Starší muž u stolu otevírá úřední obálku, vedle leží další dopisy
Finance

Srážky a exekuce z důchodu: kolik vám musí zůstat

Důchod není chráněný příjem, srážky se z něj provádějí stejně jako ze mzdy. Zákon ho výslovně řadí mezi příjmy, které nahrazují odměnu za práci, a plátcem se stává správa sociálního zabezpečení. Existuje ale nezabavitelná částka, kterou nelze sáhnout ani se souhlasem dlužníka, a několik ochran, které platí právě jen pro důchodce. Text ukazuje, co z důchodu zůstane a kam se obrátit, když srážka nesedí.

Hlavní body

  • Důchod je v § 299 občanského soudního řádu uveden mezi příjmy, ze kterých se provádějí srážky jako ze mzdy.
  • Nezabavitelnou částku nelze srazit ani tehdy, když s tím dlužník souhlasí.
  • Zbytek se dělí na třetiny, u nepřednostní pohledávky se sráží jedna, u přednostní dvě.
  • Při čtyřech a více exekucích platí pro poživatele důchodu zvláštní ochrana, kterou plátce uplatní sám.
  • Chráněný účet se zřizuje zdarma a banka na něj příjem přepošle z obstaveného účtu ještě týž pracovní den.

Důchod je postižitelný příjem

Ustanovení o srážkách ze mzdy se použijí i na příjmy, které odměnu za práci nahrazují. Zákon je vyjmenovává a důchody jsou mezi nimi výslovně uvedené, vedle nemocenského, podpory v nezaměstnanosti, odstupného nebo stipendia.

Platí to pro všechny druhy důchodů, tedy starobní, invalidní i pozůstalostní. Do srážek se přitom nesmí jít nad rámec vymáhané pohledávky s příslušenstvím a srážet víc, než zákon dovoluje, je nepřípustné i tehdy, když s tím dlužník souhlasí.

Co se nesráží vůbec

Některá plnění výkonu rozhodnutí nepodléhají. Patří sem mimo jiné příspěvek na péči, dávka pomoci v hmotné nouzi, dávka státní sociální pomoci, daňový bonus, náhradní výživné a příplatky k důchodu podle zákona o ocenění účastníků národního boje za osvobození. Výživné na nezaopatřené dítě je z výkonu rozhodnutí vyloučené také.

Kdo srážky provádí

Plátcem mzdy je v tomhle smyslu i orgán veřejné moci, vůči kterému má dlužník nárok na příjem. U důchodu je to správa sociálního zabezpečení, která srážky provádí ze zákona.

Srážky začíná provádět od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Sražené částky se ale vyplácejí až po nabytí právní moci nařízení.

Odchod do důchodu srážky nezastaví

Změní-li se plátce, vztahuje se nařízení i na příjem u nového plátce. Za změnu plátce se výslovně považuje i to, že dávky začne vyplácet správa sociálního zabezpečení. Kdo měl exekuci na mzdu a odejde do důchodu, přenese si ji s sebou.

Plátce důchodu nemá nárok na náhradu nákladů

Zaměstnavatel si za provádění srážek může strhnout paušální náhradu nákladů, plátce důchodu ne. Zákon mu tenhle nárok výslovně upírá.

Dobrovolná dohoda o srážkách

Vedle exekuce existuje i dohoda věřitele s dlužníkem o srážkách, kterou upravuje občanský zákoník a která se použije i na důchod. Proti plátci nabývá věřitel právo okamžikem, kdy mu byla dohoda předložena.

Nezabavitelná částka

Z důchodu nesmí být sražena základní částka, jejíž výpočet stanoví nařízení vlády. Od roku 2026 platí nová konstrukce, která nahradila dřívější odvození od normativních nákladů na bydlení.

Nezabavitelná částka je dnes rovna 85 procentům součtu tří položek: životního minima jednotlivce, normativního nájemného a energetického paušálu. Ve výpočtu se použije normativní nájemné pro jednočlennou domácnost v obci s aspoň sedmdesáti tisíci obyvateli a energetický paušál pro jednočlennou domácnost. Konkrétní částky pro daný rok rozebírá text o výpočtu nezabavitelné částky.

Vyživované osoby

K částce za dlužníka se přičítá jedna čtvrtina za každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Manžel ani partner se přitom obecně za takovou osobu nepovažuje.

Výjimka ve prospěch důchodců

U manžela nebo partnera se čtvrtina započítá i tehdy, když má vlastní příjem, doloží-li dlužník, že jemu nebo jeho manželovi byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod. Zjistí-li to plátce důchodu ze své úřední činnosti, započte čtvrtinu i bez doložení.

Parametry se fixují k lednu

Použijí se hodnoty životního minima, normativního nájemného a energetického paušálu platné k 1. lednu roku, do kterého spadá výplata. Uvnitř roku se tedy částka nemění.

Třetiny a přednostní pohledávky

Od čisté částky se odečte nezabavitelná částka a zbytek se rozdělí na tři díly. Před dělením se zaokrouhlí dolů na částku dělitelnou třemi.

Typ pohledávky Kolik lze srazit ze zbytku
nepřednostní, například spotřebitelský úvěr nebo nájemné jedna třetina
přednostní, například výživné nebo daně dvě třetiny

Třetí třetina zůstává dlužníkovi vždy. Přednostní pohledávky se uspokojují nejdřív z druhé třetiny, a nestačí-li, spolu s ostatními z první.

Co je přednostní pohledávka

Výčet je uzavřený. Patří sem výživné, náhrada újmy způsobené ublížením na zdraví, náhrada újmy z úmyslných trestných činů, daně a obdobná plnění, přeplatky na dávkách nemocenského a důchodového pojištění, pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, přeplatky na podpoře v nezaměstnanosti a na dávkách státní sociální podpory, regresní náhrady a náhradní výživné. Vše ostatní je nepřednostní.

Pořadí se řídí dnem doručení

Z první třetiny se pohledávky uspokojují podle pořadí bez ohledu na to, jestli jsou přednostní. Pořadí určuje den, kdy bylo plátci doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Ve druhé třetině má naopak výživné přednost bez ohledu na pořadí.

Když má dlužník víc příjmů

Má-li dlužník vedle důchodu ještě mzdu, postupuje se, jako by šlo o několik mezd, a nařízení se vztahuje na všechny. Nezabavitelná částka se ale nenásobí, soud jednotlivým plátcům určí, jakou její část nemají srážet.

Částka, nad kterou se sráží bez omezení

Dělení na třetiny neplatí donekonečna. Nad určenou hranicí je zbytek plně zabavitelný.

Tahle hranice činí od roku 2026 1,9násobek téhož součtu, ze kterého se počítá nezabavitelná částka, tedy životního minima jednotlivce, normativního nájemného a energetického paušálu. Plně zabavitelná část se připočte ke druhé třetině v rozsahu potřebném k uspokojení přednostních pohledávek, zbytek k první.

U důchodů se to uplatní zřídka

Vzhledem k obvyklé výši důchodů se hranice plné zabavitelnosti u většiny lidí neuplatní. Význam má hlavně u souběhu důchodu s dalším příjmem.

Ochrany, které platí jen pro důchodce

Zákon zná několik pravidel navázaných přímo na pobírání důchodu. Část z nich uplatní plátce sám, bez žádosti.

Při čtyřech a více exekucích

Jsou-li současně nařízeny nejméně čtyři výkony rozhodnutí, srážejí se ze zbytku vždy dvě třetiny. Tohle přísnější pravidlo se ale nepoužije u toho, komu byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod, splní-li se zároveň druhá podmínka navázaná na výši první třetiny. Zjistí-li plátce důchodu přiznání důchodu ze své úřední činnosti, postupuje takto i bez doložení.

Pobytová sociální služba

Jde-li o srážky z důchodu osoby, která z něj platí úhradu za sociální službu v pobytové formě, nepodléhá výkonu rozhodnutí částka potřebná na tuto úhradu ani povinný zůstatek z příjmu podle zákona o sociálních službách.

Zastavení pro nízký příjem

Vyjde-li najevo, že dlužník po dobu tří let nepobíral příjem aspoň v takové výši, aby z něj mohly být srážky prováděny, soud výkon rozhodnutí zastaví. Návrh může podat i plátce.

Když důchod na srážku nestačí

Nedosahuje-li důchod nezabavitelné částky, není z čeho srážet a srážka se neprovede. Dluh tím ale nezaniká a dál se eviduje.

Chráněný účet

Chráněný účet slouží k tomu, aby se už jednou sražený a vyplacený příjem znovu neobstavil na účtu. Ohledně pohledávky z chráněného účtu nelze nařídit výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu.

Důchod na něj ale nechodí přímo. Vyplácí se dál na obstavený účet a banka jej do konce téhož pracovního dne převede na účet chráněný. Podrobný postup zřízení popisuje text o chráněném účtu při exekuci.

Tři kroky ke zřízení

Plátce příjmu, tedy u důchodu správa sociálního zabezpečení, vystaví na písemnou žádost potvrzení o čísle účtu, ze kterého je příjem vyplácen. Soud pak na žádost dlužníka oznámí bance obě čísla účtů. Banka je poté povinna uzavřít s dlužníkem smlouvu a účet zřídit do pěti pracovních dnů od podání žádosti.

Zdarma a jen jeden

Banka nemá právo na úplatu za zřízení ani za vedení chráněného účtu. Dlužník přitom může mít pouze jeden. Uvede-li v prohlášení úmyslně nepravdivé údaje, může soud rozhodnout, že účet chráněný není.

Když srážka nesedí

Cest je několik podle toho, co je vlastně špatně. Jinak se postupuje, když je vadná samotná exekuce, a jinak, když plátce počítá srážku chybně.

Návrh na zastavení exekuce

Podává se u exekutora, který exekuci vede, a to do patnácti dnů ode dne, kdy se dlužník o důvodu zastavení dozvěděl. Exekutor vyzve ostatní účastníky k vyjádření a při souhlasu všech návrhu vyhoví. Nevyhoví-li, postoupí návrh se spisem exekučnímu soudu.

Určení sporné výše srážky

Když jde jen o to, že srážka je špatně spočítaná, může o určení výše požádat plátce, oprávněný i dlužník. Soud pak určí, jaká částka má být v daném období sražena.

Dohoda o nižších srážkách

Dohodne-li se věřitel s dlužníkem, že se spokojí s nižšími srážkami, a oznámí-li to oba soudu, soud vyzve plátce, aby srážel jen tuto částku. Souhlas lze kdykoli odvolat.

Stížnost na postup exekutora

Státní dohled nad exekuční činností vykonává ministerstvo spravedlnosti, a to i na základě písemných podnětů fyzických osob. Prověřuje zákonnost postupu, dodržování kancelářského řádu a délku řízení.

Šest kroků, když vám ze srážky nesedí čísla

  1. Vyžádejte si od plátce rozpis, ze kterého plyne čistá částka, nezabavitelná částka a rozdělení zbytku.
  2. Zkontrolujte, jestli je započtená čtvrtina za každou vyživovanou osobu, u důchodců i za manžela.
  3. Ověřte, jestli je pohledávka správně zařazená jako přednostní, nebo nepřednostní.
  4. Máte-li čtyři a víc exekucí, ověřte, že plátce uplatnil ochranu pro poživatele důchodu.
  5. Nesedí-li výpočet, požádejte soud o určení výše srážky pro dané období.
  6. Je-li vadná celá exekuce, podejte do patnácti dnů návrh na zastavení u exekutora.

Nejčastější otázky

Může exekutor sáhnout na důchod?

Může. Důchod je v § 299 občanského soudního řádu výslovně uveden mezi příjmy, ze kterých se provádějí srážky stejně jako ze mzdy. Platí to pro starobní, invalidní i pozůstalostní důchody.

Kolik mi z důchodu musí zůstat?

Vždy nezabavitelná částka, kterou nelze srazit ani s vaším souhlasem. Od roku 2026 činí 85 procent součtu životního minima jednotlivce, normativního nájemného a energetického paušálu, zvýšených o čtvrtinu za každou vyživovanou osobu. Ze zbytku vám navíc zůstává třetí třetina.

Kolik se sráží u běžného dluhu a kolik u výživného?

U nepřednostní pohledávky, jako je spotřebitelský úvěr, jedna třetina zbytku. U přednostní pohledávky, kam patří výživné, daně nebo pojistné, dvě třetiny. Třetí třetina zůstává dlužníkovi vždy.

Zastaví se exekuce, když odejdu do důchodu?

Nezastaví. Změna plátce nemá na nařízení vliv a za změnu plátce se výslovně považuje i to, že příjem začne vyplácet správa sociálního zabezpečení. Exekuce tedy přechází ze mzdy na důchod.

Co když je můj důchod nižší než nezabavitelná částka?

Pak není z čeho srážet a srážka se neprovede. Dluh ale nezaniká a dál se eviduje. Trvá-li stav tři roky, může soud výkon rozhodnutí srážkami zastavit, návrh může podat i plátce.

Kolik stojí chráněný účet?

Nic. Banka nemá právo na úplatu za jeho zřízení ani vedení. Ostatní poplatky zůstávají stejné jako u obstaveného účtu a dlužník může mít pouze jeden chráněný účet.

Sráží se víc, když mám několik exekucí najednou?

Při nejméně čtyřech současně nařízených výkonech rozhodnutí se obecně srážejí dvě třetiny zbytku. Pro poživatele starobního, invalidního druhého či třetího stupně nebo sirotčího důchodu ale platí výjimka, kterou plátce důchodu uplatní i bez doložení.

Další krok: Když srážky přestávají být zvládnutelné, projděte si možnosti v textu o oddlužení fyzické osoby, a rozpočet po poklesu příjmu nastavte podle článku o hospodaření v důchodu.

Ostatní pravidla kolem penze shrnuje kompletní průvodce starobním důchodem.

Zdroje: zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, zejména § 276 až 302, § 304b až 304e a § 317, nařízení vlády č. 595/2006 Sb. o nezabavitelných částkách, a zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád, zejména § 7, 52, 55 a 58.

Radek Vávra

Věnuje se tématům osobních financí, investování a ekonomiky. V obsahu klade důraz na srozumitelnost, souvislosti a praktickou využitelnost pro běžné čtenáře.