OSVČ, nebo s.r.o.: daně, odvody a ručení ve srovnání

Rozdíl mezi OSVČ a s.r.o. je v tom, kdo podniká: u živnosti podnikáte vy sami a zisk se daní jako váš osobní příjem, u s.r.o. podniká společnost, která platí vlastní daň, a k vám se zisk dostane až druhým krokem. Z toho vyplývají rozdíly v dani, v pojistném, v ručení i v administrativě. Žádná forma není výhodnější vždy, záleží na výši zisku, na výdajích a na tom, kolik peněz z podnikání potřebujete vybírat. Sazby a základní pravidla stanoví zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Kdo vlastně podniká: člověk, nebo společnost

Osoba samostatně výdělečně činná je fyzická osoba, která podniká svým jménem, typicky na živnostenské oprávnění. Příjmy z podnikání jsou její osobní příjmy a daň platí jako poplatník daně z příjmů fyzických osob. Mezi podnikáním a soukromým životem tu právně neexistuje žádná přepážka. Peníze na podnikatelském účtu jsou pořád vaše. První kroky při založení živnosti popisuje průvodce tím, jak začít podnikat jako OSVČ.

Společnost s ručením omezeným je samostatná právnická osoba. Uzavírá smlouvy, vlastní majetek, má dluhy a platí daň z příjmů právnických osob. Společník vlastní podíl ve společnosti, ne její peníze. Jednatel společnost řídí a jedná za ni, ale peníze na jejím účtu mu nepatří, i když je zároveň jediným společníkem. Ke společníkovi se zisk dostane jen zákonem upravenou cestou, například jako podíl na zisku nebo odměna jednatele, a každá z těch cest má vlastní daňový a odvodový režim.

Jak se daní zisk OSVČ

Základem daně OSVČ je rozdíl mezi příjmy ze samostatné činnosti a výdaji. Na tento základ se použije sazba 15 % do 36násobku průměrné mzdy a 23 % na část, která tuto hranici přesahuje (§ 16 odst. 1 ZDP). Hranice se každý rok mění podle průměrné mzdy, ověřte aktuální výši. Vypočtená daň se sníží o základní slevu na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP, která činí 30 840 Kč ročně (ověřte aktuální výši), a případně o další slevy a daňové zvýhodnění na děti.

Skutečné výdaje, nebo paušál

OSVČ si může vybrat, zda uplatní skutečně vynaložené výdaje doložené v daňové evidenci, nebo výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 ZDP. Paušál činí 80 % u řemeslných živností a zemědělství, 60 % u ostatních živností, 40 % u jiných příjmů ze samostatné činnosti a 30 % u nájmu majetku v obchodním majetku. Každá sazba má strop, u šedesátiprocentního paušálu je to 1 200 000 Kč výdajů, ověřte aktuální výši. Podrobnosti a hraniční případy rozebírá článek o výdajových paušálech pro OSVČ.

Podle § 7 odst. 8 ZDP jsou v paušálu zahrnuty veškeré výdaje související s podnikáním. Kdo má skutečné náklady nízké, na paušálu získá. Kdo má vysoké náklady na materiál, subdodávky nebo zaměstnance, tratí. S.r.o. žádný paušál nemá, vždy vychází z účetnictví a skutečných nákladů.

Paušální daň jako třetí cesta

Pro OSVČ s příjmy do dvou milionů korun existuje ještě paušální režim podle § 2a ZDP. Daň, sociální a zdravotní pojištění se platí jednou měsíční částkou podle zvoleného pásma a nepodává se daňové přiznání ani přehledy. Režim ale nemůže využít plátce DPH ani ten, kdo má příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou. Jak se pásma určují a co se změnilo u prvního pásma, vysvětluje článek o paušální dani a jejích pásmech.

Jak se daní zisk s.r.o. a jeho výplata

Společnost s ručením omezeným je poplatníkem daně z příjmů právnických osob. Základ daně vychází z výsledku hospodaření v účetnictví, který se upraví o položky stanovené zákonem, například o nedaňové náklady. Sazba daně činí 21 % (§ 21 odst. 1 ZDP) a je jednotná, bez ohledu na výši zisku. Právnická osoba nemá obdobu slevy na poplatníka, takže se daní zisk od první koruny.

