Pracovní úraz: jaké náhrady vám náleží

Úraz na cestě do zaměstnání a zpět pracovním úrazem není. Úraz na služební cestě, při přesunu mezi pracovišti nebo cestou do závodní jídelny v areálu zpravidla ano. Rozdíl rozhoduje o tom, zda dostanete náhradu za ztrátu na výdělku, nebo jen nemocenskou. Pravidla stanoví zákoník práce.

Co je pracovní úraz

Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Za pracovní úraz se posuzuje také úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.

Klíčová jsou slova krátkodobý, náhlý a násilný. Postupné opotřebení kloubů nebo dlouhodobé přetěžování pod tuto definici nespadá a řeší se jako nemoc z povolání.

Odpovědnost zaměstnavatele je objektivní. Nezkoumá se, zda zaměstnavatel porušil nějakou povinnost.

Úraz utrpěný pro plnění pracovních úkolů

Tato varianta míří na situace, kdy zaměstnanec utrpí újmu kvůli své práci, ale mimo její výkon. Typicky útok kvůli tomu, že někoho v práci odmítl obsloužit nebo že vystupoval jako kontrolní orgán.

Cesta do práce a služební cesta

Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Toto vynětí je v zákoně výslovné a nelze je obejít.

Cesta do zaměstnání končí vstupem do objektu zaměstnavatele nebo na jinak vymezené pracoviště. Uklouznutí na chodníku před budovou je tedy běžný úraz, uklouznutí na schodišti uvnitř zpravidla pracovní.

Jinak je tomu u služební cesty. Ta se považuje za výkon práce od nastoupení cesty do návratu, s výjimkou soukromých odboček. Úraz v hotelu při služební cestě proto bývá posuzován jinak než úraz doma.

Přesun mezi pracovišti

Cesta mezi dvěma pracovišti téhož zaměstnavatele v pracovní době je výkonem práce. Stejně tak cesta do závodní jídelny v areálu zaměstnavatele, byť s výhradami u cesty mimo areál.

Pět druhů náhrad

Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz, náleží náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhrada za ztrátu na výdělku po jejím skončení, náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a náhrada věcné škody.

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti dorovnává rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem a náhradou mzdy a nemocenským. Zaměstnanec by se tedy neměl dostat na méně, než měl.

Účelně vynaložené náklady spojené s léčením se hradí tomu, kdo je vynaložil. Může jimi být i rodinný příslušník, ne pouze sám zaměstnanec.

Nároky pozůstalých

Při úmrtí se hradí účelně vynaložené náklady spojené s léčením a náklady pohřbu, náklady na výživu pozůstalých, jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých a věcná škoda.

Ztráta na výdělku po skončení neschopnosti

Nejvýznamnější a nejdéle trvající náhradou bývá renta, tedy náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Vyplácí se pravidelně a může trvat roky.

Náleží ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po úrazu, s připočtením případného invalidního důchodu.

Zaměstnanec tedy nemá být tratný na tom, že po úrazu vykonává hůře placenou práci. Odmítne-li ovšem bez vážného důvodu vhodnou práci, která mu byla nabídnuta, přihlíží se k výdělku, kterého mohl dosáhnout.

Kdy se zaměstnavatel zprostí

Zcela se zaměstnavatel zprostí, prokáže-li, že jedinou příčinou úrazu bylo porušení předpisů nebo pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl zaměstnanec řádně seznámen a jejichž znalost a dodržování se soustavně vyžadovalo a kontrolovalo, anebo opilost či zneužití návykových látek, jimž zaměstnavatel nemohl zabránit.

Podmínek je tedy víc a musí být splněny všechny najednou. Nestačí, že existuje směrnice. Zaměstnavatel musí doložit seznámení, soustavné vyžadování i kontrolu.

Byla-li některá z uvedených skutečností jen jednou z příčin, zprostí se zaměstnavatel pouze zčásti.

Kdy se zprostit nelze vůbec

Zaměstnavatel se nemůže zprostit, utrpěl-li zaměstnanec úraz při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu či zdraví, pokud tento stav sám úmyslně nevyvolal.

Lehkomyslnost a pravidlo třetiny

Zčásti se zaměstnavatel zprostí také tehdy, počínal-li si zaměstnanec v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že si počínal lehkomyslně, ačkoli si musel být vědom, že si může přivodit újmu na zdraví.

Zde ovšem platí zásadní pojistka. Při zproštění z důvodu lehkomyslnosti je zaměstnavatel povinen uhradit alespoň jednu třetinu škody.

Za lehkomyslné jednání se nepovažuje běžná nepozornost ani jednání vyplývající z rizika práce. Jde o výjimečné situace, kdy zaměstnanec vědomě podstoupil zjevné nebezpečí bez rozumného důvodu.

Kniha úrazů a záznam o úrazu

Zaměstnavatel vede evidenci o všech úrazech v knize úrazů, a to i tehdy, když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost. Právě zápis drobného poranění bývá klíčový, projeví-li se následek až později.

U úrazu, jehož následkem vznikla pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny, a u smrtelného úrazu vyhotoví zaměstnavatel navíc záznam o úrazu.

Zaměstnanec má právo na kopii záznamu i na nahlédnutí do knihy úrazů v části, která se ho týká. Bez těchto dokladů se nárok prokazuje podstatně hůř.

Odmítne-li zaměstnavatel zápis

Zápis do knihy úrazů si vyžádejte písemně a odpověď si uschovejte. Odmítnutí je porušením povinnosti a lze je podnětem uplatnit u oblastního inspektorátu práce.

Osm chyb po pracovním úrazu

1. Úraz se nenahlásí hned. Pozdější hlášení oslabuje důkazní pozici.
2. Chybí zápis v knize úrazů. U drobných poranění nejčastěji.
3. Zaměstnanec nepožádá o kopii záznamu. Má na ni právo.
4. Neuvedou se svědci. Doplnit je později bývá obtížné.
5. Lékaři se neřekne, že šlo o úraz v práci. Do dokumentace to patří.
6. Uplatní se jen nemocenská. Náhrada za ztrátu na výdělku je nárok navíc.
7. Zapomene se na věcnou škodu. Zničené brýle či oděv se hradí také.
8. Přijme se zproštění bez odůvodnění. Zaměstnavatel musí doložit všechny podmínky.

Časté otázky

Je úraz cestou do práce pracovním úrazem?

Není. Zákon úraz na cestě do zaměstnání a zpět z pracovních úrazů výslovně vyjímá.

A úraz na služební cestě?

Zpravidla ano. Služební cesta se považuje za výkon práce, s výjimkou soukromých odboček.

Musím prokazovat, že zaměstnavatel něco porušil?

Nemusíte. Odpovědnost za pracovní úraz je objektivní, zavinění zaměstnavatele se nezkoumá.

Dostanu jen nemocenskou?

Ne. Vedle nemocenského náleží náhrada za ztrátu na výdělku, která rozdíl oproti průměrnému výdělku dorovnává.

Kdy se zaměstnavatel zprostí úplně?

Jen tehdy, byla-li jedinou příčinou úrazu opilost, zneužití návykových látek, nebo porušení předpisů k zajištění bezpečnosti, s nimiž byl zaměstnanec řádně seznámen a jejichž dodržování se soustavně vyžadovalo a kontrolovalo.

Co když jsem si počínal lehkomyslně?

Zaměstnavatel se zprostí jen zčásti a je povinen uhradit alespoň jednu třetinu škody.

Zapisuje se i drobné poranění bez neschopenky?

Zapisuje. Do knihy úrazů se eviduje každý úraz, i ten, kterým nevznikla pracovní neschopnost.

Mám právo na kopii záznamu o úrazu?

Máte. Zaměstnanec má právo na kopii záznamu o úrazu i na nahlédnutí do knihy úrazů v části, která se ho týká.

Další krok: Po jakémkoli poranění v práci trvejte na zápisu do knihy úrazů ještě týž den, i když nepůjdete k lékaři. Bez tohoto zápisu se pozdější následek prokazuje jen velmi obtížně.

Zdroje: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, část jedenáctá a paragraf 105; nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu.