Sankce za pozdní splátku úvěru: jaké stropy platí ze zákona

Sankce za pozdní splátku spotřebitelského úvěru nejsou na volbě věřitele, zákon jim staví tvrdé stropy. Zákon o spotřebitelském úvěru vyjmenovává tři platby, které si věřitel smí pro případ prodlení sjednat, a ke každé z nich přidává limit. Cokoli nad rámec toho výčtu se do vyčíslení dluhu nemá dostat, a když se tam dostane, dá se to namítnout.

Tři platby a nic dalšího

Zákon nepracuje se seznamem zakázaných poplatků, ale s uzavřeným výčtem povoleného. To je pro spotřebitele podstatně silnější konstrukce, protože nový vynalezený poplatek nemusí nikdo zakazovat jmenovitě. Prostě ve výčtu není.

Věřitel si pro případ prodlení smí sjednat právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu v souvislosti s prodlením vznikly, úroky z prodlení, a smluvní pokutu. Tím výčet končí. Položky jako administrativní poplatek za upomínku, poplatek za změnu splátkového kalendáře kvůli prodlení nebo paušál za správu pohledávky po splatnosti se do tohoto rámce musí vejít, jinak nemají oporu.

Proč na názvu položky nezáleží

Zákon nehodnotí, jak se položka jmenuje, ale co ekonomicky je. Zvlášť názorné je to u nákladů: pokud byla ujednána náhrada vyšší než účelně vynaložené náklady, považuje se v této části za smluvní pokutu. Přepis do jiné kolonky tedy nepomůže, protože přesahující část rovnou spadne pod režim pokut i s jejich stropy.

Vztah k obecné úpravě smluvních pokut

Vedle těchto zvláštních pravidel platí i obecná ochrana ve spotřebitelských smlouvách, tedy zákaz nepřiměřených ujednání. Obě roviny se doplňují. Jak se posuzuje samotná přiměřenost ujednání, rozebírá text o tom, kdy je smluvní pokuta ve spotřebitelské smlouvě neúčinná.

Úrok z prodlení a jeho zákonná výše

Úrok z prodlení je jediná ze tří položek, jejíž maximum neurčuje zákon o úvěru, ale nařízení vlády. Zákon o spotřebitelském úvěru pouze říká, že sjednaná výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení.

Tím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Sazba se tedy neurčuje ke dni podpisu smlouvy ani ke dni vyčíslení dluhu, ale podle pololetí, ve kterém prodlení nastalo.

Co z toho plyne pro kontrolu vyčíslení

Když věřitel počítá úrok z prodlení, musí být schopen říct, ke kterému pololetí sazbu vzal. Právě tady vznikají tiché chyby v neprospěch dlužníka, zvlášť u pohledávek, které se vlečou několik let a mění se u nich věřitel.

Úrok z prodlení není totéž co úrok z úvěru

Sjednaná zápůjční úroková sazba běží z jistiny podle smlouvy. Úrok z prodlení běží z částky, se kterou je dlužník v prodlení. Ve vyčíslení mají být obě položky oddělené a čitelné. Rozdíl mezi jistinou a cenou úvěru vysvětluje článek o tom, co tvoří celkovou částku splatnou spotřebitelem.

Smluvní pokuta: strop 0,1 % denně

Nejcitovanější číslo celého ustanovení je denní limit. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, jde-li o prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.

Dvě slova v té větě rozhodují o výsledku. První je uplatněná, tedy nejde o to, co si strany napsaly do smlouvy, ale o to, co věřitel po dlužníkovi skutečně chce. Druhé je z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, tedy základem je dlužná částka, ne celý úvěr.

Základ se počítá z toho, co je po splatnosti

Pokud je dlužník v prodlení s jednou splátkou, počítá se pokuta z ní, ne z nesplacené jistiny celého úvěru. Situace se mění v okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení splatným celý, tedy po zesplatnění. Jak se zesplatnění liší od běžné upomínky a co mu má předcházet, popisuje text o tom, kdy upomínka přechází v zesplatnění dluhu.

Prodlení nepeněžité povahy

Denní limit se výslovně váže na prodlení s povinností peněžité povahy. Existují ale i nepeněžité povinnosti, například doložení pojištění zástavy. Na ty se tento konkrétní strop nevztahuje, což ale neznamená, že je pokuta neomezená; posuzuje se obecná přiměřenost.

Výjimka pro drobné pokuty

Zákon zná jedinou úlevu z denního limitu a je úzká. Omezení 0,1 % denně se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení splatným, jsou-li současně splněny dvě podmínky.

První podmínka je, že tento souhrn je v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení, nižší než 3 000 Kč. Druhá je, že výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu a uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou činí nejvýše 500 Kč.

Proč výjimka existuje

Smyslem je umožnit paušální drobnou sankci za jednu opožděnou splátku, u které by procentní výpočet z malé částky vycházel v korunách. Nejde o obecné povolení účtovat 500 Kč za každou upomínku bez ohledu na cokoli, protože obě podmínky musí platit zároveň a výjimka končí okamžikem zesplatnění.

Kde se výjimka nejčastěji přetáhne

Roční hranice 3 000 Kč se vyčerpá rychleji, než se čeká, u dlužníka, který se opozdí opakovaně. Šestá pokuta po pěti stovkách už tuto hranici překračuje, a od toho okamžiku se výjimka nepoužije na souhrn vůbec.

Souhrnný strop na všechny pokuty

Nad denním limitem stojí ještě absolutní hranice, kterou nelze překročit ani po letech prodlení. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

Celkovou výší spotřebitelského úvěru se přitom podle zákona rozumí souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici. Není to tedy celková částka splatná spotřebitelem ani zůstatek dluhu, ale to, co bylo skutečně poskytnuto.

Jak strop spočítat

U úvěru se sto tisíci danými k dispozici je souhrnný strop padesát tisíc. U úvěru s milionem by polovina byla pět set tisíc, ale absolutní hranice ji srazí na dvě stě tisíc. Vždy platí nižší z obou čísel.

Strop se týká souhrnu, ne jednotlivé pokuty

Sčítají se všechny uplatněné smluvní pokuty z téhož úvěru, bez ohledu na to, jak se ve vyčíslení jmenují a kolik jich je. To je důležité u pohledávek s dlouhou historií, kde se položky nabalují v čase a jednotlivě vypadají nevinně.

Co se změní po devadesáti dnech

Pravidlo, které mění celou ekonomiku dlouhého prodlení, se v praxi cituje nejméně. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok.

Ten úrok odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Byla-li sjednána nižší sazba, platí ta nižší.

Slovo pouze je tady klíčové

Zákon říká, že věřiteli vzniká právo pouze na tento úrok. U dluhu v prodlení delším než devadesát dnů tedy nemá dál narůstat sjednaná vysoká úroková sazba z původní smlouvy. Právě tímto mechanismem zákon brzdí lavinový růst dluhu, kterou lidé znají jako dluhovou past. Co s takovou situací dělat prakticky, shrnuje průvodce obranou proti dluhové spirále.

Co se tím neruší

Pravidlo se týká úroku. Neruší samo o sobě již dříve platně uplatněné smluvní pokuty ani právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, ty ale zůstávají pod svými vlastními stropy.

Účelně vynaložené náklady, nebo skrytá pokuta

Třetí povolená položka je nejvíc zneužívaná, protože se tváří jako prostá refundace. Věřitel má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele.

Slovo účelně nese celou váhu. Náklad musí skutečně vzniknout, musí souviset s prodlením a musí být přiměřený tomu, co se dělalo. Paušál nastavený tak, aby vydělával, tuhle definici nesplňuje, a zákon na to má připravenou odpověď: přesahující část se považuje za smluvní pokutu.

Praktický dopad přeřazení

Jakmile se položka přeřadí mezi pokuty, začne se počítat do denního limitu i do souhrnného stropu. Věřitel tím nic nezíská, jen si zaplní strop, který mu jinak zbývá. Proto má smysl u každé položky vyčíslení ptát se, jaký konkrétní úkon ji vyvolal.

Náklady vymáhání a vnitřní pravidla

Poskytovatel navíc musí mít podle zákona zavedená pravidla pro vymáhání pohledávek a pravidla pro jednání se spotřebiteli v prodlení, včetně snahy uplatnit ve vhodných případech přiměřená opatření dřív, než se řízení zahájí. Bezplatnou pomoc při jednání nabízí služby popsané v textu o tom, co dělá bezplatná dluhová poradna.

Kdy limity platí i mimo spotřebitelský úvěr

Zákon rozšiřuje část ochrany i na fyzické osoby, které spotřebiteli nejsou. Odstavce o povolených platbách, o denním limitu pokuty a o pravidle devadesáti dnů se použijí obdobně na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu tam, kde je dlužník fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, a je v prodlení delším než 90 dnů.

Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, zápůjčky, úvěru nebo obdobné služby.

Koho se to týká v praxi

Typicky jde o živnostníka, který si vzal půjčku na podnikání, a proto se na ni ochrana spotřebitele plně nevztahuje. Po devadesáti dnech prodlení se ale klíčové brzdy zapnou i jemu. Rozdíly mezi režimy pro podnikatele a pro spotřebitele zmiňuje i článek o tom, kde podnikatelská půjčka skrývá nekalé praktiky.

Sedm kroků, když vyčíslení nesedí

Následující postup se dá projít u kuchyňského stolu s výpisem a smlouvou.

1. Rozepište položky. Oddělte jistinu, sjednaný úrok, úrok z prodlení, smluvní pokuty a náklady. Věřitel je povinen dluh vyčíslit srozumitelně.
2. Zjistěte den prodlení. Od něj se odvíjí pololetí pro sazbu úroku z prodlení i běh devadesátidenní lhůty.
3. Zkontrolujte základ pokuty. Pokuta se počítá z částky v prodlení, ne z celého úvěru, dokud nedošlo k zesplatnění.
4. Přepočítejte denní limit. Vydělte uplatněnou pokutu počtem dnů prodlení a základem; výsledek nemá přesáhnout 0,1 % denně.
5. Sečtěte všechny pokuty. Porovnejte součet s polovinou celkové výše úvěru a s hranicí 200 000 Kč, platí nižší z nich.
6. Uplatněte pravidlo devadesáti dnů. Trvá-li prodlení déle, má věřitel právo pouze na úrok ve výši repo sazby zvýšené o 8 procentních bodů, nebo nižší sjednané.
7. Namítněte písemně a konkrétně. Uveďte číslo smlouvy, spornou položku, svůj výpočet a lhůtu k odpovědi. Bez reakce následuje finanční arbitr nebo soud.

Pokud vyčíslení posílá jiná firma než ta, se kterou jste smlouvu podepsali, platí stejné limity, protože věřitelem je podle zákona i ten, kdo pohledávku nabyl. Kudy vede cesta při sporu bez soudu, popisuje průvodce mimosoudním řešením sporu.

Nejčastější otázky

Odpovědi vycházejí z § 122 zákona č. 257/2016 Sb. a z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Konkrétní posouzení vždy závisí na znění smlouvy a na vyčíslení dluhu.

Jaké platby si věřitel smí sjednat pro případ prodlení?

Pouze tři: právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, úroky z prodlení a smluvní pokutu. Jde o uzavřený výčet, takže jinak pojmenovaný poplatek za prodlení se musí do některé z těchto tří kategorií vejít, jinak nemá zákonnou oporu.

Kolik smí činit smluvní pokuta za pozdní splátku?

Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, jde-li o prodlení s peněžitou povinností. Rozhodující je pokuta skutečně uplatněná, nikoli jen ta sjednaná ve smlouvě, a základem je dlužná částka, ne celý úvěr.

Existuje strop na součet všech pokut?

Ano. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Celkovou výší úvěru se rozumí souhrn všech částek daných spotřebiteli k dispozici, ne celková částka splatná.

Co platí po devadesáti dnech prodlení?

U dluhu, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

Může věřitel účtovat poplatek za upomínku?

Jen v rozsahu účelně vynaložených nákladů, které mu v souvislosti s prodlením skutečně vznikly. Byla-li ujednána náhrada vyšší, považuje se v přesahující části za smluvní pokutu, a proto se započítává do denního limitu i do souhrnného stropu smluvních pokut.

Platí limity i pro firmu, která dluh koupila?

Ano. Zákon o spotřebitelském úvěru rozumí věřitelem nejen poskytovatele, ale i osobu, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Postoupení pohledávky tedy limity pro sankce za prodlení neruší ani nezvyšuje.

Vztahují se limity i na podnikatele?

Částečně. Pravidla o povolených platbách, o denním limitu pokuty a o úroku po devadesáti dnech se použijí obdobně na odloženou platbu, zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde je dlužníkem fyzická osoba, která není spotřebitelem, a je v prodlení delším než 90 dnů.

Další krok: Porovnejte vyčíslení se smlouvou a předsmluvními informacemi podle postupu v textu o porovnávání půjček podle RPSN. Pokud dluh už narostl, začněte průvodcem dluhy, exekuce a oddlužení.

Zdroje: zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, zejména § 3 a § 122, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2.