Druhá vrstva: srážková daň z podílu na zisku

Aby se zisk po zdanění dostal ke společníkovi, musí valná hromada schválit účetní závěrku a rozhodnout o rozdělení zisku (§ 34 ZOK). Z vyplaceného podílu na zisku společnost srazí daň zvláštní sazbou 15 % podle § 36 odst. 2 písm. b) ZDP a odvede ji finančnímu úřadu. Tím je daň u společníka vyřízena, podíl se nezahrnuje do daňového přiznání a nesčítá se s jinými příjmy pro účely hranice 23 %.

Ze 100 korun zisku zaplatí společnost 21 korun daně, ze zbylých 79 korun se srazí 15 %, tedy 11,85 koruny. Společníkovi zůstane 67,15 koruny a efektivní sazba činí 32,85 %. Podrobněji se srážkové dani a rozdílu mezi podílem na zisku v s.r.o. a dividendou z akcií věnuje článek o tom, jak fungují dividendy.

Kdy se zisk vyplatit nesmí

Zákon o obchodních korporacích výplatu omezuje. Rozdělit lze jen zisk běžného roku, nerozdělený zisk minulých let a volné fondy (§ 34 odst. 2 ZOK). Společnost nesmí rozdělit zisk, pokud by vlastní kapitál klesl pod základní kapitál zvýšený o nerozdělitelné fondy, a nesmí ho vyplatit, pokud by si tím přivodila úpadek (§ 40 odst. 1 a 3 ZOK). Zisk tedy nelze vybírat průběžně podle potřeby, jako to dělá OSVČ z podnikatelského účtu.

Zisk ponechaný ve firmě

Pokud společnost zisk nevyplatí a použije ho na další podnikání, zaplatí z něj jen daň 21 %. Na investice do vybavení, zásob nebo rozvoje tak zůstává 79 korun ze sta. U OSVČ se zisk zdaní celý v roce, kdy vznikl, bez ohledu na to, zda ho podnikatel utratí, nebo nechá na účtu. U podnikání, které zisk opakovaně reinvestuje, bývá tento rozdíl podstatnější než porovnání sazeb.

Pojistné: kde se platí a kde ne

OSVČ s hlavní činností platí sociální pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu, který činí nejméně 55 % daňového základu (§ 5b odst. 1 a § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 589/1992 Sb.). Zdravotní pojištění činí 13,5 % z poloviny daňového základu (§ 3a zákona č. 592/1992 Sb.). Z obou se platí zálohy a obě mají minimum, které se platí i při nulovém zisku. Výpočet a přehledy rozebírá článek o sociálním pojištění OSVČ.

Minimum se vrátilo na 35 % průměrné mzdy

Novela č. 90/2026 Sb. zrušila plánované zvyšování minima ke 40 % průměrné mzdy a § 14 odst. 5 zákona č. 589/1992 Sb. stanoví minimum při hlavní činnosti opět na 35 % průměrné mzdy, s účinností od 1. července 2026. Jak se to promítá do konkrétních měsíčních částek, popisuje článek o minimálních zálohách OSVČ.

Podíl na zisku bez pojistného

Podíl na zisku z s.r.o. není příjmem ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, a proto z něj nevzniká povinnost platit sociální ani zdravotní pojištění. Druhou stranou mince je, že z podílu na zisku nevzniká žádná doba důchodového pojištění ani nárok na nemocenské. Společník bez jiných příjmů si navíc platí zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů z minimální mzdy (§ 3 zákona č. 592/1992 Sb.).

Odměna jednatele se chová jako mzda

Odměna jednatele ze smlouvy o výkonu funkce je příjmem ze závislé činnosti (§ 6 odst. 1 písm. c) ZDP). Daní se sazbou 15 % a 23 % jako mzda a platí se z ní pojistné ve stejných sazbách jako u zaměstnance: 7,1 % sociálního za jednatele a 24,8 % za společnost (§ 7 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb.) a 13,5 % zdravotního. Jednatel je za podmínek zákona č. 187/2006 Sb. účasten i nemocenského pojištění. Pokud smlouva o výkonu funkce odměnu nesjednává, je výkon funkce podle § 59 odst. 3 ZOK bezplatný.

Modelový výpočet na stejném zisku

Příklad pracuje s výslovně vymyšlenými čísly. Podnikatel má volnou živnost jako hlavní činnost, příjmy 1 800 000 Kč za rok a skutečné výdaje 400 000 Kč. Hospodářský zisk je tedy 1 400 000 Kč. Není plátcem DPH, nemá děti, jiné příjmy ani odpočty a uplatní jen slevu na poplatníka. Porovnáváme tři varianty.

Varianta A: OSVČ s paušálem 60 %

Paušální výdaje činí 1 080 000 Kč, základ daně 720 000 Kč. Daň 15 % je 108 000 Kč, po slevě na poplatníka 77 160 Kč. Vyměřovací základ sociálního pojištění je 396 000 Kč (55 %) a pojistné 115 632 Kč. Vyměřovací základ zdravotního pojištění je 360 000 Kč (50 %) a pojistné 48 600 Kč. Celkem odvede 241 392 Kč. Skutečné výdaje 400 000 Kč přitom zaplatil, takže mu ze zisku zůstane 1 158 608 Kč.

Varianta B: OSVČ se skutečnými výdaji

Základ daně odpovídá skutečnému zisku 1 400 000 Kč, což je pod hranicí pro sazbu 23 %. Daň 15 % činí 210 000 Kč, po slevě 179 160 Kč. Sociální pojištění z vyměřovacího základu 770 000 Kč vychází na 224 840 Kč, zdravotní z 700 000 Kč na 94 500 Kč. Celkem 498 500 Kč a čistý výsledek 901 500 Kč. Zaplacené pojistné se ale na rozdíl od ostatních variant promítne do budoucího důchodu.

Varianta C: s.r.o. a výplata podílu na zisku

Společnost má stejné příjmy a stejné náklady, jednatel pracuje bez odměny. Daň z příjmů právnických osob 21 % ze zisku 1 400 000 Kč činí 294 000 Kč. Po zdanění zbývá 1 106 000 Kč, z podílu na zisku se srazí 15 %, tedy 165 900 Kč. Společníkovi zůstane 940 100 Kč, daně celkem 459 900 Kč. K tomu je potřeba připočítat zdravotní pojištění osoby bez zdanitelných příjmů a náklady na vedení účetnictví, které v tabulce nejsou.

Co z příkladu plyne a co ne

Paušál vyšel dobře jen proto, že skutečné výdaje byly nižší než paušální. Při výdajích 1 300 000 Kč by ztratil smysl. Rozdíl mezi variantou B a C zase zpravidla roste s výší zisku, protože nad hranicí 36násobku průměrné mzdy nastupuje u OSVČ sazba 23 %, kdežto u s.r.o. zůstává 21 %. Pokud by společnost zisk nevyplatila, zaplatila by jen 294 000 Kč. Jiná kombinace výdajů může pořadí otočit.

Ručení: čím riskujete

Podnikatel fyzická osoba odpovídá za dluhy ze svého podnikání celým svým majetkem, tedy i domem, úsporami nebo autem, které s podnikáním nesouvisejí. U manželů se dluhy z podnikání mohou dotknout i majetku ve společném jmění. Jak tento mechanismus funguje a jak se proti němu chránit, rozebírá článek o podnikání jednoho z manželů a ochraně majetku.

Omezené ručení společníka

Za dluhy s.r.o. odpovídá především společnost svým majetkem. Společníci ručí společně a nerozdílně jen do výše, v jaké nesplnili své vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy je věřitel vyzval (§ 132 odst. 1 ZOK). Kdo vklad splatil celý, ze zákona dál neručí. Minimální vklad je přitom 1 Kč (§ 142 odst. 1 ZOK).

Kdy se omezené ručení prolomí

Omezené ručení neznamená úplnou ochranu. Pokud společník podepíše ručitelské prohlášení za úvěr nebo nájem společnosti, ručí z něj osobně podle § 2018 občanského zákoníku, a to bez ohledu na formu. Jednatel, který společnosti způsobí škodu porušením péče řádného hospodáře a škodu nenahradí, ručí věřitelům v rozsahu nenahrazené škody, pokud se nemohou domoci plnění na společnosti (§ 159 odst. 3 občanského zákoníku).

Administrativa a zacházení s penězi

Společnost s ručením omezeným je vždy účetní jednotkou (§ 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb.) a vede podvojné účetnictví. Každý rok sestavuje účetní závěrku, kterou schvaluje valná hromada. Fyzická osoba podnikatel vede účetnictví jen tehdy, pokud je zapsána v obchodním rejstříku, její obrat přesáhne 25 000 000 Kč nebo se tak sama rozhodne. Jinak vede daňovou evidenci, a při paušálu jen záznamy o příjmech a evidenci pohledávek.

Sbírka listin a veřejnost údajů

S.r.o. je zapsána v obchodním rejstříku a do sbírky listin ukládá účetní závěrky (§ 66 písm. c) zákona č. 304/2013 Sb.). Kdokoli si tak může zjistit její výsledky, jména společníků a jednatelů i výši vkladů. Pokud společnost listiny neukládá, má se podle § 106 odst. 2 téhož zákona za to, že člen statutárního orgánu porušuje péči řádného hospodáře. Finanční výsledky OSVČ veřejné nejsou.

