Termín dovolené určuje zaměstnavatel a musí ho písemně oznámit alespoň čtrnáct dnů předem. Neurčí-li čerpání do 30. června následujícího roku, přechází právo určit si termín na zaměstnance. Alespoň jedna část dovolené přitom musí být dva týdny vcelku. Pravidla obsahuje zákoník práce.
- Termín určuje zaměstnavatel, ale musí přihlížet i k zájmům zaměstnance.
- Oznámení musí být písemné a alespoň čtrnáct dnů předem.
- Alespoň jedna část dovolené musí činit dva týdny vcelku.
- Po 30. červnu následujícího roku si termín může určit zaměstnanec sám.
- Na dobu nemoci ani mateřské dovolenou určit nelze.
- Hromadné čerpání smí trvat nejvýše dva týdny.
Kdo termín určuje
Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, není-li stanoveno jinak. Při určení je povinen přihlížet vedle provozních důvodů též k oprávněným zájmům zaměstnance.
Dovolená tedy není nároková v tom smyslu, že by si termín vybíral zaměstnanec. Zároveň ale není ani libovůlí zaměstnavatele, protože zájmy zaměstnance jsou v zákoně výslovně.
Zaměstnavatel může určit čerpání i před splněním podmínek pro vznik práva, lze-li předpokládat, že je zaměstnanec do konce roku nebo do skončení pracovního poměru splní.
Odvolání z dovolené něco stojí
Změní-li zaměstnavatel určenou dobu čerpání nebo odvolá-li zaměstnance z dovolené, je povinen nahradit mu náklady, které mu tím bez jeho zavinění vznikly. Storno letenky nebo hotelu tedy platí zaměstnavatel.
Čtrnáct dnů a dva týdny vcelku
Určenou dobu čerpání je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň čtrnáct dnů předem, pokud se nedohodne na kratší době. Dohoda na kratší lhůtě je možná, ale musí být dohodou.
Druhé pravidlo je stejně důležité. Poskytuje-li se dovolená v několika částech, alespoň jedna část musí činit nejméně dva týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak.
Rozdrobení dovolené na jednotlivé dny bez souhlasu zaměstnance tedy zákonu neodpovídá. Smyslem je zajistit skutečné zotavení, ne jen odčerpání hodin.
Kdy dovolenou určit nelze
Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení, na dobu uznané dočasné pracovní neschopnosti, ani na dobu mateřské, otcovské a rodičovské dovolené. Tenhle zákaz je absolutní.
Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance smí čerpání určit jen na jeho žádost. Nelze tedy dovolenou nasadit například na dobu, kdy zaměstnanec ošetřuje člena rodiny.
Naopak existuje situace, kdy zaměstnavatel žádosti vyhovět musí. Požádá-li zaměstnankyně o dovolenou bezprostředně navazující na mateřskou dovolenou, anebo zaměstnanec o dovolenou navazující na otcovskou nebo rodičovskou dovolenou v zákonem vymezeném rozsahu, je zaměstnavatel povinen žádosti vyhovět.
Povinnost vyčerpat do konce roku
Zaměstnavatel je povinen určit čerpání tak, aby zaměstnanec dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém právo vzniklo. Výjimkou jsou překážky v práci na straně zaměstnance a naléhavé provozní důvody.
Nemůže-li být dovolená vyčerpána v roce vzniku, je zaměstnavatel povinen určit ji tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.
Zvláštní pravidlo platí u dlouhé nepřítomnosti. Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího roku proto, že byl zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným nebo čerpal mateřskou anebo rodičovskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen určit její čerpání až po skončení těchto překážek. Dovolená v takovém případě nezaniká.
Kdy si termín určíte sami
Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Je to jediný případ, kdy termín určuje zaměstnanec.
Podmínkou je písemné oznámení zaměstnavateli alespoň čtrnáct dnů předem, pokud se strany nedohodnou na jiné době oznámení. Lhůta je tedy stejná jako u zaměstnavatele.
Pravidlo míří na situace, kdy zaměstnavatel nechává starou dovolenou ležet a zaměstnanci ji nedovoluje čerpat. Po polovině následujícího roku se iniciativa přesouvá na zaměstnance.
