Zkušební doba: jak dlouhá smí být a co v ní platí

Zkušební dobu je nutné sjednat písemně nejpozději v den vzniku pracovního poměru. Podpis o den později už platný není. Prodloužit ji naopak lze, ale jen písemnou dohodou a jen za jejího trvání, nikdy zpětně. Právě u těchhle dvou pravidel se personální praxe mýlí nejčastěji, a mýlí se i řada vzorových smluv, které pořád vycházejí ze staršího znění. Pravidla stanoví zákoník práce.

Jak dlouhá smí být

Zkušební doba nesmí být sjednána na dobu delší než čtyři měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru, u vedoucího zaměstnance osm měsíců. Delší ujednání se v přesahující části neuplatní.

Pozor na zastaralé vzory

Řada volně dostupných vzorů smluv, personálních příruček i starších textů pořád uvádí tři měsíce a šest měsíců u vedoucího. To je překonané znění. Kdo podle takového vzoru smlouvu sepíše, sice neudělá nic protiprávního, protože kratší zkušební doba je přípustná, ale zbytečně si zúží prostor.

Rozhoduje postavení, ne název pozice

Vedoucím zaměstnancem je podle zákoníku práce ten, kdo je na jednotlivých stupních řízení oprávněn stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu závazné pokyny. Osmiměsíční zkušební dobu tedy nelze sjednat s řadovým zaměstnancem jen proto, že má ve smlouvě slovo manažer.

Kdy a jak se sjednává

Zkušební doba musí být sjednána písemně a nejpozději v den vzniku pracovního poměru. Pracovní poměr přitom vzniká dnem, který byl ve smlouvě sjednán jako den nástupu do práce, u jmenování dnem jmenování.

Podpis po nástupu už nepomůže

Dohoda podepsaná až po vzniku pracovního poměru zkušební dobu nezaloží. Zaměstnavatel se pak nemůže dovolávat zjednodušeného skončení a musí postupovat výpovědí nebo dohodou, tedy se vším, co k tomu patří, včetně výpovědní doby a případného odstupného.

Ústní ujednání neplatí

Písemná forma je tady podmínkou. Slovní dohoda při pohovoru ani zmínka v inzerátu zkušební dobu nezaloží. Totéž platí pro e-mail, ze kterého nelze určit jednající osobu.

Povinná není

Zkušební dobu zákon nikomu neukládá. Není-li sjednána, běží pracovní poměr od začátku v běžném režimu se všemi ochranami, tedy s výpovědními důvody, výpovědní dobou i ochrannou dobou.

Poloviční pravidlo u doby určité

Zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou. U poměru na dobu určitou tedy platí dva stropy současně a uplatní se ten přísnější.

Jak to vychází v praxi

U šestiměsíční smlouvy na dobu určitou je maximum tři měsíce, u čtyřměsíční dva měsíce, u dvouměsíční jeden měsíc. Teprve od osmiměsíční smlouvy výš se poloviční pravidlo přestává uplatňovat jako první, protože polovina už přesahuje absolutní strop čtyř měsíců, a ten platí dál.

Kde se to porušuje

Nejčastěji u krátkých sezonních smluv, kde bývá zkušební doba mechanicky opsaná ze vzoru jako tříměsíční, aniž by někdo porovnal, jak dlouho má poměr vůbec trvat.

Prodloužení dohodou

Zkušební doba může být za jejího trvání dodatečně prodloužena písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem. To je jedna z věcí, kterou starší výklady popírají, ale zákon ji dnes výslovně připouští.

Tři podmínky, které musí platit současně

Dohoda musí být písemná, musí být uzavřena ještě za trvání zkušební doby, a musí se vejít do zákonných stropů. Prodloužit zkušební dobu poté, co už uplynula, tedy nelze, a nelze ji ani prodloužit nad čtyři měsíce, respektive osm měsíců u vedoucího zaměstnance.

U doby určité platí oba stropy

Prodloužení se musí vejít nejen do absolutního stropu, ale i do poloviny sjednané doby trvání poměru na dobu určitou. U tříměsíční smlouvy tedy nelze zkušební dobu prodloužit nad měsíc a půl, i když by absolutní strop dovoloval mnohem víc.

Prodloužení ze zákona

Zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny zaměstnance, v nichž během zkušební doby neodpracoval celou směnu. Zákon jmenuje tři důvody: překážku v práci, čerpání dovolené a neomluvené zameškání práce.

Nejde jen o celodenní absenci

Rozhodující je, že zaměstnanec neodpracoval celou směnu, ne že chyběl celý den. Odejde-li tedy uprostřed směny k lékaři a zbytek už neodpracuje, tenhle den se do prodloužení počítá. Co je placená překážka a co ne, rozebírá text o návštěvě lékaře v pracovní době.

Počítá se i neomluvená absence

Zameškání práce bez omluvy zkušební dobu prodlužuje stejně jako nemoc. Zaměstnanec si tedy neomluvenou absencí konec zkušební doby neposune blíž, ale dál.

Dovolená se počítá také

Vybraná dovolená během zkušební doby její konec odsouvá. Kdo si tedy v prvním měsíci vezme dva týdny dovolené, prodlouží si tím zkušební dobu o odpovídající počet pracovních dnů. Kdo určuje termín, popisuje článek o čerpání dovolené.

Zrušení ve zkušební době

Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Pro zrušení se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží.

Kdy poměr skončí

Dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější. Zpětné datum tedy uvést nelze a den doručení je nejdřívější možný konec. Žádná výpovědní doba neběží, odstupné nenáleží a projednání s odborovou organizací se nevyžaduje.

Důvod se uvádět nemusí, ale nesmí být diskriminační

Neuvedení důvodu neplatnost nezakládá. Prokáže-li ale zaměstnanec, že skutečným důvodem bylo těhotenství, věk, zdravotní postižení nebo jiný zakázaný důvod, jde o diskriminaci se samostatnými následky, a ty se zkušební dobou nijak neomezují.

Ochrana při nemoci

Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních čtrnácti kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnance. Jde o jedinou zákonnou ochranu, kterou zkušební doba zná.

Platí jen jedním směrem

Zákaz míří na zaměstnavatele. Zaměstnanec může zrušit pracovní poměr i během neschopnosti, a to bez jakéhokoli omezení.

Po čtrnácti dnech ochrana končí

Zákaz se váže na prvních čtrnáct kalendářních dnů, ne na celou dobu neschopnosti. Trvá-li nemoc déle, zaměstnavatel od patnáctého dne zrušit může. Zkušební doba se přitom o zameškané pracovní dny prodloužila, takže prostor na zrušení má i tehdy, když by původně sjednaná doba už dávno uplynula.

Co ve zkušební době platí normálně

Zkušební doba není zvláštní režim s nižšími právy. Mzda, dovolená, příplatky, cestovní náhrady i bezpečnost práce platí od prvního dne stejně jako kdykoli později.

Dovolená

Nárok vzniká za odpracovanou dobu bez ohledu na zkušební dobu. Skončí-li poměr dřív, nevyčerpaná dovolená se proplácí. Co se s nevyčerpanou dovolenou děje jinak, popisuje text o převodu a krácení dovolené.

Odpovědnost a úrazy

Platí odpovědnost obou stran za škodu i celý systém odškodnění pracovních úrazů. Zkušební doba na nic z toho nemá vliv, jak vyplývá z textu o tom, jaké náhrady náleží při pracovním úrazu.

Sedm omylů o zkušební době

1. Zkušební doba je vždy tříměsíční. Zákonný strop je čtyři měsíce a u doby určité může být kratší.
2. U vedoucího je šest měsíců. Osm, a rozhoduje skutečné postavení, ne název pozice.
3. Lze ji podepsat kdykoli během prvního týdne. Nejpozději v den vzniku pracovního poměru.
4. Dohodou ji prodloužit nelze. Lze, ale písemně, za jejího trvání a v mezích stropů.
5. Prodlužuje se jen celodenní absencí. Počítá se každý den, kdy zaměstnanec neodpracoval celou směnu.
6. Během nemoci nelze zrušit nikdy. Zákaz platí prvních čtrnáct kalendářních dnů.
7. Nevzniká nárok na dovolenou. Vzniká za odpracovanou dobu jako kdykoli jindy.

Nejčastější otázky ke zkušební době

Jak dlouhá může být zkušební doba?

Nejdéle čtyři měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru, u vedoucího zaměstnance nejdéle osm měsíců. Starší vzory smluv často uvádějí tři a šest měsíců, to je překonané znění.

Do kdy ji musíme sjednat?

Nejpozději v den vzniku pracovního poměru, tedy zpravidla v den nástupu do práce, a vždy písemně. Dohoda podepsaná později zkušební dobu nezaloží.

Platí strop i u smlouvy na dobu určitou?

Platí, a navíc zkušební doba nesmí být delší než polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Uplatní se vždy ten přísnější z obou stropů.

Lze zkušební dobu prodloužit?

Lze, a to písemnou dohodou uzavřenou za trvání zkušební doby a v mezích zákonných stropů. Prodloužit ji poté, co už uplynula, nebo nad zákonný strop, možné není.

O co se zkušební doba prodlužuje sama?

O pracovní dny, v nichž zaměstnanec během zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce. Nejde tedy jen o celodenní absenci.

Musí zaměstnavatel uvést důvod zrušení?

Nemusí. Zrušit lze z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu, vždy ale písemně. Skutečný důvod přesto nesmí být diskriminační.

Může mě zaměstnavatel propustit, když jsem nemocný?

Nesmí v době prvních čtrnácti kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Poté ano, a zkušební doba se mu mezitím o zameškané pracovní dny prodloužila.

Mám ve zkušební době nárok na dovolenou?

Máte. Dovolená vzniká za odpracovanou dobu a při skončení poměru se nevyčerpaná část proplácí. Vybraná dovolená přitom zkušební dobu prodlužuje.

Další krok: Zkontrolujte si datum podpisu smlouvy proti dni nástupu a spočítejte, kolik pracovních dnů jste během zkušební doby neodpracovali celou směnu. Není-li zkušební doba sjednána písemně nejpozději v den vzniku pracovního poměru, nelze ji použít a poměr lze ukončit jen výpovědí nebo dohodou.

Zdroje: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, paragrafy 11, 34, 35, 36 a 66.