Peníze společnosti nejsou vaše peníze

U OSVČ je oddělení podnikatelských a soukromých financí otázkou přehlednosti, u s.r.o. zákonnou nutností. Peníze na účtu společnosti patří společnosti. Společník si je může vzít jen na základě právního titulu, tedy jako odměnu, mzdu, podíl na zisku nebo na základě smlouvy, například o zápůjčce. Obchodní korporace navíc nesmí společníkovi ani osobě jemu blízké poskytnout bezúplatné plnění, s výjimkou obvyklých příležitostných darů (§ 40 odst. 5 ZOK).

Půjčky mezi společností a společníkem

Společnost může společníkovi půjčit a společník může půjčit společnosti. Jednatel, který chce se společností uzavřít smlouvu, musí o tom a o podmínkách informovat příslušný orgán, u jediného společníka to vyřeší informováním nejvyššího orgánu (§ 55 ZOK). Úrok a další podmínky mezi spojenými osobami musí odpovídat tomu, co by si sjednaly nezávislé strany, jinak správce daně upraví základ daně (§ 23 odst. 7 ZDP). Zápůjčka není výplatou zisku a společník ji musí vrátit, proto nemůže nahradit rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku.

Co se podle formy nemění

Povinnost registrovat se k DPH se řídí obratem, ne právní formou. Plátcem se osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku stává od 1. ledna roku následujícího po roce, kdy obrat překročil 2 000 000 Kč, a při překročení 2 536 500 Kč už ode dne následujícího po překročení (§ 6 zákona č. 235/2004 Sb., ověřte aktuální výši). Pro živnostníka i pro s.r.o. platí stejné limity. Rozdíl je jen v tom, že plátce DPH nemůže být v paušálním režimu, takže registrace OSVČ uzavírá jednu z možností.

Přechod z živnosti do s.r.o.

Při změně formy se založí nová společnost a podnikání OSVČ se do ní převede, buď prodejem jednotlivých věcí a smluv, nebo nepeněžitým vkladem obchodního závodu či jeho části. Nepeněžitý vklad musí ocenit znalec (§ 143 ZOK). Živnostenské oprávnění je vázané na osobu, takže společnost musí mít vlastní. Zároveň je potřeba vyřešit, jak na ni přejdou smlouvy se zákazníky, dodavateli a bankou.

Daňové úpravy při ukončení činnosti

Když OSVČ ukončí samostatnou činnost, musí upravit základ daně za poslední období (§ 23 odst. 8 písm. b) ZDP). Při daňové evidenci ho zvýší o neuhrazené pohledávky a nespotřebované zásoby a sníží o neuhrazené dluhy, při paušálu ho zvýší o pohledávky. Kdo vloží pohledávky nebo zásoby do obchodní korporace, zahrne jejich hodnotu do základu daně také (§ 23 odst. 13 a 14 ZDP). Poslední rok živnosti tak může být daňově silnější, než by odpovídalo samotným tržbám.

Časové testy u podílu

Příjem z prodeje podílu v s.r.o. je u fyzické osoby osvobozen, pokud mezi nabytím a prodejem uplyne víc než pět let (§ 4 odst. 1 písm. q) ZDP). Osvobození se ale nevztahuje na podíl pořízený z obchodního majetku, prodaný do pěti let po ukončení samostatné činnosti, ani na část příjmu odpovídající nepeněžitému plnění ve prospěch vlastního kapitálu do pěti let od plnění. Kdo vloží živnost do s.r.o. a brzy podíl prodá, osvobození nedosáhne.

Souběh živnosti a společnosti

Podnikatel může zároveň zůstat OSVČ a vlastnit s.r.o. Pokud ale od společnosti pobírá odměnu jednatele, má příjmy ze závislé činnosti a do paušálního režimu vstoupit nemůže (§ 2a odst. 1 písm. c) ZDP). Souběh také mění posouzení, zda jde o hlavní, nebo vedlejší samostatnou činnost, a tím i minimální pojistné. Pravidla vysvětluje článek o hlavní a vedlejší činnosti OSVČ.

Šest omylů při volbě mezi OSVČ a s.r.o.

Většina chyb vzniká tím, že se porovnává jedna položka místo celé cesty peněz až do soukromé kapsy.

1. Porovnávat 15 % a 21 %. Sazba daně OSVČ i s.r.o. je jen první vrstva. U OSVČ k ní patří pojistné, u s.r.o. srážková daň z podílu na zisku, a teprve součet říká, kolik opravdu zbyde.
2. Brát s.r.o. jako úplný štít. Omezené ručení nechrání před ručitelským prohlášením, které společník podepíše, ani jednatele před odpovědností za škodu způsobenou porušením péče řádného hospodáře.
3. Vybírat peníze ze společnosti jako z vlastního účtu. Peníze patří společnosti a společník je dostane jen jako odměnu, podíl na zisku nebo na základě smlouvy. Podíl na zisku navíc vyžaduje schválenou účetní závěrku.
4. Zapomenout na důchod. Z podílu na zisku nevzniká doba důchodového pojištění. Úspora na pojistném se tak částečně přesouvá do vlastního spoření na stáří.
5. Přehlédnout náklady na účetnictví. Podvojné účetnictví, účetní závěrka a její uložení do sbírky listin jsou u s.r.o. povinné i v letech, kdy firma skoro nic nevydělá.
6. Přejít na s.r.o. kvůli jednomu dobrému roku. Převod podnikání má vlastní daňové dopady a společnost s povinným účetnictvím trvá i v letech, kdy se nedaří.

Nejčastější otázky: OSVČ, nebo s.r.o.

Odpovědi shrnují obecná pravidla. U konkrétního rozhodnutí si nechte spočítat vlastní čísla.

Od jakého zisku se vyplatí s.r.o.?

Žádná zákonná ani obecně platná hranice neexistuje. Výsledek závisí na skutečných výdajích, na možnosti paušálu, na tom, kolik zisku vyplácíte a kolik necháváte ve firmě, a zda si chcete platit důchodové pojištění. S.r.o. může vycházet lépe při vysokém zisku s vysokými skutečnými náklady nebo tam, kde se zisk reinvestuje. Při nízkých nákladech bývá levnější živnost s paušálem.

Musí jednatel s.r.o. pobírat odměnu?

Nemusí. Podle § 59 odst. 3 zákona o obchodních korporacích platí, že není-li odměna sjednána ve smlouvě o výkonu funkce, je výkon funkce bezplatný. Bez odměny jednatel neplatí z funkce pojistné, ale ani si nebuduje nárok na důchod a nemocenskou. Pokud odměnu pobírá, daní se jako mzda a platí se z ní sociální i zdravotní pojištění.

Platí se z podílu na zisku zdravotní pojištění?

Z podílu na zisku se sociální ani zdravotní pojištění neplatí, podíl se zdaní jen srážkovou daní 15 %. Pokud ale společník po celý měsíc nemá žádné příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti a neplatí za něj pojistné stát, je osobou bez zdanitelných příjmů. Pak si zdravotní pojištění platí sám z minimální mzdy, nezávisle na výši dividendy.

Ručí společník s.r.o. za dluhy společnosti?

Ze zákona jen do výše, v jaké nesplnil vkladovou povinnost podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době výzvy věřitele (§ 132 zákona o obchodních korporacích). Osobně ale odpovídá, pokud podepíše ručitelské prohlášení, a jako jednatel může ručit věřitelům za škodu, kterou společnosti způsobil a nenahradil.

Kdy musí s.r.o. vyplatit podíl na zisku?

Podíl na zisku je splatný do tří měsíců ode dne, kdy valná hromada rozhodla o rozdělení, pokud zákon, společenská smlouva nebo valná hromada neurčí jinak (§ 34 odst. 4 zákona o obchodních korporacích). Vyplatit ho lze jen na základě schválené účetní závěrky a ne tehdy, pokud by si tím společnost přivodila úpadek.

Za jak dlouho je prodej podílu v s.r.o. osvobozen od daně?

Příjem fyzické osoby z prodeje podílu v obchodní korporaci je osvobozen, pokud mezi nabytím a prodejem uplyne víc než pět let (§ 4 odst. 1 písm. q) zákona o daních z příjmů). Výjimky se týkají podílu pořízeného z obchodního majetku, který se prodá do pěti let po ukončení samostatné činnosti, a části příjmu odpovídající nepeněžitému vkladu do vlastního kapitálu v posledních pěti letech.

Zdroje: Zákon o daních z příjmů, Zákon o obchodních korporacích, Zákon o pojistném na sociální zabezpečení, Pojistné na veřejné zdravotní pojištění, Občanský zákoník, Zákon o účetnictví, Zákon o dani z přidané hodnoty