Přerušení dovolené a svátek
Dovolená se přerušuje nástupem vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení, uznáním dočasné pracovní neschopnosti, nařízením karantény, poskytováním dlouhodobé péče nebo ošetřováním a dále nástupem mateřské, otcovské a rodičovské dovolené. Onemocníte-li na dovolené, dovolená se přeruší.
U některých z těchto důvodů, konkrétně u karantény, dlouhodobé péče, ošetřování, péče o dítě a vojenského cvičení, k přerušení nedojde, požádá-li zaměstnanec o pokračování v čerpání.
Svátek připadající na den, který je jinak obvyklým pracovním dnem, se do dovolené nezapočítává. Výjimka platí jen ve zvláštním případě, kdy by zaměstnanec byl povinen v den svátku směnu odpracovat a čerpání dovolené bylo na tento den určeno na jeho žádost.
Hromadné čerpání a půlden
Zaměstnavatel může určit hromadné čerpání dovolené jen v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců, a jen je-li to nezbytné z provozních důvodů. Podmínky jsou tři a musí platit současně.
Časový strop je absolutní. Hromadné čerpání nesmí činit více než dva týdny a u uměleckých souborů více než čtyři týdny.
Celozávodní dovolená na celý měsíc tedy zákonu neodpovídá, i kdyby na ni odbory kývly.
Kratší než směna jen výjimečně
Zaměstnavatel může se souhlasem zaměstnance výjimečně určit čerpání v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její poloviny. Výjimkou je zbývající část nevyčerpané dovolené kratší než polovina směny. Jak se nárok počítá v hodinách, rozebírá text o dovolené v hodinách.
Sedm pravidel, která se porušují
- Oznámení musí být písemné. Ústní sdělení na chodbě podmínku nesplňuje.
- Čtrnáct dnů předem. Kratší lhůta jen po dohodě, ne jednostranně.
- Dva týdny vcelku. Jedna souvislá část je zákonným minimem.
- Nemoc dovolenou přeruší. Nasadit dovolenou na nemoc nelze.
- Náklady po odvolání hradí zaměstnavatel. Včetně stornopoplatků.
- Po 30. červnu si termín určíte sami. Písemně a čtrnáct dnů předem.
- Půlden jen se souhlasem. A nejméně v délce poloviny směny.
Časté otázky
Kdo určuje termín dovolené?
Zaměstnavatel, ale musí přihlížet vedle provozních důvodů též k oprávněným zájmům zaměstnance.
S jakým předstihem mi to musí říct?
Písemně alespoň čtrnáct dnů předem, pokud se nedohodnete na kratší době.
Může mi rozdělit dovolenou na jednotlivé dny?
Ne bez vaší dohody. Alespoň jedna část musí činit nejméně dva týdny vcelku.
Co když jsem na dovolené onemocněl?
Dovolená se uznáním dočasné pracovní neschopnosti přerušuje. Nevyčerpaná část zůstává.
Může mi dovolenou určit na dobu nemoci?
Nemůže. Na dobu dočasné pracovní neschopnosti ani mateřské a rodičovské dovolené čerpání určit nelze.
Co když mě odvolá z dovolené?
Je povinen nahradit vám náklady, které vám tím bez vašeho zavinění vznikly, tedy typicky stornopoplatky.
Kdy si můžu termín určit sám?
Není-li čerpání určeno do 30. června následujícího kalendářního roku. Oznámíte to písemně alespoň čtrnáct dnů předem.
Jak dlouho může trvat celozávodní dovolená?
Nejvýše dva týdny, u uměleckých souborů čtyři. A jen v dohodě s odborovou organizací, se souhlasem rady zaměstnanců a je-li to provozně nezbytné.
Další krok: Máte-li ještě loňskou dovolenou a zaměstnavatel vám do konce června neurčil termín, napište mu, že si čerpání určujete sami, a uveďte konkrétní dny. Čtrnáctidenní lhůta běží od doručení a zaměstnavatel už termín měnit nemůže.
Zdroje: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, paragrafy 217 až 220.


