V ochranné době zaměstnavatel výpověď dát nesmí, a pokud ochranná doba začne až po doručení výpovědi, výpovědní doba se o ni prodlouží. Nezapočítává se do ní, takže pracovní poměr skončí až uplynutím její zbývající části po skončení ochranné doby. Zaměstnanec se ale může prodloužení vzdát, pokud o něj nestojí. Pravidla stanoví paragrafy 53 a 54 zákoníku práce, jak rozebírá i právní rozbor ochranné doby.
- Zákaz výpovědi chrání zaměstnance jen před výpovědí od zaměstnavatele, ne před ostatními způsoby skončení poměru.
- Ochranná doba zahrnuje dočasnou pracovní neschopnost, těhotenství, mateřskou i rodičovskou dovolenou a další zákonem vyjmenované situace.
- Ochrana neplatí, když si zaměstnanec neschopnost přivodil úmyslně nebo v opilosti.
- Ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává a poměr skončí až uplynutím jejího zbytku.
- Zákaz výpovědi má výjimky, například při rušení zaměstnavatele nebo při zvlášť hrubém porušení povinností.
Co ochranná doba chrání a co ne
Ochranná doba brání jedinému: výpovědi dané zaměstnavatelem. Nechrání před dohodou o rozvázání pracovního poměru, před uplynutím doby určité, před zrušením ve zkušební době ani před okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele.
To bývá zdrojem zklamání. Zaměstnanec spoléhá na to, že ho neschopenka ochrání, a pak podepíše dohodu, protože mu ji zaměstnavatel předloží jako jedinou možnost. Dohoda ale ochrannou dobu obchází zcela legálně, protože se jí zaměstnanec dobrovolně účastní.
Výpověď od zaměstnance omezená není
Zaměstnanec může dát výpověď kdykoli, i během vlastní neschopnosti nebo mateřské dovolené. Zákaz míří jen jedním směrem, protože chrání slabší stranu před ztrátou příjmu v době, kdy si těžko hledá jiné místo.
Kdy ochranná doba běží
Nejčastější ochrannou dobou je doba, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným. Vedle ní zákon chrání i těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně a zaměstnance čerpající mateřskou nebo rodičovskou dovolenou a zaměstnance dlouhodobě plně uvolněné pro výkon veřejné funkce.
Do výčtu patří i doba od doručení povolávacího rozkazu k vojenskému cvičení až do uplynutí dvou týdnů po propuštění a doba, kdy je zaměstnanec pracující v noci uznán podle lékařského posudku dočasně nezpůsobilým pro noční práci.
Rozhoduje stav v okamžiku doručení
Ochrana se posuzuje k okamžiku, kdy je výpověď doručena. Neschopenka vystavená až druhý den po převzetí výpovědi tedy na její platnost vliv nemá. Tenhle detail rozhoduje ve sporech nejčastěji a stojí za ním obvykle jediný den.
Neschopnost přivozená úmyslně ochranu ruší
Ochrana neplatí, pokud si zaměstnanec pracovní neschopnost přivodil úmyslně nebo vznikla-li bezprostředním následkem opilosti či zneužití návykových látek. Důkazní břemeno v takové situaci nese zaměstnavatel.
V praxi jde o vzácnou výjimku, protože prokázat úmysl je obtížné. Přesto se na ni zaměstnavatelé odvolávají a je dobré vědět, že samotné podezření nestačí.
Co se stane s výpovědní dobou
Byla-li výpověď dána před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Pracovní poměr pak skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby.
Prakticky to znamená, že neschopnost v průběhu výpovědní doby ji přeruší a zbytek se doběhne až po uzdravení. Zaměstnanec tak neztrácí dny, které by jinak strávil hledáním nové práce.
Ochranná doba uvnitř výpovědní doby ji neprodlouží vždy
Pokud ochranná doba skončí ještě před koncem výpovědní doby, k prodloužení nedojde. Poměr skončí v původně vypočteném termínu. Prodloužení nastává jen tehdy, když by výpovědní doba měla uplynout v době, kdy ochrana stále trvá.
Prodloužení lze odmítnout
Zaměstnanec může zaměstnavateli sdělit, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. Poměr pak skončí v původním termínu, jako by se ochranná doba nezapočítávala.
