Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele nevzniká smlouvou, ale přímo ze zákona. Zaměstnavatel si nevybírá pojišťovnu ani podmínky, a i když pojistné nezaplatí, nárok zaměstnance na odškodnění tím nezaniká. Je to jediné pojištění svého druhu, které v Česku zůstalo. Rámec dává zákoník práce.

Proč vzniká ze zákona

Zaměstnavatelé zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance jsou pojištěni pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Pojištění tedy neplyne z rozhodnutí zaměstnavatele, ale přímo z právního předpisu.

Smyslem je, aby odškodnění zaměstnance nezáviselo na tom, zda zaměstnavatel má peníze. Náhrady po vážném úrazu mohou být vysoké a vyplácejí se dlouhá léta.

Uspořádání je přechodné už velmi dlouho. Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, který jej měl nahradit, byl opakovaně odkládán a nakonec zrušen, aniž kdy nabyl účinnosti.

Kdo je pojištěn a u koho

Pojištěn je každý zaměstnavatel od okamžiku, kdy zaměstná prvního zaměstnance. Nerozhoduje právní forma, velikost ani obor, a nerozhoduje ani to, zda jde o pracovní poměr nebo o dohodu.

Pojišťovnu si zaměstnavatel nevybírá. Předpis určuje, že u zaměstnavatelů, kteří měli toto pojištění sjednáno u České pojišťovny ke konci roku 1992, zůstává tato pojišťovna, dnes působící pod názvem Generali Česká pojišťovna. Všichni ostatní jsou pojištěni u Kooperativy.

Nabídka jiného pojistitele na „zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele“ je tedy vždy nabídkou něčeho jiného, typicky smluvního pojištění nad rámec zákonného.

OSVČ bez zaměstnanců

Podnikatel bez zaměstnanců pod toto pojištění nespadá, protože nemá vůči komu odpovídat jako zaměstnavatel. Vlastní úraz si musí krýt jinak, typicky komerčním úrazovým pojištěním.

Kdy pojištění vzniká a zaniká

Pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele. Nezaniká tedy tím, že zaměstnavatel na čas nikoho nezaměstnává.

Zaměstnavatel je povinen vznik pojištění pojišťovně bez zbytečného odkladu písemně oznámit. Oznámení není podmínkou vzniku, jen povinností navíc.

Zaniká dnem zániku posledního pracovněprávního vztahu, respektive dnem zániku zaměstnavatele. Za úraz, který se stal v době trvání pojištění, se ovšem plní i poté.

Co pojištění kryje

Kryje nároky zaměstnance z odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání v rozsahu, v jakém je stanoví zákoník práce. Tedy ztrátu na výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění, náklady léčení, věcnou škodu i nároky pozůstalých.

Nekryje pokuty uložené inspekcí práce, náklady na nápravu závad ani škodu na majetku zaměstnavatele. To jsou samostatné položky, které nese zaměstnavatel sám.

Nekryje ani nároky, u nichž se zaměstnavatel odpovědnosti zprostil. Přehled druhů náhrad shrnuje text o náhradách při pracovním úrazu.

Jak nárok uplatnit

Zaměstnanec uplatňuje nárok u zaměstnavatele, ne u pojišťovny. Přímý nárok vůči pojistiteli mu předpis nedává, což je zásadní rozdíl proti povinnému ručení u vozidel.

Zaměstnavatel škodní událost pojišťovně nahlásí a doloží záznamem o úrazu, lékařskými zprávami a podklady o výdělku. Pojišťovna plní za něj.

Nejedná-li zaměstnavatel, nezbývá než jej k plnění vyzvat písemně a případně se obrátit na soud. Podnět oblastnímu inspektorátu práce věc řeší jen nepřímo, přes kontrolu povinností.

Když zaměstnavatel zanikne

Zanikne-li zaměstnavatel bez právního nástupce, přebírá výplatu náhrad organizační složka určená předpisem. Nároky zaměstnance tedy nekončí likvidací firmy.

Pojistné a povinnosti zaměstnavatele

Pojistné se platí čtvrtletně a jeho sazba se odvíjí od převažující činnosti zaměstnavatele. Sazby jsou uvedeny v příloze prováděcího předpisu a liší se řádově podle rizikovosti oboru.

Základem je souhrn vyměřovacích základů za rozhodné období. Zaměstnavatel si pojistné počítá sám, pojišťovna mu je nepředepisuje.

Vedle placení má zaměstnavatel povinnost bez zbytečného odkladu oznámit vznik pojištění, hlásit škodní události a poskytnout pojišťovně součinnost při jejich šetření.

Postih vůči zaměstnavateli

Nezaplacené pojistné neruší nárok zaměstnance. Pojišťovna plní i tak a dlužné pojistné vymáhá po zaměstnavateli zvlášť. To je pro zaměstnance nejdůležitější pojistka celé konstrukce.

Porušil-li zaměstnavatel předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody, může po něm pojišťovna požadovat část vyplaceného plnění zpět.

Stejně tak při nesoučinnosti při šetření nebo při pozdním hlášení. Zaměstnavatel, který úraz nenahlásí, si tím nepomůže, jen zvýší vlastní riziko.

Sedm věcí, které lidé nevědí

1. Pojistku si nelze vybrat. Pojišťovnu určuje předpis.
2. Smlouva se neuzavírá. Pojištění vzniká ze zákona.
3. Platí i pro dohody. Nejen pro pracovní poměr.
4. Zaměstnanec nežaluje pojišťovnu. Nárok uplatňuje u zaměstnavatele.
5. Neplacení pojistného nárok neruší. Pojišťovna plní a dluh vymáhá zvlášť.
6. Pokuty od inspekce kryté nejsou. Ty nese zaměstnavatel sám.
7. Zánik firmy nároky neukončuje. Výplatu přebírá určená organizační složka.

Časté otázky

Musím jako zaměstnavatel toto pojištění sjednat?

Nesjednává se. Vzniká přímo ze zákona okamžikem, kdy zaměstnáte prvního zaměstnance. Sjednat je nelze ani zrušit.

U které pojišťovny jsem pojištěn?

U Generali České pojišťovny, měl-li zaměstnavatel toto pojištění u České pojišťovny sjednáno ke konci roku 1992, jinak u Kooperativy. Volba není možná.

Vztahuje se to i na dohodu o provedení práce?

Vztahuje. Rozhoduje existence pracovněprávního vztahu, ne jeho forma.

Můžu se s nárokem obrátit přímo na pojišťovnu?

Přímý nárok vůči pojistiteli zaměstnanec nemá. Nárok uplatňuje u zaměstnavatele, který jej dál hlásí pojišťovně.

Co když zaměstnavatel pojistné neplatil?

Na nárok zaměstnance to nemá vliv. Pojišťovna plní a dlužné pojistné vymáhá po zaměstnavateli samostatně.

Kryje pojištění pokutu od inspekce práce?

Nekryje. Pokuty, náklady na odstranění závad ani škodu na majetku zaměstnavatele toto pojištění nezahrnuje.

Platí to i pro OSVČ bez zaměstnanců?

Neplatí. Bez zaměstnanců není koho odškodňovat jako zaměstnance, vlastní úraz je nutné krýt komerčním pojištěním.

Co se stane, když firma zanikne?

Výplatu již přiznaných náhrad přebírá organizační složka určená předpisem. Nároky zánikem zaměstnavatele nekončí.

Další krok: Zaměstnavatelům se vyplatí ověřit si zařazení převažující činnosti, protože právě z něj plyne sazba pojistného. Zaměstnanci po úrazu stačí trvat na tom, aby zaměstnavatel událost pojišťovně nahlásil, a vyžádat si o tom písemné potvrzení.

Zdroje: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, paragraf 365; vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.