Přenesená daňová povinnost: kdy DPH přiznává odběratel

Při přenesené daňové povinnosti nepřiznává DPH dodavatel, ale odběratel, který je plátcem a nakupuje v rámci své ekonomické činnosti. Dodavatel vystaví fakturu bez daně s údajem „daň odvede zákazník“ a odběratel si daň dopočítá, přizná a obvykle ji zároveň uplatní jako odpočet. V tuzemsku se režim týká jen zákonem vyjmenovaných plnění, hlavně stavebních prací, zlata, šrotu a vybraného zboží. Pravidla obsahují § 92a až 92i zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Jak přenesená daňová povinnost funguje

V běžném režimu dodavatel připočte k ceně DPH, vybere ji od odběratele a odvede státu. Odběratel si pak stejnou částku nárokuje jako odpočet. Právě tady vznikaly podvody: dodavatel daň vybral, neodvedl a zmizel, zatímco odběratel si odpočet uplatnil. Přenesená daňová povinnost, anglicky reverse charge, tento mezikrok odstraňuje. Daň na výstupu přiznává přímo odběratel.

Kdo co dělá

Podle § 92a odst. 1 zákona o DPH je v režimu přenesení povinen přiznat daň plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, a to ke dni uskutečnění plnění. Odběratel daň dopočítá sazbou, která na plnění dopadá, a zapíše ji do své evidence. Zákon mu v § 92a odst. 5 výslovně ukládá, že za správnost vypočtené daně odpovídá on.

Proč to plátce s plným odpočtem obvykle nic nestojí

Odběratel, který přijaté plnění použije pro své zdanitelné činnosti, si stejnou daň v témže přiznání uplatní jako odpočet, takže se daň na výstupu a odpočet vyruší. Podmínky odpočtu stanoví § 73 odst. 1 písm. b): daň přiznat a mít daňový doklad, nárok lze ale prokázat i jinak. Plátce s kráceným odpočtem nebo s plněním pro osvobozenou činnost reálně zaplatí rozdíl, podobně jako při běžném nákupu s DPH.

Kdy se režim použije a kdy ne

Přenesená daňová povinnost není volba dodavatele. Když plnění spadá do vyjmenovaných případů a obě strany splňují podmínky, režim použít musí. Mimo zákonný výčet ho naopak použít nesmí, ani po dohodě s odběratelem. Výjimkou je jen písemná dohoda u vybraného zboží pod limitem, viz pátá část.

Obě strany musí být plátci

Všechna ustanovení § 92b až 92f mluví o plnění „plátci“. Dodavatel i odběratel musí být registrovanými plátci DPH. Paragraf 92a odst. 6 navíc říká, že režim nelze použít, dokud o kterékoli z obou stran není dálkově zveřejněno, že je plátcem. Prakticky to znamená ověřit odběratele v registru plátců DPH na daňovém portálu Finanční správy ještě před vystavením faktury. Dokud zveřejnění chybí, fakturuje se v běžném režimu s DPH.

Neplátce jako odběratel

Pokud je odběratel neplátce, ať jde o domácnost, spolek, obec v nepodnikatelské činnosti nebo malou firmu bez registrace, režim přenesení neplatí. Dodavatel účtuje DPH standardně a sám ji odvede. Neplátce tak nikdy nemá povinnost přiznávat daň z tuzemské stavební zakázky. Pro domácnost je DPH na faktuře prostě součástí ceny, jak rozebírá článek o tom, zda se vyplatí rekonstrukce svépomocí, nebo firmou.

Plátce, který nakupuje soukromě

Podle § 92a odst. 2 se režim nepoužije, pokud příjemce ke dni uskutečnění plnění nejedná jako osoba povinná k dani. Typicky jde o živnostníka plátce, který si nechá opravit koupelnu v bytě, kde jen bydlí. Jedná jako soukromá osoba a dodavatel mu fakturuje s DPH. Účel zná jen zákazník, proto je rozumné uvést ho ve smlouvě nebo objednávce.

Zálohy a nucený prodej

V režimu přenesení se daň přiznává ke dni uskutečnění plnění, ne z přijatých záloh, jak popisuje i metodika Finanční správy ke kontrolnímu hlášení. Zálohový doklad bez daně je proto v pořádku, obecná pravidla shrnuje článek zálohová faktura a záloha na zakázku. Pokud dodavatel ze zálohy daň už přiznal, uplatní se režim podle § 92a odst. 7 jen na zbytek. Nucený prodej obchodního majetku je z režimu vyloučen (§ 92a odst. 4).

