Výpočet spotřeby plynu na vytápění stojí na třech číslech: tepelné ztrátě domu v kW, počtu denostupňů v dané lokalitě a účinnosti kotle. Z tepelné ztráty a denostupňů zjistíte, kolik kWh tepla dům za sezónu potřebuje. Vydělením účinností kotle dostanete kWh plynu, které pak převedete na kubíky nebo na koruny. Modelový dům s tepelnou ztrátou 8 kW v Praze tak spotřebuje asi 23 550 kWh plynu za otopné období.
- Roční potřeba tepla = 24 × tepelná ztráta × denostupně ÷ rozdíl vnitřní a výpočtové venkovní teploty.
- Pro Prahu uvádí tabulka podle ČSN 38 3350 225 dnů vytápění s průměrem 4,3 °C, tedy 3 532,5 denostupňů při 20 °C uvnitř.
- V Praze připadá na každý kilowatt tepelné ztráty asi 2 650 kWh tepla za otopné období.
- Plynové kotle do 70 kW musí mít od 26. 9. 2015 sezónní účinnost vytápění nejméně 86 % podle nařízení (EU) č. 813/2013.
- Modelově: dům se ztrátou 8 kW v Praze, kotel 90 %, cena 2 Kč/kWh plynu dává asi 47 100 Kč za sezónu bez stálých platů.
Jak funguje výpočet spotřeby plynu na vytápění
Dům ztrácí teplo stěnami, okny, střechou a větráním a kotel ho musí dodat zpět. Kolik toho za zimu je, záleží na dvou věcech: jak „děravá“ je budova a jak dlouhá a studená je zima. První vyjadřuje tepelná ztráta v kW, druhou počet denostupňů. Teprve třetí krok, účinnost kotle, přepočítá teplo na plyn, který proteče plynoměrem a objeví se na faktuře.
Vzorec pro roční potřebu tepla
Denostupňová metoda, kterou používají projektanti vytápění, počítá roční potřebu tepla takto: Q = 24 × Qz × D ÷ rozdíl teplot. Qz je tepelná ztráta v kW, D počet denostupňů, rozdíl teplot je rozdíl mezi vnitřní a výpočtovou venkovní teplotou a číslo 24 převádí dny na hodiny. Ztráta vydělená rozdílem teplot říká, kolik kW dům ztrácí na každý stupeň, denostupně a 24 hodin z toho udělají kWh za sezónu.
Opravný součinitel
Vzorec předpokládá nepřerušované vytápění na plnou vnitřní teplotu. Výsledek se proto násobí opravným součinitelem nesoučasnosti, který zohledňuje třeba útlum vytápění. Starší odborný článek na portálu TZB-info uvádí pro školy a kanceláře s útlumem hodnotu 0,85, při jiných podmínkách 0,75 až 0,7. Modelové výpočty níže s žádným součinitelem nepracují, jsou tedy horním odhadem pro nepřetržité vytápění.
Tepelná ztráta: kolik kW dům ztrácí v největším mrazu
Tepelná ztráta je výkon, který musí topení dodávat, aby uvnitř udrželo požadovanou teplotu při výpočtové venkovní teplotě, tedy v nejchladnějších dnech, se kterými návrh počítá. Je základním údajem pro návrh kotle i radiátorů. Pro Prahu je výpočtová venkovní teplota -12 °C, pro Ostravu, Jihlavu nebo České Budějovice -15 °C. Ztráta 8 kW tedy znamená, že při -12 °C venku dům spotřebuje 8 kWh tepla za každou hodinu.
Kde tepelnou ztrátu najít
U novějších domů bývá v projektové dokumentaci vytápění nebo v technické zprávě, u rekonstrukcí ji počítá projektant nebo energetický specialista. Výkon starého kotle jako náhradu nepoužívejte, o skutečné ztrátě nic neříká. Pokud ztrátu neznáte vůbec, dá se postup obrátit: z vyúčtování za několik sezón a denostupňů zjistíte, kolik kWh dům spotřebuje na jeden denostupeň.
Denostupně: jak dlouhá a studená je zima v místě
Denostupně spojují délku otopného období a jeho teplotu do jednoho čísla. Vyhláška č. 194/2007 Sb. je definuje vztahem D = n × (tis minus tes), kde n je počet dnů vytápění, tis průměrná vnitřní teplota (obvykle 20 °C) a tes průměrná venkovní teplota ve dnech vytápění. Otopné období podle téže vyhlášky trvá od 1. září do 31. května a vytápět se začíná, když průměrná denní venkovní teplota klesne pod 13 °C ve dvou dnech po sobě.
Denostupně pro vybraná města
Údaje v tabulce vycházejí z ČSN 38 3350 a ČSN 06 0210, denostupně jsou dopočítané pro 20 °C uvnitř a mezní teplotu 13 °C. Jihlava má proti Praze asi o 20 % víc denostupňů, o tolik víc tepla potřebuje za sezónu tentýž dům na Vysočině.
| Lokalita | Výpočtová venkovní teplota | Dny vytápění | Průměrná venkovní teplota | Denostupně (20 °C) |
|---|---|---|---|---|
| Praha (Karlov) | -12 °C | 225 | 4,3 °C | 3 532,5 |
| Brno | -12 °C | 232 | 4,0 °C | 3 712 |
| Ostrava | -15 °C | 229 | 4,0 °C | 3 664 |
| České Budějovice | -15 °C | 244 | 3,8 °C | 3 952,8 |
| Jihlava | -15 °C | 257 | 3,5 °C | 4 240,5 |
Kolik plynu spálí kondenzační kotel na jednu kWh tepla
Plynu se spotřebuje víc než tepla, protože žádný kotel nepřevede všechnu energii paliva na teplo. Spotřeba plynu v kWh se proto spočítá jako potřeba tepla vydělená účinností kotle. Při modelové účinnosti 90 % znamená každých 10 kWh tepla zhruba 11,1 kWh plynu. Nařízení Komise (EU) č. 813/2013 stanoví, že sezónní energetická účinnost vytápění plynových kotlů do 70 kW nesmí od 26. září 2015 klesnout pod 86 %.
Proč kondenzační kotel potřebuje chladnou vodu
Kondenzační kotel podle definice v témže nařízení využívá teplo, které se uvolní, když ve spalinách zkondenzuje vodní pára. To se děje jen při dostatečně nízké teplotě vody v kotli. Když soustava pracuje s horkou vodou, kotel kondenzuje méně a jeho účinnost klesá.
Spalné teplo a vyúčtování
Spalné teplo, se kterým pracuje vyúčtování, je podle nařízení celkové teplo uvolněné úplným spálením včetně kondenzačního tepla vodní páry. Vyhláška č. 108/2011 Sb. o měření plynu přepočítává naměřené kubíky na kWh vzorcem objem × přepočtový koeficient × spalné teplo, přičemž spalné teplo leží v rozsahu 9,4 až 12,4 kWh/m³. Podrobně se přepočtu věnuje článek o tom, jak se kubíky přepočítají na kWh, tady stačí výsledek v kWh.
Modelový byt a dům: spotřeba v kWh, m³ a korunách
Následující tabulka počítá s Prahou (3 532,5 denostupňů, rozdíl teplot 32 °C), s modelovou účinností kotle 90 %, modelovým spalným teplem 10,5 kWh/m³ při koeficientu 1 a s modelovou cenou 2 Kč za kWh plynu. Tepelné ztráty 4, 8 a 12 kW jsou modelové. Částky zahrnují jen plyn spotřebovaný na vytápění, bez ohřevu vody, vaření a stálých měsíčních platů.
| Modelová stavba | Tepelná ztráta | Teplo za sezónu | Plyn při účinnosti 90 % | Přibližně m³ | Modelově při 2 Kč/kWh |
|---|---|---|---|---|---|
| Byt, Praha | 4 kW | 10 598 kWh | 11 775 kWh | 1 121 m³ | 23 550 Kč |
| Rodinný dům, Praha | 8 kW | 21 195 kWh | 23 550 kWh | 2 243 m³ | 47 100 Kč |
| Starší dům, Praha | 12 kW | 31 793 kWh | 35 325 kWh | 3 364 m³ | 70 650 Kč |
| Rodinný dům, Jihlava | 8 kW | 23 262 kWh | 25 846 kWh | 2 462 m³ | 51 692 Kč |
Rozpočítaný příklad pro dům se ztrátou 8 kW
Teplo: 24 × 8 kW × 3 532,5 ÷ 32 = 21 195 kWh. Plyn: 21 195 ÷ 0,9 = 23 550 kWh. Náklad: 23 550 kWh × 2 Kč = 47 100 Kč, přičemž cena 2 Kč za kWh je modelová a místo ní dosaďte průměrnou cenu z vlastního vyúčtování. Objem: 23 550 ÷ 10,5 = 2 243 m³. Dům se stejnou tepelnou ztrátou 8 kW vychází v Jihlavě na 25 846 kWh plynu, protože zima je delší. Tatáž stavba by tam ale měla ztrátu vyšší, protože se počítá s -15 °C.
Jak se plyn rozloží do měsíců
Vyhláška č. 108/2011 Sb. v příloze č. 3 uvádí pro odběr s otopovým charakterem podíly ročního odběru po měsících: leden 18,98 %, prosinec 17,23 %, únor 15,58 %, zatímco červenec jen 0,87 %. U modelového domu by to v lednu znamenalo asi 4 470 kWh plynu. Proto zálohy rozložené rovnoměrně do celého roku v zimě nestačí na spotřebu a v létě ji výrazně převyšují.
Co výsledek nejvíc mění
Ze vzorce je vidět, že spotřeba roste přímo úměrně s tepelnou ztrátou a s denostupni. Dvojnásobná ztráta znamená dvojnásobek plynu. Na rozdíl od výpočtu spotřeby přímotopu, kde je účinnost přeměny elektřiny na teplo prakticky stoprocentní, hraje u plynu roli i kotel a teplota otopné vody. Kde všude se energie v domácnosti ztrácí a které úpravy se vyplatí nejdřív, shrnuje přehled, jak snížit spotřebu energie. Kolik tepla uteče jednotlivými stěnami, střechou a okny, určuje jejich součinitel prostupu tepla.
Vnitřní teplota
Vyhláška č. 194/2007 Sb. počítá pro obývací pokoje, ložnice a kuchyně s výpočtovou teplotou 20 °C, pro koupelny s 24 °C. Každý stupeň navíc zvyšuje denostupně. V Praze ubere snížení vnitřní teploty o 1 °C z 3 532,5 denostupňů 225, tedy asi 6 %. Jde o zjednodušení, které nepočítá se slunečními zisky ani teplem od spotřebičů.
Ohřev vody a vaření ve stejném plynoměru
Pokud plyn ohřívá i vodu nebo slouží k vaření, faktura obsahuje všechno dohromady. Spotřebu na vytápění odhadnete tak, že letní měsíční spotřebu vynásobíte dvanácti a výsledek odečtete od roční spotřeby. Pro srovnání, kolik energie spotřebuje ohřev vody elektricky, rozebírá článek kolik stojí ohřev vody v bojleru.
Postup: ověřte výpočet na vlastním vyúčtování
Vyhláška č. 207/2021 Sb. ukládá uvést na vyúčtování plynu spotřebu v m³ i v kWh včetně spalného tepla a přepočtového koeficientu, takže všechno potřebné máte po ruce. Po přestěhování se vyplatí udělat tuto kontrolu hned v první sezóně, podobně jako další body z přehledu finanční kontroly nového bydlení.
- Z vyúčtování opište dodané množství plynu v kWh a období, za které platí.
- Odečtěte odhad spotřeby na ohřev vody a vaření podle letních měsíců.
- Zjistěte denostupně za stejné období, například v kalkulačce denostupňů pro nejbližší stanici.
- Spotřebu na vytápění vydělte denostupni, dostanete kWh plynu na jeden denostupeň.
- Vynásobte tento ukazatel dlouhodobými denostupni z tabulky a máte spotřebu pro průměrnou zimu.
- Pro náklady vynásobte kWh průměrnou cenou za kWh z vyúčtování a přičtěte stálé platy.
- Pokud znáte tepelnou ztrátu, porovnejte výsledek s teoretickým výpočtem a velký rozdíl proberte s topenářem.
Časté otázky: spotřeba plynu na vytápění
Jak se dělá výpočet spotřeby plynu na vytápění rodinného domu?
Tepelnou ztrátu domu v kW vynásobte 24 a počtem denostupňů a vydělte rozdílem vnitřní a výpočtové venkovní teploty. Vyjde potřeba tepla v kWh za sezónu, kterou vydělíte účinností kotle a dostanete kWh plynu. U modelového domu se ztrátou 8 kW v Praze je to asi 23 550 kWh plynu.
Kolik kWh plynu spotřebuje byt na vytápění za rok?
Záleží hlavně na tepelné ztrátě bytu a na lokalitě. Modelový byt se ztrátou 4 kW v Praze potřebuje asi 10 600 kWh tepla a při účinnosti kotle 90 % kolem 11 775 kWh plynu. Byt uprostřed domu s malými venkovními stěnami může mít ztrátu výrazně menší.
Co jsou denostupně a kde je najdu?
Denostupně jsou součin počtu dnů vytápění a rozdílu mezi vnitřní a průměrnou venkovní teplotou, definuje je vyhláška č. 194/2007 Sb. Dlouhodobé hodnoty pro města vycházejí z normy ČSN 38 3350, pro Prahu je to 3 532,5 při 20 °C uvnitř. Skutečné hodnoty za konkrétní zimu počítají online kalkulačky z dat meteorologických stanic.
Jakou účinnost má kondenzační kotel?
Plynové kotle do 70 kW musí mít od září 2015 sezónní energetickou účinnost vytápění nejméně 86 %, výjimky platí pro některé malé kotle typu B1. Skutečná účinnost kondenzačního kotle závisí na teplotě otopné vody, při nízké teplotě kondenzuje víc. Hodnotu pro konkrétní kotel najdete v jeho informačním listu.
Kolik kubíků plynu spotřebuje dům na vytápění?
Spotřebu v kWh vydělte spalným teplem a přepočtovým koeficientem z vyúčtování. Při modelovém spalném teple 10,5 kWh/m³ vychází modelový dům se ztrátou 8 kW v Praze asi na 2 243 m³ za sezónu. Starší dům se ztrátou 12 kW spotřebuje zhruba 3 364 m³.
Jak spočítat náklady na vytápění plynem?
Spotřebu plynu v kWh vynásobte průměrnou cenou za kWh z vlastního vyúčtování a přičtěte stálé měsíční platy. S modelovou cenou 2 Kč za kWh vychází dům se spotřebou 23 550 kWh na 47 100 Kč za plyn na vytápění.
O kolik ušetřím, když stáhnu topení o jeden stupeň?
Podle denostupňového výpočtu v Praze zhruba o 6 % tepla na vytápění, protože jeden stupeň uvnitř ubere 225 z 3 532,5 denostupňů. Skutečná úspora se liší podle slunečních zisků, větrání a regulace.
Zdroje
- Vyhláška č. 194/2007 Sb., Zákony pro lidi (zakonyprolidi.cz)
- Vyhláška č. 108/2011 Sb., Zákony pro lidi (zakonyprolidi.cz)
- Výpočtové teploty a otopná období, TZB-info (tzb-info.cz)




