Pracovní smlouva: tři náležitosti, na kterých všechno stojí

Pracovní smlouva musí obsahovat jen tři věci: druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Všechno ostatní, tedy mzda, pracovní doba, benefity i výpovědní podmínky, v ní být může, ale nemusí. Právě proto se pozornost při podpisu obvykle upírá na špatné místo. Druh práce určuje, co po vás lze vůbec chtít, místo výkonu práce určuje, kam vás lze poslat bez vaší dohody, a den nástupu určuje, odkdy běží všechny lhůty včetně zkušební doby. Následující text shrnuje, co musí být na papíře, co vám musí zaměstnavatel sdělit i mimo smlouvu a kde jsou meze u smlouvy na dobu určitou.

Ve zkratce

Tabulka shrnuje, co zákoník práce u pracovní smlouvy skutečně vyžaduje.

Podstatné náležitosti	druh práce, místo nebo místa výkonu práce, den nástupu
Forma	písemná
Vyhotovení	jedno pro každou stranu
Mzda	podstatnou náležitostí není
Informační povinnost	do sedmi dnů od vzniku pracovního poměru
Vznik poměru	sjednaným dnem nástupu, ne podpisem
Zkušební doba	písemně, nejpozději v den vzniku poměru
Doba určitá	nejdéle tři roky, opakování nejvýše dvakrát
Celkový strop doby určité	devět let od prvního takového poměru
Elektronické uzavření	právo odstoupit do sedmi dnů od dodání

Tři podstatné náležitosti

Pracovní smlouva musí obsahovat druh práce, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu do práce. Zákon nic dalšího nepožaduje.

Druh práce

Vymezuje, co po vás zaměstnavatel může chtít. Široce popsaný druh práce vypadá při podpisu neškodně, ale znamená, že vás lze v jeho rámci přesouvat mezi činnostmi bez jakékoli dohody. Naopak úzce vymezený druh práce dává jistotu, ale zužuje prostor pro vnitřní změny.

Místo nebo místa výkonu práce

Zákon výslovně počítá s tím, že míst může být víc. Sjednat je šířeji než jedna obec lze, ale má to důsledek u cestovních náhrad: pravidelným pracovištěm je pak obec, ve které nejčastěji začínají vaše cesty za prací, a pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad nesmí být sjednáno šířeji než jedna obec.

Den nástupu do práce

Je to zároveň den vzniku pracovního poměru. Od něj běží zkušební doba, informační lhůty i doba pro posuzování doby určité. Podpis smlouvy sám o sobě pracovní poměr nezakládá.

Co mezi náležitosti nepatří

Mzda, pracovní doba, výše dovolené, benefity ani výpovědní podmínky. Mzda bývá běžně ve mzdovém výměru, který zaměstnavatel vydává jednostranně a jednostranně ho může i změnit. To je rozdíl, který se pozná až ve chvíli, kdy výměr přijde nový.

Forma a vyhotovení

Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně a každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení. Zákon tedy neurčuje počet kusů, ale výsledek: papír musíte mít i vy.

Elektronicky to jde

Písemná forma je zachována i u jednání učiněného elektronickými prostředky, které umožňují zachytit obsah a určit jednající osobu. Jak se liší jednotlivé úrovně podpisu a která z nich nahradí vlastnoruční, rozebírá text o elektronickém podpisu.

Sedmidenní právo odstoupit

Je-li smlouva, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti nebo jejich změna uzavřena prostřednictvím sítě elektronických komunikací, musí zaměstnavatel poslat vyhotovení na elektronickou adresu zaměstnance, kterou nemá ve své dispozici a kterou mu zaměstnanec pro tento účel písemně sdělil. Zaměstnanec pak může odstoupit od okamžiku uzavření, nejpozději do sedmi dnů ode dne dodání vyhotovení. Odstoupení musí být písemné a je možné, jen dokud zaměstnanec nezačal plnit.

Když se forma nedodrží

Ústně uzavřená smlouva je vadná, ale jakmile se začne s plněním, nelze se u jednání, jímž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah, neplatnosti dovolat. Vada se tedy nástupem do práce fakticky zhojí.

Co vám musí sdělit i mimo smlouvu

Neobsahuje-li údaje pracovní smlouva, musí vás zaměstnavatel písemně informovat nejpozději do sedmi dnů od vzniku pracovního poměru. Lhůta běží od vzniku poměru, ne od podpisu.

Co všechno na seznamu je

Název a sídlo zaměstnavatele, bližší označení druhu a místa výkonu práce, výměra dovolené a způsob určování její délky, doba trvání a podmínky zkušební doby, postup při rozvazování poměru včetně běhu a délky výpovědní doby, odborný rozvoj, stanovená týdenní pracovní doba a způsob jejího rozvržení včetně vyrovnávacího období a rozsahu přesčasů, rozsah odpočinku a poskytování přestávek, mzda nebo plat a způsob odměňování včetně splatnosti, termínu, místa a způsobu výplaty, kolektivní smlouvy upravující vaše pracovní podmínky a označení jejich stran, a orgán sociálního zabezpečení, kterému za vás zaměstnavatel odvádí pojistné.

