po skončení užívání, a nakonec se nepřevede. Třetí nastane, když se před uskutečněním plnění změní výše přijaté zálohy, ze které už vznikla povinnost přiznat daň.
Obchodní důvody, ne překlepy
Finanční správa v souhrnné informaci k novele DPH 2025 zdůrazňuje, že § 42 řeší takzvané obchodní důvody, typicky odstoupení od smlouvy nebo slevu kvůli reklamaci. Na opravy chyb a omylů ve fakturaci se nevztahuje, ty upravuje § 43. Od roku 2025 zákon důvody nevyjmenovává jednotlivě, podle Finanční správy se ale okruh případů nezúžil.
Typické situace v praxi
Do § 42 spadá sleva dohodnutá po dodání, například za vady nebo pozdní dodávku, a vrácení části či celého zboží s vrácením peněz. Patří sem i zrušení zakázky odstoupením od smlouvy a dodatečné zvýšení ceny, třeba podle cenové doložky. Samostatnou skupinou jsou zálohy: když se záloha, ze které už byla přiznána daň, sníží nebo vrátí dřív, než se plnění uskuteční, opravuje se podle § 42 odst. 1 písm. c).
Reklamace není automaticky oprava
Když dodavatel vadné zboží opraví nebo vymění a cena zůstane stejná, základ daně se nemění a opravný doklad se nevystavuje. Oprava přichází na řadu, až když z reklamace vyplyne sleva nebo vrácení peněz. U spotřebitelských nákupů se práva kupujícího řídí občanským zákoníkem, postup vysvětluje článek reklamace zboží, postup a lhůty.
Lhůty pro opravný doklad
Oprava základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění uskutečněné dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro opravu (§ 42 odst. 3 písm. a). U slevy je to typicky den dohody o slevě. Od tohoto dne běží patnáctidenní lhůta: dodavatel musí opravný doklad vystavit a vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, aby se doklad dostal do dispozice odběratele (§ 42 odst. 5).
Ve kterém období dodavatel opravu přizná
Obecně se oprava uvede v přiznání za období, ve kterém se považuje za uskutečněnou. Pro snižování základu daně platí § 42 odst. 6: pokud má plátce povinnost vystavit opravný doklad, přizná snížení za období, ve kterém vynaložil rozumné úsilí dostat doklad k odběrateli, prakticky tedy za období odeslání. Při zvyšování základu rozhoduje den vzniku důvodu opravy.
Jak dlouho lze základ daně opravit
Novela č. 461/2024 Sb. od 1. 1. 2025 lhůtu prodloužila. Podle § 42 odst. 8 nelze opravu provést, pokud její den nastane po konci sedmého kalendářního roku bezprostředně následujícího po roce, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění. U přijaté zálohy, kdy se plnění ještě neuskutečnilo, zůstaly tři roky od konce zdaňovacího období přijetí. Zrušeno bylo stavění lhůty, takže podle Finanční správy běží i během soudního sporu.
Starší plnění se řídí starým zněním
Pro daňové povinnosti vzniklé před 1. 1. 2025 platí dosavadní znění zákona (čl. II bod 1 zákona č. 461/2024 Sb.). Podle Finanční správy rozhoduje datum původního plnění, ne opravy: plnění z roku 2024 se slevou v roce 2025 se řídí zněním do konce roku 2024 včetně tehdejší tříleté lhůty.
Oprava po zrušení registrace
Od roku 2025 má povinnost opravit základ daně i ten, kdo mezitím přestal být plátcem (§ 42a). Opravu uvede v dodatečném přiznání za poslední období registrace, obvykle do konce měsíce následujícího po odeslání dokladu, a podá i kontrolní hlášení. Na straně odběratele platí obdobně § 74a.
Náležitosti opravného daňového dokladu
Náležitosti stanoví § 45 odst. 1: označení a DIČ dodavatele, označení a DIČ odběratele, evidenční číslo původního daňového dokladu a evidenční číslo opravného dokladu. Dále důvod opravy, rozdíl mezi opraveným a původním základem daně, rozdíl mezi opravenou a původní daní a rozdíl celkové částky za plnění. Posledním údajem je den, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro opravu, tedy den podle § 42 odst. 3.
Rozdíly, ne nové celkové částky
Doklad vyčísluje rozdíl proti původní faktuře, ne nový stav. Pokud původní základ činil 100 000 Kč a po slevě 90 000 Kč, uvede se minus 10 000 Kč a odpovídající rozdíl daně. Podle § 42 odst. 7 se použije sazba platná ke dni, kdy vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění, takže pozdější změna sazeb opravu neovlivní. U plnění v cizí měně se standardně použije původní kurz.
Hromadný opravný doklad
Když se oprava týká více plnění, například roční bonus za odebrané množství, může dodavatel vystavit jeden souhrnný doklad (§ 45 odst. 4). Pokud nevyjmenuje čísla původních faktur, musí plnění vymezit tak, aby byla souvislost jednoznačně určitelná, a uvést souhrnné rozdíly základu a daně. U takového dokladu smí plátce při cizí měně použít kurz prvního pracovního dne roku, ve kterém vznikl důvod opravy.
Zjednodušené doklady
Pokud byl původní doklad zjednodušený a odběratel není dodavateli dostatečně znám, nemusí opravný doklad obsahovat označení a DIČ odběratele ani rozdíl základu a daně (§ 45 odst. 2). Když plátce doklad vystavit nemusel, například při prodeji spotřebiteli, nebo odběratele nezná, stačí podle § 42 odst. 4 oprava v evidenci pro účely DPH.
Odběratel a oprava odpočtu
Odběratel, který si z původní faktury uplatnil odpočet, je podle § 74 odst. 1 povinen ho snížit, pokud se ve lhůtě pro opravu základu daně dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl, že nastaly skutečnosti rozhodné pro opravu. Opravu prokazuje opravným daňovým dokladem, jiným dokladem souvisejícím s opravou, případně jiným způsobem, například dohodou o slevě.
Rozhoduje, kdy se o opravě dozvěděl
Snížení odpočtu provede odběratel za období, ve kterém se o skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl (§ 74 odst. 4). Na doručení dokladu nečeká. Pokud podepsal dohodu o slevě v březnu a dodavatel poslal doklad v dubnu, odběratel snižuje odpočet v březnu, dodavatel daň v dubnu.
Zvýšení odpočtu až s dokladem
U vrubopisu je to naopak. Odběratel je oprávněn zvýšit odpočet nejdříve za období, ve kterém mu byl opravný doklad doručen (§ 74 odst. 6). Lhůta končí posledním dnem druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po roce, ve kterém se oprava považuje za uskutečněnou. Dřív to byly tři roky od konce zdaňovacího období.
Záloha, za kterou nic nepřišlo
Pokud odběratel uplatnil odpočet ze zálohy a do tří let od konce období, kdy ho mohl uplatnit nejdříve, se dozví, že se plnění neuskuteční a záloha nebude vrácena ani použita jinak, musí odpočet opravit (§ 74 odst. 2). Jak zálohy fungují v praxi, popisuje článek zálohová faktura a záloha na zakázku.
Přehled situací a příklady
Tabulka shrnuje nejčastější důvody oprav podle § 42 odst. 6, § 43, § 46 a § 74.
