Zkušební verze zdarma: co musí splnit obchodník

Zkušební verze zdarma, která se po skončení sama změní v placené předplatné, je legální jen tehdy, když obchodník předem jasně řekne cenu, délku závazku a způsob ukončení a když spotřebitel při registraci výslovně potvrdí, že se zavazuje k platbě. Jinak může být smlouva neplatná a slovo „zdarma“ se stává klamavou obchodní praktikou. Hlavní pravidla najdete v § 1811 až 1837 občanského zákoníku a v zákoně o ochraně spotřebitele.

Jak zkušební verze funguje z pohledu práva

Nabídka „vyzkoušejte zdarma“ je právně většinou smlouva uzavřená na dálku. Zákazník vyplní registraci, zadá platební kartu a obchodník mu na určitou dobu zpřístupní službu. Pokud zákazník včas nezruší, začne se z karty strhávat pravidelná platba. Jak ji zastavit, když obchodník nereaguje, vysvětluje článek o opakovaných platbách kartou. Taková konstrukce zakázaná není, musí však splnit pravidla pro spotřebitelské smlouvy uzavírané distančním způsobem, která občanský zákoník obsahuje od § 1810. Ta chrání jen spotřebitele: kdo si zkušební verzi registruje jako podnikatel, řídí se hlavně textem smlouvy.

Jedna registrace, dvě fáze

Typická zkušební verze má bezplatnou a placenou fázi, které spojuje jediný klik při registraci. Právě tady vzniká většina sporů. Zákazník vnímá registraci jako vyzkoušení, obchodník jako uzavření předplatného s odloženou první platbou. Zákon výslovně neurčuje, zda smlouva o placeném předplatném vzniká už při registraci, nebo až přechodem do placené fáze. Záleží na tom, jak je nabídka nastavená a co obchodník před registrací sdělil. Proto je tak důležité, co přesně bylo na obrazovce v okamžiku kliknutí.

Co musí obchodník sdělit ještě před registrací

Podle § 1811 musí podnikatel všechna sdělení učinit jasně a srozumitelně v jazyce smlouvy. U smlouvy na dálku vyjmenovává § 1820 odst. 1 údaje, které musí zákazník dostat v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy, nikoli schované v drobném odkazu v patičce.

Cena a cena za měsíc

Obchodník musí uvést celkovou cenu včetně daní a poplatků. U smlouvy na dobu neurčitou nebo s opakovaným plněním musí podle § 1820 odst. 1 písm. e) sdělit také cenu za jedno zúčtovací období, kterým je vždy jeden měsíc, pokud je cena neměnná. Roční předplatné tedy nemůže být prezentováno jen jako „zdarma na 30 dní“ bez informace, kolik bude stát potom. Pokud obchodník nesdělí další daně, poplatky nebo náklady, spotřebitel je podle § 1821 hradit nemusí.

Délka závazku a automatické prodlužování

Podle § 1820 odst. 1 písm. o) musí obchodník sdělit dobu trvání závazku a podmínky jeho ukončení, pokud má být smlouva uzavřena na dobu neurčitou nebo pokud se má automaticky prodlužovat. Písmeno p) k tomu přidává nejkratší dobu, po kterou budou povinnosti spotřebitele trvat. Pokud se zkušební verze mění na roční předplatné bez možnosti dřívějšího ukončení, zákazník to musí vědět předem. Kdo sleduje pravidelné platby domácnosti, ocení přehlednou mapu závazků domácnosti s termíny.

Kdo musí co dokázat

Podle § 1839 musí v případě pochybností podnikatel prokázat, že spotřebiteli povinné údaje sdělil. Údaje sdělené před uzavřením smlouvy se navíc podle § 1822 stávají obsahem smlouvy, ledaže se strany výslovně dohodly jinak. Pokud tedy registrační stránka slibovala „kdykoli zrušíte jedním klikem“, obchodník se nemůže později odvolávat na obchodní podmínky, které požadují písemnou výpověď. Nejasné ujednání se podle § 1812 vykládá pro spotřebitele nejpříznivějším způsobem.

