Smlouva o smlouvě budoucí: náležitosti, záloha a rizika

Smlouva o smlouvě budoucí podle § 1785 až 1788 OZ: co musí obsahovat, roční lhůta k výzvě, forma u nemovitosti, záloha a postup, když strana couvne.

Smlouva o smlouvě budoucí je dohoda, kterou se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít později jinou smlouvu, typicky kupní nebo nájemní, jakmile ji k tomu druhá strana vyzve. Upravují ji § 1785 až 1788 občanského zákoníku. Obsah budoucí smlouvy stačí ujednat alespoň obecně, a když lhůta k výzvě ve smlouvě chybí, platí zákonný jeden rok. Pokud zavázaná strana couvne, může oprávněná strana požádat soud, aby obsah budoucí smlouvy určil.

Hlavní body

  • Smlouvu o smlouvě budoucí upravují čtyři paragrafy občanského zákoníku, § 1785 až 1788.
  • Bez ujednané lhůty musí oprávněná strana vyzvat k uzavření smlouvy do jednoho roku, jinak povinnost zaniká.
  • Při odmítnutí určí obsah budoucí smlouvy soud nebo osoba, kterou smlouva určí (§ 1787).
  • Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 340/2024 ze 6. 5. 2025 dovodil, že ani u nemovitosti nemusí mít písemnou formu.
  • Smlouva zavazuje jen strany; proti prodeji třetí osobě chrání až věcné předkupní právo nebo věcně zřízený zákaz zcizení.

Co je smlouva o smlouvě budoucí a kdy se používá

Závazek uzavřít smlouvu, ne smlouva sama

Smlouva o smlouvě budoucí sama nic nepřevádí a nic nepronajímá. Vzniká z ní jen povinnost uzavřít v budoucnu hlavní smlouvu, jejíž obsah je dohodnutý aspoň v hrubých rysech. Používá se tam, kde se obě strany chtějí zavázat hned, ale hlavní smlouvu ještě uzavřít nemůžou: kupující čeká na schválení úvěru, stavba ještě není hotová, pozemek se teprve dělí nebo prodávající musí nejdřív vyřešit zástavu. Smlouva tak drží obchod pohromadě, dokud nepadnou všechny překážky.

Kdo je zavázaná a kdo oprávněná strana

Zákon v § 1785 říká, že se zavazuje nejméně jedna strana. Smlouva tedy může být jednostranná, kdy například jen vlastník slibuje, že pozemek prodá, zatímco zájemce se rozhodne až později. Může být i oboustranná, kdy se kupující zaváže koupit a prodávající prodat. Oprávněná strana je ta, která smí vyzvat k uzavření hlavní smlouvy. Ve smlouvě je proto dobré výslovně napsat, kdo může vyzývat, jakou formou a na jakou adresu se výzva doručuje.

Jaké náležitosti musí smlouva mít

Obsah budoucí smlouvy aspoň obecně

Podle § 1785 stačí, aby byl obsah budoucí smlouvy ujednán alespoň obecným způsobem. Zákon nevyžaduje hotový text hlavní smlouvy, musí ale být jasné, o jakou smlouvu jde a co bude jejím předmětem. U koupě se v praxi vyplatí uvést přesnou identifikaci věci, kupní cenu nebo způsob jejího určení, termín a způsob placení a podmínky předání. Čím podrobnější obsah, tím menší prostor pro spor a tím snazší práce pro soud, kdyby musel obsah dotvářet.

Lhůta k výzvě a podmínky

Druhou klíčovou částí je lhůta, ve které může oprávněná strana vyzvat k uzavření hlavní smlouvy. Když chybí, platí podle § 1785 jeden rok. Výhodné je vázat výzvu na konkrétní událost, třeba na kolaudaci stavby, zápis geometrického plánu do katastru nebo schválení úvěru, a k tomu stanovit nejzazší datum. Smlouva by měla také říct, co se stane, když podmínka nenastane: zda se vrací peníze, v jaké lhůtě a jestli některá strana hradí náklady.

Forma: zákon ji nepředepisuje

Paragrafy o smlouvě o smlouvě budoucí žádnou formu nepožadují a podle § 559 platí volnost formy. Písemnou formu vyžaduje § 560 jen u jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovitosti, tedy u samotné kupní smlouvy. Přesto se písemná smlouva vyplatí vždy, protože jen tak doložíte, co bylo dohodnuto. Když se strany dohodnou, že smlouvu uzavřou písemně, zákon v § 1758 předpokládá, že bez písemné podoby vázány být nechtějí.

Lhůta, výzva a zánik povinnosti

Výzva rozhoduje o všem

Povinnost uzavřít hlavní smlouvu nevzniká sama od sebe. Podle § 1786 vzniká teprve poté, co oprávněná strana zavázanou stranu vyzve v souladu se smlouvou, a od té chvíle musí zavázaná strana smlouvu uzavřít bez zbytečného odkladu. Výzvu je rozumné poslat písemně a prokazatelně, například doporučeně s dodejkou nebo přes datovou schránku, a přiložit k ní návrh hlavní smlouvy. Kdo výzvu neprokáže, těžko později dokládá, že druhá strana porušila povinnost.

Promeškaná lhůta znamená konec

Když oprávněná strana nevyzve včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu podle § 1788 odst. 1 zaniká. Nejde o prodloužení ani o přerušení, závazek prostě skončí a zavázaná strana je volná. To je častá past: kupující čeká, až mu prodávající sám pošle návrh, a lhůta mezitím uplyne. Pokud strany chtějí lhůtu posunout, musí to stihnout před jejím koncem a změnu sepsat stejnou formou jako původní smlouvu.

Smlouva o smlouvě budoucí u nemovitosti

Ústní dohoda podle Nejvyššího soudu stačí

Dlouho se mělo za to, že smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitosti musí být písemná, protože písemná musí být i budoucí kupní smlouva. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 72/2021 z 27. 5. 2022 a znovu v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 340/2024 z 6. 5. 2025 dovodil opak: písemná forma podle § 560 se týká jen jednání, kterým se věcné právo převádí, a tím smlouva o smlouvě budoucí není. Část odborníků s tímto závěrem nesouhlasí.

Proč přesto vždy písemně

Platnost ústní dohody ještě neznamená, že ji u soudu prokážete. Kdo chce, aby soud určil obsah budoucí kupní smlouvy, musí doložit, že se strany zavázaly, k jaké nemovitosti, za jakou cenu a v jaké lhůtě. Bez listiny zůstanou jen svědci a e-maily. Samotná kupní smlouva pak musí být písemná a podle § 561 odst. 2 musí být projevy stran na téže listině. Postup a kontrolní body popisuje článek o tom, co hlídat, když podepisujete kupní smlouvu při prodeji nemovitosti.

Rozdíl oproti rezervační smlouvě

Rezervační smlouva zákon jako zvláštní typ neupravuje, strany ji uzavírají podle § 1746 odst. 2 jako nepojmenovanou smlouvu. Obvykle v ní realitní kancelář nebo prodávající slibuje, že nemovitost po určitou dobu nenabídne jinému, a zájemce za to platí rezervační poplatek. Smlouva o smlouvě budoucí jde dál, protože zakládá právo na uzavření hlavní smlouvy a možnost obrátit se na soud. Pokud jedná zprostředkovatel, projděte si i to, co obsahuje smlouva s realitní kanceláří.

Ochrana proti prodeji jinému

Smlouva podle § 1759 zavazuje jen strany, ne třetí osoby. Když prodávající nemovitost mezitím prodá někomu jinému, kupující se nového vlastníka nemůže domáhat převodu a zbývá mu nárok na náhradu škody podle § 2913. Silnější ochranu dává předkupní právo zřízené jako věcné (§ 2144), které působí i vůči nástupci, nebo zákaz zcizení zřízený jako věcné právo, protože jinak působí podle § 1761 jen mezi stranami. Obojí se zapisuje vkladem do katastru nemovitostí podle § 11 katastrálního zákona.

Smlouva Co zakládá Působí vůči třetím osobám Forma
Smlouva o smlouvě budoucí Povinnost uzavřít hlavní smlouvu po výzvě (§ 1785) Ne, jen mezi stranami (§ 1759) Zákon nepředepisuje, doporučeně písemně
Rezervační smlouva Podle obsahu, obvykle závazek nenabízet věc jiným Ne Zákon nepředepisuje
Věcné předkupní právo Povinnost nabídnout věc ke koupi před prodejem jinému (§ 2140) Ano, vůči nástupci (§ 2144) Písemně, zápis do katastru
Kupní smlouva k nemovitosti Převod vlastnického práva Ano, po zápisu do katastru Písemně, podpisy na téže listině (§ 560, § 561)

Záloha a závdavek: co se děje s penězi

Záloha se vrací

Ke smlouvě o smlouvě budoucí se často platí záloha na kupní cenu. Pokud hlavní smlouva nakonec uzavřena nebude, má ten, kdo zálohu zaplatil, zpravidla nárok na její vrácení; opírá se o pravidla o bezdůvodném obohacení podle § 2991, protože jde o plnění z právního důvodu, který odpadl. Smlouva by měla výslovně říct, v jaké lhůtě a na jaký účet se záloha vrací. Větší částky je bezpečnější složit do úschovy než přímo prodávajícímu.

Závdavek funguje jinak

Závdavek upravuje § 1808 a § 1809. Odevzdává se nejpozději při uzavření smlouvy a slouží jako jistota, že dluh bude splněn. Když dluh nesplní ten, kdo závdavek dal, může si ho druhá strana ponechat. Když selže strana, která závdavek přijala, může dárce požadovat dvojnásobek, splnění dluhu nebo náhradu škody. Je-li zároveň ujednáno právo odstoupit, považuje se závdavek za odstupné. Rozdíl mezi zálohou a závdavkem proto musí být ve smlouvě napsaný jasně.

Co když druhá strana smlouvu odmítne uzavřít

Určení obsahu soudem

Když zavázaná strana po výzvě smlouvu neuzavře, může oprávněná strana podle § 1787 odst. 1 požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba, kterou strany ve smlouvě určily. Pokud tato osoba obsah neurčí v přiměřené lhůtě nebo to odmítne, lze se obrátit na soud. Soud podle odstavce 2 vychází z účelu, který má budoucí smlouva zřejmě sledovat, z návrhů stran a z okolností uzavření a dbá, aby práva a povinnosti byly uspořádány poctivě.

Náhrada škody

Soudní určení obsahu nemusí dávat smysl, když věc mezitím získal někdo jiný nebo když oprávněná strana o obchod ztratila zájem. Pak zůstává náhrada škody podle § 2913, kterou musí poškozený doložit, například vyšší cenou náhradní nemovitosti nebo zbytečně vynaloženými náklady. Smluvní pokuta tuto cestu zjednodušuje, protože škodu prokazovat nemusíte. U půjček a dalších soukromých dohod platí stejně, že rozhoduje důkaz, jak ukazuje text o tom, jak sepsat půjčku mezi známými. Když se strany přou o výši škody, mohou spor místo soudu ukončit narovnáním sporných nároků.

Jak uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí: postup krok za krokem

Následující postup se hodí hlavně u koupě nemovitosti, kde jde obvykle o největší částky v rozpočtu domácnosti. Ověřte si ho na konkrétní situaci, u koupě pozemku pro stavbu domu se třeba přidávají podmínky územního plánu a dělení parcel. Kdo naopak prodává, najde navazující kroky v průvodci prodej nemovitosti krok za krokem, kde je smlouva o smlouvě budoucí jen jednou z fází.

  1. Ověřte na listu vlastnictví, kdo je vlastník a jaké zástavy, věcná břemena nebo poznámky na nemovitosti váznou.
  2. Sepište smlouvu písemně a uveďte, kdo je zavázaná a kdo oprávněná strana.
  3. Popište obsah budoucí smlouvy co nejpřesněji: předmět, cenu nebo způsob jejího určení, splatnost a předání.
  4. Stanovte lhůtu k výzvě, ideálně navázanou na konkrétní událost, a nejzazší datum.
  5. Rozlište zálohu a závdavek a zapište, kdy a jak se peníze vracejí; větší částky dejte do úschovy.
  6. Zvažte smluvní pokutu a u nemovitosti také věcné předkupní právo nebo zákaz zcizení se zápisem do katastru.
  7. Výzvu k uzavření hlavní smlouvy pošlete prokazatelně a včas, s přiloženým návrhem smlouvy.
Upozornění: Článek má vzdělávací charakter a nepředstavuje individuální finanční, právní ani investiční poradenství. Konkrétní postup vždy přizpůsobte své situaci a aktuálním podmínkám.

Časté otázky: smlouva o smlouvě budoucí

Co musí obsahovat smlouva o smlouvě budoucí?

Musí z ní být jasné, kdo se zavazuje, jakou smlouvu uzavře a jaký bude její obsah aspoň v obecné podobě. Vyplatí se doplnit lhůtu k výzvě, cenu, platební podmínky a to, co se stane, když hlavní smlouva nevznikne. Čím přesnější text, tím menší riziko sporu.

Musí být smlouva o smlouvě budoucí kupní na nemovitost písemná?

Podle Nejvyššího soudu ne, písemná musí být až samotná kupní smlouva. Ústní dohodu ale v případném sporu jen těžko prokážete, takže písemná podoba je u nemovitosti prakticky nutnost. Podpisy obou stran na jedné listině odstraní pochybnosti o tom, co bylo dohodnuto.

Jak dlouho smlouva o smlouvě budoucí platí?

Tak dlouho, jak strany ve smlouvě ujednají jako lhůtu k výzvě. Když lhůtu neujednají, platí zákonný jeden rok. Pokud oprávněná strana v této době k uzavření hlavní smlouvy nevyzve, povinnost zaniká.

Co dělat, když prodávající odmítne podepsat kupní smlouvu?

Nejdřív ho prokazatelně vyzvěte k uzavření smlouvy a přiložte návrh. Když ani pak nepodepíše, můžete se obrátit na soud, aby obsah kupní smlouvy určil, nebo požadovat náhradu škody či smluvní pokutu, pokud je ujednaná. Pokud nemovitost už prodal jinému, zbývá zpravidla jen náhrada škody.

Vrací se záloha, když z koupě sejde?

Záloha je část budoucí ceny, takže když hlavní smlouva nevznikne, má ji plátce obvykle dostat zpět. Jinak je tomu u závdavku, který si druhá strana může ponechat, když chyba je na straně toho, kdo závdavek dal. Proto je důležité, jak je platba ve smlouvě pojmenovaná a popsaná.

Jaký je rozdíl mezi rezervační smlouvou a smlouvou o smlouvě budoucí?

Rezervační smlouva obvykle jen zajišťuje, že nemovitost nebude po určitou dobu nabízena jiným zájemcům. Smlouva o smlouvě budoucí zakládá právo na uzavření hlavní smlouvy, kterého se lze domáhat i u soudu. Jedna nemusí vylučovat druhou, ale ochrana kupujícího je u smlouvy o smlouvě budoucí silnější.

Zdroje

Radek Vávra
Radek Vávra

Věnuje se tématům osobních financí, investování a ekonomiky. V obsahu klade důraz na srozumitelnost, souvislosti a praktickou využitelnost pro běžné čtenáře.