Stavební a montážní práce podle CZ-CPA

Nejčastější případ přenesení najdeme ve stavebnictví. Paragraf 92e odst. 1 říká, že při poskytnutí stavebních nebo montážních prací odpovídajících kódům 41 až 43 klasifikace produkce CZ-CPA ve znění k 1. lednu 2015 použije plátce režim přenesení vůči jinému plátci. Oddíl 41 zahrnuje budovy, 42 inženýrské stavby a 43 specializované stavební práce. Odstavec 2 do režimu zahrnuje také poskytnutí pracovníků pro stavební nebo montážní práce.

Jak poznat, zda práce spadá do oddílu 43

Generální finanční ředitelství s Českým statistickým úřadem vydalo informaci ke sporným případům. Obecně platí, že instalace zařízení, které tvoří nedílnou součást budovy a zajišťuje její funkčnost, patří do oddílů 41 až 43, pokud není výslovně zařazena jinde. Totéž platí o opravách a údržbě zařízení pevně připojených ke stavbě. Výjimkou jsou práce zařazené hlavně do tříd 33.11 až 33.14, 33.19 a 95.22 a drobná správcovská údržba v kódech 81.10.10 a 81.21.10.

Příklady z informace GFŘ a ČSÚ

Do režimu podle této informace patří například postavení a demontáž lešení, bednění s montáží, montáž okenních žaluzií, instalace nebo oprava vodovodní baterie, instalace karmy a vestavěných spotřebičů v kuchyňské lince nebo oprava automatických dveří. Mimo režim jsou naopak výměna žárovky, samostatný servis a prohlídka kotle, údržba bezpečnostních systémů, výměna vložky zámku, oprava domácích spotřebičů, polepování výloh reklamou nebo pronájem plošiny bez obsluhy.

Rozhoduje účel a hlavní plnění

U klimatizace a kotlů je podle GFŘ rozhodující účel. Klimatizace pro byty, kanceláře, obchody nebo počítačová centra do režimu patří, průmyslová klimatizace nezbytná pro výrobní zařízení ne. U složených zakázek platí: když je hlavním plněním stavební práce, režim přenesení se vztahuje na celou zakázku včetně vedlejších služeb. Když je hlavním plněním něco jiného, režim se neuplatní ani na drobné stavební úkony, které jsou jen jeho součástí.

Subdodavatelé v řetězci

Podle informace GFŘ se u subdodavatele posuzuje jeho konkrétní služba bez ohledu na režim, který uplatní generální dodavatel vůči investorovi. Investor neplátce tak může dostat fakturu s DPH, zatímco generální dodavatel přijímá práce od subdodavatelů plátců v režimu přenesení. Na obsah smlouvy s řemeslníky se vyplatí myslet předem, viz článek o tom, co má obsahovat smlouva o dílo na rekonstrukci.

Zlato, odpady, nemovitosti a záruky

Kromě stavebnictví zná zákon další skupiny, u kterých je přenesení trvalé a nezávisí na limitu. Nejmenší z nich upravuje § 92ea: dodání zboží poskytnutého jako záruka při realizaci záruky a dodání zboží poté, co nabyvatel vykonal postoupenou výhradu vlastnictví. Daň v obou případech přizná plátce, který zboží získává.

Dodání zlata (§ 92b)

Za zlato se pro tento účel považuje zlato o ryzosti nejméně 333 tisícin v neopracované podobě, například slitky, pruty, zrna, drát, prášek, zlomky nebo odpad, s výjimkou investičního zlata. Investiční zlato je jinak osvobozené podle § 92 a do režimu se dostane jen tehdy, když se výrobce rozhodne u dodání jinému plátci daň uplatnit. Režim se nepoužije při dodání České národní bance a dopadá i na zdaněné zprostředkování dodání investičního zlata.

Odpady a šrot (§ 92c a příloha č. 5)

Příloha č. 5 obsahuje kódy celního sazebníku pro strusku, odpady z plastů a kaučuku, sběrový papír, textilní odpad, skleněné střepy, odpad a šrot ze železa, oceli, mědi, hliníku, olova, zinku a dalších kovů a odpad baterií a akumulátorů. Režim platí i po zpracování čištěním, tříděním, řezáním, lisováním nebo odléváním do ingotů.

Nemovitosti po volbě zdanění (§ 92d)

Dodání staršího domu, bytu nebo pozemku je často od daně osvobozené. Zákon ale plátci dovoluje rozhodnout se, že dodání přesto zdaní, například podle § 56 odst. 8. Pokud takto zdaněnou nemovitou věc prodává jinému plátci, použije se režim přenesení a daň přiznává kupující. U prvního dodání nové stavby, které se daní povinně, se režim podle § 92d nepoužije a DPH účtuje prodávající.

Vybrané zboží a služby podle nařízení vlády

Paragraf 92f umožňuje rozšířit režim na plnění z přílohy č. 6, pokud tak vláda stanoví nařízením. Tím je nařízení vlády č. 361/2014 Sb., k 18. srpnu 2026 ve znění účinném od 10. srpna 2022. Část plnění v něm platí bez ohledu na částku, část jen nad limitem.

Plnění bez limitu

Bez ohledu na výši základu daně se režim podle § 2 odst. 1 nařízení použije u převodu povolenek na emise skleníkových plynů, u dodání certifikátů elektřiny, u dodání elektřiny nebo plynu soustavami či sítěmi obchodníkovi podle § 7a odst. 2 zákona o DPH a u vymezených služeb elektronických komunikací. Tím se myslí přístup k sítím, propojení sítí a obchod s těmito službami, ne běžný firemní tarif.

Vybrané zboží nad 100 000 Kč

Podle § 2 odst. 2 a 3 nařízení se režim použije u dodání vybraného zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje 100 000 Kč. Jde o obiloviny a technické plodiny, kovy s řadou výjimek, mobilní telefony, integrované obvody před zabudováním do výrobků, přenosná zařízení pro zpracování dat, tedy notebooky a tablety, a videoherní konzole. Přesné kódy celního sazebníku uvádí nařízení. Limit ověřte v aktuálním znění nařízení.

Jak se limit počítá

Finanční správa v dokumentu Nejčastější dotazy k § 92f vykládá limit u každého samostatného zdanitelného plnění. Objednávka na 120 000 Kč dodaná ve třech dílčích dodávkách pod limitem jde běžným režimem. Na jednom dokladu se každý druh zboží posuzuje zvlášť. Naopak u opakovaných plnění, kdy se dodávky za období daní jedním dnem uskutečnění, se základy sčítají. Do základu se započítávají i vedlejší výdaje, například doprava.

Dohoda pod limitem a mechanismus rychlé reakce

Dva plátci se mohou písemně dohodnout, že režim u vybraného zboží použijí i pod limitem (§ 2 odst. 5 nařízení). Zákon v § 92g navíc zná mechanismus rychlé reakce: při náhlých rozsáhlých podvodech může vláda po souhlasu Evropské komise zavést přenesení na další plnění, nejvýš na devět měsíců.

Přehled případů v tabulce

Tabulka shrnuje tuzemské případy podle zákona a nařízení platných k 18. srpnu 2026. Kód předmětu plnění se vybírá v kontrolním hlášení podle metodiky Finanční správy.

Faktura, přiznání a kontrolní hlášení

Finanční správa porovnává, co nahlásil dodavatel, s tím, co nahlásil odběratel, takže se formální chyby projeví rychle.

Co musí být na faktuře

Daňový doklad musí podle § 29 odst. 2 písm. c) obsahovat údaj „daň odvede zákazník“. Podle § 29 odst. 3 písm. e) naopak nemusí obsahovat sazbu ani výši daně, protože ty doplňuje odběratel. Ostatní náležitosti zůstávají: označení a DIČ obou stran, evidenční číslo, rozsah a předmět plnění, datum vystavení, datum uskutečnění plnění a základ daně. Ve fakturačním programu musí mít položka nastavený příslušný režim.

Kontrolní hlášení: oddíly A.1 a B.1

Podle metodické informace Finanční správy k vyplnění kontrolního hlášení uvádí dodavatel v oddílu A.1 každé plnění v režimu přenesení samostatně, bez ohledu na částku: DIČ odběratele, evidenční číslo dokladu, datum uskutečnění plnění, základ daně a kód předmětu plnění. Odběratel vyplní oddíl B.1 se stejnými údaji z pohledu příjemce, navíc s daní. Pokud doklad obsahuje plnění s různými kódy, každý kód jde na samostatný řádek se stejným číslem dokladu.

Přiznání k DPH

Součet oddílu A.1 odpovídá řádku 25 přiznání, kde dodavatel vykazuje plnění v režimu přenesení bez daně. Součet oddílu B.1 odpovídá řádkům 10 a 11, kde odběratel přiznává daň podle sazby. Kontrolní hlášení podle § 101c podává i plátce, který jen přijal plnění v režimu přenesení. Právnická osoba ho podává měsíčně do 25 dnů po skončení měsíce, fyzická osoba ve lhůtě pro přiznání (§ 101e). Evidenci dokladů rozebírá i článek o daňové evidenci OSVČ.

Modelový příklad ze stavby

Čísla jsou vymyšlená a slouží jen k ukázce. Základní sazba byla k 18. srpnu 2026 podle § 47 21 %, aktuální výši ověřte.

Zadání

Stavební firma Alfa, plátce DPH, provede pro výrobní firmu Beta, také plátce, novou podlahu a elektroinstalaci v dílně. Sjednaná cena bez daně je 400 000 Kč. Obkladačské práce za 100 000 Kč bez daně pro Alfu udělal subdodavatel Gama, rovněž plátce. Beta dílnu používá pro svou zdanitelnou výrobu. Obě části zakázky patří do oddílu 43 CZ-CPA, takže jde o režim podle § 92e.

Co udělá každá strana

Gama vystaví Alfě fakturu na 100 000 Kč s textem „daň odvede zákazník“. Alfa z ní přizná daň 21 000 Kč, zároveň si ji uplatní jako odpočet a v oddílu B.1 ji uvede s kódem 4. Alfa pak vystaví Betě fakturu na 400 000 Kč bez daně se stejným údajem a nahlásí ji v oddílu A.1 a na řádku 25. Beta dopočítá daň 84 000 Kč, přizná ji na řádku 10, nahlásí v oddílu B.1 a stejnou částku si odečte. Beta zaplatí Alfě jen 400 000 Kč.

Jak by to vypadalo u neplátce

Kdyby stejnou podlahu objednal spolek, který není plátcem, Alfa by vyúčtovala 400 000 Kč plus 84 000 Kč daně a daň by sama odvedla. Vztah mezi Gamou a Alfou by se nezměnil, protože se posuzuje samostatně. Pro investora neplátce je DPH skutečný náklad, pro plátce s plným odpočtem je neutrální. To ovlivní i splátky, viz článek o tom, jak nastavit harmonogram plateb stavební firmě.

Chyby, opravy a přeshraniční plnění

Hranice mezi stavební prací a opravou zařízení bývá tenká, proto zákon nabízí několik pojistek.

Ochrana dobré víry

Paragraf 92a odst. 8 říká, že pokud dodavatel i odběratel mají důvodně za to, že plnění podléhá režimu přenesení, a tento režim použijí, považuje se plnění za plnění v režimu přenesení. Kdo si není jistý, může požádat Generální finanční ředitelství o závazné posouzení podle § 92h a 92i. V žádosti lze uvést vždy jen jedno plnění.

Dodavatel účtoval DPH, i když neměl

Kdo vystaví doklad s daní, musí ji podle § 108 odst. 4 písm. g) přiznat, i když ji účtovat neměl. Odběratel si ji podle § 73 odst. 6 neodečte, protože odpočet je omezen daní, která má být uplatněna podle zákona. Dodavatel chybu opraví postupem podle § 43: vystaví opravný daňový doklad s náležitostmi podle § 45 a podá dodatečné přiznání, nejpozději do tří let od konce zdaňovacího období. Odběratel pak přizná daň v režimu přenesení.

Režim použit tam, kde neměl být

Pokud dodavatel fakturoval bez daně a plnění do režimu nepatřilo, měl daň přiznat on a doplatí ji dodatečným přiznáním. Za správnost výpočtu daně v režimu přenesení přitom podle § 92a odst. 5 odpovídá odběratel, takže chybu v sazbě nebo základu nese on. Podle § 251 daňového řádu vzniká penále z doměřené daně, ale ne z daně, kterou plátce přiznal sám v dodatečném přiznání. Úrok z prodlení podle § 252 však vzniká i tak.

Přeshraniční reverse charge jen stručně

Tuzemský režim podle § 92a se týká plnění mezi dvěma českými plátci. Když český plátce nakupuje služby od zahraniční firmy nebo pořizuje zboží z jiného členského státu, daň přiznává také on, ale podle § 108 odst. 2 a 3. V kontrolním hlášení tato plnění patří do oddílu A.2, ne do B.1. Podrobněji o tom píšou články o DPH u freelance platforem a zahraničních faktur a o prodeji digitálních produktů a režimu OSS.

Sedm chyb, které se v režimu opakují

Většině těchto chyb se dá předejít kontrolou před vystavením faktury.