Tlačítko s povinností platby a neplatná smlouva

Nejsilnějším nástrojem spotřebitele je § 1826a občanského zákoníku, který platí pro úplatné smlouvy uzavírané elektronicky. Jeho porušení má dopad přímo na platnost smlouvy, nejen na pokutu od úřadu.

Co musí být vidět těsně před kliknutím

Podle § 1826a odst. 1 musí obchodník „jasným a výrazným způsobem“ upozornit bezprostředně před objednávkou na hlavní vlastnosti služby, celkovou cenu, dobu trvání a podmínky ukončení závazku a nejkratší dobu trvání povinností. Nestačí, že tyto údaje stojí na předchozích stránkách registrace. Pokud zákazník vidí u tlačítka jen velký nápis „30 dní zdarma“ a cena je schovaná, povinnost splněna není.

Nápis na tlačítku

Podle § 1826a odst. 2 musí být tlačítko nebo obdobný ovládací prvek označen snadno čitelným nápisem „Objednávka zavazující k platbě“ nebo jinou odpovídající jednoznačnou formulací. Soudní dvůr EU v rozsudku Fuhrmann-2 (C-249/21) uvedl, že se posuzují jen slova na samotném tlačítku, nikoli okolnosti celého objednávkového procesu. Nápisy „Pokračovat“, „Začít zkušební verzi“ nebo „Vyzkoušet zdarma“ povinnost platby jednoznačně nevyjadřují.

Když povinnost platby vznikne až později

U zkušební verze obchodníci někdy argumentují, že registrace nic nestojí a platba vznikne až po uplynutí zkušební doby. Soudní dvůr EU však v rozsudku Conny (C-400/22) dovodil, že povinnost označit tlačítko platí i tehdy, když povinnost zaplatit vznikne až po splnění další podmínky. Rozsudek se netýkal zkušebních verzí, ale jeho závěr je pro ně důležitý: pokud registrace sama bez dalšího kroku vede k placenému předplatnému, zákazník to musí vědět z nápisu na tlačítku.

Neplatnost, které se lze dovolat

Zákon následek formuluje přesně: nesplní-li podnikatel povinnost, „je smlouva neplatná, ledaže se jí spotřebitel dovolá“. Smlouva tedy vznikla, ale je neplatná, a volba je na spotřebiteli. Pokud je se službou spokojený, může trvat na tom, že smlouva platí. Pokud ne, může se neplatnosti dovolat a žádat vrácení toho, co zaplatil. Nejde o lhůtu pro odstoupení, ale o samostatný důvod, který na 14denní lhůtě nezávisí.

Modelový příklad

Paní Marta si na webu jazykové aplikace aktivuje zkušební verzi. Pod tlačítkem „Start“ je drobně uvedeno, že po sedmi dnech začne roční předplatné za vymyšlených 1 200 Kč. Po týdnu jí karta zaplatí celý rok. Tlačítko „Start“ povinnost platby nevyjadřuje, proto se Marta může dovolat neplatnosti podle § 1826a a žádat vrácení platby.

Potvrzení smlouvy na trvalém nosiči

Po uzavření smlouvy musí obchodník podle § 1824a odst. 1 vydat potvrzení o uzavřené smlouvě v textové podobě. Stane se tak v přiměřené době, nejpozději před tím, než začne poskytovat službu. Potvrzení musí obsahovat všechny údaje podle § 1820 odst. 1, pokud je zákazník v textové podobě nedostal už dříve. Textová podoba podle § 1819 znamená listinu nebo jiný trvalý nosič dat, který umožňuje údaje uchovat a nezměněně zobrazit.

E-mail ano, odkaz na web ne

Trvalým nosičem je typicky e-mail s údaji v těle zprávy nebo v příloze. Webová stránka, kterou obchodník může kdykoli změnit, podmínku nezměněné reprodukce sama nesplňuje. Podle § 1827 odst. 2 musí obchodník poskytnout v textové podobě i znění smlouvy a obchodních podmínek. Uložte si je, doloží podmínky platné v den registrace.

Odstoupení do 14 dnů u služeb a digitálního obsahu

Od smlouvy uzavřené na dálku může spotřebitel podle § 1829 odstoupit ve lhůtě 14 dnů bez udání důvodu a bez postihu. U služeb i u digitálního obsahu dodávaného mimo hmotný nosič běží lhůta ode dne uzavření smlouvy. Stačí jakékoli jednoznačné prohlášení vůči obchodníkovi a lhůta je podle § 1818 zachována, pokud je oznámení odesláno v jejím průběhu. Podrobněji se obecnému postupu věnuje článek o tom, jak funguje odstoupení od smlouvy uzavřené online.

Proč zkušební doba a lhůta pro odstoupení nejsou totéž

Zkušební doba je obchodní nabídka, lhůta pro odstoupení je zákonné právo. Pokud zkušební verze trvá sedm dní a smlouva vznikla registrací, zákonná lhůta skončí o týden později než zkušební doba. Pokud trvá 30 dnů, zákonná lhůta mohla uplynout dávno před první platbou. Rozhodující je datum uzavření smlouvy.

Rok navíc bez poučení

Pokud obchodník spotřebitele o právu odstoupit nepoučil podle § 1820 odst. 1 písm. i), prodlužuje se lhůta podle § 1829 odst. 4 o jeden rok. Když poučení dodá dodatečně, skončí lhůta 14 dnů ode dne, kdy spotřebitel poučení obdržel. U zkušebních verzí, kde obchodník poučení vynechal, tak může spotřebitel odstoupit i několik měsíců po první platbě. Peníze musí obchodník vrátit podle § 1832 do 14 dnů od odstoupení, stejným způsobem, jakým je přijal.

Kdy právo odstoupit u digitálního obsahu zanikne

Podle § 1837 písm. l) nemůže spotřebitel odstoupit od smlouvy o digitálním obsahu mimo hmotný nosič poté, co bylo započato s plněním. U úplatného plnění to ale platí jen tehdy, pokud plnění začalo s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele, spotřebitel byl poučen, že tím právo zaniká, a obchodník mu dal potvrzení podle § 1824a. Chybí-li kterákoli z těchto podmínek, právo trvá a spotřebitel podle § 1836 písm. b) nenese žádné náklady.

Služby: poměrná část ceny

U služeb, například online kurzů, nelze podle § 1837 písm. a) odstoupit až po jejich poskytnutí v plném rozsahu, a to jen při výslovném souhlasu a předchozím poučení. Při odstoupení od služby započaté na výslovnou žádost zaplatí zákazník podle § 1834 poměrnou část ceny. Když obchodník začal bez žádosti nebo nepoučil, nehradí spotřebitel podle § 1836 písm. a) nic.

Skryté podmínky jako klamavá obchodní praktika

Vedle občanského zákoníku dopadá na zkušební verze i zákon o ochraně spotřebitele. Podle § 4 zakazuje nekalé obchodní praktiky před rozhodnutím o koupi, během něj i po něm, zejména klamavé konání, klamavé opomenutí a agresivní praktiky. Pokud obchodník takovou praktiku použil, má spotřebitel zvláštní nároky navíc.

Slovo „zdarma“ na černé listině

Příloha č. 1 zákona o ochraně spotřebitele obsahuje praktiky, které jsou klamavé vždy, bez dalšího posuzování. Písmeno t) mezi ně řadí uvádění slov „gratis“, „zdarma“, „bezplatně“ nebo slov podobného významu, pokud spotřebitel musí za výrobek nebo službu vynaložit jakékoli náklady. Výjimkou jsou jen nezbytné náklady na reakci na nabídku, převzetí nebo doručení. Označení „zdarma“ je tedy v pořádku jen tehdy, když zkušební doba opravdu nic nestojí a přechod do placené verze je zřetelně oddělený.

Klamavé opomenutí: pravdivá, ale schovaná informace

Podle § 5a odst. 2 je klamavým opomenutím i situace, kdy prodávající podstatné informace poskytne „nejasným, nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem nebo v nevhodný čas“. Podstatnými informacemi jsou podle odstavce 3 mimo jiné cena a právo na odstoupení nebo ukončení závazku. Obchodník se tedy nevyviní tím, že cenu po zkušební době formálně uvedl, pokud ji umístil tak, aby ji běžný zákazník přehlédl, nebo ji sdělil až po registraci.

Překážky při ukončení

Zákon v § 5b odst. 2 písm. d) mezi okolnosti agresivní praktiky počítá nepřiměřenou mimosmluvní překážku pro uplatnění práv spotřebitele, včetně ukončení smlouvy. Když lze zkušební verzi aktivovat dvěma kliky, ale zrušit jen telefonicky v úzkém časovém okně nebo po průchodu několika obrazovkami s nabídkami, je namístě se ptát, zda nejde právě o takovou překážku. Samotný postup zrušení podrobně popisuje návod, jak na zrušení digitálního předplatného bez další platby.

Odstoupení do 90 dnů nebo sleva

Spotřebitel, jehož právo bylo dotčeno nekalou obchodní praktikou, může podle § 5d zákona o ochraně spotřebitele odstoupit od smlouvy ve lhůtě 90 dnů ode dne jejího uzavření, nebo požadovat přiměřené snížení ceny. Odstoupit nelze, jestliže prodávající prokáže, že je to vzhledem k předmětu smlouvy a povaze praktiky nepřiměřené. Tento nárok stojí vedle 14denní lhůty z občanského zákoníku a může pomoci tam, kde zákonná lhůta pro odstoupení už uplynula.

Zneužívající ujednání v obchodních podmínkách

Občanský zákoník v § 1813 považuje za zneužívající ujednání, která v rozporu s požadavkem poctivosti zakládají významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Ke zneužívajícímu ujednání se podle § 1815 nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá, a § 7 zákona o ochraně spotřebitele zakazuje taková ujednání používat. Neplatí to pro samotnou výši ceny, pokud byla sdělena jasně a srozumitelně.

Ujednání, která zákon zakazuje vždy

Paragraf 1814 odst. 1 vyjmenovává ujednání zneužívající vždy. U zkušebních verzí jde hlavně o závazek za podmínek, se kterými se spotřebitel nemohl předem seznámit, jednostrannou změnu práv, zvýšení ceny bez práva odstoupit, automatické prodloužení s nepřiměřeně vzdálenou lhůtou pro jeho odmítnutí a nepřiměřenou sankci.

Typické věty ve zkušebních verzích

Pozor na věty jako „zrušení je možné nejpozději 30 dní před koncem zkušební doby“ u zkušební verze, která trvá jen 14 dní, nebo „po přechodu na placenou verzi nelze předplatné ukončit dříve než po 12 měsících, jinak zaplatíte zbytek období“. První ujednání fakticky znemožňuje zrušení, druhé může být nepřiměřenou sankcí. Obecně o sankcích ve spotřebitelských smlouvách pojednává článek o tom, kdy se bránit proti smluvní pokutě ve spotřebitelské smlouvě.

Klamavá rozhraní a pravidla EU

Pojem „dark patterns“ označuje prvky rozhraní, které uživatele tlačí k rozhodnutí, jež by jinak neudělal: zvýrazněné tlačítko pro pokračování, nenápadný odkaz pro odmítnutí nebo složité rušení. České právo je řeší hlavně přes zákaz klamavých a agresivních praktik. Evropské nařízení o digitálních službách má užší dosah, než se často uvádí.

Nařízení o digitálních službách se týká jen platforem

Článek 25 nařízení (EU) 2022/2065 zakazuje poskytovatelům online platforem koncipovat rozhraní způsobem, který klame nebo manipuluje. Mezi příklady, ke kterým může Komise vydat pokyny, uvádí ztěžování ukončení služby oproti přihlášení. Zákaz se ale podle odstavce 2 nevztahuje na postupy, na které dopadá směrnice o nekalých obchodních praktikách. Online platformou je navíc služba, která ukládá a veřejně šíří informace uživatelů. Na běžnou streamovací službu nebo aplikaci se proto zpravidla nepoužije.

Upozornění před koncem zkušební doby

Občanský zákoník ani zákon o ochraně spotřebitele ve znění platném ke dni vydání článku obecnou povinnost poslat před první platbou připomínku neobsahují. Pokud však obchodník připomínku slíbil na registrační stránce, stává se podle § 1822 součástí smlouvy a její vynechání můžete namítat.

Tlačítko pro odstoupení podle nové směrnice

Směrnice (EU) 2023/2673, vydaná původně kvůli finančním službám na dálku, doplnila do evropské úpravy práv spotřebitelů povinnost nabídnout u online smluv funkci pro odstoupení s použitelností od 19. června 2026. Nejde o tlačítko pro zrušení předplatného, ale pro odstoupení ve 14denní lhůtě. V českém občanském zákoníku tato povinnost ke dni vydání článku zapsaná nebyla a její převzetí procházelo legislativním procesem.

Jak se bránit krok za krokem

Obrana začíná už při registraci. Když platba odešla, postupujte od nejjednoduššího kroku: zrušit další prodlužování, uplatnit odstoupení nebo neplatnost u obchodníka a teprve potom řešit vrácení platby přes banku nebo stížnost u úřadu. Přehled souvisejících práv shrnuje průvodce spotřebitelskými smlouvami a předplatným.

Důkazy při registraci

Pořiďte snímek obrazovky registrační stránky tak, aby byl vidět nápis na potvrzovacím tlačítku, text okolo něj, cena po skončení zkušební doby a datum. Uložte si potvrzovací e-mail a obchodní podmínky platné v den registrace. Pokud se podmínky změní, máte doklad o původním znění. Důkazní břemeno o splnění informačních povinností sice nese obchodník, ale vlastní snímky vám umožní rychle ukázat, co přesně jste viděli.

Zrušení a odstoupení

Nejdřív zrušte automatické prodlužování, aby nevznikaly další platby. Pak obchodníkovi pošlete prohlášení, že od smlouvy odstupujete podle § 1829, případně že se dovoláváte neplatnosti podle § 1826a nebo že odstupujete pro nekalou praktiku podle § 5d zákona o ochraně spotřebitele. Uveďte datum registrace, e-mail účtu a požadovanou částku. Uchovejte si doklad o odeslání, protože u odstoupení rozhoduje den odeslání.

Reklamace platby u banky

Pokud obchodník nereaguje, u plateb kartou existuje reklamace podle pravidel karetních společností, kterou popisuje článek o tom, jak funguje chargeback u platby kartou. Zákon o platebním styku v § 176 navíc umožňuje žádat do 8 týdnů vrácení platby iniciované příjemcem, pokud přesná částka nebyla při autorizaci stanovena a převyšuje to, co jste mohli rozumně očekávat.

Stížnost ČOI a mimosoudní řešení

Dozor nad informačními povinnostmi podle § 1820, 1824a a 1826a i nad zákonem o ochraně spotřebitele vykonává podle § 23 Česká obchodní inspekce. Podnět k ní vám peníze přímo nevrátí, ale může vést ke kontrole a pokutě. Pro vrácení peněz slouží mimosoudní řešení sporu, které u obecných spotřebitelských sporů vede také ČOI. Postup popisuje článek o mimosoudním řešení spotřebitelského sporu.

Co obchodník musí a co když to neudělal

Šest chyb, kvůli kterým ze zkušební verze zaplatíte

1. Registrace bez snímku obrazovky. Bez důkazu o tom, co bylo na tlačítku a vedle něj, se spor o neplatnost smlouvy vede hůř.
2. Záměna zkušební doby a lhůty pro odstoupení. Zákonná lhůta 14 dnů běží od uzavření smlouvy, ne od první platby.
3. Nezapsané datum konce zkušební doby. Zákon obecně nevyžaduje připomínku, takže hlídání termínu zůstává na vás.
4. Odinstalování aplikace místo zrušení. Smazání aplikace z telefonu předplatné neukončí, zrušit je třeba v účtu nebo v obchodě s aplikacemi.
5. Spoléhání jen na banku. Reklamace platby má větší šanci, když doložíte, že jste nejdřív kontaktovali obchodníka.
6. Smazání potvrzovacího e-mailu. Právě z něj zjistíte, zda obchodník dal potvrzení a poučení, bez nichž právo odstoupit nezaniká.

Nejčastější otázky: zkušební verze zdarma a placené předplatné

Odpovědi na otázky, které se u zkušebních verzí s automatickým přechodem na placené předplatné objevují nejčastěji.

Je zkušební verze, která se sama změní v placenou, legální?

Ano, pokud obchodník splní zákonné podmínky. Před registrací musí jasně sdělit cenu, u opakovaného plnění i cenu za měsíc, délku závazku, automatické prodlužování a způsob ukončení. Tlačítko pro odeslání objednávky musí jednoznačně říkat, že se zákazník zavazuje k platbě. Slovo zdarma smí použít jen tehdy, když zkušební doba opravdu nic nestojí.

Co když na tlačítku nebylo napsáno, že objednávka zavazuje k platbě?

Podle § 1826a odst. 2 občanského zákoníku je taková smlouva neplatná, ledaže se jí spotřebitel dovolá. Volba je na vás. Pokud chcete službu dál používat, můžete trvat na platnosti smlouvy. Pokud ne, můžete se neplatnosti dovolat a žádat vrácení zaplacených částek. Uschovejte si snímek obrazovky, který nápis na tlačítku dokládá.

Musí mě obchodník upozornit, že zkušební doba končí?

Obecnou zákonnou povinnost poslat připomínku před koncem zkušební doby občanský zákoník ani zákon o ochraně spotřebitele ke dni vydání článku neobsahovaly. Pokud však obchodník upozornění slíbil na registrační stránce nebo v podmínkách, stává se součástí smlouvy a jeho vynechání můžete namítat. Termín konce zkušební doby si proto vždy zapište sami.

Mohu od předplatného odstoupit, když už proběhla první platba?

Záleží na tom, kdy byla smlouva uzavřena. Zákonná lhůta 14 dnů běží u služeb a digitálního obsahu od uzavření smlouvy. Pokud vás obchodník o právu odstoupit nepoučil, prodlužuje se lhůta o jeden rok. Při klamavé praktice můžete navíc odstoupit do 90 dnů od uzavření smlouvy podle zákona o ochraně spotřebitele.

Je slovo zdarma u zkušební verze klamavé?

Samo o sobě ne. Příloha č. 1 písm. t) zákona o ochraně spotřebitele považuje za vždy klamavé uvádět slovo zdarma, pokud spotřebitel musí za výrobek nebo službu vynaložit jakékoli náklady. Když je zkušební doba opravdu bezplatná a přechod do placené verze je zřetelně popsaný, označení zdarma v pořádku být může.

Kam si mohu stěžovat?

Dozor nad informačními povinnostmi obchodníků i nad nekalými obchodními praktikami vykonává Česká obchodní inspekce, které můžete podat podnět. Ten vám peníze přímo nevrátí, ale může vést ke kontrole a pokutě. Pro vrácení peněz je vhodné nejprve kontaktovat obchodníka, pak využít mimosoudní řešení sporu u ČOI nebo reklamaci platby u banky.

Zdroje: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, Nařízení (EU) 2022/2065 o digitálních službách, Směrnice (EU) 2023/2673, Soudní dvůr EU, věc C-249/21, Soudní dvůr EU, věc C-400/22, Česká obchodní inspekce: mimosoudní řešení sporů