| Důvod opravy | Kdo co vystaví | Kdy se promítne |
|---|---|---|
| Sleva po dodání (§ 42) | Dodavatel opravný doklad se záporným rozdílem do 15 dnů | Dodavatel v období odeslání dokladu, odběratel v období, kdy se o slevě dozvěděl |
| Vrácení zboží s vrácením peněz (§ 42) | Dodavatel opravný doklad na vrácenou část | Stejně jako u slevy |
| Odstoupení od smlouvy (§ 42) | Dodavatel opravný doklad na celou částku | Stejně jako u slevy |
| Dodatečné zvýšení ceny (§ 42) | Dodavatel opravný doklad s kladným rozdílem do 15 dnů | Dodavatel v období vzniku důvodu, odběratel nejdříve v období doručení |
| Snížení nebo vrácení zálohy (§ 42 odst. 1 písm. c) | Dodavatel opravný doklad k dokladu o přijaté platbě | Obdobně, lhůta tři roky od konce období přijetí zálohy |
| Chybně vyšší sazba (§ 43) | Dodavatel opravný doklad | Dodatečné přiznání za původní období, nejdříve ke dni obdržení dokladu odběratelem |
| Chybně nižší sazba | Dodavatel může vystavit opravný doklad (§ 45 odst. 5) | Dodatečné přiznání za původní období podle daňového řádu |
| Nedobytná pohledávka (§ 46) | Věřitel základní opravný doklad do 30 dnů | Věřitel snižuje daň, dlužník odpočet v období, kdy se o opravě dozvěděl |
Příklad 1: sleva za vady
Čísla v příkladech jsou vymyšlená. Plátce A dodá plátci B stroj za 100 000 Kč bez daně, s daní 21 % je faktura na 121 000 Kč. Po reklamaci se koncem května dohodnou na slevě 10 %. Dodavatel vystaví opravný doklad s rozdílem základu minus 10 000 Kč, daně minus 2 100 Kč a celkové částky minus 12 100 Kč. Pošle ho začátkem června, snížení tedy přizná za červen. Odběratel sníží odpočet o 2 100 Kč už za květen.
Příklad 2: vrácení části dodávky
Odběratel koupí deset kusů zboží po 2 000 Kč bez daně a tři kusy po dohodě vrátí. Rozdíl základu činí minus 6 000 Kč, daně minus 1 260 Kč, celkem minus 7 260 Kč. Absolutní hodnota opravy nepřesahuje 10 000 Kč včetně daně, proto ji dodavatel v kontrolním hlášení uvede v oddílu A.5 a odběratel v B.3. Původní faktura na 24 200 Kč přitom byla v oddílech A.4 a B.2.
Příklad 3: vrubopis podle cenové doložky
Smlouva obsahuje doložku o dorovnání ceny materiálu a cena se po dodání zvýší o 5 000 Kč bez daně. Dodavatel do 15 dnů vystaví opravný doklad s rozdílem základu plus 5 000 Kč a daně plus 1 050 Kč a daň přizná za období, kdy důvod opravy nastal. Odběratel si zvýší odpočet nejdříve za období, ve kterém mu doklad přišel. Doplatek se vymáhá jako každá jiná neuhrazenou fakturu.
Chybná sazba a jiné chyby
Když dodavatel na faktuře uvede daň chybně, nejde o obchodní důvod podle § 42, ale o opravu výše daně podle § 43 nebo o doplatek podle daňového řádu. Oprava se proto nepromítá do běžného období, ale do dodatečného přiznání za období, ve kterém byla daň nesprávně uplatněna.
Daň byla přiznána ve vyšší výši
Pokud plátce přiznal daň jinak, než stanoví zákon, a tím ji zvýšil, je oprávněn ji opravit v dodatečném přiznání za původní období (§ 43 odst. 1), typicky při použití sazby 21 % místo 12 %. Opravu lze provést nejdříve ke dni, kdy odběratel opravný doklad obdržel. Použije se původní sazba a oprava je možná jen do tří let od konce zdaňovacího období, kdy vznikla povinnost přiznat daň (§ 43 odst. 3 a 4).
Daň byla přiznána v nižší výši
Opačná chyba znamená, že dodavatel zaplatil méně, než měl. Podle § 141 odst. 1 daňového řádu musí podat dodatečné přiznání do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy chybu zjistil, a ve stejné lhůtě rozdíl doplatit. Opravný doklad může vystavit podle § 45 odst. 5. Odběratel si pak může odpočet zvýšit, pokud u původního odpočtu ještě neuplynula lhůta (§ 74 odst. 7).
Co smí odpočítat odběratel
Pro odběratele platí § 73 odst. 6: je-li na faktuře daň vyšší, než odpovídá zákonu, smí odpočítat jen daň podle zákona, je-li nižší, jen částku z dokladu. Opravy podle § 43 a podle daňového řádu se podle metodiky Finanční správy vykazují v následném kontrolním hlášení za příslušné období.
Nedobytná pohledávka a insolvence
Když odběratel fakturu nezaplatí, dodavatel už daň odvedl. Paragraf 46 mu v určitých situacích dovoluje opravit základ daně v případě nedobytné pohledávky a daň si vrátit. Jde o právo věřitele, ne o povinnost, a novela od roku 2025 jeho podmínky rozšířila.
Kdy věřitel smí opravit
Podle § 46 odst. 1 zejména tehdy, když se pohledávka vymáhá v exekuci a od prvního exekučního příkazu uplynul aspoň rok, nebo exekuce skončila zastavením pro nemajetnost. Dále v insolvenci, kde věřitel pohledávku včas přihlásil, byla zjištěna a soud prohlásil konkurs, schválil oddlužení s neúplným uspokojením nebo řízení zastavil. Průběh vysvětluje článek exekuce krok za krokem, stav dlužníka ověříte v insolvenčním rejstříku.
Malé pohledávky bez soudu
Nové písmeno i) umožňuje opravu i bez exekuce či insolvence. Pohledávka nesmí přesáhnout 10 000 Kč včetně daně, musí být aspoň šest měsíců po splatnosti a věřitel musí dlužníka aspoň dvakrát písemně vyzvat. Souhrn takto opravených pohledávek vůči jednomu dlužníkovi nesmí přesáhnout 20 000 Kč včetně daně za rok. Opravu věřitel provede v posledním zdaňovacím období roku (§ 46 odst. 9). Aktuální výši limitů si ověřte v platném znění zákona.
Kdy oprava nejde a jak rychle vystavit doklad
Opravu nelze provést, pokud věřitel při dodání věděl, nebo s péčí řádného hospodáře vědět měl a mohl, že plnění nebude zaplaceno (§ 46 odst. 3 písm. c). Zákon to předpokládá například u osob blízkých. Lhůta pro opravu jsou tři roky od konce období plnění a neběží po dobu exekuce či insolvence. Základní opravný doklad vystaví věřitel do 30 dnů od zjištění rozhodných skutečností (§ 46e odst. 1).
Povinnost dlužníka od roku 2025
Dlužník, který je plátcem, musí podle § 74b odst. 3 snížit odpočet, pokud pohledávka není zcela uhrazena do posledního dne šestého kalendářního měsíce po měsíci splatnosti. Po zaplacení si ho může znovu zvýšit. Podle informace GFŘ k § 74b jde jen o plnění uskutečněná od 1. 1. 2025. Souvislosti s řešením dluhů popisuje článek o oddlužení fyzické osoby.
Opravy v kontrolním hlášení
Kontrolní hlášení podává plátce, který uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění v tuzemsku (§ 101c). Právnická osoba ho podává za kalendářní měsíc do 25 dnů po jeho skončení, fyzická osoba ve lhůtě pro podání přiznání (§ 101e). Opravy podle § 42 se v něm uvádějí za stejné období jako v přiznání, jako samostatné řádky s rozdílem, snížení se zapisuje se záporným znaménkem.
Který oddíl zvolit
Podle pokynů k vyplnění kontrolního hlášení rozhoduje absolutní hodnota samotné opravy, ne hodnota původní faktury. Oprava podle § 42 nad 10 000 Kč včetně daně patří u dodavatele do oddílu A.4, jinak do A.5. U odběratele obdobně oprava podle § 74 nad limit do B.2, pod limit do B.3. Opravy u nedobytných pohledávek se uvádějí v A.4 a B.2 vždy, bez ohledu na výši.
Datum a číslo dokladu
Jako datum plnění se u opravy uvádí den podle § 42 odst. 3 z opravného dokladu, aby se řádky dodavatele a odběratele spárovaly. Pokud odběratel snižuje odpočet dřív, než doklad dostane, uvede podle metodiky Finanční správy interní číslo opravy a po obdržení dokladu údaje doplní následným hlášením. To musí plátce podat do 5 pracovních dnů od zjištění chybných nebo neúplných údajů (§ 101f odst. 2). Přehled dalších povinností nabízí daně 2026, kompletní průvodce.
Šest chyb u opravných dokladů
Spory se správcem daně častěji způsobí drobnosti než složité případy.
- Přepsání původní faktury. Místo opravného dokladu vznikne nová verze faktury nebo storno bez vazby. Kontrolní hlášení pak nesedí a správce daně posílá výzvu.
- Oprava chyby podle § 42. Špatná sazba nebo překlep v základu není obchodní důvod. Patří do dodatečného přiznání za původní období.
- Odběratel čeká na doklad. Snížení odpočtu se provádí v období, kdy se odběratel o slevě dozvěděl, ne až po doručení dokladu.
- Chybí důvod opravy nebo číslo původního dokladu. Obojí vyžaduje § 45 odst. 1.
- Nová sazba místo původní. Opravuje se sazbou platnou ke dni povinnosti přiznat daň u původního plnění.
- Limit hlášení podle původní faktury. O oddílu A.4 nebo A.5 rozhoduje absolutní hodnota opravy.
Nejčastější otázky: opravný daňový doklad
Odpovědi vycházejí ze zákona o DPH ve znění účinném od 1. 1. 2026 a z metodiky Finanční správy.
Je dobropis totéž co opravný daňový doklad?
U plátce DPH ano, dobropis je obchodní označení opravného daňového dokladu, který snižuje základ daně a daň. Zákon o DPH pojem dobropis nepoužívá, zná jen opravný daňový doklad podle § 45. U neplátce je dobropis obyčejný účetní nebo evidenční doklad bez daně, protože neplátce daňové doklady nevystavuje.
Do kdy musí dodavatel opravný daňový doklad poslat?
Dodavatel musí opravný daňový doklad vystavit a vynaložit rozumné úsilí, aby se dostal k odběrateli, do 15 dnů ode dne, kdy nastal důvod opravy, například kdy se strany dohodly na slevě (§ 42 odst. 5). Snížení daně pak dodavatel přizná v období, ve kterém doklad odeslal. Odběratel na doklad nečeká.
Jak dlouho lze opravit základ daně?
U plnění uskutečněných od 1. 1. 2025 do konce sedmého kalendářního roku bezprostředně následujícího po roce, kdy vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění (§ 42 odst. 8). U zálohy, kdy se plnění ještě neuskutečnilo, platí tři roky od konce zdaňovacího období jejího přijetí. U plnění z roku 2024 a starších se postupuje podle dřívějšího znění.
Kdy snižuje odpočet odběratel?
Odběratel snižuje odpočet za zdaňovací období, ve kterém se o skutečnostech rozhodných pro opravu dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl (§ 74 odst. 4). Na doručení opravného dokladu nečeká. Pokud podepsal dohodu o slevě v březnu, sníží odpočet za březen, i když mu dodavatel pošle doklad až v dubnu.
Jak opravit fakturu se špatnou sazbou DPH?
Chybná sazba není obchodní důvod, ale chyba. Pokud dodavatel daň zvýšil, opraví ji podle § 43 v dodatečném přiznání za původní období, nejdříve ke dni, kdy odběratel obdržel opravný doklad, a nejpozději do tří let od konce původního období. Pokud daň snížil, podá dodatečné přiznání podle § 141 daňového řádu a rozdíl doplatí.
Může dodavatel vrátit DPH z nezaplacené faktury?
Může, pokud splní podmínky opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky podle § 46. Jde například o exekuci trvající aspoň rok, insolvenci s prohlášeným konkursem nebo malou pohledávku do 10 000 Kč včetně daně, která je aspoň šest měsíců po splatnosti a dlužník byl dvakrát písemně vyzván. Opravný doklad se vystavuje do 30 dnů.
Zdroje: Zákon o DPH, Novela č. 461/2024 Sb., Informace ke změnám DPH, Informace GFŘ k § 74b, Pokyny ke kontrolnímu hlášení, Metodika ke kontrolnímu hlášení, Daňový řád, Zákon o účetnictví
