Výhřevnost dřeva: tabulka v kWh a vliv vlhkosti

Výhřevnost dřeva v MJ i kWh na kilogram podle vlhkosti, kolik energie nese prostorový metr listnatého a jehličnatého dřeva a jak spočítat cenu tepla.

Výhřevnost dřeva se pohybuje zhruba od 2 do 5 kWh na kilogram a rozhoduje o ní hlavně obsah vody, méně druh dřeviny. Proschlé poleno s 15 až 20 % vody dá kolem 4 kWh/kg, čerstvě pokácené dřevo s vlhkostí kolem 50 % jen něco přes 2 kWh/kg. Na prostorový metr pak vychází víc energie u listnatých dřevin, protože jsou těžší. Kolik z toho skončí jako teplo v místnosti, určuje účinnost kamen nebo kotle.

Hlavní body

  • Měkké dřevo má bez vody 18,56 MJ/kg (5,16 kWh/kg), při 20 % vody 14,28 MJ/kg (3,97 kWh/kg) a při 50 % jen 8,10 MJ/kg (2,25 kWh/kg).
  • Jehličnaté dřevo má na kilogram o 6 až 8 % vyšší výhřevnost než listnaté, listnaté je ale těžší, takže prostorový metr nese víc energie.
  • Prostorový metr listnatého dřeva s 15 % vody obsahuje orientačně 1 927 kWh, jehličnatého 1 472 kWh.
  • Čerstvé dřevo má kolem 50 % vody, pod střechou s provětráváním klesne zhruba na 20 % za rok.
  • Kamna s uzavřenou přední stranou musí mít sezonní účinnost aspoň 65 %, otevřené topeniště aspoň 30 % a kotel na tuhá paliva do 20 kW aspoň 75 %.
  • Cena tepla ze dřeva = cena za prostorový metr ÷ (kWh v prostorovém metru × účinnost).

Jaká je výhřevnost dřeva podle druhu a vlhkosti?

Výhřevnost udává, kolik tepla se uvolní spálením jednoho kilogramu paliva, a u pevných paliv se běžně píše v megajoulech na kilogram. Pro výpočty v domácnosti je praktičtější kilowatthodina, protože ji znáte z vyúčtování elektřiny i plynu. Převod je jednoduchý: jedna kWh odpovídá 3,6 MJ, takže hodnotu v MJ/kg stačí vydělit číslem 3,6. Tabulka vychází z hodnot, které TZB-info převzalo z odborné literatury o komínové technice a o energetickém využití biomasy.

Palivo Obsah vody Výhřevnost v MJ/kg Výhřevnost v kWh/kg
Polena, měkké dřevo 0 % 18,56 5,16
Jehličnaté dřevo 15 % 15,58 4,33
Listnaté dřevo 15 % 14,61 4,06
Polena, měkké dřevo 20 % 14,28 3,97
Polena, měkké dřevo 30 % 12,18 3,38
Polena, měkké dřevo 40 % 10,10 2,81
Jehličnaté dřevo 50 % 8,16 2,27
Polena, měkké dřevo 50 % 8,10 2,25
Listnaté dřevo 50 % 7,59 2,11

Jehličnaté, nebo listnaté dřevo?

Na kilogram vychází lépe jehličnaté dřevo. Podle Ing. Zdeňka Lyčky z Asociace podniků topenářské techniky mají jehličnaté dřeviny řádově o 6 až 8 % vyšší výhřevnost než listnaté, protože obsahují víc pryskyřic. V tabulce to odpovídá rozdílu mezi 15,58 a 14,61 MJ/kg při stejném obsahu vody. Do kamen ale nepřikládáte kilogramy, nýbrž polena určitého objemu, a tam se poměr obrací, protože buk nebo dub jsou výrazně hustší než smrk či borovice.

Jak tabulku číst

Čísla jsou orientační, každý kus dřeva má trochu jiné vlastnosti. Pro domácí výpočet stačí dvě opěrná čísla: proschlé dřevo kolem 4 kWh/kg, čerstvé kolem 2 kWh/kg. Výhřevnost se navíc liší od spalného tepla, které na vyúčtování plynu najdete: výhřevnost nepočítá s teplem, jež odchází s vodní párou ve spalinách.

Proč mokré dřevo topí hůř

Voda v polenu nehoří. V kilogramu dřeva s 50 % vody je jen půl kilogramu dřevní hmoty a zbytek je voda, kterou musí oheň nejdřív ohřát a odpařit. Teplo na to spotřebované v místnosti chybí. Proto výhřevnost měkkého dřeva klesá z 14,28 MJ/kg při 20 % vody na 8,10 MJ/kg při 50 %, tedy zhruba o 43 %. Ze stejné hmotnosti paliva dostanete výrazně méně tepla a přikládat musíte častěji.

Kolik vody má čerstvé a proschlé dřevo

Čerstvě vytěžené dřevo má podle podkladů TZB-info vlhkost kolem 50 %. Při přirozeném provětrávání pod střechou klesne obsah vody zhruba na 20 % za jeden rok. Lyčka uvádí jako cíl relativní vlhkost u hranice 20 % a dodává, že na vzduchu sušené dřevo se i po několika letech zastaví u takzvané vzduchosuchosti, kolem 16 % absolutní vlhkosti. Níž se bez umělého sušení nedostane, proto čísla pro 0 % vody jsou jen teoretická.

Co ukáže vlhkoměr: absolutní a relativní vlhkost

Většina hrotových vlhkoměrů měří absolutní vlhkost, tedy hmotnost vody vztaženou k hmotnosti suchého dřeva. Tabulky výhřevnosti ale pracují s relativní, takzvanou energetickou vlhkostí, kde je voda vztažená k celkové hmotnosti vlhkého polena. Přepočet: relativní vlhkost = absolutní vlhkost ÷ (100 + absolutní vlhkost) × 100. Z naměřených 30 % tak vychází asi 23 % relativní vlhkosti, z 25 % absolutní přesně 20 % relativní.

Jak přesné je měření

Hrotový vlhkoměr měří elektrický odpor mezi dvěma zabodnutými hroty, který s rostoucí vlhkostí klesá. Podle Lyčky jsou běžné přístroje přesné zhruba do 30 % absolutní vlhkosti, kvalitnější do 35 % a profesionální až do 50 až 70 %. Výpočtová pomůcka TZB-info proto přijímá hodnoty jen v rozmezí 16 až 40 %. Doporučuje změřit víc kusů a počítat s průměrem.

Plnometr, prostorový metr a sypaný metr

Plnometr je metr krychlový čisté dřevní hmoty bez mezer, výchozí jednotka pro přepočty. Prostorový metr rovnaný odpovídá metru krychlovému pečlivě srovnaných polen a podle TZB-info obsahuje 60 až 75 % dřeva, zbytek tvoří vzduch mezi kusy. Prostorový metr sypaný se používá u volně nasypaných kusů nebo štěpky a dřeva v něm je nejméně. Dodavatelé palivového dřeva počítají nejčastěji s rovnaným prostorovým metrem.

Jednotka Na plnometr Na prostorový metr rovnaný Na prostorový metr sypaný
1 plnometr 1,0 1,43 2,43
1 prostorový metr rovnaný 0,7 1,0 1,7
1 prostorový metr sypaný 0,41 0,59 1,0

Záleží i na délce polen

Rovnaná polena mají podle tabulky TZB-info 0,70 až 0,80 plnometru na prostorový metr, kratší kusy dlouhé 25 až 33 cm se srovnají hustěji, na 0,86 plnometru. Tytéž krátké kusy volně nasypané dají jen 0,56 až 0,60 plnometru. U nabídky se proto vyplatí vědět, zda jde o metr rovnaný, nebo sypaný.

Kolik tepla dá prostorový metr v kamnech a kotli

Energii v prostorovém metru spočítáte jako hmotnost metru krát výhřevnost. Listnaté dřevo s 15 % vody váží kolem 475 kg na rovnaný metr, jehličnaté kolem 340 kg. Vynásobením výhřevností vychází 1 927 kWh pro listnaté a 1 472 kWh pro jehličnaté dřevo. Za mokra, s 50 % vody, to je 1 667 a 1 285 kWh, ovšem při vyšší hmotnosti a bez započtení sesychání. Tolik energie je v palivu, ne v místnosti.

Palivo (15 % vody) Energie v prostorovém metru Teplo při účinnosti 30 % Teplo při účinnosti 65 % Teplo při účinnosti 75 %
Listnaté dřevo 1 927 kWh 578 kWh 1 253 kWh 1 445 kWh
Jehličnaté dřevo 1 472 kWh 442 kWh 957 kWh 1 104 kWh

Jakou účinnost do výpočtu dosadit

Nařízení Komise (EU) 2015/1185 stanoví od 1. ledna 2022 pro lokální topidla na tuhá paliva minimální sezonní účinnost: 30 % u otevřeného topeniště, 65 % u kamen s uzavřenou přední stranou a stejných 65 % u sporáků. Pro kotle na tuhá paliva platí podle nařízení (EU) 2015/1189 od roku 2020 aspoň 75 % do výkonu 20 kW. Jde o minima pro nové výrobky; skutečnou účinnost svého spotřebiče najdete v jeho technické dokumentaci.

Modelový výpočet na topnou sezónu

Předpokládejme dům, který za sezónu potřebuje 10 000 kWh tepla; číslo je zvolené pro příklad, nejde o průměr. Při účinnosti kamen 65 % musí palivo obsahovat 10 000 ÷ 0,65, tedy asi 15 385 kWh. To odpovídá přibližně 8 prostorovým metrům listnatého nebo 10,5 metru jehličnatého dřeva s 15 % vody. U kotle s účinností 75 % vychází 13 333 kWh v palivu, tedy kolem 6,9 metru listnatého nebo 9,1 metru jehličnatého dřeva.

Jak spočítat cenu tepla ze dřeva

Cenu dřeva dosaďte z vlastní nabídky. Cena jedné kWh tepla ze dřeva = cena za prostorový metr ÷ (kWh v prostorovém metru × účinnost). Pokud máte listnaté dřevo s 15 % vody a kamna s účinností 65 %, dělíte cenu metru číslem 1 253. Výsledek v Kč za kWh srovnáte s jinými zdroji tepla.

Srovnání s elektřinou a plynem

U přímotopu se každá kWh elektřiny mění v kWh tepla, při modelové ceně 6 Kč za kWh tedy stojí teplo 6 Kč za kWh. U zemního plynu s modelovou cenou 2 Kč za kWh vydělíte cenu účinností kotle podle jeho štítku. Dřevo vyjde levněji, když platí: cena za prostorový metr ÷ (kWh v metru × účinnost) je menší než cena tepla z jiného zdroje. Stejnou logikou se počítá i ohřev vody v bojleru.

Co do ceny tepla nepatří a co ano

Vzorec počítá jen s palivem. K reálným nákladům patří i doprava, štípání, místo na skladování a čištění spalinové cesty. Kdo zvažuje, jak snížit spotřebu energie v domácnosti, by měl dřevo počítat stejně poctivě jako elektřinu. Topení dřevem se dobře plánuje dopředu, protože hlavní výdaj za palivo přichází najednou, ne v měsíčních zálohách.

Jednorázový nákup v rozpočtu

Nákup dřeva na celou sezónu je větší jednorázová položka, a pokud dřevo potřebuje rok sušení, kupuje se ještě dřív. Vyplatí se ji rozpustit do měsíčního plánu stejně jako zálohy na energie, aby zimní měsíce nepřinesly nečekaný výpadek. Postup, jak udržet rodinný rozpočet do výplaty, se dá použít i na tuhle sezonní položku. Kdo hledá levné bydlení, má u domu s kamny v rozpočtu počítat i s palivem na celou zimu.

Šest chyb při počítání s palivovým dřevem

  1. Počítat s výhřevností suchého dřeva u čerstvého polena. Mezi 20 a 50 % vody ztratí kilogram dřeva zhruba 43 % výhřevnosti.
  2. Srovnávat dřeviny jen podle kilogramu. Jehličnaté dřevo má vyšší výhřevnost na kg, listnaté víc energie v prostorovém metru.
  3. Zaměnit absolutní a relativní vlhkost. Vlhkoměr obvykle ukazuje absolutní, tabulky počítají s relativní; 30 % na displeji je asi 23 % relativní vlhkosti.
  4. Plést si rovnaný a sypaný metr. Ve sypaném metru je dřeva výrazně méně, kolem 0,41 plnometru proti 0,7 u rovnaného.
  5. Vynechat účinnost spotřebiče. Otevřené topeniště s účinností 30 % dá z metru jen asi třetinu tepla, které by dodal kotel s 75 %.
  6. Spoléhat na jedno měření. Každý kus je jiný, proto změřte víc polen z různých míst hráně a počítejte s průměrem.
Upozornění: Článek má vzdělávací charakter a nepředstavuje individuální finanční, právní ani investiční poradenství. Konkrétní postup vždy přizpůsobte své situaci a aktuálním podmínkám.

Časté otázky: výhřevnost palivového dřeva

Jaká je výhřevnost dřeva v kWh na kilogram?

Proschlé dřevo s 15 až 20 % vody má kolem 4 kWh na kilogram, jehličnaté o něco víc než listnaté. Čerstvě pokácené dřevo s vlhkostí kolem 50 % dá jen přibližně 2,1 až 2,3 kWh/kg. Úplně suchá dřevní hmota by měla kolem 5,2 kWh/kg, té se ale sušením na vzduchu nedosáhne.

Které dřevo má nejvyšší výhřevnost?

Záleží na tom, zda srovnáváte kilogram, nebo metr. Na kilogram vede jehličnaté dřevo díky pryskyřicím, zhruba o 6 až 8 %. Na prostorový metr vychází lépe listnaté dřevo jako buk nebo dub, protože je těžší a do stejného objemu se vejde víc hmoty.

Kolik kWh má prostorový metr dřeva?

Rovnaný prostorový metr listnatého dřeva s 15 % vody obsahuje orientačně 1 927 kWh, jehličnatého 1 472 kWh. Do místnosti se dostane jen část podle účinnosti, u kamen s 65 % asi 1 253 a 957 kWh. Jde o průměrné hodnoty, konkrétní hráň se může lišit.

Jak poznám, že je dřevo dost suché na topení?

Nejspolehlivěji hrotovým vlhkoměrem, který změří několik polen z různých míst hráně. Cílem je relativní vlhkost kolem 20 %, což odpovídá zhruba 25 % absolutní vlhkosti na displeji běžného přístroje.

Jak dlouho musí palivové dřevo schnout?

Při přirozeném provětrávání pod střechou klesne obsah vody z původních zhruba 50 % na 20 % přibližně za jeden rok. Rychlost ovšem závisí na dřevině, velikosti polen a umístění hráně. Před topením je proto lepší vlhkost změřit než spoléhat na kalendář.

Proč se nemá topit čerstvým dřevem?

Čerstvé dřevo obsahuje kolem poloviny vody, kterou musí oheň nejdřív odpařit. Výhřevnost tak klesne přibližně na polovinu proti proschlému dřevu a na stejné teplo spálíte výrazně víc paliva. Kamna nebo kotel přitom při stejném přikládání dodají do místnosti méně tepla.

Zdroje

Radek Vávra
Radek Vávra

Věnuje se tématům osobních financí, investování a ekonomiky. V obsahu klade důraz na srozumitelnost, souvislosti a praktickou využitelnost pro běžné čtenáře.