Odkazem to jde jen zčásti

Většinu položek lze nahradit odkazem na právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis. Nelze to ale u názvu a sídla zaměstnavatele, u bližšího označení druhu a místa výkonu práce a u kolektivních smluv a jejich stran.

Změny a elektronická forma

O změnách musí zaměstnavatel informovat bez zbytečného odkladu, nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. To neplatí pro změny předpisů a kolektivních smluv. Informuje-li elektronicky, musí být informace přístupná tak, abyste si ji mohli uložit a vytisknout, a zaměstnavatel si musí uschovat doklad o předání.

Vyslání do zahraničí

Před vysláním musí zaměstnavatel písemně sdělit stát výkonu práce, předpokládanou dobu, měnu výplaty, plnění spojená s výkonem práce a to, zda a za jakých podmínek je zajištěn návrat. Nepřesahuje-li vyslání čtyři týdny po sobě jdoucí, tahle povinnost nevzniká.

Doba určitá a její stropy

Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li písemně sjednána doba jeho trvání. Doba určitá je tedy výjimka, kterou je nutné sjednat, ne výchozí stav.

Tři limity současně

Jedno sjednání smí být nejdéle na tři roky. Mezi týmiž stranami lze poměr opakovat nejvýše dvakrát, přičemž za opakování se považuje i prodloužení. A celková doba trvání takových poměrů mezi týmiž stranami nesmí přesáhnout devět let ode dne vzniku prvního poměru na dobu určitou. Uplynula-li od skončení předchozího poměru na dobu určitou doba tří let, k předchozímu poměru se nepřihlíží.

Výjimky

U náhrady za dočasně nepřítomného zaměstnance po dobu mateřské, otcovské a rodičovské dovolené neplatí omezení počtu opakování, celkový devítiletý strop se ale uplatní i tady. Další výjimky míří na postup podle zvláštních předpisů a na vážné provozní důvody nebo zvláštní povahu práce, kde je podmínkou písemná dohoda s odborovou organizací, případně vnitřní předpis tam, kde odbory nepůsobí.

Přeměna na dobu neurčitou nenastane sama

Sjedná-li zaměstnavatel dobu určitou v rozporu s těmito pravidly, stane se z poměru poměr na dobu neurčitou jen tehdy, pokud zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně oznámí, že trvá na dalším zaměstnávání. Návrh na určení, zda byly podmínky splněny, lze u soudu uplatnit nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy měl poměr skončit uplynutím sjednané doby. Kdo oznámení nepošle a lhůtu zmešká, o nárok přijde. Obdobná logika platí i u sporu o neplatné rozvázání pracovního poměru.

Vznik poměru a odstoupení

Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo dnem uvedeným jako den jmenování. Nevzniká podpisem smlouvy ani faktickým začátkem práce.

Když zaměstnanec nenastoupí

Nenastoupí-li ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka, nebo nedozví-li se zaměstnavatel o takové překážce do týdne, může od smlouvy odstoupit. Odstoupit lze jen do doby, než zaměstnanec nastoupí do práce, a vždy písemně, jinak se k odstoupení nepřihlíží.

Zkušební doba se váže na tentýž den

Sjednat ji lze písemně nejpozději v den vzniku pracovního poměru. Dohoda podepsaná později zkušební dobu nezaloží. Podrobnosti včetně délek a pravidel pro prodloužení rozebírá text o zkušební době.

Dvakrát u téhož zaměstnavatele

V dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmíte vykonávat práce stejně druhově vymezené. Výjimkou jsou dohody uzavřené na dobu čerpání rodičovské dovolené nebo její části. Čím se dohody liší od pracovního poměru, popisuje text o rozdílech mezi dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti.

Co se ptát nesmí

Před uzavřením smlouvy smí zaměstnavatel vyžadovat jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Zároveň vás musí seznámit s právy a povinnostmi, které by pro vás ze smlouvy vyplynuly, a s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování.

Zakázané okruhy

Zaměstnavatel nesmí vyžadovat informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce, zejména o těhotenství, rodinných a majetkových poměrech, sexuální orientaci, původu, členství v odborové organizaci, členství v politických stranách nebo hnutích, příslušnosti k církvi a o trestněprávní bezúhonnosti. Výjimkou je věcný důvod spočívající v povaze vykonávané práce, je-li požadavek přiměřený, nebo případy, kdy to stanoví zákon.

Co se mění od roku dva tisíce dvacet sedm

Do tohoto výčtu přibude i dotaz na existenci záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi vedené Ministerstvem spravedlnosti. Stejná výjimka pro věcný důvod v povaze práce platí i pro něj.

Když náležitost chybí

Chybějící náležitost nezpůsobí, že by smlouva automaticky neplatila. Zákoník práce v ustanovení o pracovní smlouvě žádnou sankci nestanoví a použije se obecná úprava.

Neplatnost je relativní

Je-li neplatnost stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může námitku vznést jen ta osoba, a nenamítne-li ji, považuje se právní jednání za platné. K tomu přistupuje pravidlo, že neplatnost nemůže být zaměstnanci na újmu, nezpůsobil-li ji výlučně sám, a že lze-li jednání vyložit různě, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.

Faktický pracovní poměr zákon nezná

Pojem, který se běžně používá pro práci bez platné smlouvy, se v zákoníku práce nevyskytuje. Doložitelné je jen to, že vady formy se začátkem plnění zhojí a že neplatnost jde k tíži toho, kdo ji způsobil. Jak se vypořádají nároky z práce odvedené na základě smlouvy neplatné z jiného důvodu, zákon neupravuje.

Co dělat prakticky

Chybí-li ve smlouvě údaj, který tam patří, nejjednodušší cesta vede přes písemnou žádost o splnění informační povinnosti. Ta má sedmidenní lhůtu a její nesplnění je samostatným přestupkem na straně zaměstnavatele. Spor o platnost celé smlouvy je až poslední možnost, a zpravidla nevýhodná.

Osm věcí, které si před podpisem ověřte

1. Jak široce je vymezen druh práce. Určuje, co po vás lze chtít bez další dohody.
2. Jestli místo výkonu práce není širší než jedna obec. Ovlivňuje to cestovní náhrady.
3. Zda den nástupu odpovídá tomu, na čem jste se dohodli. Od něj běží všechny lhůty.
4. Jestli je zkušební doba sjednaná písemně a nejpozději k tomuto dni. Později už ne.
5. Kde je uvedena mzda. Ve smlouvě ji lze měnit jen dohodou, ve výměru jednostranně.
6. Zda jde o dobu určitou a pokolikáté. Počítá se i každé prodloužení.
7. Jestli jste dostali vlastní vyhotovení. Zákon na tom trvá.
8. Zda vám do sedmi dnů přišly chybějící informace. Písemně, a část z nich nelze nahradit odkazem.

Nejčastější otázky k pracovní smlouvě

Co musí být v pracovní smlouvě?

Druh práce, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu do práce. To jsou jediné podstatné náležitosti. Mzda, pracovní doba ani dovolená mezi ně nepatří, i když se do smlouvy běžně píší.

Musí být ve smlouvě mzda?

Nemusí. Bývá ve mzdovém výměru, který zaměstnavatel vydává jednostranně a stejně tak ho může jednostranně změnit. Je-li mzda sjednána přímo ve smlouvě, lze ji změnit jen dohodou obou stran.

Platí smlouva uzavřená e-mailem?

Písemná forma je zachována i u elektronického jednání, které umožňuje zachytit obsah a určit jednající osobu. U smlouvy uzavřené přes síť elektronických komunikací navíc máte právo odstoupit do sedmi dnů ode dne dodání vyhotovení, dokud jste nezačali pracovat.

Do kdy mi musí dát chybějící informace?

Do sedmi dnů od vzniku pracovního poměru, a to písemně. Část položek lze nahradit odkazem na předpis nebo vnitřní předpis, ale u názvu a sídla zaměstnavatele, u bližšího označení druhu a místa práce a u kolektivních smluv to nejde.

Kolikrát mi mohou dát smlouvu na dobu určitou?

Jedno sjednání nejdéle na tři roky a opakování nejvýše dvakrát, přičemž prodloužení se počítá jako opakování. Celkem přitom nesmí doba všech takových poměrů mezi týmiž stranami přesáhnout devět let. Po tříleté přestávce se počítání resetuje.

Co když je doba určitá sjednána v rozporu se zákonem?

Poměr se změní na dobu neurčitou jen tehdy, oznámíte-li písemně před uplynutím sjednané doby, že trváte na dalším zaměstnávání. Návrh k soudu lze podat nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy měl poměr skončit.

Kdy pracovní poměr vlastně vzniká?

Dnem, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo dnem uvedeným jako den jmenování. Podpis smlouvy pracovní poměr nezakládá, a proto se od podpisu nepočítají ani lhůty.

Na co se mě zaměstnavatel nesmí ptát?

Na informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce, zejména na těhotenství, rodinné a majetkové poměry, sexuální orientaci, původ, členství v odborech nebo politických stranách, příslušnost k církvi a trestněprávní bezúhonnost. Výjimkou je věcný důvod v povaze práce, je-li požadavek přiměřený.

Další krok: Vytáhněte si smlouvu a najděte v ní tři podstatné náležitosti. Pokud kterákoli chybí nebo je vymezená jinak, než jste čekali, vyžádejte si písemně splnění informační povinnosti. Co se stane se smlouvou při prodeji nebo převodu firmy, popisuje text o přechodu práv při převodu činnosti.

Zdroje: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, paragrafy 18 až 21, 30 až 39, 316 a 350a; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, paragrafy 561, 562, 564, 580 až 588.