Redukční hranice: proč vyšší mzda nezvedne důchod úměrně

Do důchodu se nepřenáší průměrný výdělek, ale jeho oříznutá verze. Zákon příjem nejdřív přepočte na dnešní úroveň, pak z něj udělá celoživotní měsíční průměr a nakonec ho protáhne dvěma redukčními hranicemi. Právě tenhle poslední krok je důvod, proč má někdo s dvojnásobnou mzdou zdaleka ne dvojnásobný důchod. Tenhle text ukazuje celou cestu od výplatní pásky k výpočtovému základu.

Kde ve výpočtu redukce stojí

Redukce je předposlední krok, ne první. Nejdřív se sestaví rozhodné období, pak se přepočtou výdělky, z nich se udělá celoživotní měsíční průměr a teprve ten se redukuje na výpočtový základ. Z výpočtového základu se pak počítá procentní výměra podle počtu odpracovaných let.

Základní výměra tímhle procesem neprochází vůbec, protože se odvíjí od průměrné mzdy a je pro všechny stejná. Celý navazující výpočet obou složek rozebírá text o základní a procentní výměře důchodu.

Čtyři kroky za sebou

Nejdřív roční vyměřovací základ, tedy součet příjmů za jeden rok vynásobený koeficientem nárůstu. Pak osobní vyměřovací základ, tedy měsíční průměr těchto ročních základů. Pak výpočtový základ, tedy zredukovaný osobní vyměřovací základ. A nakonec procentní výměra.

Rozhodné období

Rozhodné období určuje, které roky se do průměru vůbec dostanou. Podle § 18 odst. 1 začíná kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, ve kterém pojištěnec dosáhl osmnácti let, a končí rokem před rokem přiznání důchodu.

Roky před rokem 1986 se nezahrnují

Zákon v § 18 odst. 4 stanoví, že do rozhodného období se nezahrnují kalendářní roky před rokem 1986. Kdo tedy pracoval už v sedmdesátých letech, má tuhle dobu započtenou jako dobu pojištění, ale výdělky z ní do průměru nevstupují.

Pojistka proti příliš krátkému období

Není-li v takto vymezeném období aspoň pět kalendářních roků s vyměřovacím základem, prodlouží se rozhodné období zpětně tak, aby jich pět obsahovalo, nejdále však do roku následujícího po dosažení osmnácti let věku. Pravidlo míří na lidi, kteří začali vydělávat pozdě.

Proč jsou v období i roky bez příjmu

Rozhodné období není seznam odpracovaných let, ale souvislý úsek. Jsou v něm i roky nemoci, studia nebo nezaměstnanosti. Právě proto existují vyloučené doby, které tyhle roky z výpočtu průměru vyjmou.

Přepočet starých výdělků

Mzda z devadesátých let se do výpočtu nedostane ve své původní výši. Bez přepočtu by staré výdělky celoživotní průměr drtily.

Roční vyměřovací základ se podle § 16 odst. 2 stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů za kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Ten koeficient starý příjem přepočte na mzdovou úroveň blízkou roku přiznání důchodu.

Jak se koeficient počítá

Podle § 17 odst. 1 je v čitateli všeobecný vyměřovací základ za rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, vynásobený přepočítacím koeficientem. Ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za rok, za který se roční vyměřovací základ počítá. Koeficient se stanoví nejméně na hodnotu jedna, takže nikdy nesnižuje.

Co je vyměřovacím základem

Za dobu před rokem 1996 je to hrubý výdělek, za dobu od roku 1996 vyměřovací základ pro stanovení pojistného. Zahrnuje se i náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z pracovního úrazu.

Osobní vyměřovací základ a vyloučené doby

Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období. Je to tedy jedno číslo za celý pracovní život, ne mzda z posledních let.

Podle § 16 odst. 1 se počítá jako součin koeficientu 30,4167 a podílu, kde v čitateli je úhrn ročních vyměřovacích základů a ve jmenovateli počet kalendářních dnů rozhodného období. Jsou-li v období vyloučené doby, počet dnů se o ně snižuje.

Proč vyloučené doby chrání průměr

Jsou to dny, ve kterých člověk nemohl mít výdělek, takže do čitatele nic nepřinesly. Kdyby zůstaly ve jmenovateli, průměr by stáhly dolů. Vyřazením se počítá jen z dnů, kdy příjem reálně vznikal. Které doby sem patří, rozebírá text o náhradních dobách pojištění.

Co mezi vyloučené doby patří

Výčet v § 16 odst. 4 zahrnuje mimo jiné dočasnou pracovní neschopnost, kterou si člověk nezpůsobil úmyslně, karanténu, ošetřovné, dlouhodobou péči, otcovskou a dobu před porodem, dále pobírání invalidního důchodu třetího stupně, vojenskou a civilní službu, péči o děti a o závislé osoby, studium v rozsahu prvních šesti let po dosažení osmnácti let a evidenci na úřadu práce.

Doby, u kterých se výdělky nedají zjistit

Vyloučenou dobou jsou i období, ve kterých byl člověk poplatníkem pojistného, ale vyměřovací základy nelze zjistit. Právě proto se u nedohledatelných výdělků z let 1986 až 1995 doba obvykle hodnotí jako vyloučená, místo aby se do průměru počítala nula.

Dvě redukční hranice

Od roku 2015 jsou redukční hranice dvě, dřív jich bylo tři. Rozdělují osobní vyměřovací základ na tři pásma s různým zápočtem.

Pásmo osobního vyměřovacího základu	Zápočet do výpočtového základu
do první redukční hranice	99 procent v roce 2026, dále klesá o jeden procentní bod ročně na 90 procent
od první do druhé redukční hranice	26 procent
nad druhou redukční hranicí	nepřihlíží se

Odkud se hranice berou

Podle § 15 odst. 4 činí první redukční hranice 44 procent průměrné mzdy a druhá 400 procent průměrné mzdy. Částky se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Průměrnou mzdou se přitom rozumí součin všeobecného vyměřovacího základu za rok, který o dva roky předchází, a přepočítacího koeficientu.

Kdo je vyhlašuje

Konkrétní částky pro jednotlivé kalendářní roky stanoví vláda nařízením na základě zmocnění v § 107. Stejným nařízením se stanoví i všeobecný vyměřovací základ, přepočítací koeficient a základní výměra důchodu.

Zápočet v prvním pásmu klesá

Do roku 2025 se do první hranice počítalo sto procent. Reforma provedená zákonem č. 417/2024 Sb. zavedla postupné snižování o jeden procentní bod ročně, počínaje 99 procenty, až na cílových 90 procent po roce 2034. Zápočet ve druhém pásmu zůstává na 26 procentech.

Nezaměňovat s nemocenskými hranicemi

Pojem redukční hranice existuje i v nemocenském pojištění, kde se používá na denní vyměřovací základ. Jsou to jiné částky, jiný předpis i jiný účel. Sdělení o redukčních hranicích pro nemocenské s důchodem nesouvisí.

Proč vyšší mzda nezvedne důchod úměrně

Odpověď je celá v těch třech pásmech. Každá koruna průměrného výdělku má jinou váhu podle toho, kam ve struktuře spadne.

Do první hranice se přenese prakticky celá částka. Mezi první a druhou hranicí se přenese jen zhruba čtvrtina, protože zápočet je 26 procent. Nad druhou hranicí se nepřenese nic. Protože první hranice odpovídá jen 44 procentům průměrné mzdy, leží nadprůměrný výdělek téměř celý v pásmu s čtvrtinovým zápočtem.

Co to znamená prakticky

Zvýšení příjmu nad první hranicí zvedne výpočtový základ asi čtyřikrát pomaleji než stejné zvýšení pod ní. U příjmů nad druhou hranicí je efekt nulový. Proto se rozdíl v důchodech mezi středními a vysokými příjmy zdaleka nepodobá rozdílu v jejich mzdách.

Kde se dá ještě něco získat

Když jsou výdělky vysoko nad první hranicí, má na výsledek podstatně větší vliv počet odpracovaných let a případná práce po vzniku nároku než další růst mzdy. Rozdíl mezi budoucí penzí a výdaji je pak lepší řešit vlastním spořením, jak popisuje text o výpočtu důchodové mezery.

Strop odvodů a jeho souvislost

Redukce na straně dávky má protějšek na straně odvodů. Maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení činí osmačtyřicetinásobek průměrné mzdy a platí pro zaměstnance i pro osoby samostatně výdělečně činné.

Z částky nad tímto stropem se pojistné neplatí. Do výpočtu důchodu se to promítá přes § 16 odst. 2, který roční vyměřovací základ omezuje právě maximálním vyměřovacím základem. Za daný rok tedy do rozhodného období nevstoupí víc, než kolik činí strop.

Obě omezení míří na stejnou úroveň

Roční strop odvodů odpovídá čtyřnásobku průměrné mzdy měsíčně a druhá redukční hranice je nastavená na 400 procent průměrné mzdy. Jedno omezení tak působí na straně odvodů a druhé na straně dávky, ale obě u zhruba stejné výše příjmu.

Šest omylů o redukčních hranicích

1. Že se počítá mzda z posledních let. Počítá se celoživotní průměr od roku 1986 dál.
2. Že staré výdělky nemají cenu. Násobí se koeficientem nárůstu na dnešní úroveň.
3. Že roky bez příjmu průměr sráží. Vyloučené doby je ze jmenovatele vyjmou.
4. Že hranice určuje ministerstvo. Stanoví je vláda nařízením podle § 107.
5. Že nad druhou hranicí důchod dál roste pomaleji. Nad ní neroste vůbec.
6. Že jde o stejné hranice jako u nemocenské. Jsou to jiné částky i jiný předpis.

Nejčastější otázky

Z jakých let se počítá průměr pro důchod?

Z rozhodného období, které začíná rokem následujícím po dosažení osmnácti let věku a končí rokem před přiznáním důchodu. Roky před rokem 1986 se do něj podle § 18 odst. 4 nezahrnují, i když se počítají jako doba pojištění.

Kolik jsou redukční hranice?

První činí podle § 15 odst. 4 částku ve výši 44 procent průměrné mzdy, druhá 400 procent průměrné mzdy. Konkrétní částky pro jednotlivé roky vyhlašuje vláda nařízením, protože se odvíjejí od průměrné mzdy, která se každoročně mění.

Kolik se z mého průměru skutečně započítá?

Do první redukční hranice 99 procent v roce 2026, přičemž zápočet klesá o jeden procentní bod ročně na cílových 90 procent. Z částky mezi první a druhou hranicí 26 procent. K částce nad druhou hranicí se nepřihlíží vůbec.

Proč mám s dvojnásobnou mzdou zdaleka ne dvojnásobný důchod?

Protože první redukční hranice leží na úrovni 44 procent průměrné mzdy a nadprůměrný výdělek proto spadá do pásma se zápočtem 26 procent. Každá koruna nad první hranicí přispěje k výpočtovému základu asi čtvrtinově proti koruně pod ní.

Co jsou vyloučené doby a proč mi pomáhají?

Jsou to dny, ve kterých nemohl vzniknout výdělek, například nemoc, péče o dítě nebo evidence na úřadu práce. Podle § 16 odst. 1 se o ně snižuje počet kalendářních dnů ve jmenovateli, takže tyhle dny průměrný výdělek nerozmělní.

Zohlední se mi příjem nad stropem sociálního pojištění?

Nezohlední. Maximální vyměřovací základ činí osmačtyřicetinásobek průměrné mzdy a podle § 16 odst. 2 je jím roční vyměřovací základ omezen. Z příjmu nad stropem se navíc neodvádí pojistné.

Kde zjistím své vyměřovací základy za jednotlivé roky?

Ve výpisu konta pojištěnce na ePortálu, který obsahuje doby pojištění, vyloučené doby a za období od roku 1986 také vyměřovací základy. Právě tam se dají odhalit roky, ve kterých údaje chybí.

Další krok: Když víte, jak vznikne výpočtový základ, projděte si navazující výpočet v textu o základní a procentní výměře, a termín odchodu si ověřte podle článku o tom, jak se určuje důchodový věk.

Kdo má výdělky nad první hranicí, získá víc prací po vzniku nároku než dalším růstem mzdy. Varianty srovnává text o práci v důchodu.

Zdroje: zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zejména § 15, 16, 17, 18 a 107, zákon č. 417/2024 Sb. a stránky České správy sociálního zabezpečení o výpočtu a výplatě důchodu.