Spread: rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou a jeho dopad

Spread je rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Vysvětlujeme bid a ask, výpočet na modelovém příkladu a jak spread ovlivňuje náklady obchodů.

Spread je rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou téhož nástroje, tedy mezi cenou, za kterou můžete koupit, a cenou, za kterou můžete okamžitě prodat. Kdo nástroj koupí a hned prodá, ztratí právě tento rozdíl, i když se cena na trhu nepohnula. Spread je proto skrytý náklad každého obchodu. Článek ukazuje, jak ho spočítat, co ho zvětšuje a jak jeho dopad omezit.

Ve zkratce

  • Spread je rozdíl mezi cenou ask (za kterou koupíte) a cenou bid (za kterou prodáte).
  • Je to náklad obchodu, který nikde nevidíte jako samostatný poplatek, ale projeví se ve výsledku.
  • Menší spread mívají likvidní nástroje s hustým obchodováním, větší málo obchodované.
  • V klidu bývá spread užší, při prudkých pohybech a mimo hlavní obchodní hodiny se rozevírá.
  • Spread se týká akcií, ETF, měn, kryptoměn, zlata i dluhopisů; liší se hlavně velikostí.
  • Limitní pokyn dovolí určit nejhorší cenu, za kterou jste ochotni obchodovat.
  • Při dlouhodobém držení má spread menší váhu než při častém obchodování.

Co je spread a proč existuje

Na každém trhu stojí proti sobě dvě strany. Prodávající chtějí cenu vyšší, kupující nižší. Nejvyšší cena, kterou je někdo právě ochoten zaplatit, se nazývá bid, nejnižší cena, za kterou je někdo ochoten prodat, se nazývá ask. Ask bývá vyšší než bid a jejich rozdíl je spread. Obchod proběhne, jakmile jedna strana ustoupí a přijme cenu druhé.

Na rozdíl od ceny podílového listu, kterou popisuje článek o hodnotě podílového listu, se cena na burze tvoří průběžně. Na mnoha trzích zvyšují likviditu také tvůrci trhu, kteří průběžně kotují nákupní i prodejní cenu. Rozdíl mezi oběma cenami je pro ně hlavním zdrojem výdělku. Nesou riziko, že cena se pohne dřív, než pozici zase uzavřou, a proto je spread vyšší tam, kde je obchodování obtížnější. Spread tedy není poplatek navíc, ale cena za okamžitou možnost obchodovat.

Spread není provize

Provize je částka, kterou si účtuje zprostředkovatel podle sazebníku, a je vidět na vyúčtování. Spread je zahrnut v ceně a samostatně se nevypisuje. Obchod bez provize proto neznamená obchod bez nákladu. Provizi si účtuje obchodník s cennými papíry, tedy ten, přes koho nákup zadáváte, a o dalších nákladech píšeme v části o ETF níže.

Jak se spread počítá

Spread v absolutní částce je jednoduše ask minus bid. Pro porovnání nástrojů s různou cenou se častěji vyjadřuje v procentech: rozdíl se vydělí cenou, nejčastěji prostřední hodnotou mezi bid a ask. Procentní údaj ukazuje, kolik z hodnoty obchodu spolkne okamžitá výměna tam a zpět, a umožňuje srovnat například akcii za 50 Kč s akcií za 5 000 Kč.

Modelový příklad

Modelový příklad: cenný papír má bid 99,50 Kč a ask 100,50 Kč. Spread je 1 Kč, tedy zhruba 1 % z ceny. Koupíte za 100,50 Kč a kdybyste ho hned prodali, dostanete 99,50 Kč. Při nákupu za 100 000 Kč tak ztratíte zhruba 1 000 Kč, aniž by se cena na trhu pohnula. Polovinu této ztráty ponesete při nákupu, polovinu při prodeji.

Situace Bid Ask Spread v Kč Spread v % (přibližně)
Hustě obchodovaný nástroj 99,95 100,05 0,10 0,1 %
Průměrně obchodovaný nástroj 99,75 100,25 0,50 0,5 %
Málo obchodovaný nástroj 99,00 101,00 2,00 2 %

Čísla v tabulce jsou čistě ilustrační. Ukazují, že při stejné ceně se náklad liší dvacetinásobně podle toho, jak snadno se nástroj obchoduje. Procentně je spread stejný při malém i velkém obchodu, v korunách roste s objemem.

Co velikost spreadu ovlivňuje

Hlavním činitelem je likvidita, tedy množství kupujících a prodávajících, kteří jsou v každém okamžiku ochotni obchodovat. Kde je jich hodně, soutěží o ceny a rozdíl se zužuje. Kde je jich málo, stačí jediný pokyn k tomu, aby se cena výrazně posunula, a tvůrci trhu si proto účtují víc. Akcie velkých firem proto mívají úzký spread, akcie malých firem širší.

Volatilita a čas obchodování

Druhým činitelem je volatilita. Při rychlých pohybech cen hrozí tvůrcům trhu větší ztráty a spread rozšiřují nebo pokyny dočasně stahují. Spread se rozevírá i těsně po otevření trhu a před jeho zavřením, při zveřejnění důležitých zpráv a mimo hlavní obchodní hodiny, kdy je protistran méně. Nejužší bývá uprostřed obchodního dne.

Spread u ETF a akcií

U akcií i u burzovně obchodovaných fondů se spread tvoří na burze stejně. U ETF navíc záleží na tom, jak likvidní jsou aktiva, která fond drží. ETF na velké světové indexy mívá těsný spread, ETF na úzce zaměřený trh nebo málo obchodované dluhopisy širší. Roli hraje také velikost fondu a počet tvůrců trhu, kteří jej obsluhují.

Spread patří k nákladům, které nezachytí ukazatel TER, tedy celková nákladovost fondu. Ten zahrnuje průběžné poplatky fondu, ale ne rozdíl mezi bid a ask při vašem obchodu ani provizi brokera. Pro dlouhodobého investora, který kupuje jednou za měsíc a drží roky, je spread při každém nákupu menším nákladem než pro člověka, který obchoduje několikrát týdně.

Spread u měn, kryptoměn a zlata

Na devizovém trhu je spread rozdíl mezi nákupním a prodejním kurzem. Na největších měnových párech je velmi úzký, u směnáren a bank bývá širší, protože do něj promítají marži. Jak ho poznat a porovnat, vysvětluje článek o výhodném směnném kurzu. U investic v cizí měně se spread přičítá ke měnovému riziku, jehož příčiny shrnuje článek o kurzu koruny.

U bitcoinu a dalších kryptoaktiv se spread liší podle místa obchodu: na velkých platformách s vysokým objemem bývá úzký, jinde výrazně širší, zvlášť u méně obchodovaných aktiv. U investičního zlata je spread rozdíl mezi výkupní a prodejní cenou prodejce a pro drobné kusy bývá nezanedbatelný, což se projeví hlavně při brzkém prodeji.

Jak spread omezit limitním pokynem

Tržní pokyn se vykoná okamžitě za cenu, kterou protistrana právě nabízí, takže zaplatíte ask a při prodeji dostanete bid. U likvidního nástroje je to rozumné. U málo obchodovaného může být nabídnutá cena od férové hodnoty znatelně vzdálená. Limitní pokyn naopak určuje nejvyšší cenu při nákupu a nejnižší při prodeji.

V modelu z předchozí části můžete zadat nákup za 100 Kč, tedy mezi bid a ask. Pokyn se vykoná, jen když se někdo s touto cenou smíří. Část spreadu tak ušetříte, ale riziko je, že se obchod vůbec neuskuteční a cena mezitím uteče. Limitní pokyn tedy chrání cenu, ne jistotu provedení.

Rozdíly mezi typy pokynů se nejlépe ukážou na třech situacích.

  • U hustě obchodovaných titulů je rozdíl mezi tržním a limitním pokynem malý.
  • U málo obchodovaných titulů limit pomáhá nejvíc, protože spread je široký.
  • Při prudkých pohybech tržní pokyn může skončit za horší cenu, než jste čekali.

Spread jako rozdíl výnosů u dluhopisů

U dluhopisů se slovem spread označuje také něco jiného: rozdíl mezi výnosem dluhopisu a výnosem srovnávacího bezrizikového dluhopisu. Čím větší, tím víc trh požaduje za riziko emitenta. Tento úvěrový spread souvisí s hodnocením emitenta, jak vysvětluje článek o ratingu dluhopisů. S rozdílem bid a ask má společné jen jméno.

Je dobré rozlišovat oba významy. Rozdíl nákupní a prodejní ceny je náklad obchodu, úvěrový spread je ukazatel rizika. Dluhopis může mít široký úvěrový spread a přitom úzký rozdíl bid a ask, nebo naopak. Souhrn pojmů z oblasti investování najdete v rozcestníku investiční pojmy.

Časté otázky

Co je spread jednoduše?

Je to rozdíl mezi cenou, za kterou můžete nástroj koupit (ask), a cenou, za kterou jej můžete prodat (bid). Platí se při každém obchodu.

Je spread poplatek?

Formálně ne, nevypisuje se na vyúčtování. Ve skutečnosti je to náklad, protože nákup a okamžitý prodej vás stojí právě tento rozdíl.

Co je bid a ask?

Bid je nejvyšší cena, kterou je někdo ochoten za nástroj zaplatit. Ask je nejnižší cena, za kterou je někdo ochoten prodat.

Proč mají některé nástroje větší spread?

Protože se méně obchodují. Při malém počtu kupujících a prodávajících je obtížnější najít protistranu a tvůrci trhu si za to účtují víc.

Kdy se spread rozevírá?

Při prudkých pohybech cen, po zveřejnění důležitých zpráv, těsně po otevření trhu a mimo hlavní obchodní hodiny.

Zahrnuje TER spread?

Ne. TER vyjadřuje průběžné náklady fondu. Spread při vašem nákupu a prodeji na burze se do něj nepočítá.

Pomůže limitní pokyn?

Ano, dovolí vám stanovit nejhorší cenu a část spreadu ušetřit. Pokyn se ale nemusí vykonat, pokud trh vaší ceny nedosáhne.

Má spread větší vliv na malého investora?

Procentně ne, spread je podíl z ceny a dopadá na malý i velký obchod stejně. Rozhoduje hlavně to, jak často obchodujete; malého investora víc zatíží pevné poplatky za pokyn.

Je úvěrový spread dluhopisů totéž?

Ne. Je to rozdíl výnosů dluhopisu a srovnávacího bezrizikového dluhopisu, který vyjadřuje riziko emitenta, ne náklad obchodu.

Zdroje

Radek Vávra
Radek Vávra

Věnuje se tématům osobních financí, investování a ekonomiky. V obsahu klade důraz na srozumitelnost, souvislosti a praktickou využitelnost pro běžné čtenáře.