Výpočet starobního důchodu: základní a procentní výměra

Starobní důchod se skládá ze dvou částí, které se počítají úplně jinak. Základní výměra je pro všechny stejná a odvíjí se od průměrné mzdy. Procentní výměra je individuální a rozhoduje o ní odpracovaná doba a výdělky. Kdo chce vědět, proč mají dva lidé se stejnou mzdou různý důchod, potřebuje rozumět té druhé. Tenhle text ji rozebírá včetně krácení za předčasnost a zvyšování za práci navíc.

Dvě složky, dvě různá pravidla

Zákon v § 4 odst. 2 říká, že výše důchodu se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra se stanoví procentní sazbou z průměrné mzdy, procentní výměra procentní sazbou z výpočtového základu. Jsou to tedy dvě čísla s odlišnou logikou, která se na konci sečtou.

Základní výměru neovlivní ani doba pojištění, ani výdělky. Je pro všechny stejná a plní roli solidárního minima. Procentní výměra naopak celý individuální příběh zohledňuje, a proto je to ona, na které se dá něco změnit.

Odkud se bere výpočtový základ

Procentní výměra se nepočítá z hrubé mzdy, ale z výpočtového základu, což je zredukovaný průměr příjmů za celý život. O redukci rozhodují dvě redukční hranice odvozené od průměrné mzdy, což je samostatné téma. Kolik let je vůbec potřeba nasbírat, rozebírá text o potřebné době pojištění.

Základní výměra

Výše základní výměry starobního důchodu činí podle § 33 odst. 1 deset procent průměrné mzdy měsíčně. Stejná sazba platí i u invalidního důchodu podle § 41 odst. 1.

Konkrétní částku pro kalendářní rok stanoví vláda nařízením, a to na základě zmocnění v § 107 odst. 1 písm. c). Průměrnou mzdou se přitom pro účely zákona rozumí součin všeobecného vyměřovacího základu za rok, který o dva roky předchází, a přepočítacího koeficientu.

Při valorizaci se dopočítává

Základní výměra se podle § 67 odst. 5 zvyšuje tak, aby stále činila deset procent průměrné mzdy, se zaokrouhlením na celé desetikoruny nahoru. Neroste tedy o procento inflace, ale dorovnává se na daný podíl.

Procentní výměra a sazba za rok

Procentní výměra je součin sazby za rok pojištění, počtu let a výpočtového základu. Podle § 33 odst. 2 se stanoví podle doby pojištění získané do vzniku nároku a podle doby získané po něm.

Klesající sazba

Za každý celý rok doby pojištění do vzniku nároku náleželo dlouho 1,5 procenta výpočtového základu. Reforma provedená zákonem č. 417/2024 Sb. zavedla v § 34 odst. 1 postupné snižování: v roce 2026 je sazba 1,495 procenta a každý další rok klesá o pět tisícin procentního bodu, až po roce 2034 skončí na 1,450 procenta. Rozhoduje rok přiznání důchodu, ne rok, ve kterém se roky odpracovaly.

Celý rok je 365 dnů

Zákon v § 34 odst. 8 stanoví, že celým rokem doby pojištění se rozumí 365 kalendářních dnů. Pravidlo, že by se doba pojištění zaokrouhlovala na celé roky nahoru, v zákoně není. Zbytek kratší než rok se prostě nezhodnotí, s výjimkou přičítání zbytků z práce po vzniku nároku.

Náhradní doby jen ze čtyř pětin

Do doby pro výpočet procentní výměry se náhradní doby podle § 34 odst. 2 započítávají jen v rozsahu osmdesáti procent, s vyjmenovanými výjimkami, kam patří hlavně péče o dítě a o závislou osobu. Počet dnů se zaokrouhluje na celé dny nahoru. Co všechno mezi náhradní doby patří, rozebírá text o náhradních dobách pojištění.

Minimum procentní výměry

Procentní výměra včetně výchovného činí podle § 33 odst. 2 nejméně částku ve výši základní výměry starobního důchodu. Prakticky to znamená, že celkový starobní důchod nemůže klesnout pod dvacet procent průměrné mzdy. Nejnižší částku pro kalendářní rok vyhlašuje vláda nařízením.

Předčasný důchod a trvalé krácení

Předčasný odchod stojí procenta, která se zpátky nevracejí. Nárok vzniká podle § 31 při době pojištění čtyřicet let a nejvýše tři roky před dosažením důchodového věku.

Dvě pásma podle doby pojištění

Krácení se neodvíjí od toho, jak brzy člověk odchází, ale od toho, kolik let odpracoval. Kdo získal aspoň pětačtyřicet let doby pojištění, ztrácí podle § 36 odst. 1 jen 0,75 procenta výpočtového základu za každých i započatých devadesát kalendářních dnů předčasnosti. Kdo tuhle hranici nesplní, ztrácí podle § 36 odst. 2 dvojnásobek, tedy 1,5 procenta. V obou případech nesmí výsledek klesnout pod zákonné minimum.

