Práce na dálku a náhrada nákladů

Práci na dálku nelze jen tak nařídit ani jen tak zavést. Musí být sjednána písemně a dohodu lze vypovědět s patnáctidenní výpovědní dobou, nesjednají-li strany jinak. Zaměstnavatel ji může nařídit jedině tehdy, stanoví-li tak opatření orgánu veřejné moci. Pravidla stanoví zákoník práce.

Písemná dohoda jako podmínka

Práci na dálku lze konat pouze na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Ústní domluva ani zavedená praxe dohodu nenahradí.

Dohoda může být součástí pracovní smlouvy nebo samostatným ujednáním. Podstatné je, že jde o dvoustranné jednání, ne o rozhodnutí zaměstnavatele.

Práce na dálku znamená výkon práce z jiného místa než z pracoviště zaměstnavatele. Není omezena na domov a nemusí být trvalá, může jít i o jeden den v týdnu.

Co dohoda obsahovat nemusí

Zákon nepředepisuje povinný obsah. Rozsah, místo, dosažitelnost i způsob rozvržení pracovní doby si strany ujednají podle svých potřeb, a právě proto se vyplatí je vypsat výslovně.

Kdy lze práci na dálku nařídit

Zaměstnavatel může zaměstnanci písemně nařídit výkon práce na dálku jen tehdy, stanoví-li tak opatření orgánu veřejné moci, a to na nezbytně nutnou dobu. Podmínkou je, že to povaha práce umožňuje a že místo je pro výkon práce způsobilé.

Mimo tuto situaci nařídit práci na dálku nelze. Ani provozní důvody, ani rekonstrukce kanceláří k tomu neopravňují.

Stejně tak nemůže zaměstnanec práci na dálku jednostranně vyžadovat. Bez dohody na ni nárok nemá, s výjimkou práva požádat popsaného dále.

Ukončení dohody

Dohodu o práci na dálku mohou zaměstnavatel i zaměstnanec vypovědět z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Výpovědní doba činí patnáct dnů a začíná dnem doručení výpovědi druhé straně.

Strany si mohou písemně sjednat jinou délku výpovědní doby, ta ale musí být stejná pro obě strany. Nelze tedy sjednat, že zaměstnavatel ukončí okamžitě a zaměstnanec s měsíční lhůtou.

Písemně lze také sjednat, že dohodu vypovědět nelze. Takové ujednání zaměstnance chrání, ale zároveň jej váže.

Skončením dohody pracovní poměr nekončí

Skončí-li dohoda o práci na dálku, vrací se výkon práce na pracoviště zaměstnavatele podle pracovní smlouvy. Pracovní poměr sám tím dotčen není.

Náhrada nákladů

Zaměstnavatel je povinen hradit zaměstnanci náklady, které mu při práci na dálku vzniknou. Zákon nabízí dvě cesty, prokázané náklady nebo paušální částku.

Paušální částka se poskytuje za každou započatou hodinu práce a její výši stanoví vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí. Vyhláška se pravidelně aktualizuje, proto se před sjednáním vyplatí ověřit aktuální znění.

Paušál nahrazuje prokazování jednotlivých položek, tedy energií, vody a topení. Nezahrnuje ale náklady, které mají povahu vybavení k výkonu práce.

Vybavení hradí zaměstnavatel zvlášť

Povinnost vybavit zaměstnance prostředky k výkonu práce nezaniká tím, že pracuje z domova. Notebook, telefon nebo software pořizuje a hradí zaměstnavatel bez ohledu na paušál.

Kdy náhrada nepřísluší

Zaměstnavatel a zaměstnanec si mohou písemně sjednat, případně zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit, že náhrada nákladů zaměstnanci nepřísluší. Tato možnost je v zákoně výslovná.

Je to zásadní odchylka od obecného pravidla, podle kterého se zaměstnanec nemůže předem vzdát svých práv. U práce na dálku ji zákon připouští.

V praxi to znamená, že mnoho zaměstnavatelů paušál neplatí a mají to podchyceno vnitřním předpisem. Nejde o porušení zákona, ale vyplatí se to vědět předem.

Právo požádat u vybraných skupin

Požádá-li o práci na dálku písemně těhotná zaměstnankyně, zaměstnanec pečující o dítě mladší devíti let nebo zaměstnanec, který převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu závislou na pomoci jiné osoby, je zaměstnavatel povinen žádosti vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo povaha práce.

Nevyhoví-li, je povinen to písemně odůvodnit. Právě tato písemná forma je pro zaměstnance podstatná, protože nutí zaměstnavatele důvod pojmenovat.

Nejde o nárok na práci na dálku, ale o právo na posouzení žádosti a na písemnou odpověď. Stejný mechanismus zákon zavádí i u žádosti o kratší pracovní dobu nebo jinou úpravu rozvržení.

Pracovní doba a bezpečnost

Při práci na dálku platí pravidla o pracovní době, přestávkách i odpočinku stejně jako na pracovišti. Zaměstnavatel je povinen vést evidenci odpracované doby.

Rozvrhuje-li si zaměstnanec pracovní dobu sám, což si strany mohou sjednat, uplatní se u některých nároků odchylky. Nepřísluší mu například náhrada mzdy za prvních čtrnáct dnů dočasné pracovní neschopnosti nad rámec, který zákon u této úpravy stanoví, a jinak se posuzují i některé překážky v práci.

Povinnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavateli zůstávají. Úraz při výkonu práce z domova může být pracovním úrazem se všemi náhradami, rozhoduje souvislost s plněním pracovních úkolů.

Osm bodů, které do dohody patří

1. Místo výkonu práce. Adresa nebo vymezení, odkud lze pracovat.
2. Rozsah. Kolik dnů v týdnu a v jakém režimu.
3. Kdo rozvrhuje pracovní dobu. Zaměstnavatel, nebo zaměstnanec sám.
4. Dosažitelnost. V jakých hodinách musí být zaměstnanec k zastižení.
5. Náhrada nákladů. Paušál, prokázané náklady, nebo že nepřísluší.
6. Vybavení. Co poskytuje zaměstnavatel a jak se vrací.
7. Výpovědní doba. Patnáct dnů, nebo jiná shodná pro obě strany.
8. Ochrana údajů. Jak se zachází s dokumenty a přístupy.

Časté otázky

Může mi zaměstnavatel nařídit práci z domova?

Jen tehdy, stanoví-li tak opatření orgánu veřejné moci, a to písemně a na nezbytně nutnou dobu. Jinak je nutná dohoda.

Musí být dohoda písemná?

Musí. Práci na dálku lze konat pouze na základě písemné dohody.

Jak dlouhá je výpovědní doba u dohody o práci na dálku?

Patnáct dnů ode dne doručení výpovědi, nesjednají-li si strany písemně jinou dobu, která musí být pro obě strany stejná.

Kolik mi zaměstnavatel musí platit za energie?

Buď prokázané náklady, nebo paušální částku za každou započatou hodinu, jejíž výši stanoví vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí.

Může zaměstnavatel náhradu odmítnout?

Může, sjednáte-li si písemně nebo stanoví-li vnitřním předpisem, že náhrada nákladů nepřísluší. Zákon to výslovně připouští.

Musí mi zaměstnavatel vyhovět, když pečuji o malé dítě?

Musí žádost posoudit a vyhovět jí, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo povaha práce. Nevyhoví-li, je povinen to písemně odůvodnit.

Kdo hradí notebook a telefon?

Zaměstnavatel. Povinnost vybavit zaměstnance prostředky k výkonu práce prací na dálku nezaniká a paušál ji nenahrazuje.

Může být úraz doma pracovním úrazem?

Může, došlo-li k němu při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Rozhoduje souvislost s prací, ne místo.

Další krok: Před podpisem si v dohodě najděte ustanovení o náhradě nákladů. Zákon připouští, aby byla vyloučena, a bývá to schované ve vnitřním předpisu, na který dohoda jen odkazuje.

Zdroje: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, paragrafy 190a, 241 a 317.