1. Neověřený odběratel. Dodavatel nezkontroluje registr plátců a vystaví fakturu bez daně neplátci.
2. Plátce nakupující soukromě. Oprava bytu, ve kterém živnostník jen bydlí, do režimu nepatří.
3. Servis místo stavební práce. Prohlídka kotle, výměna žárovky nebo vložky zámku nejsou práce oddílu 43, i když se odehrávají v budově.
4. Limit sčítaný za objednávku. U telefonů nebo notebooků se 100 000 Kč posuzuje u jednotlivého plnění, ne u celé objednávky.
5. DPH vytištěná softwarem. Program dopočítá daň automaticky a dodavatel ji pak dluží, i když ji neměl účtovat.
6. Zapomenutý oddíl B.1. Odběratel přizná daň v přiznání, ale plnění nenahlásí v kontrolním hlášení nebo použije jiný kód než dodavatel.
7. Záloha zdaněná dvakrát. Dodavatel přizná daň ze zálohy v běžném režimu a celou fakturu pak vyúčtuje v režimu přenesení bez vypořádání podle § 92a odst. 7.

Nejčastější otázky: přenesená daňová povinnost

Odpovědi vycházejí ze znění zákona o DPH a nařízení vlády č. 361/2014 Sb. platného k 18. srpnu 2026 a z výkladů Generálního finančního ředitelství.

Co znamená na faktuře text „daň odvede zákazník“?

Znamená, že dodavatel neúčtuje DPH a daň přizná odběratel v režimu přenesení daňové povinnosti. Údaj vyžaduje § 29 odst. 2 písm. c) zákona o DPH vždy, když je osobou povinnou přiznat daň příjemce plnění. Faktura pak nemusí obsahovat sazbu ani výši daně. Odběratel si daň dopočítá, přizná ji na řádku 10 nebo 11 přiznání a nahlásí ji v oddílu B.1 kontrolního hlášení.

Platí přenesená daňová povinnost i pro neplátce DPH?

Ne. Tuzemský režim přenesení se podle § 92b až 92f používá jen při plnění mezi dvěma plátci. Pokud je odběratel neplátce, dodavatel plátce účtuje DPH běžně a sám ji odvede. Neplátce tedy u tuzemské stavební zakázky ani u prodeje šrotu výkupně daň nepřiznává. Jiná pravidla platí pro nákupy ze zahraničí, kde může povinnost přiznat daň vzniknout i identifikované osobě.

Jak poznám, že stavební práce spadá do režimu přenesení?

Rozhoduje zařazení práce do kódů 41 až 43 klasifikace CZ-CPA ve znění k 1. lednu 2015 (§ 92e zákona o DPH). Obecně sem patří stavby, instalace zajišťující funkčnost budovy a dokončovací práce. Mimo režim bývají samostatný servis, údržba bezpečnostních systémů nebo opravy spotřebičů. Při pochybnostech pomůže informace GFŘ a ČSÚ, případně závazné posouzení od Generálního finančního ředitelství podle § 92h.

Použije se režim, když plátce opravuje byt, ve kterém bydlí?

Ne, pokud práce objednává pro soukromou potřebu. Podle § 92a odst. 2 se režim nepoužije, když příjemce ke dni uskutečnění plnění nejedná jako osoba povinná k dani. Dodavatel mu v takovém případě fakturuje s DPH. Protože dodavatel účel nezná, je vhodné, aby ho odběratel uvedl písemně ve smlouvě nebo v objednávce.

Kdy se režim použije u mobilních telefonů a notebooků?

Když celková částka základu daně vybraného zboží u jednoho zdanitelného plnění překročí 100 000 Kč a obě strany jsou plátci (§ 2 odst. 2 nařízení vlády č. 361/2014 Sb.). Podle Finanční správy se limit posuzuje u každé samostatné dodávky, ne u celé objednávky. Pod limitem se plátci mohou na použití režimu písemně dohodnout. Limit ověřte v aktuálním znění nařízení.

Kdo zaplatí, když dodavatel omylem účtoval DPH?

Dodavatel. Podle § 108 odst. 4 písm. g) zákona o DPH je daň povinna přiznat osoba, která ji uvede na dokladu. Odběratel si ji podle § 73 odst. 6 nemůže odečíst, protože má přiznat daň sám v režimu přenesení. Dodavatel chybu opraví opravným daňovým dokladem a dodatečným přiznáním podle § 43, nejpozději do tří let od konce zdaňovacího období.

Zdroje: Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, Nařízení vlády č. 361/2014 Sb., Informace GFŘ a ČSÚ ke stavebním pracím, Nejčastější dotazy k § 92f, Metodika ke kontrolnímu hlášení DPH, Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád