Zdanění crowdfundingu a P2P půjček: úroky a přiznání

Úroky z P2P půjček a úvěrového crowdfundingu jsou příjmem z kapitálového majetku podle § 8 zákona o daních z příjmů a daň z nich obvykle nikdo nesrazí, takže je řešíte v daňovém přiznání. Jinak je to u dluhopisového a podílového crowdfundingu, kde z tuzemských výnosů daň často sráží plátce. Rozhoduje právní forma investice, ne název platformy. Základní pravidla stanoví zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb.

Jaké příjmy crowdfunding a P2P přinášejí

Slovo crowdfunding zákon o daních z příjmů nezná. Finanční úřad se nedívá na to, jak se platforma prezentuje, ale na to, jaký právní vztah mezi vámi a příjemcem peněz vznikl. Stejná částka může být úrokem ze zápůjčky, výnosem dluhopisu, podílem na zisku nebo příjmem z prodeje podílu, a každý z nich se daní jinak. Proto je prvním krokem vždy přečíst smlouvu.

Čtyři základní formy

V praxi se objevují čtyři typy. U P2P půjček půjčujete peníze jiným lidem nebo firmám a dostáváte úrok. U úvěrového crowdfundingu půjčujete firmě na konkrétní projekt, často realitní. U dluhopisového crowdfundingu kupujete dluhopisy, které firma vydala. U podílového crowdfundingu se stáváte společníkem nebo akcionářem. Jak jednotlivé modely fungují jako investice, popisuje článek o tom, jak funguje investiční crowdfunding.

Úroky z P2P půjček a úvěrového crowdfundingu

Úroky z P2P půjček i z úvěrového crowdfundingu spadají pod § 8 odst. 1 písm. g) ZDP. Ten mezi příjmy z kapitálového majetku výslovně jmenuje úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček, úroky z prodlení a poplatek z prodlení. Nezáleží na tom, jestli dlužníkem je člověk, nebo firma, ani na tom, zda sídlí v Česku. Pokud dlužník splácí se zpožděním a platí i úrok z prodlení, je to stejný druh příjmu.

Dílčí základ daně, ne srážka

Podle § 8 odst. 5 jsou tyto úroky dílčím základem daně. Sčítají se tedy s ostatními příjmy, například se mzdou nebo s příjmy z podnikání, a daní se sazbou podle § 16. Ta činí 15 % z části základu daně do 36násobku průměrné mzdy a 23 % z části, která tuto hranici přesahuje. Daň se počítá ze základu zaokrouhleného na celé stovky korun dolů. Pro většinu drobných investorů tak z úroků připadá daň 15 %.

Co se odečíst nedá

Zákon říká, že tyto příjmy jsou základem daně nesnížené o výdaje. Poplatky za správu, za výběr peněz nebo za prodej na sekundárním trhu tedy od úroků neodečtete. Daní se hrubý úrok, i když vám platforma připsala čistou částku po poplatcích. Neodečítá se ani jistina, kterou dlužník nesplatil. Proto se vyplatí sledovat hrubé úroky a výnos po daních a poplatcích počítat předem, jak ukazuje článek o reálném výnosu po dani a poplatcích.

Jediná výjimka: investice na úvěr

Existuje jeden výdaj, který zákon připouští. Pokud jste si na poskytnutí zápůjčky nebo úvěru sami půjčili, je výdajem zaplacený úrok z částek použitých na poskytnutí zápůjčky, a to až do výše příjmu (§ 8 odst. 5). Úroky z vlastního úvěru tak mohou snížit zdaněný úrok až na nulu, ale ztrátu nevytvoří. Musíte umět doložit, že půjčené peníze skutečně šly do zápůjček, ne na jiný účel.

Kdy daň sráží plátce a kdy ji řešíte sami

Finanční správa na stránce o kapitálových příjmech dělí příjmy podle § 8 do dvou skupin. U jedné daň 15 % sráží plátce, u druhé podává přiznání sám poplatník. Do druhé skupiny úřad výslovně řadí úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a zápůjček, výnosy ze směnek a příjem z práva na splacení dluhopisu. Srážková daň se týká jen příjmů ze zdrojů v Česku (§ 8 odst. 3).

Srážka je u tuzemských příjmů konečná

Když plátce daň srazí řádně a včas, považuje se vaše daňová povinnost z tohoto příjmu za splněnou (§ 38d odst. 4). Do přiznání tyto příjmy nepíšete (§ 38g odst. 3) a nezapočítávají se ani do limitů pro povinnost přiznání podat. Možnost zahrnout sražené příjmy do přiznání a srážku si započíst se podle § 36 odst. 6 týká jen vybraných příjmů, mezi které výnosy dluhopisů a podíly na zisku nepatří.

Kdy musíte podat daňové přiznání

Povinnost podat přiznání závisí na tom, jaké další příjmy máte. Zákon rozlišuje zaměstnance, kteří mají u zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani, a všechny ostatní. Do limitů se nepočítají příjmy osvobozené od daně ani příjmy, ze kterých byla sražena daň zvláštní sazbou. Úroky ze zápůjček ale srážkovým příjmem nejsou, takže do limitu patří celé.

Zaměstnanec s prohlášením: hranice 20 000 Kč

Zaměstnanec, který má příjmy jen ze závislé činnosti a u všech plátců podepsal prohlášení, nemusí přiznání podávat, pokud jeho jiné příjmy podle § 7 až 10 nepřesáhnou za rok 20 000 Kč (§ 38g odst. 2). Limit se týká úhrnu všech takových příjmů, tedy úroků z P2P spolu s příležitostnými příjmy nebo nájmem. Pokud limit přesáhnete, roční zúčtování u zaměstnavatele nestačí. Rozdíl vysvětluje článek roční zúčtování, nebo daňové přiznání. Aktuální výši limitu si ověřte v zákoně.

Ostatní: hranice 50 000 Kč

Kdo není zaměstnancem s prohlášením, řídí se obecným pravidlem § 38g odst. 1. Přiznání musí podat, pokud jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 50 000 Kč. Nepočítají se příjmy osvobozené a příjmy se srážkovou daní. Týká se to například podnikatelů, lidí bez zaměstnání nebo zaměstnanců, kteří prohlášení nepodepsali. Přiznání musí podat i ten, kdo má příjmy nižší, ale vykazuje daňovou ztrátu. Výši limitu si ověřte v aktuálním znění zákona.

Když přiznání podáváte z jiného důvodu

Pokud přiznání podáváte kvůli podnikání, nájmu nebo slevám, uvádíte v něm všechny zdanitelné příjmy kromě osvobozených a srážkových (§ 38g odst. 3). Limit 20 000 Kč pak neplatí jako výjimka a do přiznání patří i drobné úroky z P2P půjček. Stejně tak podnikatel přizná každý úrok bez ohledu na výši, protože jeho povinnost podat přiznání vzniká z jiných příjmů.

Lhůty pro podání

Přiznání se podává nejpozději do tří měsíců po skončení roku. Při elektronickém podání se lhůta prodlužuje na čtyři měsíce a při podání daňovým poradcem na šest měsíců (§ 136 daňového řádu). Přehled úroků z platformy si připravte s předstihem, dokud je v účtu dostupný, protože bez něj přiznání správně nevyplníte a dohledávání starších výpisů bývá zdlouhavé.

Ztráta ze selhání dlužníka

Nejbolestivější otázka investorů do P2P půjček zní, jestli si mohou odečíst peníze, které dlužník nesplatil. Pro fyzickou osobu, která investuje mimo podnikání, je odpověď záporná. Zákon u úroků ze zápůjček stanoví, že základem daně jsou příjmy nesnížené o výdaje (§ 8 odst. 5). Nesplacená jistina tak není výdaj, který by se dal proti úrokům postavit, a daní se jen úroky, které skutečně přišly.

Ztrátu z § 8 zákon nezná

Daňovou ztrátu zákon připouští jen u příjmů ze samostatné činnosti a z nájmu, tedy u § 7 a § 9 (§ 5 odst. 3). U kapitálových příjmů ztráta nevzniká a nelze ji převést do dalších let ani odečíst od mzdy. Když z investice sto tisíc přijde deset tisíc na úrocích a dvacet tisíc jistiny se ztratí, daníte deset tisíc úroků. Proto je pro výsledek zásadní rozložení rizika, o kterém píše článek o diverzifikaci investic.

Odpis pohledávky je nástroj účetních jednotek

Odepsání nedobytné pohledávky jako daňový výdaj upravuje § 24 odst. 2 písm. y) pro poplatníky, kteří vedou účetnictví, a to za dalších podmínek. Běžný investor, který půjčuje ze soukromých peněz, účetnictví k těmto investicím nevede a podobný postup nemá. Jiná situace nastává, když zápůjčky poskytuje podnikatel v rámci obchodního majetku. Tam je potřeba řešit daně celého podnikání, ideálně s daňovým poradcem.

Vymožené peníze a úroky z prodlení

Pokud platforma po selhání část peněz vymůže, vrácená jistina mezi zdaněné příjmy nepatří, protože § 8 odst. 1 písm. g) daní úroky a jiné výnosy, ne návrat půjčených peněz. Úroky z prodlení a poplatek z prodlení, které dlužník zaplatí navíc, jsou ale podle § 8 odst. 1 písm. g) příjmem stejně jako běžný úrok. Ve výpisech je proto potřeba rozlišit, jaká část vymožené částky je jistina a jaká úrok nebo sankce.

Dluhopisový crowdfunding

Když přes platformu kupujete dluhopisy, nejste věřitelem ze zápůjčky, ale vlastníkem cenného papíru. Výnos dluhopisu patří pod § 8 odst. 1 písm. a) a u fyzických osob z tuzemských zdrojů se z něj sráží daň zvláštní sazbou 15 % (§ 36 odst. 2 písm. a). Srážku provádí plátce při výplatě nebo připsání výnosu (§ 38d odst. 1). Na účet vám přijde už čistá částka a do přiznání ji nepíšete.

Dluhopis koupený se slevou

Výjimkou je výnos daný rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a cenou, za kterou jste dluhopis koupili. Zákon ho zdaňuje jako příjem z práva na splacení dluhopisu podle § 8 odst. 2 písm. a), a to jako kladný rozdíl mezi splacenou jmenovitou hodnotou a vaší pořizovací cenou. Tento příjem se srážkou nedaní a patří do dílčího základu daně v přiznání. Zákon zdaňuje jen kladný rozdíl, záporný jako ztrátu uplatnit nelze.

Prodej dluhopisu před splatností

Prodáte-li dluhopis dřív, než emitent splatí jistinu, jde o úplatný převod cenného papíru podle § 10 odst. 1 písm. b). Výdajem je pořizovací cena a výdaje spojené s prodejem. Příjem je osvobozen, pokud mezi koupí a prodejem uplyne víc než tři roky (§ 4 odst. 1 písm. u), nebo pokud úhrn příjmů z prodeje cenných papírů za rok nepřesáhne 100 000 Kč (§ 4 odst. 1 písm. t). Podrobněji oba testy popisuje článek o zdanění akcií a ETF.

Podílový crowdfunding

Při podílovém crowdfundingu získáte akcie nebo podíl ve firmě. Příjmy pak mohou mít dvě podoby: podíl na zisku, pokud firma zisk rozdělí, a příjem z prodeje podílu, pokud se ho někdy zbavíte. Každá z nich se daní podle jiného ustanovení a má jiná pravidla pro osvobození.

Podíl na zisku

Podíl na zisku z akcií i z podílu ve společnosti s ručením omezeným je příjmem podle § 8 odst. 1 písm. a) a u tuzemské firmy se z něj sráží daň 15 % (§ 36 odst. 2 písm. a) a b). Firma ji srazí při výplatě a vy ji neřešíte v přiznání. Podrobněji mechanismus výplaty popisuje článek o tom, jak fungují dividendy. Když zisk plyne ze zahraniční firmy, postupuje se jako u ostatních zahraničních příjmů.

Prodej akcií a časový test tří let

Akcie jsou cenný papír, takže jejich prodej se posuzuje podle § 10 odst. 1 písm. b). Osvobození po třech letech držby platí stejně jako u akcií z burzy (§ 4 odst. 1 písm. u), stejně jako roční limit 100 000 Kč pro úhrn příjmů z prodeje cenných papírů. Výjimkou je kmenový list, kde zákon místo tří let vyžaduje pět let. Zdaněný je rozdíl mezi prodejní a nabývací cenou.

Prodej podílu v s.r.o. a pět let

Podíl ve společnosti s ručením omezeným, který není představován cenným papírem, se při prodeji daní podle § 10 odst. 1 písm. c). Výdajem je nabývací cena podílu (§ 10 odst. 6). Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. q) platí, pokud mezi nabytím a převodem uplyne víc než pět let. Limit 100 000 Kč se na podíl v s.r.o. nevztahuje, protože se týká jen cenných papírů.

Zahraniční platformy

Daňový rezident České republiky daní příjmy ze zdrojů v Česku i v zahraničí (§ 2 odst. 2). Úroky ze zahraniční P2P platformy nebo od zahraničních dlužníků proto do českého přiznání patří stejně jako úroky z tuzemské platformy. Úroky ze zápůjček se i u zahraničního zdroje zahrnují do dílčího základu daně podle § 8 odst. 5 a platí pro ně stejné limity pro podání přiznání.

Přepočet cizí měny

Investor, který nevede účetnictví, přepočte příjmy v cizí měně buď kurzem ČNB ke dni vzniku příjmu, nebo jednotným kurzem (§ 38 odst. 1 písm. b). Jednotný kurz je průměr kurzů ČNB k poslednímu dni každého měsíce roku (§ 38 odst. 7). V rámci jednoho roku nelze oba způsoby kombinovat.

Zahraniční daň a její zápočet

Pokud stát zdroje z úroků daň srazil, vylučuje se dvojí zdanění podle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění (§ 38f odst. 1). Při metodě prostého zápočtu lze českou daň snížit o daň zaplacenou v zahraničí, nejvýše však o českou daň připadající na tyto příjmy (§ 38f odst. 2). Zápočet se počítá zvlášť za každý stát. Zahraniční daň se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně, v odůvodněných případech potvrzením plátce (§ 38f odst. 5).

Doložení příjmů a modelový výpočet

Podkladem pro přiznání jsou roční přehledy od platformy. Úroky ze zápůjček z tuzemska i ze zahraničí, přepočtené na koruny, se uvádějí na řádek 38 jako dílčí základ daně podle § 8 a na vložený list se rozepíšou související příjmy a výdaje. Tak to uvádějí pokyny k vyplnění přiznání fyzických osob. Příjmy zdaněné srážkou ani příjmy zahrnuté do samostatného základu podle § 16a se na tento řádek nepíšou. Zápočet zahraniční daně se počítá v příloze č. 3, samostatný základ v příloze č. 4.

Co má výpis obsahovat

Z výpisu musí být vidět, kolik jste za rok dostali na úrocích, zvlášť jistina a zvlášť úroky, případně úroky z prodlení. Hodí se i přehled poplatků, i když je neodečítáte, protože vysvětlí rozdíl oproti připsaným částkám. Roční přehled si stáhněte a uschovejte, protože platforma může účet zrušit nebo skončit. Když platforma srozumitelný přehled odmítá vydat, je to důvod ke zpozornění a pomůže článek o tom, jak poznat investiční podvod.

Modelový výpočet

Následující příklad používá výslovně vymyšlená čísla. Zaměstnankyně má podepsané prohlášení u jediného zaměstnavatele a jiné příjmy než uvedené nemá. Za rok jí z tuzemské P2P platformy přišly úroky, ze zahraniční platformy úroky v eurech a z crowdfundingových dluhopisů české firmy výnos se sraženou daní. Část jistiny u jedné půjčky se ztratila. Zahraniční platforma v příkladu žádnou daň nesrazila.

Šest chyb při zdanění crowdfundingu a P2P

Většina problémů nevzniká ze zlé vůle, ale z toho, že investor předpokládá, že se o daň postarala platforma, nebo že se čistý výnos daní stejně jako hrubý. Následující chyby se opakují nejčastěji a všechny vyplývají přímo ze znění zákona.

1. Spoléhání na srážku, která neproběhla. U úroků ze zápůjček tuzemskému rezidentovi nikdo daň nesráží a přehled od platformy není doklad o jejím zaplacení.
2. Přiznání čisté částky po poplatcích. Základem je hrubý úrok, poplatky platformy se podle § 8 odst. 5 neodečítají.
3. Odečtení nesplacené jistiny. Ztrátu u kapitálových příjmů zákon nezná, daní se jen úroky, které skutečně přišly.
4. Vynechání zahraniční platformy. Rezident daní i příjmy ze zahraničí a úroky ze zahraničních zápůjček se počítají do stejných limitů jako tuzemské.
5. Počítání limitu jen z jedné platformy. Limit 20 000 Kč pro zaměstnance se týká úhrnu všech příjmů podle § 7 až 10, ne jedné investice.
6. Záměna dluhopisu a zápůjčky. Výnos dluhopisu české firmy má srážku 15 %, úrok ze zápůjčky jde do přiznání. Kdo nečte smlouvu, zaplatí daň dvakrát, nebo ji nezaplatí vůbec.

Nejčastější otázky: zdanění crowdfundingu a P2P půjček

Odpovědi vycházejí z aktuálního znění zákona o daních z příjmů a z výkladů Finanční správy. Limity a sazby si před podáním přiznání vždy ověřte.

Musím platit daň z úroků z P2P půjček?

Ano. Úroky z P2P půjček jsou příjmem z kapitálového majetku podle § 8 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů. Nikdo z nich daň nesráží, proto se uvádějí v daňovém přiznání a daní se sazbou 15 %, u vysokých příjmů 23 %. Zaměstnanec s prohlášením přiznání podávat nemusí, pokud jeho ostatní příjmy podle § 7 až 10 za rok nepřesáhnou 20 000 Kč.

Mohu si od úroků odečíst poplatky platformy?

Ne. Zákon stanoví, že úroky ze zápůjček a úvěrů jsou základem daně nesníženým o výdaje. Poplatky za správu, výběr nebo prodej na sekundárním trhu tedy snižují váš skutečný výnos, ale ne základ daně. Jedinou výjimkou je úrok z úvěru, kterým jste si poskytnutí zápůjček sami financovali. Ten lze odečíst až do výše přijatých úroků.

Lze v daňovém přiznání uplatnit ztrátu, když dlužník nesplatí?

U fyzické osoby, která investuje mimo podnikání, ne. Daňovou ztrátu zákon připouští jen u příjmů z podnikání a z nájmu podle § 7 a § 9. U úroků ze zápůjček se daní jen příjem, nesplacená jistina se neodečítá a do dalších let se nepřevádí. Odpis nedobytné pohledávky jako daňový výdaj je nástroj poplatníků, kteří vedou účetnictví.

Jak se daní úroky z crowdfundingových dluhopisů?

Výnos dluhopisu vydaného českou firmou je příjmem podle § 8 odst. 1 písm. a). Plátce z něj srazí daň 15 % a tím je daň vyřízena, do přiznání se neuvádí. Jinak je to u zisku z dluhopisu koupeného pod jmenovitou hodnotou, který se daní v přiznání, a u prodeje dluhopisu před splatností, kde může platit osvobození po třech letech držby.

Jak se daní podíl ve firmě získaný přes crowdfunding?

Podíl na zisku z tuzemské firmy má srážkovou daň 15 %. Při prodeji akcií platí osvobození po třech letech držby nebo při ročních příjmech z prodeje cenných papírů do 100 000 Kč. Při prodeji podílu v s.r.o., který není cenným papírem, je příjem osvobozen až po pěti letech držby. Jinak se daní rozdíl mezi prodejní a nabývací cenou.

Musím přiznat úroky ze zahraniční P2P platformy?

Ano, pokud jste daňovým rezidentem České republiky a vzniká vám povinnost podat přiznání. Úroky ze zahraničních zápůjček se přepočtou na koruny kurzem ČNB ke dni příjmu nebo jednotným kurzem a uvedou se na řádek 38. Pokud stát zdroje srazil daň, lze ji podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění započíst, nejvýše do české daně připadající na tyto příjmy.

Čím doložím příjmy z crowdfundingu finančnímu úřadu?

Podkladem jsou roční přehledy a výpisy od platformy, ze kterých je vidět rozdělení na jistinu, úroky a úroky z prodlení. K přiznání se přikládá vložený list se souhrnem úroků. U zahraniční daně je potřeba potvrzení zahraničního správce daně, případně plátce. Přehledy si stáhněte a uschovejte, finanční úřad si je může vyžádat i dodatečně.

Zdroje: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, Finanční správa: Kapitálové příjmy, Finanční správa: pokyny k přiznání, Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád