Dovolená u dohody: kdy vzniká nárok, jak se počítá a kolik jí je

Od roku 2024 vzniká právo na dovolenou i u dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Pro výpočet se přitom používá fiktivní týdenní pracovní doba dvaceti hodin bez ohledu na to, kolik jste skutečně sjednali. Nárok vznikne až po odpracování osmdesáti hodin a při trvání dohody alespoň čtyři týdny. Úpravu obsahuje zákoník práce.

Od kdy nárok existuje

Právo na dovolenou u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zavedla transpoziční novela zákoníku práce s účinností od 1. ledna 2024. Do té doby dohodáři na dovolenou nárok neměli vůbec.

Novela měla dělenou účinnost. Rozvrhování pracovní doby, překážky v práci a informační povinnosti u dohod začaly platit už od října 2023, ustanovení o dovolené až od ledna 2024.

Konstrukce je nepřímá. Zákon říká, že se na dohody použijí ustanovení o pracovním poměru s výslovně vyjmenovanými výjimkami, a dovolená mezi těmito výjimkami není. K tomu přidává zvláštní pravidlo o fiktivní týdenní pracovní době.

Proč to zaměstnavatelé často nevyčíslí sami

U dohod se roky pracovalo bez evidence odpracovaných hodin v podobě, jakou dovolená vyžaduje. Zaměstnavatel musí vědět, kolik hodin jste v roce odpracovali a jak dlouho vztah trval, a teprve z toho vypočítat nárok. Tam, kde se dohody vedou v tabulce a odměna se řeší jednou fakturou za měsíc, tenhle údaj nikdo nesleduje. Nárok tím ale nezmizí.

Fiktivní dvacetihodinový týden

U zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby dvacet hodin týdně. Tohle je klíč k celému výpočtu.

Skutečně sjednaný ani skutečně odpracovaný rozsah do vzorce nevstupuje. Ať pracujete pět hodin týdně nebo třicet, základem je vždy dvacet hodin. Důvod je praktický: u dohod se pracovní doba obvykle nesjednává pevně a bez jednotného základu by výpočet nešel provést.

Kdy je fikce ve váš prospěch a kdy naopak

Pro člověka, který na dohodu odpracuje pět hodin týdně, je fikce nevýhodná v tom smyslu, že nárok naskakuje po dvacetihodinových blocích, tedy jednou za čtyři týdny. Kdo naopak odpracuje třicet hodin týdně, sbírá nárok rychleji než jeho skutečný týdenní rozsah, protože každých dvacet hodin je jeden celý násobek.

Výměra dovolené zůstává stejná jako u zaměstnanců

Fikce mění jen týdenní pracovní dobu, nikoli výměru. Výměra dovolené činí nejméně čtyři týdny v kalendářním roce, u zaměstnavatelů uvedených v zákoníku práce, tedy zejména ve státní a veřejné sféře, pět týdnů. Dohodář u obce nebo u školy tak může mít nárok o čtvrtinu vyšší než dohodář u firmy.

Dvě podmínky vzniku nároku

Právo na dovolenou vznikne, jestliže vztah založený dohodou v daném kalendářním roce nepřetržitě trval alespoň čtyři týdny a zaměstnanec za jeho trvání odpracoval alespoň čtyřnásobek fiktivní týdenní pracovní doby, tedy osmdesát hodin. Obě podmínky musí platit současně.

Čtyři týdny znamenají osmadvacet kalendářních dnů. Dohoda uzavřená na tři týdny tedy nárok nezakládá, ani kdyby na ní člověk odpracoval dvě stě hodin. Naopak dohoda trvající půl roku, na které se odpracovalo šedesát hodin, nárok také nezakládá. Chybí druhá podmínka.

Rozhoduje trvání dohody, ne rozvržení práce

Podmínka čtyř týdnů se vztahuje k trvání právního vztahu, nikoli k tomu, jestli se v každém z těch týdnů pracovalo. Dohoda sjednaná od června do září trvá nepřetržitě, i když se v červenci nepracovalo vůbec. Pro první podmínku je tedy podstatné datum od a do, které je v dohodě uvedené.

Do odpracované doby se počítají i náhradní doby

Stejně jako u pracovního poměru se za výkon práce považují i některé doby, kdy se nepracovalo, například dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa, a to do výše dvacetinásobku týdenní pracovní doby v témže roce. To může vznik nároku posunout dřív, než by odpovídalo čistě odpracovaným hodinám.

Jak se nárok počítá

Za každých celých odpracovaných dvacet hodin přísluší jedna dvaapadesátina z dvaceti hodin vynásobených výměrou dovolené. Počítá se tedy po celých násobcích a neúplný násobek se nezapočítává.

Při základní čtyřtýdenní výměře to znamená zhruba jednu a půl hodiny dovolené za každých odpracovaných dvacet hodin. Přesně jde o 20 děleno 52 a krát 4, tedy asi 1,54 hodiny. Odpracuje-li dohodář celý rok v plném rozsahu dvaapadesáti násobků, dostane se na osmdesát hodin dovolené.

Celoroční nárok se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru. Obecný mechanismus výpočtu rozebírá text o dovolené v hodinách.

Proč se dovolená u dohod nepočítá ve dnech

Dovolená se od roku 2021 počítá v hodinách u všech zaměstnanců, ne jen u dohodářů. U dohody to má ale zásadní praktický dopad: nárok bývá v jednotkách hodin, takže se nedá vybrat jako den volna. Vybírá se po hodinách nebo se při skončení dohody proplácí.

Kdy nárok naskočí poprvé

První nárok vzniká v okamžiku, kdy jsou splněné obě podmínky, tedy typicky po osmdesáti odpracovaných hodinách při trvání dohody aspoň osmadvacet dnů. Za těch osmdesát hodin jde o čtyři celé násobky, tedy asi 6,2 hodiny dovolené, po zaokrouhlení sedm hodin.

Výpočet na třech příkladech

Následující čísla vycházejí ze základní čtyřtýdenní výměry a z fiktivní týdenní doby dvacet hodin. U zaměstnavatele s pětitýdenní výměrou budou nároky o čtvrtinu vyšší.

Brigáda o letních prázdninách

Dohoda o provedení práce od 1. července do 31. srpna, odpracováno 160 hodin. Dohoda trvala víc než čtyři týdny, odpracováno je víc než osmdesát hodin, obě podmínky jsou splněné. Celých násobků dvaceti hodin je osm, nárok je tedy 8 krát 1,54, tedy 12,3 hodiny, po zaokrouhlení třináct hodin dovolené.

Přivýdělek přes celý rok

Dohoda o pracovní činnosti na celý kalendářní rok, odpracováno 500 hodin. Celých násobků je dvacet pět, nárok tedy 25 krát 1,54, tedy 38,5 hodiny, po zaokrouhlení devětatřicet hodin.

Krátká dohoda bez nároku

Dohoda o provedení práce na dva týdny, odpracováno 90 hodin. Odpracované hodiny podmínku splňují, ale dohoda netrvala čtyři týdny. Nárok na dovolenou nevznikne žádný. Kdyby stejná práce byla rozložena do pěti týdnů, nárok by byl čtyři celé násobky, tedy sedm hodin.

Navazující dohody u téhož zaměstnavatele

Za nepřetržité trvání se považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového základního pracovněprávního vztahu zaměstnance k témuž zaměstnavateli. Změna je pro dohodáře podstatná.

Původní znění mluvilo jen o pracovním poměru. Novelou byl pojem rozšířen na základní pracovněprávní vztah, což pokrývá i navazující dohody. Prakticky to znamená, že řetězení krátkých dohod u jednoho zaměstnavatele už nemusí nárok na dovolenou blokovat a podmínku čtyř týdnů lze naplnit součtem navazujících dohod.

Slovo bezprostředně je tady určující

Navazovat znamená bez mezery. Skončí-li jedna dohoda v pátek a druhá začne v pondělí, jde o bezprostřední návaznost, protože mezi nimi není den, kdy by vztah neexistoval jinak než v rámci běžného volna. Měsíční pauza mezi dohodami návaznost přerušuje a lhůta čtyř týdnů se počítá znovu.

Přechod z dohody do pracovního poměru

Stejné pravidlo funguje i napříč typy vztahů. Navazuje-li na dohodu u téhož zaměstnavatele pracovní poměr, doba se pro účely nepřetržitého trvání sčítá. Pro výpočet nároku se ale za dobu dohody použije fiktivní dvacetihodinový týden a za dobu pracovního poměru skutečná týdenní doba.

Kdo určuje čerpání a co když nevyčerpáte

Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel a je povinen ji písemně oznámit alespoň čtrnáct dnů předem, nedohodne-li se na kratší době. Při určení musí vedle provozních důvodů přihlížet i k oprávněným zájmům zaměstnance.

U dohod se to v praxi řeší dohodou, protože nárok bývá v jednotkách hodin. Zaměstnavatel může určit čerpání i tehdy, když zaměstnanec podmínky pro vznik práva zatím nesplnil, lze-li předpokládat, že je splní do konce roku nebo do skončení vztahu.

Proplacení jen při skončení vztahu

Náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou přísluší pouze v případě skončení pracovněprávního vztahu. To je u dohod klíčové, protože dohody běžně končí v průběhu roku, a nevyčerpaný nárok se tedy proplatí. Za dobu čerpání dovolené i za nevyčerpanou dovolenou přísluší náhrada ve výši průměrného výdělku.

Kdy zaměstnavatel čerpání určit nesmí

Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, kdy vykonává vojenské cvičení, ani na dobu mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci smí čerpání určit jen na žádost zaměstnance.

Krácení dovolené

Krátit dovolenou lze jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin. Kratší neomluvená zameškání jednotlivých směn se mohou sčítat. Jiný důvod ke krácení zákon nezná, takže nespokojenost s výkonem ani porušení jiných povinností důvodem není.

Co dohodáři naopak nemají

Zaměstnanci pracujícímu na dohodu nepřísluší náhrada odměny z dohody po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci ani překážek z důvodu obecného zájmu, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak. Rozdíl proti pracovnímu poměru je tu zásadní.

Právo na pracovní volno u těchto překážek dohodáři od října 2023 mají. Jde ovšem o volno neplacené, pokud se výslovně nedohodne jinak. Volno na svatbu, pohřeb nebo návštěvu lékaře tedy dostanete, ale bez peněz.

Nemoc je jinde, ale s podmínkou

Náhrada odměny z dohody za prvních čtrnáct kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti přísluší jen tomu, kdo ke dni jejího vzniku splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění. U dohod se účast na nemocenském pojištění odvíjí od výše měsíčního příjmu a od zákonem stanovené hranice, kterou je nutné ověřit pro daný rok. Dohodář pod hranicí tedy náhradu nedostane. Souvislosti popisuje text o tom, jak funguje náhrada mzdy a nemocenské.

Odvody a daň z náhrady za dovolenou

Náhrada za dovolenou je součástí odměny z dohody, takže se do měsíčního příjmu započítává i pro posouzení hranic pro odvody. Vyplacení náhrady za nevyčerpanou dovolenou při ukončení dohody proto může měsíční příjem posunout nad hranici a odvody vyvolat. Jak se čte výsledná částka na výplatní pásce, vysvětluje text o výplatní pásce.

Limity rozsahu dohod

Dohoda o provedení práce je omezena na tři sta hodin v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele. Do tohoto limitu se sčítají i další dohody o provedení práce uzavřené s týmž zaměstnavatelem.

U dohody o pracovní činnosti platí jiné omezení. Rozsah práce nesmí překračovat v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, přičemž se posuzuje za celou dobu trvání dohody, nejdéle však za období dvaapadesáti týdnů.

Strop určuje maximum dovolené

Tyhle limity s dovolenou přímo nesouvisejí, ale určují, jaký nárok vůbec může vzniknout. U dohody o provedení práce s třísetihodinovým stropem je patnáct celých násobků dvaceti hodin, tedy maximum asi 23,1 hodiny dovolené za rok. U dohody o pracovní činnosti může nárok dosáhnout až osmdesáti hodin. Rozdíly mezi oběma typy rozebírá srovnání dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti.

Víc dohod u různých zaměstnavatelů

Nárok na dovolenou se posuzuje u každého zaměstnavatele samostatně. Kdo má dohody u tří firem, může mít tři samostatné nároky, ale u každého se zvlášť zkoumá čtyřtýdenní trvání i osmdesát odpracovaných hodin. Sčítat hodiny napříč zaměstnavateli nelze.

Sedm věcí ke kontrole

1. Jak dlouho dohoda trvala. Nepřetržitě alespoň osmadvacet kalendářních dnů, rozhoduje datum od a do.
2. Kolik jste odpracoval hodin. Podmínkou je alespoň osmdesát, tedy čtyři celé násobky.
3. Zda se navazují dohody u téhož zaměstnavatele. Bezprostřední návaznost se počítá jako nepřetržité trvání.
4. Jaká je u zaměstnavatele výměra dovolené. Čtyři týdny u firem, pět týdnů ve veřejné sféře.
5. Kolik celých násobků dvaceti hodin jste odpracoval. Neúplný násobek se nezapočítá.
6. Zda dohoda končí v průběhu roku. Pak se nevyčerpaná dovolená proplácí.
7. Jestli je nárok na pásce nebo ve vyúčtování. Chybí-li, vyžádejte si písemné vyčíslení.

U studentských brigád se k tomu přidává ještě daňová stránka, kterou popisuje text o tom, jak fungují daně z brigády pro studenty. U nepravidelných příjmů mimo dohody platí jiný režim, popisuje ho článek o příležitostných příjmech.

Nejčastější otázky

Mají dohodáři nárok na dovolenou?

Ano, od 1. ledna 2024, a to jak u dohody o provedení práce, tak u dohody o pracovní činnosti. Nárok nevzniká automaticky každému, musí být splněné dvě podmínky, tedy nepřetržité trvání dohody aspoň čtyři týdny a odpracování aspoň osmdesáti hodin v daném kalendářním roce.

Z čeho se dovolená u dohody počítá?

Z fiktivní týdenní pracovní doby dvaceti hodin, bez ohledu na skutečně sjednaný nebo odpracovaný rozsah. Fikce se týká jen týdenní pracovní doby, výměra dovolené zůstává stejná jako u zaměstnanců, tedy nejméně čtyři týdny v kalendářním roce.

Kdy nárok vznikne?

Trvala-li dohoda v daném roce nepřetržitě alespoň čtyři týdny, tedy osmadvacet kalendářních dnů, a odpracovali jste alespoň osmdesát hodin. Obě podmínky musí platit současně, takže krátká intenzivní dohoda ani dlouhá dohoda s málo hodinami nárok nezakládají.

Kolik dovolené můžu získat maximálně?

Při základní čtyřtýdenní výměře a odpracování dvaapadesáti celých násobků fiktivní pracovní doby je to osmdesát hodin za rok. U dohody o provedení práce, kterou strop tří set hodin omezuje na patnáct celých násobků, je maximum asi 23,1 hodiny.

Sčítají se navazující dohody?

Ano. Za nepřetržité trvání se považuje i bezprostředně navazující vznik nového základního pracovněprávního vztahu k témuž zaměstnavateli. Slovo bezprostředně je určující, delší pauza mezi dohodami návaznost přerušuje a čtyřtýdenní lhůta se počítá znovu.

Mám na dohodu placené volno k lékaři?

Volno ano, náhradu odměny ze zákona ne. Náhrada přísluší jen tehdy, bylo-li to dohodnuto nebo stanoveno vnitřním předpisem zaměstnavatele. Týká se to jiných důležitých osobních překážek v práci a překážek z důvodu obecného zájmu.

A co nemoc?

Náhrada odměny z dohody za prvních čtrnáct kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti přísluší jen tomu, kdo ke dni jejího vzniku splňuje podmínky nároku na nemocenské. U dohod se to odvíjí od výše měsíčního příjmu a od zákonné hranice pro účast na nemocenském pojištění, kterou je nutné ověřit pro daný rok.

Proplatí mi nevyčerpanou dovolenou?

Náhrada za nevyčerpanou dovolenou přísluší pouze při skončení pracovněprávního vztahu, což u dohod nastává pravidelně. Náhrada se poskytuje ve výši průměrného výdělku. Za trvání dohody nevyčerpanou dovolenou proplatit nelze, musí se vybrat.

Další krok: Pracujete-li na dohodu déle než měsíc, spočítejte si odpracované hodiny a podělte je dvaceti. Každý celý násobek znamená asi hodinu a půl dovolené. Kolik práce navíc vám lze vůbec nařídit, řeší text o tom, kolik přesčasů lze nařídit.

Zdroje: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zejména paragrafy 74, 77, 192, 212, 213, 216, 217, 222 a 223. Hranice pro účast na nemocenském pojištění u dohod je nutné ověřit pro aktuální rok.