Stravné se dělí do tří pásem podle délky pracovní cesty a každé bezplatně poskytnuté jídlo ho krátí o procento, které se liší pásmo od pásma. U nejkratšího pásma může krácení dosáhnout až sedmdesáti procent, u nejdelšího jen pětadvaceti. Právě proto se stává, že delší cesta se snídaní i obědem vyjde na vyšší stravné než kratší cesta s jedním obědem. Mechanismus stanoví paragraf 163 zákoníku práce, jak popisuje i příručka MPSV k cestovním náhradám.
- Stravné má tři pásma: 5 až 12 hodin, déle než 12 nejdéle 18 hodin a déle než 18 hodin.
- Cesta kratší než pět hodin nárok na stravné nezakládá.
- Bezplatné jídlo krátí stravné až o 70 % v prvním pásmu, o 35 % ve druhém a o 25 % ve třetím.
- Zaměstnavatel může stravné určit nebo sjednat vyšší, musí to ale udělat před vysláním na cestu.
- Konkrétní sazby stanoví vyhláška a mění se, mechanismus pásem a krácení zůstává stejný.
Tři pásma podle délky cesty
Zákon rozlišuje cestu trvající 5 až 12 hodin, cestu delší než 12 hodin nejdéle však 18 hodin a cestu delší než 18 hodin. Každému pásmu odpovídá jiná sazba stravného, přičemž konkrétní částky stanoví vyhláška a pravidelně se mění.
Rozhodující je skutečná doba trvání cesty, ne délka výkonu práce v cíli. Počítá se od okamžiku nástupu na cestu do návratu, včetně času stráveného přesunem.
Pásma se posuzují za kalendářní den
U vícedenních cest se nárok posuzuje po jednotlivých kalendářních dnech, ne za celou cestu najednou. Den návratu se proto často ocitne v jiném pásmu než dny předchozí a výsledná částka za cestu je součtem denních nároků.
Proč cesta pod pět hodin nic nepřinese
Pracovní cesta kratší než pět hodin nárok na stravné nezakládá. Hranice je pevná a nezáleží na tom, zda zaměstnanec během ní skutečně vydal víc peněz za jídlo.
V praxi to vede k tomu, že se u krátkých cest sleduje čas velmi přesně. Rozdíl několika minut kolem páté hodiny rozhoduje o celém nároku, takže záznam o skutečném začátku a konci cesty má reálnou hodnotu.
Bezplatné jídlo stravné krátí
Bylo-li zaměstnanci během cesty poskytnuto jídlo, na které finančně nepřispívá, stravné se za každé takové jídlo krátí. Míra krácení závisí na pásmu: u cesty 5 až 12 hodin až o 70 %, u cesty delší než 12 a nejdéle 18 hodin o 35 % a u cesty delší než 18 hodin o 25 %.
Jídlem se rozumí snídaně, oběd nebo večeře poskytnutá bezplatně, typicky v rámci ubytování, konference nebo školení. Občerstvení a káva sem nepatří, krátí se jen plnohodnotné jídlo.
Zaplacený příspěvek krácení mění
Pokud zaměstnanec na jídlo finančně přispívá, o bezplatné jídlo nejde a krácení se neuplatní. Rozhoduje tedy skutečnost, zda za jídlo něco zaplatil, ne to, kdo ho objednal.
Paradox delší cesty s vyšším stravným
Protože se v nejkratším pásmu krátí až sedmdesáti procenty a v nejdelším jen pětadvaceti, může kratší cesta s obědem vyjít hůř než delší cesta se dvěma jídly. Kombinace pásma a počtu jídel rozhoduje víc než samotná délka.
Pro plánování cest z toho plyne praktický závěr: pokud se rozhoduje mezi variantami, vyplatí se spočítat obě. U opakovaných cest po stejné trase se rozdíl za rok nasčítá do částky, kterou má smysl řešit. Podobně jako u jiných složek odměny se to projeví až v rozpisu, viz návod, jak číst výplatní pásku.
Vyšší stravné se určuje předem
Zaměstnavatel může sjednat nebo určit vyšší stravné, než jaké odpovídá zákonnému minimu, musí to ale udělat před vysláním na pracovní cestu. Dodatečné navýšení po návratu už nemá oporu v pravidlech o cestovních náhradách.
Vyšší stravné bývá součástí vnitřního předpisu nebo kolektivní smlouvy. Před nástupem do zaměstnání, kde se hodně cestuje, je proto rozumné se na tuhle položku zeptat konkrétně, ne se spokojit s ujištěním, že se cesty proplácejí.
Kdy nárok na stravné nevzniká vůbec
Stravné nepřísluší za dobu, kdy byla cesta přerušena z důvodů na straně zaměstnance, ani za návštěvu příbuzného v jejím průběhu. Stejně tak nevzniká nárok při cestě do místa vlastního bydliště nad rámec cesty samotné a výkonu práce.
Přerušení cesty na vlastní žádost je proto potřeba ve vyúčtování uvést. Zamlčení takového přerušení může být posouzeno jako neoprávněně vyplacená náhrada s povinností vrácení.
Šest věcí, které u stravného nejčastěji chybují
- Počítá se doba výkonu práce místo doby cesty. Rozhoduje čas od nástupu do návratu.
- Zapomene se na krácení za jídlo v ceně ubytování. Snídaně v hotelu je bezplatné jídlo.
- Krátí se stejným procentem ve všech pásmech. Sazby krácení se liší podle délky cesty.
- Vícedenní cesta se počítá vcelku. Nárok se posuzuje po kalendářních dnech.
- Vyšší stravné se dohodne až po návratu. Určit ho lze jen před vysláním.
- Neuvede se soukromé přerušení cesty. Za tu dobu stravné nenáleží.
Co si hlídat ve vyúčtování cesty
Základem je přesný záznam začátku a konce cesty a seznam bezplatně poskytnutých jídel. Obojí určuje pásmo i krácení, tedy celou výslednou částku.
Vyúčtování je vhodné podat co nejdřív po návratu, dokud jsou podklady po ruce. Pokud se výsledná částka liší od očekávání, je nejrychlejší cestou dotaz na konkrétní pásmo a počet započtených jídel, protože chyba bývá právě v jednom z těchto dvou údajů.
Nejčastější otázky ke stravnému
Od kolika hodin cesty vzniká nárok na stravné?
Od pěti hodin trvání pracovní cesty. Kratší cesta nárok na stravné nezakládá bez ohledu na skutečné výdaje.
Jaká jsou pásma pro stravné?
Tři: cesta 5 až 12 hodin, cesta delší než 12 hodin nejdéle však 18 hodin a cesta delší než 18 hodin. Každému pásmu odpovídá jiná sazba.
O kolik se krátí stravné, když dostanu oběd zdarma?
U cesty 5 až 12 hodin až o 70 %, u cesty delší než 12 a nejdéle 18 hodin o 35 % a u cesty delší než 18 hodin o 25 %, a to za každé bezplatně poskytnuté jídlo.
Krátí se stravné i za snídani v ceně hotelu?
Ano, jde o bezplatně poskytnuté jídlo. Pokud na ni zaměstnanec finančně přispívá, o bezplatné jídlo nejde a krácení se neuplatní.
Může zaměstnavatel dát vyšší stravné, než říká zákon?
Ano, může ho sjednat nebo určit, musí to ale udělat před vysláním na pracovní cestu. Dodatečné navýšení po návratu možné není.
Dostanu stravné, když si cestu přeruším ze soukromých důvodů?
Za dobu přerušení z důvodů na straně zaměstnance stravné nepřísluší. Přerušení je nutné ve vyúčtování uvést.
Další krok: Projděte poslední vyúčtování cesty a ověřte u něj dvě čísla, celkovou dobu cesty a počet započtených bezplatných jídel. Pokud jste na cestě strávili i víkend, hodí se vedle toho zkontrolovat příplatek za sobotu a neděli, který se stravným nesouvisí a náleží zvlášť.
Zdroje: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, paragraf 163; Příručka pro personální agendu a odměňování zaměstnanců, MPSV. Konkrétní sazby stravného stanoví vyhláška a je nutné je ověřit pro aktuální rok.