Jediná cesta zpět

Krácení je trvalé s jednou výjimkou. Pokud pojištěnec po přiznání předčasného důchodu do dosažení důchodového věku pracoval a nepobíral přitom starobní ani invalidní důchod třetího stupně, přepočte se mu důchod na žádost. Doba činnosti se přičte k době pojištění a současně se o ni zkrátí období, za které se krátilo. Splní-li tím hranici pětačtyřiceti let, přejde do mírnějšího pásma.

Výplata a nevalorizace

Do dosažení důchodového věku se předčasný důchod podle § 37 odst. 2 nevyplácí, pokud člověk vykonává výdělečnou činnost nebo pobírá podporu v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci. Podle § 67 odst. 12 se navíc procentní výměra předčasného důchodu do dosažení řádného věku nevalorizuje, zvyšuje se jen základní výměra. Finanční srovnání téhle volby s jinou variantou nabízí text o tom, čím se liší předčasný důchod od předdůchodu.

Zvýšení za práci po vzniku nároku

Práce po dosažení nároku se počítá jinak podle toho, jestli se u ní důchod pobírá. Rozdíl mezi variantami je velký a rozhoduje se o něm žádostí.

Bez pobírání důchodu

Kdo pracuje a důchod si nenechá vyplácet, zvyšuje si podle § 34 odst. 3 procentní výměru o 1,5 procenta výpočtového základu za každých devadesát kalendářních dnů. Zbytek kratší než devadesát dnů se přičte k době pojištění, pokud se tím získá celý rok. Na žádost lze místo zvýšení celou dobu přičíst k době pojištění. Za výkon činnosti se přitom nepovažuje neplacené volno ani neomluvená nepřítomnost.

Poloviční výplata

Druhá varianta je pobírat polovinu důchodu a dál pracovat. O poloviční výplatu se žádá podle § 37 odst. 1 a polovina se počítá z obou výměr. Zvýšení pak náleží podle § 34 odst. 4 za každých sto osmdesát kalendářních dnů, opět o 1,5 procenta výpočtového základu. Za stejnou dobu práce je tedy zvýšení poloviční proti první variantě.

Práce při plné výplatě

Kdo pobírá důchod v plné výši a pracuje, si procentní výměru už nezvyšuje. Reforma tuhle možnost zrušila a zachovala ji jen za dobu odpracovanou před svou účinností. Místo toho zavedla pro pracujícího důchodce slevu na pojistném. Doba, za kterou sleva náleží, přitom není dobou pojištění ani pro nárok, ani pro výši procentní výměry.

Snížený důchodový věk je výjimka

U hornictví a rizikových zaměstnání se za dobu činnosti do dosažení obecného důchodového věku procentní výměra podle § 34 odst. 7 nezvyšuje, doba se jen přičte k době pojištění. Jaké profese sem patří, ukazuje text o tom, jak se určuje důchodový věk.

Výchovné za vychované dítě

Výchovné je zvýšení procentní výměry za každé vychované dítě a náleží jen na žádost. Podle § 34a odst. 2 činí za jedno vychované dítě 500 Kč měsíčně.

Reforma z roku 2024 zrušila valorizaci samotného výchovného i zmocnění vlády částku vyhlašovat, takže nově přiznávané výchovné je pevné číslo v zákoně. Už přiznané výchovné se dnes valorizuje jako součást procentní výměry, od 1. ledna 2027 se ale ze základu pro valorizaci vyjímá, nejvýše 500 Kč za každé vychované dítě.

Podmínka výchovy

Uznává se osobní péče o dítě do zletilosti aspoň deset roků, případně aspoň pět roků, ujal-li se člověk výchovy po osmém roce věku dítěte. Zemřelo-li dítě po dosažení pěti let, stačí péče od narození do úmrtí. Podmínky platí stejně pro muže i pro ženy.

Jen jedné osobě a jen na žádost

Výchovu téhož dítěte nelze započítat víc lidem, přihlíží se k té osobě, která pečovala v největším rozsahu. Dítě musí být uvedené v žádosti o přiznání starobního důchodu, jinak zvýšení nenáleží. Výchovné se uplatní pouze u starobního důchodu, ne u invalidního ani u pozůstalostního.

Valorizace a příplatky podle věku

Vyplácené důchody se zvyšují podle růstu cen a mezd, obě výměry ale jinak. Základní pravidla jsou v § 67.

Řádné lednové zvýšení

Zvyšuje se od 1. ledna. Růst cen se zjišťuje z indexů za domácnosti důchodců, a to za období od července roku, který o dva roky předchází, do června roku předcházejícího. Procentní výměry se zvýší tak, aby u průměrného starobního důchodu součet zvýšení obou výměr odpovídal růstu cen a jedné třetině růstu reálné mzdy. Nedosáhne-li úhrn zvýšení 2,7 procenta výše průměrného starobního důchodu, může být zvýšení procentní výměry stanoveno vyšší, nejvýše však do této hranice.

Mimořádná valorizace

Dosáhne-li růst cen aspoň pěti procent, zvýší se podle § 67a jen procentní výměry, zpravidla od červencové splátky, a to o tolik procent, aby zvýšení u průměrného starobního důchodu odpovídalo třiceti procentům růstu cen. V roce mimořádné valorizace navíc náleží dočasný přídavek jednotnou částkou, který se vyplácí bez žádosti naposledy s prosincovou splátkou.

Věkové příplatky

Podle § 67ab se procentní výměra zvyšuje o 1000 Kč měsíčně od měsíce dosažení věku pětaosmdesáti let a o 2000 Kč měsíčně ode dne dosažení věku sta let. O nic se nežádá, zvýšení náleží ze zákona.

Dorovnání na minimum

Je-li procentní výměra po valorizaci nižší než zákonné minimum, zvýší se ještě na tuto částku. Obdobné dorovnání platí i u invalidních a pozůstalostních důchodů, kde je minimum stanoveno podílem z minima starobního.

Co s výší důchodu skutečně hne

Většina rad o důchodu míří na věci, které výpočet neovlivní. Následující pořadí odpovídá tomu, jak silně jednotlivé faktory do výsledku vstupují.

1. Počet celých let doby pojištění, protože každý rok přidá plnou sazbu z výpočtového základu.
2. Výdělky přepočtené na dnešní úroveň, ale jen do výše, kterou redukční hranice nezastropují.
3. Rozhodnutí odejít předčasně, které znamená trvalou ztrátu za každých započatých devadesát dnů.
4. Práce po vzniku nároku bez pobírání důchodu, tedy varianta s nejvyšším přírůstkem.
5. Vyloučené doby, které chrání průměrný výdělek před rozmělněním obdobími bez příjmu.
6. Uvedení vychovaných dětí v žádosti, protože bez toho výchovné nenáleží.
7. Dohledání chybějících dob v evidenci, které se s odstupem let dokládají čím dál hůř.

Nejčastější otázky

Z čeho se skládá starobní důchod?

Ze základní a z procentní výměry. Základní výměra činí podle § 33 odst. 1 deset procent průměrné mzdy a je pro všechny stejná. Procentní výměra se počítá z výpočtového základu podle získané doby pojištění a je individuální.

Kolik dostanu za jeden rok pojištění?

Sazba za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku byla dlouho 1,5 procenta výpočtového základu. Od roku 2026 klesá o pět tisícin procentního bodu ročně a po roce 2034 skončí na 1,450 procenta. Rozhoduje rok přiznání důchodu.

Vrátí se mi krácení za předčasný důchod po dosažení důchodového věku?

Ne, krácení je trvalé. Jedinou výjimkou je přepočet na žádost pro toho, kdo po přiznání předčasného důchodu pracoval a nepobíral přitom starobní ani invalidní důchod třetího stupně. Doba práce se pak přičte k době pojištění a zkrátí se období, za které se krátilo.

Vyplatí se pracovat a nepobírat důchod?

Z pohledu výpočtu ano. Za každých devadesát kalendářních dnů výdělečné činnosti bez pobírání důchodu se procentní výměra zvyšuje o 1,5 procenta výpočtového základu. Při pobírání poloviny důchodu je stejné zvýšení až za sto osmdesát dnů a při plné výplatě už zvýšení nenáleží.

Kolik činí výchovné a mění se každý rok?

Za jedno vychované dítě činí podle § 34a odst. 2 částku 500 Kč měsíčně a nevalorizuje se. Reforma z roku 2024 zrušila jak jeho zvyšování, tak zmocnění vlády částku vyhlašovat, takže jde o pevné číslo v zákoně.

Může být důchod libovolně nízký?

Nemůže. Procentní výměra včetně výchovného činí podle § 33 odst. 2 nejméně částku ve výši základní výměry. Součet obou složek tedy nemůže klesnout pod dvacet procent průměrné mzdy.

Zvyšuje se předčasný důchod při lednové valorizaci?

Jen jeho základní výměra. Procentní výměra se podle § 67 odst. 12 nezvyšuje, dokud poživatel nedosáhne řádného důchodového věku. Po jeho dosažení se už valorizuje běžným způsobem.

Další krok: Ověřte si nejdřív, jestli máte potřebné roky, podle textu o době pojištění a jejím dokládání, a výsledek pak porovnejte se svými výdaji podle článku o hospodaření v důchodu.

Srážku za dřívější odchod shrnuje text o předčasném starobním důchodu a pravidla každoročního zvyšování popisuje článek o valorizaci důchodů.

Zdroje: zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zejména § 4, 15, 31, 33, 34, 34a, 36, 37, 67, 67a, 67ab a 107, zákon č. 417/2024 Sb. a přehled důchodové reformy od České správy sociálního zabezpečení.