Smysl to má tehdy, když má zaměstnanec domluvené nové místo a prodloužení by mu překáželo. Sdělení je vhodné učinit písemně a s uvedením data, aby bylo zřejmé, ke kterému dni má poměr skončit.
Kdy zákaz výpovědi neplatí
Zákaz výpovědi v ochranné době má výjimky, které zákon vyjmenovává. Patří mezi ně organizační změny spočívající v rušení zaměstnavatele nebo jeho části a přemístění zaměstnavatele nebo jeho části.
Další výjimkou jsou důvody, pro které lze pracovní poměr zrušit okamžitě, a porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. U těhotných zaměstnankyň a zaměstnanců čerpajících rodičovskou dovolenou je ochrana silnější a některé výjimky se na ně nevztahují.
Šest situací, ve kterých ochranná doba nepomůže
- Podpis dohody o rozvázání poměru. Dohoda ochranu obchází legálně, protože je dobrovolná.
- Uplynutí doby určité. Poměr skončí sám, výpověď se k tomu nepotřebuje.
- Zrušení ve zkušební době. Platí jen omezení prvních čtrnácti dnů neschopnosti.
- Rušení nebo přemístění zaměstnavatele. Zákonná výjimka ze zákazu.
- Zvlášť hrubé porušení povinností. Ochrana v takovém případě neplatí.
- Neschopnost způsobená opilostí. Ochrana odpadá, důkaz ale leží na zaměstnavateli.
Jak postupovat při výpovědi v ochranné době
Prvním krokem je zjistit, zda ochranná doba trvala v okamžiku doručení výpovědi, a doložit to. Rozhodné jsou datum doručení a datum vystavení neschopenky nebo jiného dokladu.
Pokud byla výpověď dána neplatně, je nutné zaměstnavateli písemně oznámit, že trváte na dalším zaměstnávání, a podat žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru. Lhůta je krátká, počítá se v měsících od data, kdy měl poměr skončit, a jejím zmeškáním nárok zaniká. Souvislosti mezi skončením poměru a nároky popisuje článek o tom, kdy vzniká nárok na odstupné.
Nejčastější otázky k ochranné době
Může mi dát zaměstnavatel výpověď, když jsem na neschopence?
Ne, dočasná pracovní neschopnost je ochrannou dobou a výpověď v ní je neplatná. Neplatí to, pokud si zaměstnanec neschopnost přivodil úmyslně nebo v opilosti, a neplatí to u zákonných výjimek, například při rušení zaměstnavatele.
Chrání ochranná doba i před dohodou o rozvázání poměru?
Nechrání. Zákaz míří jen na výpověď od zaměstnavatele. Dohoda, uplynutí doby určité ani zrušení ve zkušební době pod ochranu nespadají.
Co když onemocním až během výpovědní doby?
Ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává, pokud by výpovědní doba měla uplynout právě v ní. Poměr pak skončí až uplynutím zbývající části po skončení ochranné doby.
Můžu prodloužení pracovního poměru odmítnout?
Ano. Stačí zaměstnavateli sdělit, že na prodloužení netrváte, ideálně písemně. Poměr pak skončí v původním termínu.
Jaké situace jsou kromě nemoci ochrannou dobou?
Těhotenství, mateřská a rodičovská dovolená, dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce, doba vojenského cvičení a doba, kdy je zaměstnanec pracující v noci uznán dočasně nezpůsobilým pro noční práci.
Kdy zákaz výpovědi v ochranné době neplatí?
Zejména při rušení nebo přemístění zaměstnavatele, při důvodech pro okamžité zrušení poměru a při porušení povinností zvlášť hrubým způsobem. U těhotných a rodičů na rodičovské je ochrana silnější.
Další krok: Porovnejte datum doručení výpovědi s datem vystavení neschopenky, protože rozhoduje stav v okamžiku doručení. Pokud poměr přesto skončí, ověřte si podmínky, za kterých vzniká podpora v nezaměstnanosti.
Zdroje: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, paragrafy 53 a 54; odborné právní rozbory ochranné doby v pracovním právu.
Kde tenhle institut stojí mezi ostatními právy zaměstnance, ukazuje průvodce právy zaměstnance.
