Dobrovolné důchodové pojištění je jediná legální cesta, jak si dobu pojištění přikoupit. Platí se z vyměřovacího základu, který si člověk sám zvolí, a právě ta volba rozhoduje o tom, jestli si tím důchod zvedne, nebo naopak stáhne dolů. Text vysvětluje, kdo se může přihlásit, kolik to stojí, jak daleko zpětně to jde a kdy se to nevyplatí vůbec.
- Sazba činí 28 procent z vyměřovacího základu, který si pojištěnec volí, nejméně však ve výši čtvrtiny průměrné mzdy.
- Zvolený základ vstupuje do výpočtu průměrného výdělku, takže minimum sice zlevní platbu, ale sráží budoucí důchod.
- Rozsah zpětné účasti a lhůta pro zaplacení pojistného jsou dvě různé věci, které se běžně pletou.
- Účast bez uvedení důvodu má strop patnáct let a sahá jen rok zpět, u studia a evidence na úřadu práce omezení není.
- Přihlásit se lze nejdéle do dne, který předchází dni vzniku nároku na starobní důchod.
K čemu dobrovolné pojištění slouží
Doba dobrovolné účasti je plnohodnotnou dobou pojištění, ne dobou náhradní. To je podstatný rozdíl, protože náhradní doby se do potřebné doby i do výpočtu započítávají jen z osmdesáti procent, zatímco tahle se počítá celá.
Hodí se hlavně tam, kde v evidenci chybí roky a hrozí, že člověk nedosáhne na potřebnou dobu pojištění. Jaké mezery vůbec vznikají a jak se dohledávají, popisuje text o době pojištění a jejím dokládání.
Doba se počítá až ode dne zaplacení
Zákon uznává jen tu dobu, za kterou bylo pojistné skutečně zaplaceno, a to nejdříve ode dne zaplacení. Samotná přihláška tedy nestačí, dokud peníze nedorazí.
Do kdy to jde
Dobrovolná účast je možná nejdéle do dne, který bezprostředně předchází dni vzniku nároku na starobní důchod. Pojistné zaplacené za dobu po vzniku nároku se považuje za přeplatek a vrací se.
Kdo se může přihlásit
Přihlásit se může každý starší osmnácti let, ale podmínky se liší podle toho, jestli člověk uvede kvalifikovaný důvod. Zákon jich vyjmenovává devět.
S uvedeným důvodem
Patří sem evidence uchazeče o zaměstnání na úřadu práce, studium na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole po osmnáctém roce věku, výdělečná činnost v cizině, dlouhodobá dobrovolnická služba, činnost pro zahraničního zaměstnavatele na území Česka, výkon funkce poslance Evropského parlamentu zvoleného v Česku, pobyt v cizině při následování manžela nebo partnera ve státní službě, a dvě situace podnikatelů, kterým marně uplynula lhůta pro placení pojistného.
Bez uvedení důvodu
Druhá cesta žádný důvod nevyžaduje, má ale vlastní podmínku: doba pojištění z výdělečné činnosti získaná přede dnem podání přihlášky musí trvat aspoň jeden rok. Kdo nikdy nepracoval, se tudy přihlásit nemůže.
Doklady se liší podle důvodu
U evidence na úřadu práce se dokládá potvrzení včetně období výplaty podpory, u studia vysvědčení, výkaz o studiu nebo potvrzení školy s datem zahájení a ukončení. U práce v cizině se předkládají doklady s úředním překladem, u pobytu s manželem ve státní službě oddací list a potvrzení příslušného ministerstva.
Kolik to stojí
Sazba pojistného činí 28 procent z vyměřovacího základu. Je to čistě důchodová sazba, neobsahuje příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ani nemocenské pojištění.
Vyměřovacím základem je částka, kterou si pojištěnec sám určí, nejméně však ve výši jedné čtvrtiny průměrné mzdy platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné platí. Horní hranice stanovená není. Vyměřovací základ i výsledné pojistné se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
Rozhoduje rok platby, ne rok, za který se platí
Při zpětném doplácení se použije sazba platná k 1. lednu roku, ve kterém se pojistné platí, a stejně tak průměrná mzda pro určení minimálního základu. Doplacení staršího období tedy nevychází z tehdejších hodnot.
Platí se po měsících
Pojistné se platí za jednotlivé celé kalendářní měsíce, ve kterých je člověk aspoň po část měsíce účasten. Zákon konkrétní den splatnosti v rámci měsíce pro dobrovolnou účast nestanoví, hlídají se jen krajní lhůty popsané dál.
Penále se neplatí
Z dlužného pojistného za dobu dobrovolné účasti se penále nepředepisuje. Sankcí za nezaplacení tedy není pokuta, ale prostě to, že se doba nezhodnotí.
Volitelný základ je dvousečný
Tohle je věc, kterou většina návodů vynechá. Zvolený vyměřovací základ se nechová jen jako cena za dobu pojištění, ale zároveň jako výdělek za dané období.
Vyměřovacím základem pojištěnce za dobu po roce 1995 je vyměřovací základ pro stanovení pojistného, a to se u dobrovolné účasti vztahuje i na zvolenou částku. Ta pak vstupuje do ročního vyměřovacího základu a přes něj do osobního vyměřovacího základu, což je celoživotní měsíční průměr, ze kterého se počítá výpočtový základ.
Co to znamená prakticky
Kdo měl jinak nadprůměrné příjmy a doplatí si rok z minimálního základu, přidá si sice celý rok doby pojištění, ale do průměru si vloží nízký příjem, který ho stáhne dolů. U někoho může být výsledek slabší, než čekal. Jak se z průměru počítá výpočtový základ, rozebírá text o tom, jak redukční hranice ořezávají výdělek.
Vysoký základ zase narazí na redukci
Opačný extrém taky nefunguje. Vyměřovací základy z dobrovolné účasti se sice nezapočítávají do ročního stropu, ale osobní vyměřovací základ se stejně redukuje. Z částky nad první redukční hranicí se do výpočtového základu promítne jen 26 procent a nad druhou hranicí nic.
Jak se přihlásit a platit
Pojištění vzniká podáním přihlášky a zaplacením pojistného, obojí je potřeba. Přihláška se podává na předepsaném tiskopisu.
Podat ji lze osobně na správě sociálního zabezpečení podle místa trvalého pobytu, u cizinců podle hlášeného pobytu. Kdo nemá v Česku trvalý ani hlášený pobyt, může se obrátit na kteroukoli správu. Elektronicky jde přihlášku podat přes portál po přihlášení elektronickou identitou, tedy datovou schránkou, bankovní identitou nebo občanským průkazem s čipem.
Kam poslat peníze
Pojistné se odvádí na účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení a při každé platbě je nutné označit kalendářní měsíce, za které se platí. Variabilní symbol i číslo účtu sdělí správa po přijetí přihlášky, obecné číslo neexistuje.
Odhláška do osmi dnů
Pomine-li kvalifikovaný důvod, je nutné se do osmi dnů odhlásit. Předepsaný tiskopis pro odhlášku není, používá se doporučený formulář. Kdo se neodhlásí a platí dál, považuje se za osobu dobrovolně účastnou bez uvedení důvodu, čímž na něj dopadne strop patnácti let i kratší lhůta pro zaplacení.
Zpětné přihlášení a dvě různé lhůty
Rozsah zpětné účasti a lhůta pro zaplacení pojistného jsou dvě odlišné věci. Slévání obou do jedné je nejčastější zdroj nedorozumění.
| Důvod účasti | Jak daleko zpětně se lze přihlásit |
|---|---|
| evidence uchazeče o zaměstnání | bez časového omezení |
| studium po osmnáctém roce věku | bez časového omezení |
| výdělečná činnost v cizině | nejvýše dva roky před podáním přihlášky |
| dlouhodobá dobrovolnická služba | nejvýše dva roky před podáním přihlášky |
| činnost pro zahraničního zaměstnavatele | nejvýše dva roky před podáním přihlášky |
| poslanec Evropského parlamentu | bez omezení, nejdříve od účinnosti úpravy |
| pobyt v cizině s manželem ve státní službě | bez omezení, nejdříve od účinnosti úpravy |
| bez uvedení důvodu | nejvýše jeden rok před podáním přihlášky |
Lhůta pro zaplacení je jiná
U výdělečné činnosti v cizině, dobrovolnické služby a činnosti pro zahraničního zaměstnavatele nelze pojistné zaplatit po uplynutí dvou kalendářních roků následujících po roce, do něhož spadá placený měsíc. U účasti bez uvedení důvodu je to jeden rok od posledního dne placeného měsíce. Pro ostatní důvody zákon lhůtu pro zaplacení nestanoví.
Co se stane po lhůtě
Pojistné zaplacené po lhůtě se považuje za přeplatek a vrací se. Doba se tím nezhodnotí, takže pozdní platba nemá pro důchod žádnou hodnotu.
Proč se staré mezery zaplnit nedají
Kdo hledá způsob, jak dohnat díru z devadesátých let, narazí právě tady. Účast bez důvodu sahá rok zpět a u kvalifikovaných důvodů musí ten důvod v daném období skutečně existovat. Plánovat je proto potřeba dopředu.
Strop patnácti let
Účast bez uvedení důvodu je možná v rozsahu nejvýše patnácti let. Jde o rozsah doby účasti za celý život, ne o počet přihlášek.
Uplyne-li patnáctileté období a člověk nepodá odhlášku, účast skončí uplynutím posledního dne tohoto období sama. Pojistné zaplacené za dobu nad patnáct let se považuje za přeplatek.
U kvalifikovaných důvodů strop není
Omezení patnácti let se týká výhradně účasti bez uvedení důvodu. Kdo se přihlásí kvůli studiu nebo evidenci na úřadu práce, žádný takový strop nemá.
Kdy se vyplatí a kdy ne
Rozhoduje, jestli člověku chybí roky k nároku, nebo jen k vyšší částce. To jsou dvě zcela různé situace s velmi odlišnou návratností.
Chybí-li roky k nároku, je hodnota doplacené doby nesrovnatelně vyšší, protože bez splnění potřebné doby nevznikne nárok vůbec. Jde-li jen o pár procent navíc, srovnává se náklad dvanácti měsíčních plateb s tím, co přinese jeden rok pojištění, tedy sazba za rok z výpočtového základu. Jak se ta sazba stanoví, popisuje text o základní a procentní výměře důchodu.
Pomůže i u předčasného důchodu
Doba dobrovolné účasti se počítá i do čtyřicetileté hranice pro nárok na předčasný důchod a do pětačtyřicetileté hranice pro mírnější krácení, protože je běžnou dobou pojištění, ne náhradní. Podmínky rozebírá text o předčasném starobním důchodu.
Šest otázek, které rozhodnou
- Chybí mi roky k nároku na důchod, nebo už mám dost a jde jen o částku?
- Jaké mám jinak výdělky a nestáhne mi rok z minimálního základu celoživotní průměr?
- Mám kvalifikovaný důvod, nebo se budu hlásit bez důvodu s ročním dosahem zpět?
- Vejdu se do lhůty pro zaplacení, nebo mi platba propadne jako přeplatek?
- Nemám v evidenci nedohledané doby, které by se daly doložit místo doplácení?
- Nepotřebuju to jen kvůli hranici čtyřiceti let u předčasného odchodu?
Nejdřív doložit, potom doplácet
Než člověk začne platit, vyplatí se projít evidenci. Uznaná doba doložená papírem je zdarma, doplacená stojí 28 procent základu. Které doby se dají uznat bez placení, rozebírá text o náhradních dobách pojištění.
Nejčastější otázky
Kolik stojí dobrovolné důchodové pojištění?
Sazba činí 28 procent z vyměřovacího základu. Ten si pojištěnec volí sám, nejméně však ve výši jedné čtvrtiny průměrné mzdy platné v roce, ve kterém pojistné platí. Horní hranice stanovená není.
Ovlivní dobrovolné pojištění jen dobu, nebo i výši důchodu?
Obojí. Zvolený vyměřovací základ se chová jako výdělek a vstupuje do osobního vyměřovacího základu, tedy do celoživotního průměru. Kdo si zvolí minimum a jinak měl vyšší příjmy, si tím průměr sníží.
Jak daleko zpětně se můžu přihlásit?
U evidence na úřadu práce a u studia bez časového omezení. U výdělečné činnosti v cizině, dobrovolnické služby a činnosti pro zahraničního zaměstnavatele nejvýše dva roky. U účasti bez uvedení důvodu nejvýše jeden rok před podáním přihlášky.
Co se stane, když pojistné zaplatím pozdě?
Penále se nepředepisuje, ale platba po lhůtě se považuje za přeplatek a vrátí se. Doba se nezhodnotí, protože se uznává jen doba, za kterou bylo pojistné zaplaceno, a to nejdříve ode dne zaplacení.
Můžu se pojistit i po vzniku nároku na důchod?
Nemůžete. Dobrovolná účast je možná nejdéle do dne, který bezprostředně předchází dni vzniku nároku na starobní důchod. Pojistné zaplacené za pozdější dobu je přeplatek.
Platí strop patnácti let pro všechny?
Neplatí. Omezení patnácti let se týká jen účasti bez uvedení důvodu. Kdo se přihlásí z kvalifikovaného důvodu, jako je studium nebo evidence na úřadu práce, žádný takový strop nemá.
Započítá se dobrovolná účast do čtyřiceti let u předčasného důchodu?
Ano. Je to běžná doba pojištění, ne náhradní doba, takže se počítá v plném rozsahu, a to i do hranice pětačtyřiceti let, která znamená mírnější krácení.
Další krok: Nejdřív si zkontrolujte evidenci a termín podle textu o tom, jak se určuje důchodový věk, a teprve pak počítejte, kolik by doplacení stálo.
Kam dobrovolné pojištění zapadá v celém systému, ukazuje průvodce starobním důchodem.
Zdroje: zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zejména § 6, 11, 15, 16, 29, 31 a 34, zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení, zejména § 5c, 7, 16 a 20, a informace o dobrovolné účasti na pojištění od České správy sociálního zabezpečení.
