ThePay: proč je rozdíl mezi licencí a registrací

ThePay prošla za deset let třemi různými licenčními kategoriemi. Nejdřív byla jen registrovaným poskytovatelem malého rozsahu, dnes je institucí elektronických peněz, a mezi tím je propastný rozdíl v tom, co smí. Rámec dává zákon o platebním styku.

Brána z Jihlavy

Společnost byla do obchodního rejstříku zapsána 11. března 2011 pod firmou ThePay.cz, s.r.o. a prvním sídlem jí byla obec Budíkov na Vysočině.

Do Jihlavy se přestěhovala v roce 2015 a od roku 2016 sídlí na Masarykově náměstí. Je to jedna z mála významných platebních firem, které nikdy nesídlily v Praze.

Základní kapitál rostl v šesti krocích ze dvou set tisíc korun na dnešních 11 568 000 korun, naposledy v září 2017. Od té doby se nezměnil.

Ze s.r.o. na a.s.

Na akciovou společnost se firma změnila 1. srpna 2024 a při té příležitosti si zkrátila název na ThePay, a.s. Koncovku .cz z názvu vypustila.

Zápis je kuriózní tím, že rejstřík obsahuje obě varianty nového jména. Firma ThePay.cz, a.s. byla zapsána i vymazána téhož dne, takže existovala jediný den.

Důvodem změny bylo podle vlastního oznámení rozšíření působnosti na Slovensko a právě odstranění české koncovky. Spisová značka se přitom stěhovala třikrát, z Českých Budějovic do Brna a v Brně z oddílu pro společnosti s ručením omezeným do oddílu pro akciové společnosti.

Kdo firmu založil

Zakladateli byli Daniel Havel se šedesáti procenty a Michal Kandr se čtyřiceti. Oba jsou ve firmě dodnes, dnes jako členové představenstva.

Podíly se nejprve v roce 2014 srovnaly na polovinu a polovinu. V roce 2017 pak většinu převzala holdingová společnost jednoho ze zakladatelů a o rok později přibyl třetí, menšinový společník.

Po přeměně na akciovou společnost se akcionáři do rejstříku nezapisují. Poslední veřejně vyčíslené podíly jsou z účetní závěrky za rok 2023 a od té doby se podle zprávy o vztazích nezměnily.

Kde vlastnický řetězec končí

Ovládající osobou je společnost HAVEL INVEST s podílem 73,125 procenta. Nad ní stojí další dvě firmy téže rodiny a řetězec končí u akciové společnosti, jejímž jediným členem správní rady je Daniel Havel.

Dál se veřejně dostat nedá. Akcionáři akciové společnosti se do rejstříku nezapisují a evidence skutečných majitelů byla v prosinci 2025 znepřístupněna veřejnosti.

Firma navíc do systému mezinárodních identifikátorů právnických osob žádnou mateřskou společnost nenahlásila, takže ani tudy cesta nevede. Vlastnictví je tedy české, ale jeho poslední článek je veřejně neověřitelný.

Fúze čtyř firem

V listopadu 2019 se do ThePay sloučily tři zanikající společnosti naráz. Rozhodným dnem fúze byl 1. leden 2019.

Jednou z nich byla realitní akciová společnost, druhou mediální firma a třetí servisní společnost skupiny. Skladba naznačuje, že šlo o úklid struktury, ne o akvizici konkurence.

Pro čtení čísel to má praktický důsledek. Účetní údaje za rok 2019 a starší nejsou s pozdějšími plně srovnatelné.

Tři licenční kategorie

Nejzajímavější věc na téhle firmě je, jak se v čase měnilo její postavení u regulátora. Otevřená data centrální banky obsahují čtvrtletní seznamy od roku 2015 a u ThePay v nich lze sledovat dva přeskoky.

V letech 2015 a 2016 je firma vedena jako poskytovatel platebních služeb malého rozsahu. Od roku 2017 do začátku roku 2022 jako vydavatel elektronických peněz malého rozsahu. A od poloviny roku 2022 už jako plnohodnotná instituce elektronických peněz.

Firma sama uvádí, že status získala v březnu 2022. Seznam regulátora ji ovšem ještě ke konci března vede ve staré kategorii a přeřazuje ji až v následujícím čtvrtletí. Rozpor to nutně není, mezi rozhodnutím a promítnutím do statistiky bývá prodleva, ale březnové datum není doložený fakt.

Registrace není licence

Rozdíl mezi poskytovatelem malého rozsahu a plnou licencí je pro obchodníka podstatnější, než se zdá. Poskytovatel malého rozsahu je subjekt registrovaný, ne licencovaný, a podléhá zákonným limitům objemu.

V marketingu se tenhle rozdíl běžně stírá a firmy obojí popisují jako licenci od centrální banky. Ověřit skutečný stav přitom jde, seznamy regulátora jsou veřejné a zveřejňují se čtvrtletně.

U ThePay je dnes stav jednoznačný. Reklamační řád odkazuje na ustanovení zákona, které se týká právě institucí elektronických peněz, a firma to sama uvádí i na webu.

Kde to jde poznat z rejstříku

Zajímavý detail: v předmětu podnikání má ThePay zapsanou jen vázanou živnost platební styk a zúčtování, povolení regulátora tam zapsané nemá. Některé konkurenční brány mají v rejstříku přímo uvedeno, že vykonávají činnost platební instituce v rozsahu povolení od centrální banky, včetně čísla jednacího. Rejstřík tedy sám o sobě k ověření nestačí.

Co smí instituce elektronických peněz

Instituce elektronických peněz smí navíc oproti platební instituci vydávat elektronické peníze a vést účty elektronických peněz. ThePay to podle své výroční zprávy skutečně dělá.

Prakticky to znamená, že peníze z plateb se u obchodníka nejprve projeví jako vydání elektronických peněz na jeho účet u ThePay. Teprve výplata na bankovní účet je jejich zpětnou výměnou.

Není to formalita. Určuje to, jak se s penězi mezi tím zachází a jaká pravidla se na ně vztahují.

Jak jsou chráněné vaše peníze

Prostředky, proti nimž byly vydány elektronické peníze, firma podle vlastního popisu eviduje odděleně od svých peněz i od peněz jiných osob.

Po uplynutí pracovního dne následujícího po přijetí je ukládá na samostatný účet u banky podléhající dohledu centrální banky. K tomu výslovně dodává, že peníze klientů nikam neinvestuje, ani do likvidních aktiv s nízkým rizikem.

Konkrétní banku ovšem nejmenuje ani v podmínkách, ani na webu. Účetní závěrka vyjmenovává osm bank, u nichž má firma účty, ale nerozlišuje, které z nich slouží k ochraně prostředků klientů.

Kdo je akvirer

Na rozdíl od některých konkurentů ThePay svého akvirera ve smluvních dokumentech jmenuje. Obchodní podmínky ve výčtu nadřazených pravidel uvádějí pravidla karetních společností, pravidla akvizičních partnerů se jménem Global Payments, pravidla bank, pravidla autorizačních center, pravidla evropského bankovního orgánu a bezpečnostní standard PCI DSS.

Je to jediný jmenovitě uvedený akvirer. Nápověda na webu ovšem mluví o akvirerech v množném čísle, takže jestli jich firma používá víc, se z veřejných zdrojů zjistit nedá.

Pro obchodníka je to přesto víc informací, než dostane jinde. Vědět, kdo transakci skutečně zúčtovává, je při řešení sporu podstatné.

Obchodník je sub-merchant

ThePay v karetním řetězci vystupuje jako payment facilitator a obchodník je vůči akvirerovi jen sub-merchant. Přímý smluvní vztah s akvirerem tedy nemá.

Podmínky to říkají naplno. Jsou-li v pravidlech karetních společností uvedeny případy, za které může být akvirer nebo payment facilitator sankcionován v souvislosti se svým obchodníkem, jde o povinnosti dopadající přímo na obchodníka a případnou újmu je povinen uhradit.

Samotný pojem payment facilitator přitom dokument nikde nedefinuje. Obchodník tak přijímá roli, jejíž obsah si musí dohledat jinde.

Kdo nese jaké riziko

Autentizaci a autorizaci platby provádí vydavatel karty, ne brána. Nápověda to popisuje jednoznačně, brána funguje jako integrátor mezi platebním systémem a obchodníkem a totožnost zákazníka nezná.

Silné ověření je nastavené u všech akvirerů a další monitoring podvodů a rizik provádějí sami akvireři. Riziko chybného zařazení oboru podnikání ovšem leží na obchodníkovi, protože podle podmínek hrozí za nesprávný kód sankce, kterou bude brána vymáhat po něm.

Rozdíl mezi typy karet v tomhle řetězci rozebírá srovnání debetní a kreditní karty.

Chargeback platí obchodník

Provede-li reklamaci zákazník, brána podle podmínek okamžitě omezí dispozici s penězi ve sporné výši. Vznikne-li jí povinnost částku vrátit, použije na to právě ty zadržené peníze.

Ekonomickou ztrátu tedy nese obchodník a strhává se přímo ze zůstatku na jeho účtu u brány. Kromě toho je povinen uhradit skutečné náklady spojené se zpracováním složitějších případů, které podle podmínek mohou i několikanásobně překročit základní poplatek ze sazebníku.

Kdo o oprávněnosti reklamace věcně rozhoduje, podmínky nejmenují. Formulace naznačuje rozhodnutí mimo bránu, ale vydavatel karty, akvirer ani karetní asociace tam uvedeni nejsou.

Tři pracovní dny na obranu

Lhůta, ve které se obchodník musí bránit, je nejvýše tři pracovní dny. Neběží ovšem od transakce, ale od výzvy brány.

V té době musí dodat veškeré související informace a dokumenty na podporu svých tvrzení. Kdo nemá doklady o dodání připravené, prakticky nemá šanci stihnout to.

Souvisí s tím povinnost archivace. Obě strany musí uchovávat doklady o dodání zboží nebo poskytnutí služby nejméně deset let od transakce a na dožádání je neprodleně poskytnout. Co všechno má doklad obsahovat, popisují náležitosti faktury.

Výplata se jmenuje jinak

Výplata peněz obchodníkovi se právně nejmenuje settlement, ale zpětná výměna elektronických peněz. A brána si u ní vyhrazuje překvapivě široké slovo.

Obchodník si sice může nastavit pravidelnou výplatu, podmínky ale dodávají, že plnou kontrolu nad tím má brána a intervaly může libovolně určovat. Samotná realizace může trvat až pět pracovních dnů od zadání pokynu, a ve výjimečných případech i déle.

Horní hranice stanovena není. Marketingové sliby o penězích do několika dnů tedy nemají ve smluvních podmínkách oporu.

Zádržné, které se tak nejmenuje

Slova zádržné ani rolling reserve se v podmínkách nevyskytují, funkčně tam ovšem obojí je.

Brána si vyhrazuje právo jednostranně stanovovat minimální zůstatek na účtech obchodníka, kdykoli požadovat jeho navýšení a deponovat peníze po dobu, kterou uzná za nutnou. Po ukončení smlouvy jí navíc právo zadržovat peníze zůstává, dokud jí hrozí nějaká újma.

Ani procento, ani maximální výše, ani maximální doba držení stanoveny nejsou. Podmínky k tomu dodávají, že obchodník nemá nárok na žádné úroky, pokud brána peníze zadržuje nebo jakkoli omezí dispozici, a že elektronické peníze se neúročí.

Co musí obchodník

Povinností je víc, než obchodník při podpisu obvykle čeká. Musí pravdivě sdělovat informace o svém obchodním modelu a změnu modelu má povinnost oznámit předem a nechat si ji schválit.

Nesmí vůči zákazníkovi uplatňovat poplatky související s využitím platebních metod ani motivovat zákazníky k jedné metodě na úkor jiné. Zakázáno je také rozdělení jedné objednávky na více nižších plateb, výplata hotovosti nebo přijetí karty za účelem prodeje třetí strany.

Zvláštní pozornost si zaslouží povinný banner. Do třiceti dnů od spuštění musí být na titulní stránce viditelně logo brány a aktuální loga karetních asociací. Za nesplnění se uplatní procentní přirážka z každé následné transakce, a to za celý kalendářní měsíc, ve kterém obchodník povinnost byť jediný započatý den nesplnil.

Kontrola až na provozovně

Brána si vyhrazuje právo kdykoli vyzvat obchodníka, aby prokázal soulad s bezpečnostním standardem PCI DSS, a nechat provést kontrolu externím partnerem.

Podmínky jdou ještě dál a uvádějí, že v krajním případě je brána oprávněna učinit i návštěvu skutečného místa podnikání obchodníka.

K tomu se přidávají povinnosti proti praní špinavých peněz. Brána je povinnou osobou, takže vyžaduje průkaz totožnosti a druhý podpůrný doklad, doklad o vlastnictví ověřovacího účtu, ověřovací platbu, uvedení skutečných majitelů a prohlášení o tom, že obchodník není politicky exponovanou osobou. Stane-li se jí později, musí to bezodkladně oznámit.

Ukončení smlouvy je nesymetrické

Obchodník může smlouvu vypovědět s tříměsíční výpovědní dobou. Brána si vyhrazuje právo vypovědět ji kdykoli a žádnou výpovědní dobu pro sebe nestanoví.

Důvody pro odstoupení zahrnují mimo jiné rizikové jednání způsobilé ohrozit pověst brány, neposkytnutí součinnosti na výzvu a podezření na zneužívání služby. Jde tedy o kritéria na úrovni podezření a subjektivního hodnocení.

Podmínky navíc výslovně říkají, že poskytování služeb není nárokovatelné a brána je může odmítnout nebo ukončit i tehdy, když obchodník splnil všechny stanovené podmínky. Postoupit smlouvu na třetí osobu smí brána, obchodník bez souhlasu nikoli.

Velikost v číslech

Za rok 2025 vykázala firma zisk po zdanění 27 897 tisíc korun, aktiva 338 721 tisíc a vlastní kapitál 55 508 tisíc korun. Účetní závěrku auditovala nezávislá společnost s výrokem bez výhrad.

Tržby z hlavní činnosti, tedy výnosy z poplatků a provizí, činily 80 522 tisíc korun proti 81 055 tisícům o rok dřív a 61 784 tisícům v roce 2023. Zisk přitom rostl ze 10 792 přes 18 069 na dnešních necelých 28 milionů.

Firma účtuje podle vyhlášky pro banky a jiné finanční instituce, takže výkazy mají bankovní strukturu a klasická položka tržeb v nich není. Podnikatel, který vede vlastní evidenci, se přitom pohybuje v úplně jiném režimu, jak popisuje text o tom, jak funguje daňová evidence OSVČ. Počet zaměstnanců závěrky neuvádějí vůbec, veřejně je dostupné jen pásmo z registru ekonomických subjektů.

Jak si stojí proti konkurenci

Základní kapitál ThePay je zhruba padesátkrát nižší než u největší tuzemské konkurenční brány. Zajímavější je ale rozdíl v postavení. ThePay je institucí elektronických peněz, jiná velká česká brána je platební institucí, což je jiné oprávnění s užším rozsahem, a třetí velký hráč přestal být k dubnu 2025 českou společností a působí tu dnes jako pobočka zahraniční platební instituce.

Pokuty a spory

V databázi pravomocných rozhodnutí centrální banky, která obsahuje přes osm a půl tisíce záznamů od roku 2009, firma nefiguruje ani jednou. Zveřejňování těchto rozhodnutí přitom není na úvaze úřadu, zákon o platebním styku mu je ukládá.

Zajímavější je širší nález. V celé té databázi nebyla za celou dobu její existence sankcionována ani jedna instituce elektronických peněz. Sankce padaly na platební instituce a hlavně na poskytovatele a vydavatele malého rozsahu, tedy na ty registrované kategorie.

V otevřených datech obchodní inspekce, která pokrývají bezmála tři sta tisíc kontrol, u firmy není evidována ani jedna kontrola. Dvě velké konkurenční brány jich mají pět a dvě, ani u jedné ovšem kontrola neskončila pravomocnou pokutou.

Kde nález něco znamená a kde ne

U finančního arbitra je nulový nález věcný, protože arbitr instituce ve svých rozhodnutích jmenuje a anonymizuje jen spotřebitele. V úplném přehledu jeho publikovaných rozhodnutí od roku 2011 firma není. Sbírka ale obsahuje jen vybraná rozhodnutí, takže spor ukončený smírem nebo zpětvzetím by v ní nebyl. U úřadu pro ochranu osobních údajů je nulový nález naopak slabý, protože ten subjekty v publikovaných rozhodnutích i v seznamech pokut anonymizuje. A zákon dovoluje zveřejnit rozhodnutí bez identifikace i centrální bance, takže ani tam nelze existenci sankce zcela vyloučit.

U Nejvyššího soudu se jméno brány objevuje dvakrát, ale ani v jednom případě jako účastník řízení. V jednom rozhodnutí je naopak uvedena mezi poškozenými společnostmi, u nichž neznámý pachatel sjednal půjčky na neexistující osoby.

Tabulka tvrdých údajů

Sedm věcí, které si u platební brány ověřit

1. Jestli má licenci, nebo jen registraci. Seznamy regulátora jsou veřejné.
2. Kdo je akvirer. Ne každá brána ho jmenuje.
3. Kdo nese chargeback. Skoro vždy obchodník.
4. Kolik času máte na obranu. Bývají to dny, ne týdny.
5. Jaká je lhůta výplaty. A jestli má horní hranici.
6. Zda může brána zadržet peníze. A jestli je určeno na jak dlouho.
7. Jak se smlouva ukončuje. Lhůty bývají pro každou stranu jiné.

Časté otázky

Kdo ThePay vlastní?

Ovládající osobou je společnost HAVEL INVEST s podílem 73,125 procenta, za níž stojí spoluzakladatel Daniel Havel. Vlastnictví je české, ale poslední článek řetězce je akciová společnost, jejíž akcionáři se do rejstříku nezapisují.

Jakou licenci ThePay má?

Je institucí elektronických peněz, a to podle seznamů regulátora od poloviny roku 2022. Předtím byla vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu a před rokem 2017 poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu.

Jaký je rozdíl mezi registrací a licencí?

Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je subjekt registrovaný, ne licencovaný, a podléhá zákonným limitům objemu. Instituce elektronických peněz má plné povolení a smí navíc vydávat elektronické peníze a vést účty elektronických peněz.

Kdo zúčtovává karetní platby?

Obchodní podmínky jmenují jako akvizičního partnera Global Payments. ThePay v řetězci vystupuje jako payment facilitator a obchodník je vůči akvirerovi sub-merchant, přímou smlouvu s ním tedy nemá.

Kdo zaplatí chargeback?

Ekonomickou ztrátu nese obchodník. Brána podle podmínek okamžitě omezí dispozici s penězi ve sporné výši a použije je na vrácení. Obchodník navíc hradí skutečné náklady na zpracování složitějších případů.

Za jak dlouho přijdou peníze na účet?

Realizace může podle podmínek trvat až pět pracovních dnů od zadání pokynu a ve výjimečných případech i déle. Horní hranice stanovena není a brána si vyhrazuje právo intervaly výplaty libovolně určovat.

Může brána zadržet peníze obchodníka?

Ano. Vyhrazuje si právo jednostranně stanovit minimální zůstatek, požadovat jeho navýšení a deponovat peníze po dobu, kterou uzná za nutnou. Procento, maximální výše ani maximální doba stanoveny nejsou a peníze se přitom neúročí.

Dostala ThePay pokutu?

V databázi pravomocných rozhodnutí centrální banky firma nefiguruje ani jednou, stejně jako v otevřených datech obchodní inspekce a v publikovaných rozhodnutích finančního arbitra. Zcela vyloučit sankci ovšem nelze, protože zákon dovoluje zveřejnit rozhodnutí i bez identifikace subjektu.

Další krok: Než u platební brány podepíšete smlouvu, najděte si v podmínkách tři věci: kdo nese chargeback, jaká je lhůta výplaty a zda má horní hranici, a za jakých podmínek může brána vaše peníze zadržet. Tyhle tři odstavce rozhodnou o tom, jak vás bude spolupráce bolet ve chvíli, kdy se něco pokazí. Další zpracované služby najdete v rozcestníku finančních služeb a aplikací, začínajícím podnikatelům pak poslouží text o tom, jak začít podnikat jako OSVČ, a přehled fakturačních nástrojů v profilu služby Fakturoid.

Zdroje: obchodní rejstřík a ARES, IČO 28135261, úplný výpis; sbírka listin, účetní závěrka za rok 2023 a výroční zprávy za roky 2024 a 2025; seznam institucí relevantních pro statistiku platebního styku vedený Českou národní bankou, čtvrtletní řezy od roku 2015; obchodní podmínky, podmínky pro platební bránu a reklamační řád na webu poskytovatele; obchodní rejstřík konkurenčních poskytovatelů; databáze pravomocných rozhodnutí České národní banky v řízeních zahájených po 1. 1. 2009; otevřená data České obchodní inspekce, sady kontrol a sankcí; přehled publikovaných rozhodnutí finančního arbitra; sbírky rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže; vyhledávání Úřadu pro ochranu osobních údajů; databáze rozhodnutí Nejvyššího soudu; zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku.