Srážky ze mzdy a nezabavitelná částka

Zaměstnavatel nemůže strhnout z výplaty cokoli. Srážky lze provést jen v případech, které zákon vyjmenovává, na základě exekuce, nebo podle písemné dohody o srážkách ze mzdy. Náhradu škody nelze srazit jednostranně nikdy. Pravidla stanoví zákoník práce.

Co lze srazit ze zákona

Bez souhlasu zaměstnance lze srazit jen to, co zákon výslovně vyjmenovává. Jde především o zálohu na daň z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Dále lze srazit zálohu na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit, protože nebyly splněny podmínky pro její přiznání, a nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady.

Patří sem také náhrada mzdy za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo, a náhrada mzdy poskytnutá v prvních dnech dočasné pracovní neschopnosti, na niž právo nevzniklo.

Výčet je uzavřený

Cokoli mimo tento seznam vyžaduje buď exekuční titul, nebo písemnou dohodu. Vnitřní předpis ani ustanovení v pracovní smlouvě zákonný výčet rozšířit nemohou.

Náhrada škody jen dohodou

Srážky ze mzdy k úhradě náhrady škody je možné provádět jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. Toto pravidlo je v zákoně výslovné a bývá porušováno nejčastěji.

Rozbité nářadí, manko v pokladně ani poškozené služební auto tedy nelze z výplaty jednostranně strhnout. Ani tehdy, když je zavinění nesporné.

Zaměstnavatel musí náhradu se zaměstnancem projednat, písemně mu ji oznámit a teprve na základě podepsané dohody může srážet. Nepodepíše-li zaměstnanec, zbývá zaměstnavateli soud.

Nezabavitelná částka

Z čisté mzdy se nejprve odečte nezabavitelná částka, která zaměstnanci zůstat musí. Vypočítává se z částky životního minima jednotlivce a z normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu.

Obě veličiny stanoví nařízení vlády a čas od času se mění, proto se před výpočtem vyplatí ověřit aktuální hodnoty. Samotný mechanismus výpočtu ale zůstává stejný.

Nezabavitelná částka se zvyšuje o podíl na každou osobu, které je zaměstnanec povinen poskytovat výživné. Manžel se počítá i tehdy, má-li vlastní příjem.

Vyživované osoby je nutné doložit

Zaměstnavatel je nezohlední sám. Rodné listy dětí a doklad o manželství je nutné mzdové účtárně předložit, jinak se sráží víc, než by muselo.

Dělení zbytku na třetiny

Zbytek čisté mzdy nad nezabavitelnou částku se až do zákonem stanovené hranice dělí na tři stejné třetiny. Každá z nich má jiný osud.

První třetina slouží k uspokojení všech pohledávek, přednostních i nepřednostních, podle jejich pořadí. Druhá třetina je vyhrazena pouze pohledávkám přednostním. Třetí třetina se vždy vyplácí zaměstnanci.

Částka přesahující stanovenou hranici se sráží bez omezení. Právě proto se u vyšších příjmů srazí podstatně větší podíl, než by odpovídalo dvěma třetinám.

Přednostní pohledávky

Přednostní pohledávky se uspokojují i z druhé třetiny, a proto se vymáhají rychleji. Zákon je vyjmenovává.

Patří mezi ně zejména pohledávky výživného, pohledávky náhrady újmy způsobené poškozením zdraví, pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy a pohledávky daní, poplatků a pojistného.

Výživné má navíc uvnitř přednostních pohledávek zvláštní postavení a uspokojuje se přednostně před ostatními. Běžný spotřebitelský dluh nebo nezaplacená faktura mezi přednostní pohledávky nepatří.

Pořadí a souběh

Je-li srážek víc, řídí se jejich pořadí dnem, kdy bylo zaměstnavateli doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuční příkaz. Dříve doručený titul má přednost.

Zákonné srážky, tedy daň a pojistné, se přitom provádějí vždy jako první a do výpočtu čisté mzdy vstupují ještě před dělením na třetiny.

Nastupuje-li zaměstnanec k novému zaměstnavateli, přechází povinnost srážet s ním. Zvláštní režim nastává, dostane-li se zaměstnavatel do insolvence a mzda zůstane nevyplacená.

Ochrana peněz na účtu

Vedle srážek ze mzdy může věřitel postihnout i bankovní účet. K ochraně části prostředků slouží chráněný účet, o jehož zřízení může dlužník požádat.

Dohoda o srážkách

Dohoda o srážkách ze mzdy k zajištění dluhu nesmí přesáhnout polovinu mzdy. Toto omezení plyne z občanského zákoníku a platí i tam, kde by výpočet podle třetin dovoloval víc.

Dohoda musí být písemná. Uzavírá-li ji zaměstnanec s někým jiným než se svým zaměstnavatelem, je k jejímu uzavření potřeba souhlas zaměstnavatele.

Dohodu lze uzavřít i na dluh, který nemá žádnou souvislost s prací, například na splátky spotřebitelského úvěru. Je to dobrovolný krok a zaměstnanec ji podepsat nemusí.

Osm věcí, které si zkontrolovat

1. Právní důvod srážky. Zákon, exekuce, nebo dohoda.
2. Zda jde o náhradu škody. Tam je dohoda podmínkou.
3. Zda máte doloženy vyživované osoby. Zvyšují nezabavitelnou částku.
4. Aktuální hodnoty pro výpočet. Mění se nařízením vlády.
5. Zda je pohledávka přednostní. Rozhoduje o druhé třetině.
6. Pořadí doručených titulů. Dříve doručený má přednost.
7. Zda dohoda nepřesahuje polovinu mzdy. Zákonný strop.
8. Výplatní pásku po každé změně. Chyby se opakují měsíc co měsíc.

Časté otázky

Může mi zaměstnavatel strhnout rozbité nářadí?

Jednostranně nemůže. Srážky k úhradě náhrady škody lze provádět jen na základě písemné dohody o srážkách ze mzdy.

Co všechno může srazit bez mého souhlasu?

Jen položky, které zákon vyjmenovává, tedy zejména daň, pojistné, nevrácenou zálohu na mzdu nebo na cestovní náhrady a náhradu mzdy za dovolenou, na kterou nevznikl nárok.

Kolik mi musí zůstat?

Nejméně nezabavitelná částka, která se počítá z životního minima jednotlivce a z normativních nákladů na bydlení a zvyšuje se na každou vyživovanou osobu.

Co jsou přednostní pohledávky?

Zejména výživné, náhrada újmy způsobené poškozením zdraví, náhrada újmy z úmyslných trestných činů a pohledávky daní, poplatků a pojistného. Uspokojují se i z druhé třetiny.

Proč se mi u vyšší mzdy strhává víc než dvě třetiny?

Protože částka přesahující zákonem stanovenou hranici se sráží bez omezení a na třetiny se nedělí.

Jak se určí pořadí, když mám víc exekucí?

Podle dne, kdy bylo zaměstnavateli doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuční příkaz.

Musím podepsat dohodu o srážkách?

Nemusíte, je dobrovolná. Podepíšete-li ji k zajištění dluhu, nesmí srážky přesáhnout polovinu mzdy.

Zohlední zaměstnavatel děti automaticky?

Nezohlední. Vyživované osoby je nutné mzdové účtárně doložit, jinak se nezabavitelná částka nezvýší.

Další krok: Doložte mzdové účtárně všechny vyživované osoby a zkontrolujte si první výplatní pásku po zahájení srážek. Chyba v počtu vyživovaných osob se opakuje každý měsíc a zpětně se dohledává obtížně.

Zdroje: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, paragrafy 145 až 150; zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, paragrafy 276 až 302; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, paragraf 2045; nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách.